1 Ad 33/2025 – Městský soud v Praze

1 Ad 33/2025- 73 - text  13 1 Ad 33/2025- [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudkyní Mgr. Darinou Michorovou v právní věci žalobkyně: M. A., narozené dne X, bytem X, zastoupené Mgr. Kateřinou Polákovou, advokátkou, sídlem Lubojaty 117, 742 92 Bílovec, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, sídlem Křížová 1292/25, 225 08 Praha 5, o žalobě proti rozhodnutí žalované ze dne 25. 7. 2025, čj. RN-X X X-342R-ŠBR, takto: I. Rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 25. 7. 2025, čj. RN-X X X-ŠBR, se ruší a věc se vrací žalované k dalšímu řízení. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 18.404,10 Kč, k rukám zástupkyně žalobkyně Mgr. Kateřiny Polákové, advokátky, a to do 30 dnů od nabytí právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně pobírala od roku 2020 invalidní důchod ve III. stupni, na základě kontrolní lékařské prohlídky v roce 2025 však žalovaná žalobkyni tento stupeň snížila na stupeň I. na základě posudků lékařů Institutu posuzování zdravotního stavu (IPZS), neboť z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu poklesla její pracovní schopnost pouze o 40 %, k dosažení nároku na invalidní důchod ve III. stupni je však potřeba zjištění poklesu pracovní schopnosti z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu minimálně o 70 %. 2. Žalobkyně s rozhodnutím žalované nesouhlasila a podala proti němu žalobu. II. Obsah žaloby 3. Žalobkyně namítla, že žalovaná nesprávně posoudila skutkový stav věci ohledně jejího zdravotního stavu, a dále nesprávně aplikovala příslušné právní předpisy. 4. Ohledně skutkového stavu žalobkyně uvedla, že posudky IPZS nedostatečně zohlednily objektivní závažnost a dopady jejího zdravotního stavu. Žalobkyně dlouhodobě trpí bipolární afektivní poruchou, smíšenou fází s farmakorezistencí a emoční nestabilitou, v minulosti jí přitom byl již přiznán III. stupeň invalidity. V posudcích IPZS chybí odůvodnění, proč nebyla zvolena horní hranice procentního rozmezí zvolené položky podle vyhlášky o posuzování invalidity, proč nebyla tato hranice dále navýšena podle § 3 vyhlášky o dalších 5 %, avšak žalobkyně důrazně nesouhlasila ani se samotným posouzením jejího zdravotního stavu podle kapitoly V, položky 4c, jako středně těžkého postižení a 40 % poklesu pracovní schopnosti žalobkyně. Dle názoru žalobkyně jde o výrazné podhodnocení a také podcenění významu jejich dalších diagnóz, takové hodnocení nemá oporu ve spisu, ba je s ním přímo v rozporu, navíc, žalobkyně v průběhu námitkového řízení uvedla též novou skutečnost, kterou lékař v námitkovém řízení nezohlednil, resp. bagatelizoval, kterou bylo zásadní zhoršení jejího zdravotního stavu a to i v důsledku prvostupňového rozhodnutí o snížení stupně invalidity, což doložila též lékařskou zprávou svého psychiatra a propouštěcí zprávou z hospitalizace ve dnech 11. 3. – 19. 3. 2025 pro těžký depresivní stav, v níž je obsaženo kompletní vyšetření provedené ve VFN dne 24. 3. 2025, které potvrdilo výrazné kognitivní oslabení. 5. Žalobkyně se snažila pracovat, poslední zkrácený pracovní poměr však ukončila ve zkušební době. Žalovaná se přitom dle názoru žalobkyně dopouští volných úvah a odhadů, jež nemají žádný podklad v provedeném dokazování, vlastní domněnky žalované neodpovídají lékařským nálezům. Žalobkyně má za to, že v její věci je doložena dlouhodobá neměnnost nepříznivého zdravotního stavu s nástupem zhoršení, přesto žalovaná dovodila zlepšení. Nebyla tak dostatečně zohledněna komplexnost jejího zdravotního stavu. Žalovaná též použila nesprávná posudková kritéria a nedostatečně odůvodnila svůj závěr oproti dříve uvedenému závěru o III. stupni invalidity. Žalobkyně je přesvědčena, že v jejím případě byla porušena zásada materiální pravdy a nové podklady nebyly zohledněny dostatečně, zejména aktuální zprávy jejího ošetřujícího psychiatra, které jsou nejpřesnější, protože jí má v péči dlouhodobě. 6. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí žalované zrušil a věc jí vrátil k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalované 7. Žalovaná ve svém vyjádření shrnula dosavadní průběh správního řízení a žalobní námitky žalobkyně. Uvedla, že se při svém rozhodování pečlivě zabývala všemi námitkami, vycházela přitom z odborných lékařských posudků IPZS, kterými je vázána, proto za daného zjištěného skutkového stavu setrvala na závěrech v napadeném rozhodnutí a navrhla, aby soud žalobu zamítl jako nedůvodnou. Současně navrhla důkaz posudkem Posudkové komice Ministerstva práce a sociálních věcí pro účely přezkumného (soudního) řízení. IV. Další podání účastníků řízení 8. Žalovaná dne 30. 1. 2026 soudu zaslala své písemné stanovisko k posudku Posudkové komise Ministerstva práce a sociálních věcí ze dne 14. 1.2026, který soud nechal zpracovat pro účely řízení o žalobě (viz níže bod 26., 29. a násl.). Sdělila, že na základě vyžádaného odborného stanoviska odboru lékařské posudkové služby na ústředí žalované nesouhlasí s popsanými závěry komise, neboť k tíži zvolené položky není stav objektivně doložen. Uznání invalidity III. stupně žalobkyně je pro subjektivní stesky a dojem ošetřujících psychiatrů. Byť připustila, že oba posudky IPZS ze správního řízení byly podhodnocené, posudek komise je naopak nadhodnocený. U žalobkyně jde dle jejího názoru o invaliditu II. stupně. Komisí zvolená položka, ale zejména navýšená procentní míra poklesu pracovní schopnosti žalobkyně, není konkrétně odůvodněna, protože k tomu ani neexistuje objektivní důvod. Posudek komise tak považovala z několika důvodů za neúplný a nepřesvědčivý (viz dále body 33. až 38.). 9. Žalobkyně na toto písemné stanovisko reagovala vyjádřením doručeným soudu dne 6. 3. 2026 (byť datovaným již 23. 9. 2025). Ta se naopak s posudkem komise, který konstatoval, že invalidita žalobkyně ve III. stupni nadále trvá, plně ztotožnila. Formulovala své výhrady k uplatněným výtkám žalované k posudku a ke skutkovým zjištěním, zejména pokud jde o tvrzenou absenci objektivních testů a zpráv, o povahu hospitalizací a zlehčování lázeňské péče, o tvrzenou absenci farmak resistence, o výdělečnou činnost žalobkyně a její údajnou nespolupráci (podrobněji viz dále bod 39 a násl.). Žalobkyně dodala, že vyjádření žalované je postaveno na dezinterpretaci faktů, přehlížení předložených testů a napadání odbornosti lékařů. Ke svému vyjádření dále přiložila lékařskou zprávu z psychiatrie ze dne 3. 3. 2026. V. Obsah správního spisu 10. Z předloženého správního spisu soud zjistil, že žalobkyně pobírala od roku 2015 invalidní důchod, nejdříve v I. stupni a od roku 2020 ve III. stupni, který jí byl uznán i na základě následné kontrolní lékařské prohlídky (KLP) v roce 2022. 11. Následující KLP bylo posudkovou lékařkou IPZS v posudku ze dne 31. 1. 2025, čj. LPS/2024/24979-P2_CSSZ (dále jen „posudek I. stupně“) zjištěno, že žalobkyně je opět invalidní pouze v I. stupni. Rozhodující příčinou jejího dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu ve smyslu § 26 zákona o důchodovém pojištění je i nadále bipolární afektivní porucha středně těžkého postižení, což posudková lékařka hodnotila jako onemocnění srovnatelné s onemocněním v kapitole V, položce 4c přílohy k vyhlášce č. 359/2009 Sb., kterou se stanoví procentní míry poklesu pracovní schopnosti a náležitosti posudku o invaliditě, pro které stanovila míru poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 40 % v daném procentním rozmezí (30-45 %) pro chronicitu, ale také zohlednila, že žalobkyně pracovala a pracovní zátěž zvládala. Důvody pro úpravu procentní míry poklesu pracovní schopnosti podle § 3 nebo § 4 téhož zákona neshledala. Žalobkyně byla schopna vykonávat výdělečnou činnost jen s podstatně menšími nároky na tělesné, smyslové nebo duševní schopnosti. Platnost posudku stanovila do 31. 1. 2027. 12. Na základě posudku I. stupně vydala Česká správa sociálního zabezpečení rozhodnutí ze dne 4. 3. 2025, čj. R-4.3.2025 – 426/x x x, kterým žalobkyni snížila výši invalidního důchodu pro invaliditu III. stupně na invalidní důchod pro invaliditu I stupně od 14. 4. 2025. 13. Dne 24. 3. 2025 podala žalobkyně proti tomuto rozhodnutí námitky. 14. Žalovaná námitky zamítla žalobou napadeným rozhodnutím ze dne 25. 7. 2025, čj. RN-X X X-342R-ŠBR, podle § 88 odst. 8 zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, a § 90 odst. 5 správního řádu. Vycházela přitom z nového posouzení zdravotního stavu žalobkyně v posudku lékaře IPZS v námitkovém řízení ze dne 3. 7. 2025, čj. LPS/2025/136-NR-VYS_CSSZ (dále jen „posudek II. stupně“). Posudkový lékař IPZS se v námitkovém řízení plně ztotožnil s posudkovou lékařkou v I. stupni v otázce rozhodujícího zdravotního postižení, jeho zařazení pod kapitolu V, položku 4c, včetně procentní míry poklesu pracovní schopnosti žalobkyně 40 %, i data změny stupně invalidity (dnem KLP 31. 1. 2025). Odlišil se pouze v posouzení nutnosti stanovení termínu další KLP; podle něj totiž další KLP nebyla účelná, a proto stanovil dobu platnosti svého posudku trvale. Žalobkyně byla schopna vykon