6 A 82/2025 – Městský soud v Praze

6 A 82/2025- 85 - text 12 6 A 82/2025 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Městský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Ladislava Hejtmánka a soudkyň JUDr. Hany Kadaňové, Ph.D., a Mgr. Hany Janotové ve věci žalobkyň: a) A. bytem X. b) B. bytem X. c) C. bytem X. zastoupeny JUDr. Petrou Humlíčkovou, Ph.D., advokátkou sídlem Vodičkova 704/36, Praha 1 proti žalovanému: Magistrát hlavního města Prahy sídlem Mariánské náměstí 2/2, Praha 1 za účasti osoby zúčastněné na řízení: Rezidence Kubištova s.r.o. sídlem Vězeňská 912/6, Praha 1 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 25. 6. 2025, č.j. MHMP 679118/2025 takto: I. Žaloba se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění Stručné shrnutí řízení ve věci 1. Žalobkyně se žalobou podanou k Městskému soudu v Praze dne 16. 7. 2025 a podstatně doplněnou podáním došlým soudu dne 25. 8. 2025 domáhají zrušení rozhodnutí žalovaného Magistrátu hlavního města Prahy, odboru stavebního řádu (dále jen „žalovaný“, jak je v tomto rozsudku obecně nazýván i správní orgán 1. stupně, nemá-li odlišení význam pro kontext odůvodnění rozsudku) č.j. MHMP 679118/2025 ze dne 25. 6. 2025 (dále též „napadené rozhodnutí“). 2. Prvostupňové rozhodnutí bylo ve věci vydáno již v roce 2017, kdy Úřad městské části Praha 4, odbor stavební (dále též „stavební úřad“ nebo „správní orgán 1. stupně“) vydal dne 24. 3. 2017 rozhodnutí č.j. P4/044263/17/OST/JIZA (dále též „prvostupňové rozhodnutí“), kterým vyhověl žádosti původního stavebníka CONCRETO s.r.o. a na tam specifikovaných pozemcích v k. ú. Podolí umístil stavbu nazvanou „Bytový dům Kubištova“, pro potřebu tohoto umístění povolil výjimku z ust. čl. 8 odst. 2 vyhlášky č. 26/1999 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu v hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů, současně umístil dočasnou stavbu zařízení staveniště. 3. Žalovaný rozhodnutím ze dne 2. 11. 2018 č.j. MHMP 1504975/2018 k odvolání podaném mimo jiné i nynějšími žalobkyněmi prvostupňové rozhodnutí částečně změnil (opravil dvě písařské chyby ve výroku a doplnil podmínku doložení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí, ve věci výjimky ze zákazů u zvláště chráněného živočicha, netopýra zrzavého), ve zbytku jej jako věcně správné potvrdil. 4. Proti rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2028 byly podány dvě žaloby (mimo jiné i nynějšími žalobkyněmi), které Městský soud v Praze společně projednal a rozsudkem ze dne 14. 12. 2021 č.j. 5 A 10/2019-75 rozhodnutí žalovaného ze dne 2. 11. 2018 zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Městský soud shledal důvodnou pouze jedinou žalobní námitku, dle které stavba nesplňuje požadavky na požární bezpečnost. K námitce týkající se odstupových vzdáleností soud uvedl, že k jejímu definitivnímu vyhodnocení nepřistoupil, neboť by to bylo s ohledem na posouzení, že navrhovaná stavba nesplňuje požadavky na požární bezpečnost, předčasné. Ostatní žalobní námitky soud posoudil jako nedůvodné. Proti rozsudku podal kasační stížnost stavebník Rezidence Kubištova s. r. o. (právní nástupce CONCRETO s.r.o. ) v postavení osoby zúčastněné na řízení, Nejvyšší správní soud ovšem rozsudkem ze dne 15. 7. 2023 č.j. 3 As 27/2022-67 kasační stížnost zamítl. 5. V pokračujícím odvolacím řízení doložil stavebník (dále též „stavebník“ nebo „osoba zúčastněná na řízení“) požárně bezpečnostní řešení stavby bytového domu, koordinační situaci s prověřením přístupové trasy pro vozidla hasičského záchranného sboru, a koordinované závazné stanovisko Hasičského záchranného sboru hl. m. Prahy ze dne 29. 4. 2024. 6. V napadeném rozhodnutí ze dne 25. 6. 2025 žalovaný vypořádal jednotlivé námitky odvolatelů (tj. též žalobkyň) a prvostupňové rozhodnutí částečně změnil (opravil písařské chyby a doplnil podmínku doložení rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy, odboru ochrany prostředí, ve věci výjimky ze zákazů u zvláště chráněného živočicha, netopýra zrzavého), ve zbytku jej jako věcně správné potvrdil. Obsah žaloby 7. Žalobkyně bydlí v sousedním bytovém domě a mají za to, že napadené rozhodnutí zasahuje do jejich veřejných subjektivních práv. Své žalobní námitky žalobkyně formulují do devíti žalobních bodů. Městský soud k tomu poznamenává, že většina žalobních bodů byla uplatněna již v řízení před Městským soudem v Praze ve věci sp. zn. 5 A 10/2019, které se týkalo týchž účastníků řízení. Vzhledem k jejich obsahové podobnosti (přesněji řečeno, vzhledem k tomu, že většina žalobních bodů byla v podstatě beze změny zkopírována z žalobní argumentace předložené soudu ve věci sp. zn. 5 A 10/2019), přikročil soud pouze ke stručné rekapitulaci hlavních žalobních námitek. Vycházel při tom z toho, že strany znají spor, a není tedy nezbytné v narativní části rozsudku uvádět žalobní argumentaci podrobně. To však neznamená, že by Městský soud v Praze nepřihlédl ke každé námitce. 8. V prvním žalobním bodu žalobkyně poukazují na to, že se předmětná stavba nachází v území se zvýšenou ochranou zeleně, k čemuž odkazují na územní plán a další dokumentaci, a namítají, že žalovaný zcela rezignoval na výklad smyslu a účelu územního plánu, který oblast prohlašuje za území se zvýšenou ochranou zeleně, když prohlásil existující úpravu v územním plánu za nezávaznou a bez bližších regulativů. Žalovaný se tak vůbec nevypořádal s možnými vyššími standardy pro ochranu zeleně a odkázal na obecnou ochranu dřevin rostoucích mimo les, která je platná i mimo území se zvýšenou ochranou zeleně. 9. V druhém žalobním bodu žalobkyně nesouhlasí s tím, že žalovaný na jedné straně umisťuje „promenádu“ jako veřejný chodník - komunikaci nepřístupnou provozu silničních motorových vozidel, na druhé straně v požárně bezpečnostním řešení stavby navrhuje tuto promenádu jako příjezdovou komunikaci pro vjezd složek integrovaného záchranného systému (IZS). Požárně bezpečnostní zpráva je tak v rozporu s územním rozhodnutím, když namísto pěší promenády předpokládá komunikaci přístupnou pro silniční vozidla, čímž úplně zmizel současný chodník k domu žalobkyň. Pokud bude chodník přístupný pro IZS, nebude možné na jeho počátku umístit zábrany a nelze účinně vynucovat, aby nebyl využíván i další dopravou. Takové využívání podle názoru žalobkyň lze důvodně očekávat vzhledem k tomu, že u umísťovaného bytového domu nelze jinak zastavit, ne každé zásobování bude možné vyřešit z podzemních garáží. Pravidelně, často a dlouhodobě tak bude vznikat nebezpečná situace, kdy obyvatelé domu žalobkyň i umísťované stavby budou ohrožováni vozidly zásobování či zásilkových služeb atp. 10. Ve třetím žalobním bodu žalobkyně namítají, že umístění obratiště vozů hasičské záchranné služby (HZS) vedle budovy kavárny je v rozporu se schválenými sadovými úpravami, protože právě tam má být vysazeno několik stromů. Žalobkyně nesouhlasí s odůvodněním napadeného rozhodnutí, dle nějž stromy nejsou stavba, proto se neumisťují, a místo výsadby lze v případě kolize s obratištěm vhodně posunout. Dle žalobkyň jsou sadové úpravy zakresleny v závazných částech projektové dokumentace, napadené rozhodnutí navíc ani neposuzuje, zda je stromy skutečně možné vysadit jinde. 11. Ve čtvrtém žalobním bodu žalobkyně namítají, že záměr nerespektuje stabilizované území dle územního plánu. Umisťovaná stavba je výškovou stavbou, neboť je vyšší než 40 metrů. Dle žalobkyň však stavba nedoplňuje stávající urbanistickou strukturu území, neboť nerespektuje její maximální výškovou hladinu. Navrhovaný bytový dům stávající výškovou hladinu přesahuje o 7,24 m. Ke konstatování žalovaného, že uvedená okolnost sama o sobě neznamená, že stavba narušuje urbanistickou strukturu, žalobkyně uvádí, že žalovaný zcela odhlédl od všech ostatních parametrů umísťované stavby (tj. zastavěná plocha, odstupové vzdálenosti atd.), měl přitom posuzovat všechny tyto parametry společně a učinit o nich komplexní závěr. Umisťovaná stavba je také rozsáhlou stavební činností, neboť dvaapůlkrát zahušťuje počet obyvatel, což zároveň více jak desetinásobně převyšuje hustotu zalidnění udávanou pro Prahu 4. Navíc je zřejmé, že se v místě zvažuje umístění více staveb. Žalobkyně namítají, že urbanistická struktura území je již v dané lokalitě dotvořena, a nová výstavba ji ani nerehabilituje ani nezachovává a není proto v souladu s regulativy územního plánu pro stabilizované území. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí je navíc zřejmé, že se bude jednat o místní dominantu, a tedy jistě jde o stavbu rozsáhlou, která není v souladu s podmínkami využití stabilizovaného území. Žalovaný navíc hodnocení stavby uzavírá s tím, že záměr nepůsobí rušivým dojmem. Územní plán však jako regulativ pro využití stabilizovaného území takový aspekt neupravuje, rozhodující je zachování, dotvoření či rehabilitace stávající urbanistické struktury bez možnosti další rozsáhlé stavební činnosti. Z pohledu těchto parametrů však žalovaný záměr nehodnotil. 12. V pátém žalobním bodu žalobkyně nesou