9 As 61/2023 — Nejvyšší správní soud

9 Ad 16/2024- 52 - text  11 9 Ad 16/2024 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Ivanky Havlíkové a soudkyň JUDr. Naděždy Řehákové a Mgr. Ing. Silvie Svobodové v právní věci žalobkyně: M. M. bytem XXX zastoupena Mgr. Lukášem Hojdnem, advokátem se sídlem Francouzská 299/98, Praha 10 proti žalovanému: Ministerstvo zdravotnictví se sídlem Palackého nám. 375/4, Praha 2 o žalobě proti rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne XXX, č. j. XXX takto: I. Rozhodnutí ministra zdravotnictví ze dne XXX, č. j. XXX, se zrušuje a věc vrací žalovanému k dalšímu řízení. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů v řízení ve výši 20 497,40 Kč do jednoho měsíce od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně Mgr. Lukáše Hojdna, advokáta. Odůvodnění: Vymezení věci 1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala přezkoumání v záhlaví uvedeného rozhodnutí ministra zdravotnictví (žalovaný), kterým byl zamítnut její rozklad proti rozhodnutí Ministerstva zdravotnictví (ministerstvo) ze dne XXX, č. j. XXX, o zamítnutí její žádosti podané dne XXX o poskytnutí jednorázové peněžní částky za sterilizaci v rozporu s právem (Žádost) podle zákona č. 297/2021 Sb., o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem (sterilizační zákon). 2. Z odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí vyplynulo, že dle tvrzení žalobkyně v Žádosti mělo dojít ke sterilizaci dne XXX v XXX, dnes provozované poskytovatelem zdravotních služeb XXX (poskytovatel). Žalovaný v odůvodnění rozhodnutí přisvědčil právnímu posouzení zjištěného skutkového stavu ministerstvem. Z něj zejména vyplynulo, že žalobkyně byla přijata k hospitalizaci dne XXX, ukončené dne XXX, s poznámkou v chorobopisu „utekla“. Důvodem k přijetí bylo těhotenství v 40 + 6 týdnů, stav po porodu císařským řezem pro hypoxii plodu, otoky. V úvodu chorobopisu v části „další choroby“ uveden porod císařským řezem, indikovaná sterilizace, 41. týden těhotenství, stav po císařském řezu a anhydramnion (v těhotenství chybí nebo je výrazně sníženo množství plodové vody v plodové bláně před porodem). Stav rodičky před přijetím je popisován v chorobopisu v části „anamnéza“, kde se mimo jiné uvádí, že rodička byla poslána z poradny s diagnózou těhotenství v 40–41 týdnů s podezřením na XXX. Součástí dokumentace je slabě čitelný dokument nadepsaný „Žádost o sterilizaci“ podepsaný žadatelkou dne XXX. V žádosti je v předtištěné formě na stroji uvedeno „žádám o provedení sterilizace, to je takové operace, abych již neotěhotněla“ s uvedením jména, příjmení, data narození, místa pobytu, počtem porodů XXX, aborty XXX, termínem porodu XXX a rukou psaným podpisem žadatelky. V dekurzu zdravotnické dokumentace ze dne XXX je ručně psaný pokyn vypsat žádost o sterilizaci, v dekurzu ze dne XXX je v záznamu primářské vizity uvedena indikace k porodu císařským řezem a dále „Sterilisatio tubaria sec. Pomeroy“. V listině „operační vložka chirurgická o záznamu o zdraví a nemoci“ (operační protokol) ze XXX je popisován průběh operace, je zde zahrnut pouze popis průběhu porodu císařským řezem způsobem (blíže popsán na straně 2 a 3 odůvodnění žalobou napadeného rozhodnutí). Dle závěrů žalovaného byl žalobkyni proveden operační výkon porodu císařským řezem dne XXX. Přestože je v záznamech dokumentace uvedena indikace a je prokázáno, že provedení zdravotního výkonu sterilizace bylo plánované, v operačním protokolu samotný popis provedení výkonu sterilizace zcela chybí. Ani anesteziologický záznam či propouštěcí zpráva žalobkyně neobsahuje záznam o provedení sterilizace. Také v listině „Průvodní list k rentgenovému vyšetření ze dne XXX“ vystavené žalobkyni den po operaci císařským řezem není zmínka, že by tato podstoupila sterilizaci. Součástí zdravotnické dokumentace je dále „Protokol o žádosti o povolení provedení sterilizace žadatelky M. M.“ ze dne XXX, dle kterého tato žádá o povolení sterilizace na základě gynekologicko-porodnické indikace XIV/3, dále je zde uvedeno „XXX“. Na stejném listu je rozhodnutí komise, která podle Směrnice o provádění sterilizace (LP-252.3-19.11.71 Směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR ze dne 17. prosince 1971 o provádění sterilizace) v seznamu indikací XIV/3 povolila provedení sterilizace. Protokol o rozhodnutí komise je stvrzen podpisy jejich členů. Z uvedeného je dle ministerstva a žalovaného, který jeho závěry aproboval zřejmé, že žalobkyně žádala o provedení zákroku sterilizace ze dne XXX, přesto však v operačním protokolu chybí popis toho, že by chirurg sterilizaci při operaci provedl. Správní orgány si to vysvětlují tak, že se druhý plánovaný zákrok (sterilizaci) rozhodl chirurg neprovést, ač byl plánován. Tomu nasvědčuje skutečnost, že v průvodním listu k RTG vyšetření ze dne XXX není zákrok sterilizace uveden. Dle správních orgánů provedení zdravotního zákroku sterilizace nebylo prokázáno, protokol sterilizační komise (komise) neprokazuje provedení sterilizace, neboť se v něm povoluje žádost, nejde o důkaz samotného zákroku, není vyloučeno, že žadatelce (žalobkyni) byla sterilizace technicky vzato provedena později, žadatelka ovšem jiné datum v Žádosti neuvedla. 3. Z odůvodnění rozhodnutí žalovaného dále vyplynulo vyjádření ministerstva k důkazu výslechem svědka/manžela žalobkyně, citace z jeho výslechu a popis jeho odpovědí na doplňující otázky, rovněž je zde zachyceno vyjádření ministerstva k tvrzením žalobkyně v Žádosti, dle které o sterilizaci nikdy nežádala. K tomu ministerstvo poukázalo na přímý rozpor takového tvrzení s obsahem zdravotnické dokumentace. K argumentaci předtištěným formulářem žádosti o sterilizaci uvedlo, že tehdejší právní úprava nevyžadovala žadatelkou vlastnoručně sepsanou žádost, přičemž žadatelka neprokázala, že k tomu došlo až dodatečně. Ministerstvo připustilo, že manžel žadatelky vypověděl, že neplánovali žádný zákrok, nicméně to dle ministerstva neznamená, že se žadatelka nemohla rozhodnout bez vědomí manžela. Ten navíc vypověděl, že jí poprvé navštívil druhý den po porodu, neviděl ji podepisovat žádost, pouze viděl jí podepsaný dokument na nočním stolku, kde bylo uvedeno, že byl žadatelce proveden zákrok sterilizace při císařském řezu. Dle ministerstva není jasné, o jaký dokument se přesně jednalo, neboť ani žádost o sterilizaci ani protokol komise neuvádí, že sterilizace bude žadatelce provedena při porodu císařským řezem. Z výpovědi svědka je tak zřejmé, že nebyl přítomen při podpisu dokumentu, takže nebyl svědkem okolností podpisu, potažmo komunikace mezi žadatelkou a zdravotnickým personálem. Výslech manžela ani neprokazuje absenci poučení a vysvětlení ze strany lékařského personálu. K tomu ministerstvo dále poukázalo na to, že žalobkyně byla přijata k hospitalizaci již dne XXX. Navíc v původním podání žalobkyně tvrdila, že žádost o sterilizaci podepsala pouhý den před porodem, kdy byla ve fyzickém a psychickém vypětí, později však doplnila, že jí podepsala až dodatečně. Nicméně tvrzení, že jí podepsala dodatečně, neprokázala. Tvrzení svědka/manžela, že byl druhý den po porodu při návštěvě v nemocnici naštvaný když se dozvěděl, že jí byla provedena sterilizace, je ve vnitřním rozporu s jeho tvrzením, že tehdy nevěděl, co slovo sterilizace znamená. Výpověď svědka tak ministerstvo hodnotilo jako nevěrohodnou. 4. Ministerstvo dále poukázalo na to, že v operačním záznamu chybí popis výkonu sterilizace, dokumentace neobsahuje záznam, který by prokazoval, že k provedení zákroku technicky skutečně došlo. Je prokázáno, že byl plánován – indikován. Dále ministerstvo poukázalo na podmínky poskytnutí jednorázové peněžní částky podle sterilizačního zákona spočívající ve dvou skutečnostech. První je provedení sterilizace, druhou pak její protiprávnost. Konstatovalo, že v řízení o Žádosti je to především žadatelka, kdo je povinen navrhovat či označovat důkazy k prokázání svých tvrzení, má břemeno důkazní. V tomto případě však z uvedeného a dostupných dokumentů nelze s jistotou říci, že k provedení zákroku sterilizace skutečně došlo. 5. K poukazu žalobkyně na nedostatečnou informovanost o povaze zákroku, jeho alternativách a nevratnosti ministerstvo odkázalo na žádost žalobkyně kde uvedla, že žádá o operaci, aby již neotěhotněla. Z formulace její žádosti tak vyplývá srozumění s podstatou a důsledky výkonu (zabránit dalšímu těhotenství), i jeho nevratnosti. K tomu ministerstvo zdůraznilo roli ústního poučení, která umožňuje zprostředkovat informace o zákroku srozumitelně a s přihlédnutím k osobě pacienta. Konstatovalo, že tehdejší platná právní úprava neukládala, aby bylo komplexní poučení pacienta zachyceno v písemné podobě. K tvrzení žadatelky, že žádost nebyla řádně odůvodněna, ministerstvo opětovně poukázalo na to, že žadatelka žádala o provedení operačního zákroku, aby již v budoucnu nemohla otěhotnět s tím, že její žádost obsahuje informaci o pěti podstoupených porodech, poslední císařským řezem. Poukázalo i na důvod indikace odpovídající článku 14 odst. 3 přílohy Směrnice