6 A 66/2025 – Městský soud v Praze

6 A 66/2025- 37 - text 20 pokračování 6 A 66/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Naděždy Treschlové a JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., ve věci žalobce: Obec Opatovice nad Labem, IČO: 00274011 sídlem obecního úřadu Pardubická 160, 533 45 Opatovice nad Labem zastoupena advokátem Mgr. et Mgr. Michalem Bouškou sídlem Teplého 2786, 530 02 Pardubice proti žalovanému: Ministerstvo pro místní rozvoj sídlem Staroměstské náměstí 932/6, 110 00 Praha o žalobě proti rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ze dne 22. dubna 2025, č. j. MMR-23686/2025-26. takto: I. Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ze dne 22. dubna 2025, č. j. MMR-23686/2025-26, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 15 270 Kč do 30 dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobce, Mgr. et Mgr. Michala Boušky. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Na základě vyhlášení 37. výzvy IROP – Základní školy – SC 4.1 (ITI) na podporu infrastruktury základních škol ze dne 15. 12. 2022 podal žalobce žádost o poskytnutí dotace z Integrovaného regionálního operačního programu (dále jen „IROP“). Žalobce zamýšlel použít získané finanční prostředky na výstavbu tří přírodních učeben v areálu Základní školy Opatovice nad Labem (okres Pardubice). [2] Dne 26. 6. 2023 bylo vydáno rozhodnutí o poskytnutí dotace, č. j. MMR-46577/2023-55/1, jíž byla žalobci poskytnuta dotace. [3] Z důvodu shledání porušení dotačních podmínek nebyla žalobci poskytovatelem dotace vyplacena její část. [4] Porušení se týkalo bodu 2 a 3 části III Podmínek Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze dne 10. 7. 2023, č. j. 46577/2023-55/1, ve spojení s kapitolou 4. 2. 3. Specifických pravidel pro žadatele a příjemce vydaných pro 37. výzvu IROP, verze 1, která jsou účinná od 15. 12. 2022 (dále též „Specifická pravidla“). Žalobce měl nesprávně označit některé z výdajů za přímé, i když se jednalo o náklady nepřímé. [5] Poskytovatel dotace žalobci sdělil, že daná částka mu nebude proplacena. Zároveň však ani nebude tato částka odečtena z celkové výše poskytnuté dotace. II. Žalobní argumentace [6] V podané žalobě ze dne 23. 6. 2025 žalobce namítá věcnou nesprávnost a nezákonnost napadeného rozhodnutí. Dle žalobce žalovaný věc nesprávně posoudil a nesprávně aplikoval správní uvážení. [7] Za „stěžejní závěr“ žalovaného označuje žalobce zařazení některých výdajů mezi výdaje nepřímé, ačkoli se má dle názoru žalobce jednat o náklady přímé. [8] Konkrétně se jedná o přístupové chodníky, oplocení včetně betonové zídky a terénní úpravy a zatravnění ploch navazujících na přírodní učebny. [OBRÁZEK] [9] Žalobce uvádí, že „[v]yčíslení nepřímých výdajů bylo provedeno tak, že v přímých výdajích byly ponechány výdaje, které bezprostředně souvisí s vybudovanými třemi přírodními učebnami. Jako nepřímé výdaje byly označeny chodníčky ze zámkové dlažby v zájmovém území, dále oplocení areálu včetně betonové zídky, která plní funkci oplocení a terénní a sadové úpravy, které bezprostředně nesouvisí s budovanými učebnami. Jako podklad pro vyčíslení sloužil Koordinační situační výkres, kde jsou vyznačeny přírodní učebny č. 1, 2 a 3 a ostatní plochy, které přímo nesouvisí s výukou v podporovaných oblastech vzdělávání. Jednotlivé položky nepřímých výdajů byly dle doloženého smluvního rozpočtu a soupisu čerpání (k jednotlivým fakturám) identifikovány ve fakturách za měsíc únor (Fa č. 300230300) a březen (Fa č. 300230324)“. [10] Žalobce uvádí, že žalovaný v rámci napadeného rozhodnutí neposkytl konkrétní odůvodnění, z jakého důvodu považuje sporné výdaje za výdaje nepřímé. Pouhý odkaz na Specifická pravidla žalobce nepovažuje za dostatečné odůvodnění. Rovněž dle žalobce absentuje zohlednění specifik žalobcova projektu žalovaným. Zdůrazňuje, že „se nejedná o standardní učebny, jež by představovaly místnosti v budově školy, ale o úpravu venkovních ploch“. [11] Žalobce podotýká, že žalovaným používaná definice nepřímých nákladů je vytvořena pro „převažující typ projektů, kterými jsou výstavby či rekonstrukce odborných učeben v objektech“. [12] Dle názoru žalobce nelze nejednoznačnost dotačních podmínek přičítat k tíži žalobce, jelikož je povinností poskytovatele dotace vymezit tyto způsobem, který bude jednoznačný a srozumitelný. Zde odkazuje na rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 11. 11. 2010, č. j. 1 Afs 77/2010-81, a ze dne 29. 9. 2020, č. j. 3 Afs 22/2019-52. Ve světle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 2. 2023, č. j. 2 Afs 73/2022-20, zdůrazňuje žalobce své postavení slabší strany. [13] Žalobce shledává, že v rámci Specifických pravidel nejsou zohledněny projekty jako je projekt nyní posuzovaný. Dle žalobce je však za toto plně zodpovědný poskytovatel dotace. Uvádí rovněž, že dle jeho informací není v daném dotačním projektu zapojen žádný podobný projekt, kde by byly stavěny venkovní učebny. Proto není možné provést porovnání rozdělení výdajů s ostatními projekty. Dodává, že pro jeho typ projektu nebyla zajištěna „návaznost klíčování způsobilosti výdajů, které při jeho realizaci vznikají“. [14] Žalobce namítá, že ze strany žalovaného nebyly v rámci správního uvážení zohledněny specifické skutkové okolnosti vyskytující se u daného projektu. [15] Dále žalobce argumentuje legitimním očekávání, které nabyl po obdržení „konkrétního ujištění“ od poskytovatele dotace. Toto ujištění se týkalo úplnosti v žádosti uvedených údajů a splnění podmínek potřebných k poskytnutí a vyplacení dané dotace. V souvislosti s tímto žalobce odkazuje na „depeši“, kterou obdržel dne 25. 5. 2023. Uvádí, že v ní byl „informován o výsledku ex-ante analýzy rizik, kdy toto bylo ukončeno bez výhrad“. Dodává, že před obdržením oné depeše byl dne 15. 5. 2023 vyzván, aby podal vysvětlení ohledně rizik zahrnutí nepřímých výdajů do výdajů přímých. V reakci na tuto výzvu žalobce vysvětlil, z jakého důvodu shledává dané položky být výdaji přímými. Z výše uvedeného dle žalobce pramení jeho dobrá víra a legitimní očekávání. [16] Žalobce rovněž podotýká, že při dané výši částky, která nebyla v rámci dotace vyplacena, „rozhodně nešlo o nějaké marginální položky, jež by mohl poskytovatel dotace v rámci prvotních kontrol či prověřování ‚přehlédnout‘ “. Dodává, že informaci o úmyslu využít prostor okolo vydlážděných a zastřešených částí pozemku „transparentně“ uvedl v podané žádosti o předmětnou dotaci. [17] Žalobce cituje bod 29 rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 30. 6. 2014, č. j. 8 Ans 4/2013-44, kde je uvedeno, že: „rozhodnutí o poskytnutí dotace není samo o sobě titulem k vyplacení dotace, ale příslibem vyplacení dotace při splnění dalších podmínek. Navzdory obecnému pravidlu, že na dotaci není právní nárok, je tedy objektivně způsobilé vyvolat u příjemce legitimní očekávání, že dotace bude skutečně vyplacena, samozřejmě za předpokladu, že příjemce splní stanovené podmínky... Nevyplacení části dotace pro nesplnění podmínek nepochybně zasahuje do právní sféry příjemce a autoritativně určuje jeho práva a povinnosti ve vztahu k přislíbené dotaci, alespoň pokud jde o tu část, kterou se poskytovatel rozhodl nevyplatit.“ [18] Ve vztahu k posuzování způsobilosti výdajů žalobce upozorňuje na nestandardní postup, který spatřuje v zaslání výzvy až poté, co byl celý projekt dokončen. Podotýká, že již předtím byla žádost o dotaci schválena, proběhla analýza rizik a rovněž byly provedeny další kontroly Centrem pro regionální rozvoj Česká republiky (dále též „CRR“). [19] Žalobce dále zdůrazňuje významnost dopadu provedené změny na výši dotace, která je reálně proplacena. Uvádí, že kdyby mu byla tato skutečnost oznámena dříve, tedy předtím, než byl vysoutěžen dodavatel nebo alespoň v průběhu počáteční fáze stavebních prací, měl by možnost změnit rozsah projektu takovým způsobem, aby mu odpovídaly příslušné výdaje, případě by projekt nebo jeho některé části vůbec neprováděl. Jelikož je však celá stavba nyní dokončena, není takováto úpravu již vůbec možné provést. [20] Žalobce se dále blíže věnuje jednotlivým výdajům. Nejdříve žalobce popisuje funkci přístupových chodníků. Uvádí, že jejich funkcí je zajistit přístup k vybudovaným přírodním učebnám. Zdůrazňuje, že však nevedou do jiných částí areálu školy, a tudíž neslouží k „vylepšování“ areálu školy, které by nesouviselo s předmětným projektem. Dle žalobce musí být nahlíženo na „výdaje spojené s přístupovými chodníky jako na vstupní a spojovací prostory nezbytné pro propojení nově vybudovaných prostor, které jsou dle Specifických pravidel přímým výdajem“. Zdůrazňuje, že pro vchod do ostatních částí školy je určen zejména hlavních vchod a koridor chodeb, který vede jednotlivými pavilony školy. Do venkovního areálu se vstupuje východy přímo z pavilonů školy. Rovněž podotýká, že pokud by tyto netvořily součást projektu, nebylo by vydáno stavební povolení a stavby by nemohla být zkolaudována. [21] Uvádí, že přístupové cesty splňují podmínky vy