§ 100 zákon o sociálních službách – Povinnost mlčenlivosti pro zaměstnance a další osoby
Zákon o sociálních službách · 108/2006 Sb. · Sociální zabezpečení · neoficiální nadpis
Stručně: Paragraf 100 zákona o sociálních službách stanovuje povinnost mlčenlivosti pro zaměstnance a další osoby, které se při své činnosti dozvědí citlivé údaje o příjemcích sociálních služeb nebo příspěvků. Zaměstnanci obcí, krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb, stejně jako fyzické osoby poskytující služby, dobrovolníci a přizvaní odborníci, nesmí sdělovat informace o lidech, kterým pomáhají. (§ 100 zákona č. 108/2006 Sb., zákon o sociálních službách, stav k 7. 10. 2026)
Klíčová fakta
(1) Zaměstnanci obcí a krajů, zaměstnanci státu a zaměstnanci poskytovatelů sociálních služeb jsou povinni zachovávat mlčenlivost o údajích týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek nebo s nimiž vykonává sociální pracovník činnosti podle § 109, které se při své činnosti dozvědí, není-li dále stanoveno jinak. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního vztahu. Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být osoby uvedené ve větě první zproštěny pouze tím, v jehož zájmu tuto povinnost mají, a to písemně s uvedením rozsahu a účelu.
(2) Povinnost mlčenlivosti stanovená v odstavci 1 platí obdobně pro fyzické osoby, které jsou poskytovateli sociálních služeb nebo se jako přizvaní odborníci účastní inspekce anebo při poskytování sociálních služeb působí jako dobrovolníci.
(3) Údaje týkající se osob, kterým jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek nebo s nimiž vykonává sociální pracovník činnosti podle § 109, které se subjekty uvedené v odstavcích 1 a 2 při své činnosti dozvědí, sdělují jiným subjektům, jen stanoví-li tak tento zákon nebo zvláštní zákon35); jinak mohou tyto údaje sdělit jiným subjektům jen s písemným souhlasem osoby, které jsou poskytovány sociální služby nebo příspěvek.
(4) Zobecněné informace a souhrnné údaje, které ministerstvo, územní správy sociálního zabezpečení, Institut posuzování zdravotního stavu, obce a kraje získají při své činnosti, mohou být bez uvedení konkrétních jmenných údajů využívány zaměstnanci ministerstva, územních správ sociálního zabezpečení, Institutu posuzování zdravotního stavu, obcí a krajů při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(5) Za porušení povinnosti mlčenlivosti podle odstavce 1 se nepovažuje sdílení údajů týkajících se osob, kterým jsou poskytovány sociálně-zdravotní služby podle § 36, sociálními pracovníky a pracovníky v sociálních službách se zdravotnickými pracovníky, v jejichž vzájemné koordinaci jsou tyto služby poskytovány, a to v nezbytném rozsahu pro jejich poskytování.
Srozumitelný výklad
Co to znamená v praxi
- Zaměstnanci obcí, krajů, státu a poskytovatelů sociálních služeb, stejně jako fyzické osoby poskytující služby, dobrovolníci a přizvaní odborníci, nesmí sdělovat informace o lidech, kterým pomáhají.
- Tato povinnost mlčenlivosti trvá i poté, co daná osoba přestane pro organizaci pracovat.
- Údaje lze sdělit jiným subjektům pouze tehdy, pokud to výslovně stanoví zákon, nebo s písemným souhlasem dotyčné osoby.
- Výjimkou je sdílení nezbytných informací mezi sociálními a zdravotnickými pracovníky při poskytování sociálně-zdravotních služeb.
Na co si dát pozor
- Zproštění povinnosti mlčenlivosti je možné pouze písemně a s uvedením rozsahu a účelu, a to od osoby, v jejímž zájmu mlčenlivost existuje.
- Zobecněné a souhrnné údaje bez konkrétních jmenných informací mohou být využívány pro vědeckou, publikační a pedagogickou činnost.
Generováno z textu ustanovení, orientační – nenahrazuje radu advokáta.
Judikatura k § 100
Jak soudy aplikují § 100
Za ty označil výpovědi sociálních pracovníků, kteří byli vyslýcháni, ač byli vázáni povinností mlčenlivosti podle § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách (dále „zákon č. 108/2006 Sb.“). Soud prvního stupně neopodstatněně uvedenou skutečnost obešel poukazem na to, že šlo o svědectví netýkající se informací vyplývajících ze zaměstnání těchto pracovníků.
II. Argumentace stěžovatelek 4. Stěžovatelky tvrdí, že orgány činné v trestním řízení nepřihlédly dostatečně k jejich povinnosti mlčenlivosti zakotvené v § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sociálních službách").
Zejména měly být provedeny dvě nahrávky vyšetření nezletilé v dětském krizovém centru, které však toto krizové centrum odmítlo vydat s poukazem na povinnost mlčenlivosti dle § 100 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o sociálních službách").
Právní otázky
Související
§ 127 Povinnost zachovávat mlčenlivost osob činných (Zákon o pojišťovnictví)§ 31 MLČENLIVOST (Zákon České národní rady o Bezpečnostní )§ 3 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o je)§ 6 Mlčenlivost (Zákon o koordinaci spolupráce s Evropský)§ 81 Povinnost zachovávat mlčenlivost (Vyhláška ministerstva práce a sociálních)