9 As 33/2012 — Nejvyšší správní soud

5 A 114/2024- 44 - text 9 5 A 114/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Kateřiny Kozákové a Mgr. Ondřeje Hrabce ve věci žalobce: Ing. M. H. bytem X zastoupen advokátem Mgr. Igorem Žižkem, sídlem Moskevská 697/72, 101 00 Praha 10 proti žalovanému: Magistrát hl. m. Prahy, sídlem Mariánské náměstí 2, 110 01 Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 10. 2023, č.j. MHMP 2163964/2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Úřad městské části Praha 11, odbor výstavby (dále též „prvoinstanční správní orgán“ nebo „stavební úřad“), vydal dne 23. 9. 2022 exekuční příkaz č.j. MCP11/22/055100/OKS/Kra k vynucení povinnosti zákazu užívání hospodářské stavby nazvané „Komplex budov X“ na pozemcích parc. č. XA, XB a dřevěné terasy na pozemku parc. č. XC, vše v k. ú. X k nepovolenému účelu hostinské činnosti dle předběžně vykonatelného rozhodnutí stavebního úřadu č.j. MCP11/22/035359/OV/Bu, sp. zn. OV/21/039544/Bu, ze dne 15. 6. 2022 (dále též „exekuční titul“) a stanovil způsob provedení exekuce ukládáním donucovacích pokut. Právní moc exekučního titulu nastala dnem 19. 10. 2022. 2. Dne 28. 11. 2022 prvoinstanční správní orgán rozhodnutím č.j. MCP11/22/064884/Kra (dále také „rozhodnutí o uložení první donucovací pokuty“) žalobci uložil první donucovací pokutu ve výši 20 000 Kč za neplnění povinnosti dle exekučního titulu ve dnech 24. 9., 27. 9., 30. 9., 1. 10., 7. 10. a 22. 10. 2022. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím č.j. MHMP 2163964/2023, které bylo žalobci doručeno dne 2. 11. 2024. 3. Dne 20. 10. 2023, tedy před nabytím právní moci rozhodnutí č.j. MCP11/22/064884/Kra, prvoinstanční správní orgán rozhodnutím č.j. MCP11/23/068046/OV/Pre (dále také „rozhodnutí o uložení druhé donucovací pokuty“ nebo také „prvoinstanční rozhodnutí“) žalobci uložil druhou donucovací pokutu ve výši 100 000 Kč za neplnění povinnosti dle exekučního titulu v období od 1. 4. 2023 do 13. 10. 2023. Proti tomuto rozhodnutí podal žalobce odvolání, o němž žalovaný rozhodl rozhodnutím ze dne 30. 10. 2023, č.j. MHMP 1812745/2024, které bylo žalobci doručeno dne 2. 11. 2024 (dále „napadené rozhodnutí“). Napadeným rozhodnutím byla výše pokuty snížena na 80 000 Kč, ve zbytku bylo prvoinstanční rozhodnutí potvrzeno. Proti napadenému rozhodnutí žalovaného žalobce brojí podanou žalobou. II. Obsah žaloby a vyjádření žalovaného 4. Žalobce namítá, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, neboť žalobcovy odvolací námitky nebyly vypořádány zákonem předvídaným způsobem. Konkrétně uvádí, že závěr žalovaného o předběžné vykonatelnosti rozhodnutí o uložení druhé donucovací pokuty je nesprávný a v pořadí druhá donucovací pokuta byla žalobci uložena v rozporu s § 129 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „správní řád“), neboť k tomu došlo před právní mocí rozhodnutí o uložení první donucovací pokuty. Dále namítá, že žalovaný v odvolacím správním řízení nesprávně vypořádal námitky žalobce týkající se věrohodnosti svědků, důkazní způsobilosti podnětu třetích osob, neobjektivnosti soukromých listin a důkazů, protokolu o neformální prohlídce a s ním souvisejícím zjištěním o pohybu osob ve společenském oděvu a provozování hostinské činnosti. Dle žalobce nemůže být věrohodnost svědků prokázána v jiných řízeních, když jde o odlišná řízení s jiným okruhem účastníků. Pokud jde o důkazy z veřejně dostupných zdrojů (např. youtube videa, různé další internetové stránky), žalobce již v odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí konkrétně popřel jejich objektivnost a v této souvislosti odkázal na projekt „Ověřovna!“ (https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/overovna) snažící se vysvětlovat a zasazovat do kontextu nepravdivé informace, polopravdy nebo překroucena fakta. Protokol o neformální prohlídce nemůže být dle žalobce zákonným důkazem a ani zjištění o pohybu osob ve společenském oděvu automaticky neznačí, že tyto osoby se účastní svatební hostiny. Sankce uložená v horním maximu sazby je stanovena v nepřiměřené výši. 5. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvedl, že obsahem žalobních námitek jsou v podstatě námitky odvolací, se kterými se již podrobně vypořádal v odůvodnění napadeného rozhodnutí. Proto v plném rozsahu odkázal na vypořádání těchto odvolacích námitek v odůvodnění napadeného rozhodnutí, z nějž ve svém vyjádření cituje. III. Jednání soudu 6. Na ústním jednání konaném dne 17. 9. 2025 žalobce odkázal na obsah žaloby a setrval na svém návrhu napadené rozhodnutí zrušit. Žalovaný rovněž setrval na svém procesním stanovisku a odkázal na odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí a vyjádření k žalobě. 7. Soud na ústním jednání vysvětlil, že nebude k důkazu provádět žalobcem navržené důkazy listinami, které jsou součástí spisového materiálu, neboť z něj při přezkumu zákonnosti rozhodnutí žalovaného vychází a správním spisem se dokazování neprovádí (rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 9 Afs 8/2008 - 117 ze dne 29. 1. 2009, č. 2383/2011 Sb. NSS). Soud dále k důkazu neprovedl printscreen internetové stránky https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/overovna, neboť jej s ohledem na žalobní tvrzení nepovažuje pro rozhodnutí soudu za potřebný. Pro rozhodnutí soudu zcela postačuje obsah správního spisu. Provedení jiných důkazů žalobce ani žalovaný nepožadovali. IV. Posouzení žaloby 8. Městský soud přezkoumal napadené rozhodnutí i řízení, které mu předcházelo, a to v rozsahu žalobních bodů, kterými je vázán; přitom vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu (§ 75 odst. 1, 2 s. ř. s.). 9. Po provedeném řízení dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 10. Nejprve se soud zabýval námitkou nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí, kterou žalobce shledává ve skutečnosti, že dle jeho názoru nebyly jeho odvolací námitky vypořádány zákonem předvídaným způsobem. K tomu soud uvádí, že institut nepřezkoumatelnosti nelze vztáhnout na případy, kdy se správní orgán podstatou námitky účastníka řízení řádně zabývá a vysvětlí, proč nepovažuje argumentaci účastníka za správnou. Zrušení rozhodnutí pro nepřezkoumatelnost je vyhrazeno těm nejzávažnějším vadám rozhodnutí, kdy pro absenci důvodů či pro nesrozumitelnost nelze rozhodnutí meritorně přezkoumat. Nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů tak má místo zejména tehdy, opomene-li správní orgán či soud na námitku účastníka zcela (tedy i implicitně) reagovat (srov. rozsudky NSS ze dne 17. 1. 2013, č. j. 1 Afs 92/2012-45, ze dne 27. 5. 2015, č. j. 6 As 152/2014-78, ze dne 29. 6. 2017, č. j. 2 As 337/2016-64, ze dne 27. 2. 2019, č. j. 8 Afs 267/2017-38, či ze dne 7. 5. 2019, č. j. 7 As 362/2018-23). Nepřezkoumatelnost rozhodnutí zakládají též tzv. opomenuté důkazy, jimiž se správní orgán přes návrh účastníka vůbec nezabýval (srov. např. rozsudek NSS ze dne 30. 5. 2008, č. j. 4 As 21/2007-80). Samotný nesouhlas žalobce s rozhodnými důvody uvedenými v napadeném rozhodnutí pak nepřezkoumatelnost rozhodnutí pro nedostatek důvodů nezakládá. 11. Ze správního spisu soud zjistil, že veškeré odvolací námitky uplatněné žalobcem v jeho odvolání ze dne 23. 11. 2023 byly žalovaným v napadeném rozhodnutí vypořádány, a to zcela srozumitelným způsobem. Napadené rozhodnutí pak není ani nepřezkoumatelné pro nesrozumitelnost, neboť jeho odůvodnění svědčí o skutkových a právních důvodech, které vedly žalovaného k vydání rozhodnutí a je srozumitelné, přičemž výrok není rozporný s odůvodněním a má oporu v zákoně (viz např. rozsudek NSS ze dne 29. 5. 2003, č. j. 7 A 181/2000-29, č. 11/2003 Sb. NSS). 12. Dále se soud zabýval námitkou nezákonnosti napadeného rozhodnutí, kterou spatřuje v nepřípustnosti uložení druhé donucovací pokuty a námitkou nedostatečného zjištění skutkového stavu věci, v níž brojí proti způsobilosti jednotlivých důkazů prokázat zjištěný stav věci. 13. Před samotným vypořádáním těchto žalobních námitek nicméně soud předesílá, že žalobcovy žalobní námitky se v podstatném rozsahu překrývají s námitkami, které uplatnil ve svém odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí a jež byly v napadeném rozhodnutí žalovaným vypořádány. Pokud žalobce v podané žalobě nepolemizuje se závěry žalované a pouze setrvává na své již vyřčené argumentaci, sám značně snižuje svou šanci na procesní úspěch, neboť soud nemůže za žalobce argumenty domýšlet (srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 2. 2017, č. j. 1 Azs 249/2016-38). Mutatis mutandi uvedené platí i pro námitky obecně vznesené. Tedy, neprezentuje-li žalobce v žalobních bodech dostatečně konkrétní názorovou oponenturu vedoucí ke zpochybnění závěrů správního orgánu, nemusí pak soud hledat způsob pro alternativní a originální vyjádření závěrů, k nimž již správně dospěl správní orgán (podrobněji srov. rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 11. 2014, č. j. 6 As 54/201