20 Az 16/2025 – Městský soud v Praze

20 Az 16/2025- 37 - text 9 20 Az 16/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobkyně M. G., narozená dne X státní příslušnost X bytem v ČR: X proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 5. 2025, č. j. OAM-334/ZA-ZA11-ZA01-2025, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou Městskému soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o její žádosti o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana se podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“), neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně ve své žalobě namítala, že napadené rozhodnutí je nezákonné, a to z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti, když v něm schází náležité odůvodnění. Žalobkyně měla dále za to, že jako podklad pro rozhodnutí nebyly použity aktuální informace o její zemi původu, což vedlo k nedostatečnému zjištění skutkového stavu. Podle žalobkyně měl žalovaný rovněž špatně vyložit zákon o azylu, což vedlo k nesprávnému závěru o udělení mezinárodní ochrany. 3. V žalobě se žalobkyně také domáhala ustanovení zástupce z řad advokátů pro řízení před soudem a vyjádřila, že trvá na nařízení ústního jednání ve věci. 4. Žalobkyně navrhla, aby soud rozhodnutí zrušil a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. III. Vyjádření žalovaného 5. Žalovaný ve svém vyjádření trval na správnosti napadeného rozhodnutí, jelikož postupoval v souladu se zákonem a řádně zjistil skutkový stav. V řízení objasnil, že důvodem žalobkyně pro podání žádosti o udělení o mezinárodní ochrany jsou obavy z následků její a přítelovy účasti na protivládních protestech. Následně žádost žalobkyně žalovaný podrobil individuálnímu posouzení. 6. Po shrnutí skutkových okolností věci žalobkyně žalovaný konstatoval, že závěr o odůvodněné obavě z pronásledování nelze v případě žalobkyně učinit. Zdůraznil, že žalobkyně se dle vlastních slov nesetkala po účasti na demonstracích v domovské zemi s žádnými ústrky, s výhrůžkami se setkal jen její přítel. Žalovaný také uvedl, že během řízení nebylo tvrzeno nic, co by nasvědčovalo možnému vzniku vážné újmy jako předpokladu pro udělení doplňkové ochrany. 7. K námitce nedostatečně zjištěného stavu uvedl žalovaný, že žalobkyni během správního řízení byl poskytnut prostor, aby v úplnosti uvedla svůj azylový příběh, úkony byly činěny za účasti tlumočnice, žalovaný opatřil dostatek podkladů, které vypovídají o situaci v X a zodpovídají i další otázky, které jsou relevantní konkrétně v případě žalobkyně. Informace vzešlé z podkladů jsou také dostatečně aktuální a objektivní, aby bylo možné na jejich základě kvalifikovaně rozhodnout. 8. Žalovaný také podotknul, že žalobkyně je při své žádosti o udělení mezinárodní ochrany vedena pouze snahou o legalizaci pobytu na území ČR, k čemuž ale institut azylu neslouží. 9. Žalovaný navrhl, aby soud žalobu zamítl. IV. Obsah správního spisu 10. Ze správního spisu zjistil zdejší soud tyto pro řízení podstatné skutečnosti. 11. Žalobkyně podala dne 20. 3. 2025 žádost o udělení mezinárodní ochrany (dále jen „žádost“). Při poskytnutí údajů k žádosti dne 25. 3. 2025 uvedla, že pochází z X, je X národnosti a hovoří X. Vyznává X. K otázce ohledně svého politického přesvědčení sdělila, že není členkou žádné politické strany ani skupiny, ale že se zúčastnila protestů v X. Dále žalobkyně uvedla, že je svobodná, ale v X se vdala za svého současného přítele. Neuzavřeli spolu však oficiálně uznaný sňatek. Jako pár spolu žijí asi 7 let, jsou bezdětní. Přítel žalobkyně v ČR rovněž žádal o mezinárodní ochranu. Poslední místo pobytu žalobkyně a jejího přítele v zemi původu bylo v X. Do ČR přicestovala dne 25. 12. 2024 letecky z X. Českou republiku žalobkyně navštívila už v minulosti jako turistka. Vízum v jiné zemi žalobkyni uděleno nebylo, rovněž nikdy v minulosti o mezinárodní ochranu nežádala. Žalobkyně sdělila, že je zdravá, neužívá žádné léky a s ničím se neléčí. Nikdy nebyla trestně stíhána ani odsouzena. Jako důvod pro její žádost uvedla, že s přítelem utekli X režimu a před omezováním lidských práv. 12. Dále je ve správním spise založen protokol o pohovoru k žádosti o udělení mezinárodní ochrany ze dne 25. 3. 2025. Při tomto úkonu žalobkyně uvedla, že se v X živila jako X. Pro odjezd ze země původu se se svým přítelem rozhodla asi v listopadu 2024. Aby měli prostředky na cestu, byli nuceni prodat auto. Jako důvod pro opuštění X uvedla žalobkyně, že ve chvíli, kdy protivládní protesty začala pořádat mládež, začala se jich osobně s přítelem zúčastňovat, protože chce svobodnou X. Na shromáždění společně docházeli každý den. Bezpečnostní složky v zemi postupně začaly účastníky shromáždění fotit a zakazovat roušky při protestech, aby byli účastníci identifikovatelní. Jednou žalobkyni s jejím přítelem oslovil okresní správce s tím, aby se akcí neúčastnili. Prý ať se podívají na ostatní, kteří byli zatčeni, zbiti apod. Žalobkyně tuto interakci vnímá jako „dobrou radu“, protože v ní cítila i drobnou výhrůžku ve smyslu „podívejte se, co se může stát“. Pár dnů po tomto setkání přistoupila k příteli žalobkyně na cestě z práce skupina asi šesti mužů, kteří mu začali nadávat, že je se žalobkyní na straně homosexuálů, začali do něj strkat, vyskakovat, provokovat ho. Tento incident měly vidět sousedky, které příteli přišly na pomoc, takže ten neutrpěl žádné zranění. Žalobkyně po této události dostala strach, začala přemýšlet, jak se takovým situacím vyhnout v budoucnu, s cílem vyhnout se dalším výhružkám se rozhodli zemi opustit. Cílem protestů, kterých se účastnili, byla snaha X o to, aby země směřovala k Evropské unii namísto současného proruského kurzu. Žalobkyně se účastnila protestů v X před parlamentem a na Náměstí X. Lidé se na protest proti vládě shromažďovali už dříve, ona se ale účastnila až od konce října 2024, zhruba každý den až do doby, kdy byl její přítel konfrontován zmíněnou skupinou mužů, po tomto incidentu už se ani jeden z nich demonstrací nezúčastnil. Protesty dle slov žalobkyně byly mírné, účastníci zpívali, tančili a protestovali. Policejní složky, na druhé straně, byly agresivní, sprosté, nadávaly a vyhrožovaly. Policisté vyvíjeli fyzický tlak na protestující, občas někoho zbili. Žalobkyni osobně se během demonstrací nic nestalo, necítí se v takovém nebezpečí jako její přítel. Jediný problém, kterému v souvislosti s protesty pár čelil, bylo již popsané jednorázové napadení přítele místními lidmi z politické strany X. Jiné výhrůžky nedostávali. Ze strany policejních orgánů se s výhrůžkami pár nesetkal. Jednalo se jen o již zmiňovanou situaci, kdy k nim přistoupil policista okresní správy a řekl jim, ať protestů nechají, že jim to říká jako dobrou radu. Dle žalobkyně jim policista lehce vyhrožoval. Během protestů vznikl fond na pomoc obětem násilí, X vláda ho ale zmrazila. Zdůvodnění poskytnuté vládou bylo, že roste počet propagandistů, kteří podporují nezákonné a protivládní jednání. Propagandisty měla vláda na mysli protestující. Žalobkyně nemusela na letišti, když zemi opouštěla, podstoupit žádné zvláštní kontroly. Protestů se účastnila už i v minulosti, asi před 4 lety, ty však nedosahovaly takové intenzity. Žádným problémům ve vlasti nečelila. V případě, že by byla s přítelem nucena se do X vrátit, obává se, že přítele uvězní či zbijí, protože on své názory nemění. Obavu o sebe samou nevyjádřila. Možnosti věznění jejího přítele se obává, protože to se zkrátka děje lidem, jako jsou oni dva. Žalobkyně uvedla, že ona ani její přítel nejsou politicky aktivní na sociálních sítích, žádný politický obsah nepublikují. V ČR nemá žádné rodinné příslušníky. Žádné další skutečnosti ke své žádosti sdělit nechtěla. 13. Žalovaný pro posouzení žádosti opatřil písemné zprávy, které shrnují a vyhodnocují stav v domovské zemi žalobkyně. První ze zpráv je Informace OAMP –X– Situace X občanů vracejících se do země po dlouhodobém pobytu v zahraničí – Přístup úřadů a společnosti, přístup ke vzdělávání, lékařské péči, sociálním službám a na trh práce, ze dne 2. 9. 2024 (dále jen „Informace OAMP o situaci navrátilců do X“). Z této Informace OAMP plyne, že situace navrátilců se zásadně neliší od situace X, kteří neemigrovali, přístup úřadů k navrátilcům se neliší od jiných občanů. Navrátivší občané mají nárok na všechny státní služby a mohou být státními pojištěnci. V zemi také funguje podpůrná síť, která má dlouhodobě v zahraničí pobývajícím X pomoci s reintegrací. Bezpečnostní složky proti navrátilcům nijak nezakročují., nevrací-li se po spáchání trestného činu. X společnost má obecně vůči navrátilcům neutrální až pozitivní postoj, případy diskriminace nejsou známy. Navrátilci si mohou všec