2 Aps 1/2005 — Nejvyšší správní soud

6 A 31/2025- 24 - text 9 6 A 31/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové ve věci žalobkyně: V. K., zastoupena Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou, advokátkou, se sídlem Husovo náměstí 139, 584 01 Ledeč nad Sázavou, proti žalovanému: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Kongresová 1666/2, Praha 4 – Nusle, v řízení o žalobě na ochranu před nezákonným zásahem, pokynem nebo donucením správního orgánu, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Žalobkyně se žalobou podanou u Městského soudu v Praze domáhala ochrany před nezákonným zásahem žalovaného, který spatřovala ve výběru nedoplatku provozovatele vozidla od žalobkyně, ke kterému došlo dne 23. 1. 2025 v čase kolem 11:10 hod. v ul. N. P. v P. [2] Ke skutkovému stavu věci žalobkyně uvedla, že předmětného dne řídila motorové vozidlo tov. zn. BMW, reg. zn. X a že byla zastavena Policií ČR (dále jen „policie“) za účelem provedení silniční kontroly. V jejím průběhu policista č. XA konstatoval, že provozovatel vozidla má nedoplatek ve výši 18.000 Kč, a vznesl požadavek, aby jej žalobkyně zaplatila, přičemž jí pohrozil, že pokud tak neučiní, zadrží tabulky registrační značky a vozidlu zabrání v jízdě. Žalobkyně proto přistoupila k uhrazení nedoplatku, neboť by se jinak nedostala do cíle své cesty. Uvedla, že navrhla úhradu platební kartou, avšak policista jí sdělil, že není vybaven terminálem, pro což není schopen přijmout bezhotovostní platbu a nedoplatek ve výši 18.000 Kč proto bylo nutno uhradit v hotovosti. Dále uvedla, že policistovi sdělila, že hotovostí v takové výši nedisponuje. Ten jí proto sdělil, že je nutné, aby finanční prostředky vybrala z bankomatu, kam jí následně doprovodil. Uzavřela, že vybrala finanční prostředky z bankomatu a tyto předala policistovi. [3] Žalobkyně namítla, že ustanovení § 42a odst. 1 zákona č. 273/2008 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o policii“), podmiňuje oprávnění policisty vyžadovat uhrazení nedoplatku tím, že bude umožněna úhrada „v hotovosti a bezhotovostním převodem.“ Zákonodárce zde užil spojku „a“, a proto se dle žalobkyně jedná o kumulativní výčet, jehož obě možnosti musí být splněny současně. Nezákonnost jednání policisty pak dle žalobkyně nespočívá v tom, že neumožnil úhradu nedoplatku platební kartou, ale v tom, že požadoval po řidiči vozidla uhrazení nedoplatku, k čemuž nebyl v dané situaci oprávněn. K tomu je totiž oprávněn jen tehdy, umožní-li řidiči uhradit nedoplatek v hotovosti i bezhotovostním převodem. Policista nedisponoval platebním terminálem, nebyl tak dle žalobkyně schopen umožnit úhradu nedoplatku bezhotovostním převodem, a proto nebyl vůbec oprávněn požadovat úhradu nedoplatku. [4] K podmínkám pro konstatování nezákonnosti zásahu žalobkyně uvedla, že byla přímo zkrácena na svých právech, neboť požadavek na úhradu nedoplatku byl vznesen právě proti žalobkyni a ona tam musela policistům zaplatit 18.000 Kč, čímž bylo zasaženo do jejích majetkových práv. Jednalo se o zásah, spočívající ve faktickém pokynu, který musel být bezprostředně splněn, neexistoval proti němu opravný prostředek, který by byl samostatně přezkoumatelný ve správním soudnictví. Z hlediska posouzení, zda se jedná o zásah, jde dle žalobkyně o obdobný případ, jako výběr kauce, kde judikatura dovodila, že se o zásah jedná (viz rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 15. 5. 2014, č.j. 9 As 37/2014-43 či ze dne 3. 12. 2020, č.j. 8 As 103/2020-29). Dále namítla, že zásah byl nezákonný, protože policie nebyla oprávněna úhradu nedoplatku požadovat, jelikož k takovému postupu nebyly splněny zákonné podmínky. Zásah pak byl zaměřen právě proti žalobkyni, neboť nemohla pokračovat v jízdě, pokud by nedoplatek neuhradila; pod pohrůžkou zadržení registračních značek musela vybrat peníze z bankomatu. [5] Žalovaný ve vyjádření k podané žalobě navrhoval její zamítnutí. Ke skutkovému stavu uvedl, že příslušníci policie požadovali po žalobkyni uhrazení zjištěného nedoplatku za pokuty uložené v minulosti, které ke dni 23. 1. 2025 dle údajů v databázi Centrální evidence přeplatků a nedoplatků (CEPAN) stále nebyly uhrazeny – jednalo se o nedoplatky vedené u ID subjektu 06853854, provozovatel Share CAR!, z.s., v databázi CEPAN. Tento dluh byl žalobkyní zaplacen v hotovosti. Dále uvedl, že postup policisty na místě kontroly je v případě zjištění nedoplatku v evidenci CEPAN poměrně striktně dán ustanoveními § 42a a § 42b zákona o policii, kdy mu vzniká povinnost v případě neuhrazení zjištěného nedoplatku zabránit řidiči v další jízdě, až do doby uhrazení dlužné částky. [6] Ke skutkovému stavu žalovaný odkázal na úřední záznam ze dne 6. 5. 2025, č.j. KRPA-137510-3/ČJ-2020-0000KR, který obsahuje vyjádření příslušnice policie, která přímo provedla žalobou napadený zásah. Dále upozornil na rozdíl v popisu skutkového stavu tak, jak jej popisují zasahující policisté, když rozdíl se týká právě skutečnosti, že policisté nekonstatovali, že žalobkyni neumožní zaplatit nedoplatek bezhotovostně, jenom tento akceptovaný způsob zaplacení spojili s poznámkou, že to bude chvíli trvat, neboť se k tomuto dostaví jiná hlídka policie s terminálem, která operovala nedaleko. Žalovaný uvedl, že takové zdržení nemusí být zásadní, jelikož hlídka je schopna se dostavit dle její aktuální polohy v horizontu několika minut. Uvedl, že s ohledem na to, že žalobkyně sama během kontroly hovořila cca 20 minut do telefonu, a nedávala najevo, že by ji toto nějak časově omezovalo, lze dle něj dospět k závěru, že zdržení několika minut by nebylo zásadním zásahem do práv žalobkyně. Navíc žalobkyně hlídce sdělila, že disponuje půlhodinou k vyřešení záležitosti. Dle žalovaného je tak nepochybné, že v tomto limitu by bez potíží bylo žalobkyni umožněno uhradit nedoplatek platební kartou. [7] Dále žalovaný uvedl, že výklad ustanovení § 42a zákona o policii provedený žalobkyní je poněkud významově posunut a přeformulován. Toto ustanovení explicitně stanoví, že policista je oprávněn požadovat uhrazení nedoplatku, pokud na místě kontroly umožní uhrazení nedoplatku. Lze souhlasit s žalobkyní, že tak musí být umožněno jak v hotovosti, tak převodem, neboť uvedené ustanovení nemá alternativní charakter. Uvedl, že policisté uvedený charakter ustanovení brali v úvahu, když deklarovali, že umožní žalobkyni zaplacení jak v hotovosti, tak převodem, ale pokud bude žalobkyně chtít platit převodem, tak to bude chvíli trvat, nicméně dojde k tomu na místě kontroly. Zdůraznil, že žalobkyně na bezhotovostním zaplacení netrvala a že sama navrhla zaplacení v hotovosti s tím, že vybere požadovanou částku v hotovosti. Uvedl, že žalobkyně ve způsobu placení zjevně nespatřovalo výrazné omezení, neboť přivolané jiné hlídce policie (kterou pravděpodobně přivolat adresát telefonického rozhovoru) oznámila, že je vše v pořádku a nikterak si hlídce nestěžovala na způsob úhrady. Navíc žalobkyně nevyužila svého zákonného oprávnění a nepodala proti uvedenému úkonu policistů stížnost ve smyslu ustanovení § 42d zákona o policii. [8] K tvrzení žalobkyně, že jí policista údajně pohrozil, že v případě, že žalobkyně nedoplatek neuhradí, zadrží jí tabulky registrační značky a zabrání vozidlu v jízdě, uvedl, že se nejedná o žádné vyhrožování, nýbrž o zákonem predikované poučení dle ustanovení § 13 zákona o policii. Policistka tedy dle žalovaného naplnila svou zákonem stanovenou povinnost právě tímto poučením (srov. ustanovení § 42b zákona o policii). Dále uvedl, že pokud policista lustrací v databázi CEPAN na místě kontroly motorového vozidla zaregistruje údaje o existenci daňového nedoplatku řidiče či provozovatele vozidla, je povinen obligatorně postupovat podle uvedených zákonných ustanovení. Rovněž pokud by nedošlo k zaplacení daňového nedoplatku, tak je policista povinen postupovat tak, že zadrží registrační značky nebo zabrání motorovému vozidlu v jízdě. Zároveň zmínil, že nedoplatky nejsou evidovány podle registrační značky, ale podle osoby řidiče nebo provozovatele, která má nedoplatek; je tedy vhodné si (zejména v případě řidiče, který není provozovatelem vozidla) ověřit, zda dotyčný subjekt nemá evidovány nějaké nedoplatky. [9] Žalovaný dále uvedl, že skutečnosti, které jsou uvedeny v úředním záznamu zasahující policistky, byly posléze potvrzeny provedeným šetřením, když Integrované operační středisko reagovalo na žádost o výpis z IS Jitka, pod č.j. KRPA-137510-6/ČJ-2025-0000KR ze dne 15. 5. 2025. Přílohou tohoto sdělení byl i výpis události ze dne 23. 1. 2025, vedené v IS Jitka pod č. 2025 S 6883/92. [10] Závěrem svého vyjádření žalovaný odkázal na rozsudek zdejšího soudu ze dne 28. 1. 2025, č.j. 15A 77/2024-45, s tím, že jediné, co žalobkyně napadá, je skutečnost, že jí údajně nebylo umožněno zaplacení bezhotovostně. Žalobkyně tedy nenapad