15 Af 4/2022 – Městský soud v Praze

15 Af 4/2022- 104 - text  16 15 Af 4/2022 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Martina Kříže, soudkyně Mgr. Věry Jachurové a soudce Mgr. Bc. Jana Schneeweise v právní věci žalobkyně: Moravia Systems a. s., IČO: 26915189 se sídlem Vinohradská 1511/230, Praha 10 zastoupená advokátem Mgr. Davidem Urbancem se sídlem Na Poříčí 1046/24, Praha 1 proti žalovanému: Generální ředitelství cel se sídlem Budějovická 1387/7, Praha 4 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 5. 2022 č. j. 25788/2022-900000-314 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Celní úřad pro hlavní město Prahu (dále jen „celní úřad“) doměřil žalobkyni dodatečným platebním výměrem ze dne 23. 9. 2021 č. j. 523744/2021-510000-51.2 (dále jen „dodatečný platební výměr“) antidumpingové clo ve výši 525 473 Kč, a to za dovoz bezešvých trubek. Tyto trubky s deklarovaným původem v Indii byly na návrh žalobkyně propuštěny do tuzemského oběhu, celní úřad však v návaznosti na provedenou kontrolu dospěl k názoru, že skutečný původ trubek je v Čínské lidové republice, a na jejich dovoz se tudíž vztahuje antidumpingové clo podle antidumpingového nařízení prováděcí nařízení Komise (EU) č. 2018/330 ze dne 5. března 2018, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých bezešvých trubek a dutých profilů z nerezavějící oceli pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 . Rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaný změnil dodatečný platební výměr tak, že v něm obsaženou tabulku výpočtu cla nahradil novou tabulkou; na celkovou výši doměřeného cla však tato změna neměla žádný vliv. V ostatních částech zůstal dodatečný platební výměr beze změn. 2. Žalobou ze dne 24. 6. 2022 podanou u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení napadeného rozhodnutí pro jeho nezákonnost. 3. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně celním prohlášením ze dne 8. 11. 2019 navrhla propustit do tuzemského oběhu zboží „Trouby, trubky a duté profily, s kruhovým příčným průřezem, bezešvé, z nerezavějící oceli, tažené za studena nebo válcované za studena – bezešvé trubky, s kruhovým příčným průřezem, z nerezavějící oceli, válcované za studena 445 ks (2 670 metrů)“ s deklarovanou podpoložkou celního sazebníku 7304 41 00 a původem v Indii. Po propuštění zboží celní úřad provedl kontrolu zaměřenou na ověření původu zboží. Tu zahájil v návaznosti na závěry Evropského úřadu pro boj proti podvodům (dále jen „OLAF“), které jsou obsahem Poznámky ke spisu k případu OC/2019/0661/B3 ze dne 12. 4. 2021 (dále jen “poznámka OLAF“). Poznámka OLAF se vztahuje k vyšetřování, které skončilo závěrečnou zprávou OLAF ze dne 4. 7. 2019 č. OF/2016/0680/B1 (dále jen „závěrečná zpráva OLAF“). Ze závěrečné zprávy OLAF plyne, že bezešvé trouby a trubky vyvážené z Indie do EU v letech 2016 až 2018 mimo jiné i dodavatelem žalobkyně, indickou společností Maxim Tubes company Pvt. Ltd., se sídlem Survey No. 105, Near. 66 KV Sub Station, Pansar Road – 382729, Ahmedabad – Mehsana Highway, District - Gandhinagar, Gujarat, Indie (dále jen „Maxim Tubes“) byly ve skutečnosti čínského původu. Maxim Tubes totiž dovážela z Číny do Indie bezešvé trouby a trubky tarifního čísla 7304, mimo jiné položky 7304 11, dokončené v Číně úběrem za tepla a v Indii pak tyto materiály dále opracovávala na trubky stejného tarifního čísla, ale jiné položky, a to procesy úběru za studena a na ně navazujícími dokončovacími operacemi. Trubky pak exportovala do EU pod položkou 7304 41. OLAF dospěl k závěru, že opracováním za studena trubky nezískaly indický původ. Z čl. 60 odst. 2 celního kodexu nařízení Evropského parlamentu Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie, ve znění pozdějších předpisů totiž plyne, že zboží nabude původ v té zemi, kde došlo k jeho poslednímu podstatnému hospodářsky odůvodněnému zpracování. Komise přijala nařízením DA nařízení Komise (EU) 2015/2446 ze dne 28. 7. 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie podrobnější pravidla pro určení nepreferenčního původu zboží. Jeho příloha 22-01 Úvodní poznámky a seznam podstatného zpracování nebo opracování, která udělují nepreferenční původ ve svém bodě 2.1 uvádí, že pravidla uvedená v této příloze se použijí na zboží na základě jeho zařazení v harmonizovaném systému příloha I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987, o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku. . Čl. 32 nařízení DA a jeho přílohu č. 22-01 vyložil OLAF tak, že podmínkou (pravidlem) původu zboží čísla 7304 je změna tarifního čísla, nebo opracování dutých profilů položky 7304 49. Jinými slovy, pokud výrobky měly získat indický původ, musely by být použity suroviny nespadající pod číslo 7304 (například některé z primárních forem pod číslem 7218). To se však nestalo – indické společnosti opracovávaly materiály z Číny, které spadaly pod číslo 7304, nejčastěji položky 7304 11 a 7304 49. OLAF tedy dospěl k závěru, že výše uvedeným postupem docházelo k obcházení antidumpingového cla, které je na čínské výrobky tohoto typu uvaleno. 4. Poznámka OLAF doplňuje zjištění uvedená ve výše shrnuté závěrečné zprávě OLAF o informace, které se týkají bezešvých trub a trubek z nerezavějící oceli dovezených do EU společností Maxim Tubes od 1. 1. 2019. OLAF vyložil, že hlavním pravidlem pro určení původu zboží položky 7304 41 (což je i zboží propuštěné do oběhu v nyní projednávané věci) je buďto změna čísla sazebníku (CTH), případně změna dutých profilů pod kódem položky 7304 49 (jak předpokládá příloha č. 2201 nařízení DA). Dále se OLAF zabýval výkladem pojmu duté profily, přičemž dospěl k tomu, že z Číny nebyly do Indie dováženy duté profily, nýbrž bezešvé trubky z nerezavějící oceli. V poznámce též hodnotil význam opracování čínského zboží v Indii tzv. tažením za studena. Tímto postupem se vyrábějí trubky s vysokou přesností požadovaného průměru nebo tloušťky stěn trub a trubek. K nabytí indického původu zboží však tento proces nevede; nemění totiž tarifní číslo výrobku a není jím možné přeměnit duté profily na kruhové trubky či trouby. Trubky vyrobené společností Maxim Tubes a dovezené do EU po 1. 1. 2019 pod položkou 7304 41 tudíž mají čínský původ. 5. Celní úřad v návaznosti na provedenou kontrolu doměřil žalobkyni antidumpingové clo v sazbě 71,9 %, a to s poukazem na výše uvedená zjištění OLAF, z nichž plyne, že žalobkyně do oběhu propustila trubky se skutečným původem v Číně. 6. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí plyne, že se žalovaný se závěry celního úřadem ztotožnil. Konstatoval, že celní úřad v průběhu kontroly dokazoval různými listinami (balící list, objednávka, potvrzení objednávky, faktura za dopravu, nákladní list a bankovní výpis), jaké zboží žalobkyně z Indie dovezla. Jednalo se o trubky položky 7304 41. Proti zjištěním celního úřadu, jež se týkala podoby, druhu a hodnoty zboží dovezeného do tuzemska, žalobkyně v průběhu kontroly nic nenamítala. Výsledky vyšetřování OLAF potvrdily, že zpracováním v Indii nemohly trubky vyvezené do EU získat indický původ. Bylo jednoznačně prokázáno, že indičtí výrobci nakupovali nerezové trubky tarifního čísla 7304 v Číně a po jejich přepracování za studena je vyváželi do EU jako nerezové trubky čísla 7304 indického nepreferenčního původu. Ke změně tarifního čísla nedošlo, a nemohlo tedy dojít ani ke změně nepreferenčního původu. Závěrečnou zprávou a poznámkou OLAF bylo přitom také prokázáno, že z Číny do Indie byly dovezeny bezešvé, za tepla zpracované trubky a nikoliv duté profily položky 7304 49. 7. Žalovaný v napadeném rozhodnutí stručně popsal proces, který předchází dokončení bezešvých nerezových trubek procesem za studena. Nejprve se taví železná ruda (HS 2601), čímž se získá surové železo (HS 7201). Z něj (případně z jiných polotovarů či šrotu) se dále přetavením a smísením s jinými složkami tvoří ingoty nebo polotovary z nerezové oceli (KN 7218). Tyto polotovary se nadále zpracovávají v duté předvalky nebo přímo hotové trubky KN 7304. Teprve poté přijde na řadu zpracování tažením za studena, které stěny a okraje trub a trubek upraví s velmi vysokou přesností. Proces výroby bezešvých trubek tedy zahrnuje širokou paletu více či méně náročných zpracovatelských operací. Podle žalovaného procedura tvorby trubek ze železné rudy obsahuje tři zásadní zpracovatelské operace, které vedou k získání původu daného zboží v zemi, kde byly provedeny. Těmito operacemi jsou výroba železa, výroba ingotů a výroba dutých předvalků. Další zpracovatelské činnosti, při kterých nedochází ke změně tarifního čísla, již nemají žádný vliv na původ konečného výrobku. Žalovaný nepopírá, že tváření za studena příslušné výrobky pozměňuje rozměrově i kvalitat