6 Azs 235/2004 — Nejvyšší správní soud

20 Az 8/2025- 54 - text 19 20 Az 8/2025 [OBRÁZEK]ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Tomášem Švecem, Ph.D. v právní věci žalobkyně: H. S., narozená dne X státní příslušnost X bytem v ČR X zastoupena Sdružením pro integraci a migraci, o. p. s. sídlem Havlíčkovo náměstí 189/2, 130 00 Praha 3 proti žalovanému: Ministerstvo vnitra ČR, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 2. 2025, č. j. OAM-513/LE-LE05-K01-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze domáhala zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí žalovaného (dále jen „napadené rozhodnutí“), jímž bylo o žádosti žalobkyně o mezinárodní ochranu rozhodnuto tak, že mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) se neuděluje. II. Podstatný obsah žaloby 2. Žalobkyně ve své žalobě nejprve stručně shrnula průběh správního řízení. Obává se újmy z důvodu příslušnosti k určité sociální skupině z důvodu své menšinové sexuální orientace, která je v domovské zemi trestná. Má strach z rodiny, ochranu před ní u státních orgánů hledat nemůže právě kvůli tomu, že je X. V zemi původu nemá šanci žít jako osamělá X samostatně. Ve svých X letech byla poprvé znásilněna, v dětství podstoupila i obřízku. Ve X letech byla nedobrovolně provdána za staršího muže. Po rozvodu se vrátila do domu otce v X, začala zkoumat svou sexualitu. Rozhodla se přivydělat si prostitucí s klientkami, což je v X běžná forma snahy o zlepšení vlastního postavení mezi rozvedenými ženami. Postupem času navázala blízký vztah s jednou ze svých zákaznic. Na podzim roku X přišel její otec, vážený X, připomenout žalobkyni čas noční modlitby, překvapil obě ženy při X. Na základě tohoto incidentu ji rodina zavrhla. Otcův učedník ji varoval v listopadu nebo prosinci roku X, že je v plánu její otrava. Po příchodu domů jí nevlastní matka přichystala misku rýže, žalobkyně ji záměrně nejprve nabídla dětem, čemuž macecha zabránila. Později našla pokrm vyhozený, což se u nich doma běžně neděje. Usoudila, že si nemůže dovolit zůstat, sbalila si věci a odešla ke spolužačce, která jí umožnila se skrývat, než vycestovala počátkem dubna X do 3. X. Tam byly žalobkyni v tísni nabídnuty letenka a doklady výměnou za prostituci formami, s nimiž původně nesouhlasila. Posléze přicestovala na falešný doklad a podala v tranzitním prostoru pražského letiště žádost o mezinárodní ochranu. 4. Dále uvedla, že žalovaný se v řízení dopustil vad, když byl její právní zástupkyni odepřen přístup na pohovor, uvedl nepravdivé informace do protokolu týkající se zdravotního stavu a nutil žalobkyni účastnit se správních úkonů i přes silné bolesti. Chybnost tohoto postupu potvrdil zdejší soud v rozsudku ze dne 12. 5. 2023, č. j. 4 A 12/2023-41. Došlo k průtahům v řízení, když byl nový pohovor se žalobkyní proveden až po 13 měsících. Zákonná lhůta pro vydání rozhodnutí je maximálně 18 měsíců, v tomto případě bylo rozhodnutí vydáno po 23 měsících, čímž byl porušen § 3 a § 6 odst. 1 zák. č. 500/2004 Sb., správní řád (dále „s. ř.“) ve spojení s § 27 odst. 1 a 3 zákona o azylu. Žalovaný dále odůvodnil své rozhodnutí nevěrohodností žadatelky na základě rozporů mezi doplňujícím a prvním pohovorem, i když tento neměl být použit jako procesně vadný. Žalovaný porušil celou řadu zásad pro vedení takového správního úkonu. V nyní napadeném rozhodnutí zdravotní stav bagatelizuje, stejně jako skutečnost, že došlo k porušení právních předpisů, jelikož osobou vedoucí pohovor byl muž. Vzhledem ke kladení otázek k němu žalobkyně nejenže neměla důvěru, ale neměla prostor podávat komplexní výpovědi, byla hrubě přerušována, navíc pociťovala bolesti. Výpovědi z prvního pohovoru jsou kusé, příběh neplyne souvisle. 5. Dále namítla, že mezi výpověďmi není rozpor. Popis reakce otce se nevylučuje, naopak je vzájemně komplementární, žalobkyně byla navíc napodruhé dotazována na to, co otec „viděl“, nikoliv co „řekl“, a soustředila se tak na vizuální stránku věci. Žalovaný vydedukoval, že otec mlčel, a založil na tom své rozhodnutí. Žalovaný navíc nezohlednil, že žalobkyně není rodilou mluvčí francouzštiny, což ovlivňuje kvalitu jejího vyjadřování v tomto jazyce. Není pravda, že žalobkyně podepsala protokol bez námitek, naopak pracovník žalovaného strávil opravami protokolu téměř půl hodiny, pětinu času pohovoru. Ani výpovědi týkající se otcových výhružek nejsou v zásadním rozporu, nesvětlují pokaždé jinou část příběhu žalobkyně. Žalovaný překroutil tvrzení o okamžiku první hrozby, který se ve výpovědích nemá shodovat. Tvrzení žalovaného jsou v rozporu s obsahem protokolů. Jen stěží mohla vypovídat o druhém pokusu o otravu, když jí nebylo umožněno souvisle vypovídat. Není zřejmé, jak dospěl žalovaný k závěru, že ji učeň kontaktoval prve telefonicky a podruhé osobně, ve francouzštině se vyjadřují tyto dvě činnosti stejnou frází, může jít o chybu v tlumočení. Pokud jde o posun v datech, je to způsobeno velkým časovým odstupem od prvního pohovoru. 6. Ohradila se i proti stereotypům, jichž se měl žalovaný dopustit, například použitím dehonestující zdrobněliny pro osoby sexuální orientace, k níž se hlásí i ona. Není zřejmé, jaký je vztah mezi LGBT bary a prostitucí, když jde především o místo setkávání v bezpečném prostředí, nikoliv provozování sexuálních aktivit. Prostituce, navíc X, probíhá v X v drtivé většině případů skrytě. Úvaha, že žalobkyně nechodí do barů, kde se nacházejí gayové-muži, a tudíž nemohla tento druh činnosti provozovat, je zcela nelogická. Za tímto účelem chodila na místa známá touto činností, žalovaný nicméně nepřipouští, že by šlo o prostituci X, zjevně si tedy nezjistil dostatečné informace o zemi původu. Naopak jsou tvrzení žalobkyně plauzibilní. Rozhodnutí k tomu obsahuje předsudky o ženské sexualitě, kdy může jít o způsob vyrovnání se s prožitým traumatem, tím spíše v zemi jako je X, kde 90 % žen prošlo obřízkou. 7. Žalovaný žalobkyni primárně nevěří její X orientaci. Vychází přitom z toho, že na otázku, zda ji přitahují X, odpověděla, že momentálně nemá žádnou chuť ani preference, což však řekla po X měsících v azylovém zařízení s konstantními zdravotními problémy. Žalovaný zhodnotil popis vztahu jako odosobněný a nepřesvědčivý, není však zřejmé, na základě čeho tak soudí. Pracovnice vedoucí pohovor žalobkyni neumožnila souvisle vypovědět, naopak ji přerušovala, tlumočnice poté překládala zpaměti po krátkých větách, což má na obsah protokolu též vliv. Správní úkon byl veden značně necitlivě. Není rozhodující, zda žalobkyně svou sexuální identitu projevuje navenek, ale zda má žalobkyně odůvodněný strach z pronásledování. 8. Navrhla, aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla žalovanému vrácena k novému projednání a rozhodnutí. 9. V poznámkách pod čarou jako důkazní návrhy uvedla následující dokumenty: zprávu Immigration and Refugee Board of Canada –X– The situation of sexual minorities, including legislation; the treatment of sexual minorities by society and the authorities; state protection and support services available to victims, ze dne 21. 9. 2017 (odkaz nefunkční), příručku EUAA – Praktická příručka úřadu EASO: Osobní pohovor, z prosince 2014, dokument Úřadu vlády České republiky: Vládní strategie rovnosti a odstraňování bariér důstojného života LGBTI+ lidí v ČR 2021–2026, z blíže neurčeného data, zprávy agentury UNAIDS za roky 2018 a 2024, dokument Comité national de lutte contre le SIDA (2012): Estimation de la taille de professionelles du sexe (PS) dans la ville de Conakry, patrně z roku 2012, (odkaz nefunkční), článek ze serveru Kumpital.com: Conakry: les marchés seront fermés au public entre 20 heures et 5 heures du matin (décision), ze dne 12. 8. 2022, článek ze serveru X.com: Commune de Lambanyi: Pourquoi le marché de Kiroti a été démoli?, ze dne 9. 1. 2025, článek ze serveru Theconversation.com: ‘For the very first time I really enjoyed sex!’ − how X escort agencies became a form of self-care in Japan, ze dne 20. 11. 2024, a článek ze serveru Gomag.com: The Netherlands’ Only X Escort Agency & Honest Conversations About Queer Women Buying Sex, ze dne 28. 8. 2019. III. Vyjádření žalovaného 10. Žalovaný ve svém vyjádření k žalobě zrekapituloval dosavadní průběh řízení a žalobní argumentaci. Nesouhlasil s ní, neboť měl za to, že důvody pro udělení mezinárodní ochrany nebyly naplněny, a odkázal v tomto směru na správní spis a napadené rozhodnutí. Posoudil i žalobkyní dokládané materiály, z nichž některé zařadil mezi podklad\ pro rozhodnutí. Tvrzeným důvodem žádosti jsou problémy žalobkyně s její rodinou z důvodu sexuální orientace žalobkyně. Má za to, že všechny uvedené skutečnosti byly zváženy a žalobkyni byl poskytnut odpovídající prostor pro výpovědi a odstranění rozporů v nich. V podrobnostech odkázal na napadené rozhod