5 A 66/2023 – Městský soud v Praze

5 A 66/2023- 184 - text  5 A 66/2023 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudců Mgr. Ondřeje Hrabce a Mgr. Kateřiny Kozákové ve věci žalobce: P. T. bytem X zastoupený Mgr. Stanislavem Němcem, advokátem se sídlem Vinohradská 1215/32, Praha 2 – Vinohrady proti žalovanému: Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu se sídlem Husinecká 1024/11a, Praha 3 – Žižkov o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem žalovaného spočívající v zařazení pozemku parc. č. X v k. ú. X pod číselný kód 5.08.10 bonitovaných půdně-ekologických jednotek, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Základ sporu 1. Státní pozemkový úřad, Krajský pozemkový úřad pro Ústecký kraj, pobočka Děčín, zahájil aktualizaci bonitovaných půdně-ekologických jednotek (dále jen „BPEJ“). Oznámením ze dne 24. 4. 2023, značka SPU 163328/2023/Hav, oznámil, že návrh změn map BPEJ bude po dobu 30 dní vyložen k veřejnému nahlédnutí. Dne 2. 5. 2023 podal proti změně map žalobce připomínky, ve kterých nesouhlasil se zařazením pozemku parc. č. X v k. ú. X v jeho vlastnictví pod kód 5.08.10. Dne 27. 6. 2023 na předmětném pozemku proběhlo místní šetření, na kterém bylo žalobci oznámeno, že připomínky jsou považovány za neodůvodněné. Přípisem ze dne 26. 9. 2023, značka SPU 385495/2023, Státní pozemkový úřad, ústředí Státního pozemkového úřadu (dále jen „žalovaný“), vyhodnotil připomínky žalobce jako neopodstatněné a ponechal daný pozemek zařazený pod kód 5.08.10 BPEJ místo pod kód 5.08.40 požadovaný žalobcem. Proti vypořádání svých připomínek žalobce brojil žalobou na ochranu před nezákonným zásahem. II. Průběh soudního řízení 2. V posuzované věci Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 6. 3. 2024, č. j. 5 A 66/2023-75, žalobu zamítl, jelikož seznal, že zařazení pozemku žalobce pod kód 5.08.10 BPEJ bylo správné. 3. Tento rozsudek městského soudu zrušil Nejvyšší správní soud svým rozsudkem ze dne 27. 7. 2024, č. j. 10 As 74/2024-33, pro nepřezkoumatelnost. Dle kasačního soudu se městský soud nezabýval námitkou, dle které žalovaný postupoval podle již zrušené vyhlášky. 4. Městský soud následně vydal dne 30. 9. 2024 nový rozsudek č. j. 5 A 66/2023125, kterým znovu zamítl podanou žalobu. V tomto rozsudku dospěl ke shodnému názoru jako ve svém prvním rozsudku a uvedl, že nesprávně uvedený právní předpis neměl vliv na správnost zařazení pozemku pod kód 5.08.10 BPEJ. 5. Nejvyšší správní soud rozsudkem ze dne 20. 3. 2025, čj. 7 As 270/2024-25, zrušil i toto rozhodnutí městského soudu. Kasační soud dospěl k závěru, že žalobce brojí proti vypořádání jeho námitek přípisem žalovaného ze dne 26. 9. 2023. Dle Nejvyššího správního soudu však nebylo zřejmé, co „konkrétně považoval městský soud za stěžovatelem napadený zásah – zda stěžovatelovou námitkou napadené oznámení o ukončení aktualizace BPEJ (bod 35); vypořádání stěžovatelovy námitky (bod 36); či samotné zařazení stěžovatelova pozemku do příslušného kódu BPEJ (bod 37).“ Kasační soud zavázal městský soud, aby v navazujícím řízení vyšel z toho, že „k zásahu do práv účastníka řízení dochází až samotným zařazením aktualizovaného pozemku do příslušného kódu BPEJ, které se děje prostřednictvím změny příslušných map. Městský soud tedy nejprve vyjasní, jaký žalobní typ na tento případ dopadá. Budeli to třeba k ochraně stěžovatelových veřejných subjektivních práv, městský soud umožní, aby stěžovatel odpovídajícím způsobem upravil svou žalobu, včetně formálních náležitostí. Pokud stěžovatel i nadále setrvá na požadavku soudního přezkumu vypořádání jeho námitky, městský soud jeho žalobu odmítne, neboť vypořádání stěžovatelovy námitky (resp. slovy vyhlášky „připomínky veřejnosti“ podle § 5 odst. 5 vyhlášky č. 227/2018 Sb.) zjevně nemůže být „zásahem“ ve smyslu legislativní zkratky v § 82 s. ř. s.“. 6. V návaznosti na druhý zrušující rozsudek Nejvyššího správního soudu a výzvu městského soudu žalobce navrhl změnu předmětu a petitu žaloby následovně: I. Změna mapy BPEJ ve vztahu k pozemku par. č. X v k. ú. X s uvedením kódu 5.08.10 je nezákonným zásahem do práv žalobce. II. Žalovaný je povinen obnovit zařazení pozemku par. č. X v k. ú. X do map BPEJ před provedením nezákonného zásahu. III. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady soudního řízení k rukám jeho právního zástupce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku. 7. Usnesením ze dne 3. 6. 2025, č. j. 5 A 66/2023-163, městský soud změnu předmětu a petitu žaloby připustil. Nově je tak řízení vedeno o zásahu spočívající v tom, že žalovaný zařadil pozemek žalobce (par. č. X v k. ú. X) pod kód 5.08.10 BPEJ, namísto pod kód 5.08.40, jak požadoval žalobce. III. Vyjádření žalovaného a žalobce 8. Žalovaný ve vyjádření ke změně předmětu žaloby uvedl, že aktualizace BPEJ v celém katastrálním území Oleška byla v důsledku podané námitky a žaloby pozastavena. Pozemek žalobce tak má aktuálně stále kód BPEJ 5.14.10. Spatřuje-li žalobce nezákonný zásah v zařazení jeho pozemku pod kód 5.08.10 BPEJ, tento ještě nebyl proveden. Žalovaný rovněž dodal, že BPEJ 5.14.10 i 5.08.40 (žalovaný zjevně myslel kód 5.08.10) mají stanovenu II. třídu ochrany, proto změnou nedojde ke změně třídy ochrany. 9. Žalobce k podané argumentaci uvedl, že navrhovaná změna BPEJ má dopad na právní i faktické postavení vlastníka, například ve vztahu k daním z nemovitostí, nároku na zemědělské dotace či územnímu plánování. Návrh na změnu BPEJ není rozhodnutím, proto jej nelze napadnout žalobou proti rozhodnutí. Jedná se o jednostranný zásah správního orgánu do veřejných subjektivních práv vlastníka pozemku, který nebyl vydán v řízení s přiznanými procesními právy. Žalobci tak zbývá jen žaloba na ochranu před nezákonným zásahem. Již samotné vydání návrhu změn map BPEJ je způsobilé zásadním způsobem zasáhnout do právní sféry vlastníka pozemku. Změna údajů fakticky předurčuje způsob, jakým bude pozemek nadále veřejnoprávně posuzován a využíván. Právě z těchto důvodů nelze považovat samotný zápis v katastru nemovitostí za rozhodný okamžik zásahu, neboť účinky „rozhodnutí“ (ač se o rozhodnutí ve formálním smyslu nejedná) nastávají již dříve. Katastrální úřad v tomto procesu nevystupuje jako samostatný rozhodovací subjekt, ale toliko jako pasivní vykonavatel vůle jiného správního orgánu (žalovaného). Katastrální úřad nemá prostor pro přezkum, námitky, ani možnost odchýlit se od údajů, které mu byly žalovaným sděleny jako závazné podklady pro zápis. Jinými slovy, samotné „rozhodnutí“ žalovaného o změně BPEJ je zdrojem zásahu, neboť zápis v katastru představuje pouze formální završení předem určeného postupu. Tento zásah nastává již okamžikem vyložení návrhu změn jako konečného výsledku postupu správního orgánu, a to zejména poté, co byly podané námitky vlastníka odmítnuty. Od tohoto momentu je zřejmé, že ke změně údajů o pozemku dojde bez dalšího, bez možnosti žalobce tento výsledek zvrátit jiným opravným prostředkem. Nepřipustit přezkum v této fázi by znamenalo odmítnout vlastníkovi efektivní ochranu před nezákonným zásahem, a popřít tak jeho základní právo na soudní ochranu podle čl. 36 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Dle žalobce je nepřijatelné, aby se vlastník mohl domáhat svých práv až tehdy, kdy je zásah fakticky dokonán. Účinná právní ochrana musí být poskytována preventivně a včas. IV. Ústní jednání dne 23. 7. 2025 10. Na ústním jednání dne 23. 7. 2025 soud k důkazu provedl aktuální výpis z katastru nemovitostí k pozemku žalobce (par. č. X v k. ú. X). Z tohoto výpisu plyne, že pozemek žalobce je zařazen pod kód 5.14.10 BPEJ. 11. Žalobce i žalovaný na ústním jednání odkázali na svá dosavadní podání. V. Posouzení žaloby 12. Městský soud v souladu s § 82 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), přezkoumal popsaný skutkový děj a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 13. Soud opakuje, že po připuštění změny předmětu žaloby je vedeno řízení o zásahu, který spočívá ve změně kódu BPEJ u pozemku žalobce z kódu 5.14.10 na kód 5.08.10. 14. Z dokazování provedeného na ústním jednání vyplynulo, že zásah, tak jak jej žalobce specifikoval, se nestal. Z výpisu z katastru nemovitostí plyne, že ke změně kódu BPEJ u žalobcova pozemku nedošlo. Žalobcům pozemek je totiž stále zařazen pod kód 5.14.10 BPEJ. 15. Nejvyšší správní soud v druhém zrušujícím rozsudku sp. zn. 7 As 270/2024, kterým je městský soud vázaný, uvedl, že „z citované právní úpravy podle Nejvyššího správního soudu jednoznačně vyplývá, že k zásahu do právní sféry vlastníka pozemku dotčeného aktualizací BPEJ dochází až změnou map BPEJ, resp. jejich zavedením do celostátní databáze BPEJ. Naopak samotné vypořádání připomínek veřejnosti, resp. v dané věci stěžovatelovy „námitky“ do jeho právní sféry žádným způsobem nezasahuje. […] k zásahu do právní sféry vlastníka dotčeného pozemku dochází při aktual