21 Az 33/2024 – Městský soud v Praze

21 Az 33/2024- 54 - text  7 21 Az 33/2024 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl samosoudcem JUDr. Václavem Kočkou-Amortem ve věci žalobkyně: X., narozená dne X. bytem X. proti žalovanému: Ministerstvo vnitra, Odbor azylové a migrační politiky sídlem Nad Štolou 936/3, 170 34 Praha 7 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2024, č. j.: OAM-1082/ZA-ZA12-P11-2023, takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci 1. Žalobou podanou včas u Městského soudu v Praze se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 1. 10. 2024, č. j.: OAM-1082/ZA-ZA12-P11-2023, jímž bylo rozhodnuto, že se mezinárodní ochrana podle § 12, § 13, § 14, § 14a a § 14b zákona č. 325/1999 Sb., o azylu (dále jen „zákon o azylu“) v žádné formě neuděluje. II. Obsah žaloby 2. Žalobkyně uvedla, že v předchozím řízení byly porušeny § 3, § 50 odst. 2, 3 a 4 a § 68 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád (dále jen „s. ř.“) a § 12, § 14a a § 23c zákona o azylu. Namítla, že rozhodnutí je jako celek nepřezkoumatelné pro nedostatek důvodů, neboť žalovaný nedostatečně posoudil důvody podání žádosti, kterými byly obavy z pronásledování kvůli uplatňování politického názoru, příslušnosti k určité sociální skupině a obava o život a svobodu. Život v Rusku je nebezpečný, lidská práva jsou potlačována kvůli válečnému stavu. Obyvatelé této země mají nárok na mezinárodní ochranu stejně jako uprchlíci ze Sýrie, jiných zemí Blízkého východu a Afriky, kde také zuří války. Má za to, že jsou splněny podmínky pro udělení přinejmenším doplňkové ochrany. Žalovaný se však touto otázkou nezabýval a neobstaral si žádné informace o zemi původu žalobkyně, i když jde v jiných případech o jeho běžnou praxi. Připustila, že v rámci řízení výslovně neuvedla možné ohrožení z tohoto důvodu, ale má za to, že by se tím měl žalovaný zabývat z úřední povinnosti. 3. Navrhla, aby bylo napadené rozhodnutí zrušeno a věc vrácena žalovanému k dalšímu řízení. III. Vyjádření žalovaného 4. Žalovaný po rekapitulaci žalobních tvrzení vyslovil s žalobou nesouhlas, neboť neprokazuje nezákonnost napadeného rozhodnutí. Odkázal na obsah správního spisu. Uvedl zejména, že žalobkyně neuvedla žádné skutečnosti, které by svědčily o činnosti směřující k uplatňování politických práv a svobod ve smyslu § 12 písm. a) zákona o azylu. Tvrzeným důvodem žádosti je snaha legalizovat si pobyt na území ČR, neboť X., ale chtěla by tu zůstat X. a pracovat. V případě návratu do vlasti vyjádřila obavy z následků svého nesouhlasu s válkou na Ukrajině. Žalobkyně nicméně uvedla, že s orgány ve vlasti neměla nikdy potíže, naopak se na ně nebála obrátit X. Nikdy neměla problémy překračovat ruské hranice oficiální cestou. Žalobkyně vlast opustila X., nikoliv za tíživých okolností. Jedná se o snahu legalizovat si pobyt, k čemuž však mezinárodní ochrana, která je institutem výjimečným, neslouží. 5. Navrhl, aby byla žaloba zamítnuta. IV. Obsah správního spisu 6. Ze správního spisu bylo zjištěno, že žalobkyně podala žádost o mezinárodní ochranu dne 7. 8. 2023. Při poskytnutí údajů k žádosti dne 10. 8. 2023 sdělila, že je X. Žádné náboženství nevyznává. Její zdravotní stav je bez omezení. Nemá žádné politické přesvědčení, nikdy nebyla členkou žádné strany či hnutí ani jinak v tomto směru aktivní. Do ČR X. Naposledy se zpět do Česka vracela X. O mezinárodní ochranu žádá poprvé, bojí se vrátit do Ruska. Je proti válce na Ukrajině, určitě bude proti ní i v domovské zemi a bude mít problémy. Návrat není bezpečný. V Česku žije X. Chtěla by v ČR žít a pracovat, za dobu svého pobytu nic špatného neudělala. 7. Při pohovoru dne 10. 8. 2023 uvedla, že Rusko opustila X. V Rusku X. nechtěla. Našla si na internetu recenze o Česku, rozhodla „se to zkusit“. V zemi původu jsou v tomto směru špatné možnosti, nechtěla tam být, odcestovala X. Při X. potíže neměla. X. Je proti válce, ubližuje jí vidět, jak se kamarádi z Ukrajiny cítí. Nepřijde jí normální, že jeden člověk, ač prezident, může říci, že lidé nemají právo na život a svou zemi. Nechce žít ve státě, který jen lže. Mluví o tom se všemi, kdo se zeptají, je jedno, z jaké je posluchač země. Na protestech nebyla, na sociálních sítích sleduje určité kanály, nicméně aktivní v tomto směru není. Návrat do vlasti ji může ohrozit, bude jistě říkat, že s postupem své země nesouhlasí a dostane se do problémů. X. V Rusku nemá budoucnost. X., nebude tam práce, za nějakou dobu vše skončí. Požádala o prodloužení pobytu, bylo jí řečeno, že je vše v pořádku, chtěli jí pobyt prodloužit, ale nakonec k tomu nedošlo, údajně kvůli tomu, že X. Říkali, že jí posílali dopis, nic ale nedostala a žádost byla zamítnuta. Odvolání bylo zamítnuto, poté X. a rozhodla se požádat o azyl. X. I v případě úspěšného prodloužení povolení k pobytu by patně o mezinárodní ochranu žádala, své důvody uvedla, na nich se nic nemění. Na dotaz, proč nežádala dříve, když válka je na Ukrajině již od roku 2014, uvedla, že nevěděla, že tak lze učinit, myslela si, že to je jen pro Ukrajince. Závěrem dodala, že řekla vše, žádné materiály doložit nechtěla, práva zpětného přečtení obsahu pohovoru využila, ale nevznesla žádné námitky. 8. Ve spisu je dále zaneseno rozhodnutí Komise pro rozhodování ve věcech pobytu cizinců ze dne 28. 6. 2023, č. j.: X., jímž bylo odvolání žalobkyně proti usnesení správního orgánu prvního stupně ze dne 28. 3. 2023, č. j.: X., zamítnuto a toto prvostupňové rozhodnutí týkající se X. potvrzeno. Žalobkyně do správního spisu založila X. 9. Jako podklady pro rozhodnutí žalovaný do spisu dále založil několik zpráv o zemi původu, jmenovitě Informaci OAMP – Ruská federace – Situace navrátilců do Ruské federace po krátkodobém či dlouhodobém pobytu v zahraničí, Zacházení ze strany státních úřadů a monitoring sociálních sítí, ze dne 8. 7. 2024, a Informaci OAMP – Ruská federace – Bezpečnostní a politická situace v zemi, Vybrané otázky z oblasti občanských svobod a lidských práv, ze dne 8. 7. 2024. 10. Následně vydal žalovaný napadené rozhodnutí ze dne 1. 10. 2024. V. Hodnocení věci Městským soudem v Praze 11. Městský soud v Praze na základě podané žaloby přezkoumal napadené rozhodnutí v mezích žalobních bodů ve smyslu ustanovení § 75 odst. 2 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), přičemž vycházel ze skutkového a právního stavu ke dni vydání tohoto rozsudku, a to vzhledem k účinnosti článku 46 odst. 3 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. 6. 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (procedurální směrnice), a dospěl k závěru, že žaloba není důvodná. 12. Dne 9. 3. 2026 se ve věci konalo jednání. K němu se dostavila žalobkyně X., za žalovaného nikdo. X. Žalobkyně uvedla, že X., má tu kamarády, chce tu pracovat; napadené rozhodnutí navrhla zrušit. 13. Podle ust. § 12 zákona o azylu azyl se cizinci udělí, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že cizinec a) je pronásledován za uplatňování politických práv a svobod, nebo b) má odůvodněný strach z pronásledování z důvodu rasy, pohlaví, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině nebo pro zastávání určitých politických názorů ve státě, jehož občanství má, nebo, v případě že je osobou bez státního občanství, ve státě jeho posledního trvalého bydliště. 14. Podle ust. § 14a odst. 1 zákona o azylu doplňková ochrana se udělí cizinci, který nesplňuje důvody pro udělení azylu, bude-li v řízení o udělení mezinárodní ochrany zjištěno, že v jeho případě jsou důvodné obavy, že pokud by byl cizinec vrácen do státu, jehož je státním občanem, nebo v případě, že je osobou bez státního občanství, do státu svého posledního trvalého bydliště, by mu hrozilo skutečné nebezpečí vážné újmy podle odstavce 2 a že nemůže nebo není ochoten z důvodu takového nebezpečí využít ochrany státu, jehož je státním občanem, nebo svého posledního trvalého bydliště. 15. Podle ust. § 14a odst. 2 zákona o azylu za vážnou újmu se podle tohoto zákona považuje a) trest smrti nebo poprava, b) mučení nebo nelidské či ponižující zacházení nebo trestání žadatele o mezinárodní ochranu, nebo c) vážné ohrožení života civilisty nebo jeho lidské důstojnosti z důvodu svévolného násilí v situaci mezinárodního nebo vnitřního ozbrojeného konfliktu. 16. Podle ust. § 23c zákona o azylu podkladem pro vydání rozhodnutí mohou být zejména (…) c) přesné a aktuální informace z různých zdrojů o státu, jehož je žadatel o udělení mezinárodní ochrany státním občanem, nebo v případě osoby bez státního občanství o státu jejího posledního trvalého bydliště. 17. Podle ust. § 28 odst. 2 zákona o azylu neshledá-li ministerstvo důvody k udělení ani jedné z forem mezinárodní ochrany, odůvodní své rozhodnutí ve vztahu k oběma formám mezinárodní ochrany. 18. Soud předně uvádí, že žalobkyně při sdělení údajů zmínila, že se do domovské země nechce vrátit, jelikož je proti válce na Ukrajině a návrat by pro ni nebyl bezpečn