1 Azs 105/2008 — Nejvyšší správní soud

16 Az 33/2025- 21 - text 7 č. j. 16 Az 33/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl soudcem Mgr. Kamilem Tojnerem v právní věci žalobce: N. B., nar. X, státní příslušnost: X bytem X zastoupený advokátem JUDr. Matějem Šedivým sídlem Václavské náměstí 21, Praha 1 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2025, č. j. OAM-586/ZA-ZA11-K12-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Žalobce se domáhá zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 11. 2025, č. j. OAM-586/ZA-ZA11-K12-2025, jímž bylo o žádosti žalobce o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. 2. Žalobce namítal, že mu žalovaný napadeným rozhodnutím neudělil mezinárodní ochranu v žádné její formě, ačkoliv uplatnil důvody pro udělení humanitárního azylu. K humanitárnímu azylu žalobce uvedl, že je svobodný a bezdětný, má však v domovském státě vysoké dluhy, pro které není schopen tam přesídlit, hradit tyto dluhy a zároveň získávat prostředky pro vlastní obživu. Žalobce nemá žádné přesvědčení, ani nečelí ve své vlasti žádnému pronásledování, má však za to, že není schopen si v domovském státě zajistit adekvátní obživu, zatímco v ČR je plně integrován a má zde pracovní uplatnění. Dle žalobce je tedy napadené rozhodnutí nezákonné, neboť z jeho odůvodnění plyne, že se žalovaný odmítl podanou žádostí věcně zabývat s odkazem na závěr, podle kterého žalobce nečelí v zemi původu azylově relevantnímu pronásledování. Žalovaný dle žalobce nepostupoval dle § 3 s. ř., neboť nezjistil skutečný stav věci a zcela pominul ústřední bod výpovědi žalobce, a sice neutěšenou ekonomickou a sociální situaci v domovském státě žalobce. Žalobce má dále za to, že napadené rozhodnutí je nepřezkoumatelné, a to již z důvodu nedostatku odůvodnění, jež se nijak nezaobírá hodnocením ekonomické a bezpečnostní situace v Moldavsku. Podotkl, že pokud je proces hodnocení důkazů založen na jejich pořízení a vzájemném vypořádání (izolovaně a pak i ve vzájemném kontextu), tak má zato, že v tomto aspektu zaostává. V této souvislosti odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu, č. j. 4 Ads 17/2007–66, z něhož plyne, že odůvodnění shrnuje všechny zjištěné skutečnosti, které byly podkladem pro rozhodnutí, způsob jejich hodnocení a úvahy, které vedly k aplikaci konkrétního právního předpisu na projednávanou věc. Správní řád dává správnímu orgánu možnost zvolit si postup v konkrétní věci. Zpravidla, pokud jde o skutkovou stránku, nejprve dojde k vylíčení podstaty věci, potom následuje rozbor důkazů a ostatních podkladů rozhodnutí. V odůvodnění je nutné reagovat na připomínky a návrhy účastníků řízení, na jejich vyjádření k podkladům rozhodnutí, a vypořádat se s případnými rozpory v jednotlivých důkazech. Poté by měly být uvedeny závěry o nepochybně zjištěných skutečnostech. Následně se posoudí právní význam těchto skutečností a vysloví se úsudek o předmětu řízení. S poukazem na právní normu, jež je citována ve výroku rozhodnutí, se zdůvodní její použití v konkrétním případě. Je nutné, aby byla dobře vystižena podstata věci a aby odůvodnění nebylo zatěžováno bezvýznamnými údaji a úvahami na úkor srozumitelnosti rozhodnutí. K tomuto žalobce uvedl, že z odůvodnění rozhodnutí nevyplývá, co si správní orgán myslí o důvodech jeho obav, natož jak hodnotí ekonomickou a sociální situaci v jeho domovském státě, když nedostatečně přihlédl k tomu, že je žalobce v ČR integrován, má zde pracovní uplatnění i zázemí, a může tak být pro ČR přínosem. Žalobce se tak domnívá, že je nehumánní mu ochranu neudělit a napadené rozhodnutí tak pokládá za věcně nesprávné. Navrhl, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. 3. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby. Žalovaný uvedl, že zjistil skutečný stav věci, případ posuzoval ve všech souvislostech, zabýval se všemi skutečnostmi uvedenými žalobcem v průběhu správního řízení a opatřil si potřebné podklady a objektivní informace pro své rozhodnutí. Žalovaný vycházel ze zásady individuálního posuzování jednotlivých žádostí. Konstatoval, že z provedeného dokazování nevyplynula existence relevantních důvodů bránících žalobci v návratu do vlasti. Tvrzení žalobce o nepříznivé ekonomické situaci v zemi původu a o jeho dluhových závazcích vůči soukromým osobám je nutno hodnotit jako důvody ryze ekonomické povahy. Ty samy o sobě nemohou založit oprávnění k setrvání na území ČR. Nepříznivá ekonomická situace v Moldavsku je obecnou skutečností postihující široké vrstvy obyvatel Moldavské republiky a nepředstavuje individuální, specifický zásah do práv žalobce. Zdůraznil, že právní řád ani mezinárodní závazky ČR neposkytují ochranu osobám, jejichž motivací k pobytu na území ČR je snaha o zlepšení ekonomické situace či dosažení vyššího výdělku. Existence finančních závazků žalobce vůči soukromým osobám v Moldavsku nemůže být považována za důvod znemožňující jeho návrat do vlasti. Dle žalovaného žalobce neprokázal, že by mu v souvislosti s těmito závazky hrozilo reálné a individualizované nebezpečí závažné újmy, ani že by mu moldavské státní orgány nebyly schopny či ochotny poskytnout mu ochranu. Žalovaný žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany posuzoval nikoliv jako bezpečnou zemi původu, ale zabýval se hodnocením Moldavska z pohledu všech forem mezinárodní ochrany. 4. Z obsahu spisového materiálu vyplynuly následující, pro rozhodnutí podstatné skutečnosti: 5. Žalobce podal dne 22. 5. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany. Dne 27. 5. 2025 poskytl údaje k podané žádosti o udělení mezinárodní ochrany, v níž uvedl, že je státním příslušníkem Moldavské republiky, národnosti moldavské. Narodil se a žil v Podněstří v Moldavsku. Nemá a ani nikdy neměl žádné náboženské či politické přesvědčení, nikdy nebyl členem žádné politické strany či skupiny a nikdy také nebyl politicky aktivní. Je svobodný a bezdětný. Na území ČR vstoupil asi v dubnu 2024, od té doby se zdržuje na území ČR. K otázce žalovaného ohledně razítka ve jeho pase z července 2024 uvedl, že si to nepamatuje. Kromě ČR v jiných státech EU nepobýval. Nebyla mu také udělena víza ani povolení k pobytu v jiných státech. Je zdravý, nemá žádná zdravotní omezení ani zvláštní potřeby. V ČR ani ve Moldavsku nebyl nikdy trestně stíhán či odsouzen za spáchání trestného činu. K důvodům své žádosti uvedl, že potřebuje práci a má hodně dluhů. Chce zůstat v Evropě, v ČR. Jiné důvody neuvedl. 6. Pohovor k žádosti o mezinárodní ochranu byl s žalobcem proveden dne 27. 5. 2025. Do správního spisu byly jako podklad založeny také zprávy o zemi původu: Informace OAMP – Moldavsko – Základní přehled o zemi ze dne 7. května 2025, Informace OAMP – Moldavsko – Bezpečnostní a politická situace v zemi ze dne 14. listopadu 2024, Informace OAMP – Moldavsko – Situace obyvatel Podněstří v Moldavsku ze dne 9. ledna 2025, Informace OAMP – Moldavsko – Situace moldavských občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí - Přístup úřadů a společnosti - Přístup ke vzdělávání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce ze dne 7. ledna 2025, Informace OAMP, MZV ČR, č. j. 105783-6/2025-MZV/LPTP ze dne 27. března 2025 a tisková zpráva ČTK – Podněstří začalo díky ruské půjčce opět dostávat plyn ze dne 14. února 2025. 7. Rozhodnutím žalovaného ze dne 12. 11. 2025, č. j. OAM-586/ZA-ZA11-K12-2025 nebyla žalobci udělena mezinárodní ochrana z důvodu absence azylově relevantních důvodů a účelovosti jeho žádosti. Žalovaný vyloučil riziko pronásledování žalobce za uplatňování politických práv a svobod dle § 12 písm. a) zákona o azylu. Rovněž také nedošel k závěru, že by žalobci hrozilo pronásledování z důvodů obsažených v § 12 písm. b) zákona o azylu. Žalovaný uvedl, že legalizace pobytu ani ekonomické potíže v zemi původu mezi tyto důvody nepatří. Stran neudělení doplňkové ochrany dle § 14a zákona o azylu žalovaný uvedl, že neshledal, že by žalobci hrozila v zemi původu vážná újma, neboť žalobce neměl v Moldavsku či Podněstří žádné problémy se státními orgány, potýkal se pouze s ekonomickými obtížemi. V Moldavsku ani na území Podněstří pak neprobíhá žádný ozbrojený konflikt. Žalovaný si je vědom aktuálně probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině, jež s Moldavskem sousedí, nic však nenasvědčuje tomu, že by se tento konflikt měl rozšířit na moldavské území. 8. Městský soud v Praze přezkoumal dle § 75 s. ř. s. napadené rozhodnutí a jemu předcházející řízení v mezích žalobcem uplatněných žalobních bodů a vycházel ze skutkového a právního stavu, který tu byl v době rozhodování správního orgánu. Po zhodnocení uvedených skutečností dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. 9. Soud vyšel v dané věci z následujících právních předpisů: 10. Podle § 3 s. ř. „nevyplývá-li ze zákona ně