3 Ao 1/2009 — Nejvyšší správní soud

3 Ao 1/2009- 192 - text 3 Ao 1/2009 - 200 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Vlašína a soudců JUDr. Milana Kamlacha a JUDr. Petra Průchy v právní věci navrhovatelky: R. Ch., zastoupené Mgr. Luďkem Šikolou, advokátem se sídlem Dvořákova 13, Brno, proti odpůrci: Město Říčany, Masarykovo náměstí 53/40, Říčany, o návrhu na zrušení částí opatření obecné povahy, územního plánu sídelního útvaru Říčany schváleného usnesením Zastupitelstva města Říčany ze dne 24. 6. 1998 a změny č. 2 územního plánu sídelního útvaru Říčany schválené usnesením Zastupitelstva města Říčany č. 06-09-007, ze dne 18. 10. 2006, vyhlášeného obecně závaznou vyhláškou č. 5/2006, t a k t o : I. Návrh s e z a m í t á . II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : Návrhem na zrušení částí opatření obecné povahy napadla navrhovatelka v záhlaví uvedený územní plán sídelního útvaru Říčany a jeho změnu č. 2. Ke své aktivní procesní legitimaci uvedla, že je vlastníkem pozemku parc. č. 1413/3 v k. ú. Říčany u Prahy, obec Říčany, zapsaném na listu vlastnictví č. 4512 v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Praha - východ. Uvedený pozemek se podle územního plánu města Říčany nachází v zóně čistě obytné určené pro výstavbu rodinných domů. Pozemek je dosud nezastavěný, navrhovatelka má v úmyslu zde rodinný dům postavit, případně tento pozemek hodící se k výstavbě rodinného domu prodat. Skutečnost, že se pozemek nachází v zóně čistě obytné, potvrdil k dotazu navrhovatelky Městský úřad Říčany dopisem ze dne 22. 4. 2002. Územním plánem z roku 1998 byla přes pozemek navrhovatelky naplánována komunikace propojující ulice Táborská, Dukelská a 5. května jako veřejně prospěšná stavba. V textu zásad regulace území vyhlášky města Říčany o závazných částech územního plánu je v kapitole Veřejně prospěšné stavby uvedeno pouze „silniční soustava obslužných komunikací rozvojových prostorů“ bez bližší specifikace. Dne 7. 10. 2002 se konalo jednání o plánovaném propojení komunikací 5. května -Šumavská - Dukelská – Táborská. Na proběhlé jednání navrhovatelka reagovala dopisem ze dne 14. 10. 2002, kde uvedla, že navrhované propojení komunikací je nelogické, zbytečné, nevychází z potřeb místních obyvatel a znehodnotí poslední stavební parcely v dané oblasti. V dopisu ze dne 15. 12. 2002 navrhla změnu územního plánu. Předpokládané propojení ulic opětovně označila za neekonomické, nelogické, zbytečné a nevycházející z potřeb místních obyvatel. Navrhla, aby se do územního plánu zaneslo přirozené propojení ulic Táborské, Šumavské a Dukelské, které bude odpovídat skutečným potřebám obyvatelstva. Požadavek navrhovatelky byl v rámci projednávání změny územního plánu veden jako podnět 2/295. Změnou územního plánu došlo ke změně tvaru komunikace oproti územnímu plánu z roku 1998. Nicméně přes nesouhlas navrhovatelky byla komunikace naplánována v takové podobě, jakou město Říčany prosazovalo již při jednání v roce 2002. Podle tohoto řešení zabírá komunikace ještě více z pozemku navrhovatelky než podle původního plná z roku 1998. Obě uvedená opatření obecné povahy zasahují do vlastnických práv navrhovatelky, neboť na její pozemek situují veřejně prospěšnou stavbu, na jejímž umístění a realizaci není veřejný zájem. Z důvodu naplánované komunikace je k zástavbě využitelná pouze část pozemku, navrhovatelka nemůže s pozemkem ani volně nakládat z důvodu předkupního práva města Říčany podle ust. § 101 zákona č. 183/2006 Sb. Hodnota pozemku je navíc naplánovanou komunikací bezpochyby snížena. Komunikační systém naplánovaný přes pozemek navrhovatelky jak původním územním plánem z roku 1998 tak i změnou územního plánu nemá své opodstatnění z následujících důvodů: Ke všem pozemkům a stavbám v dané lokalitě byl a je zajištěn přístup i bez komunikačního systému vedoucího přes pozemek navrhovatelky. V dané lokalitě je naprosto dostatečné propojení ulic Dukelské a Šumavské přes pozemek parc. č. 1412 k. ú. Říčany u Prahy, který je ve vlastnictví města Říčany ode dne 19. 5. 2006. Naplánované propojení ulic Dukelské a Táborské přes pozemek navrhovatelky sice může být pro některé okolní vlastníky pohodlnějším způsobem, jak se dostat ke své nemovitosti, toto propojení však není nezbytně nutné. Z ulice Táborská se lze dostat na ulici Dukelskou i přes již existující ulice Terronskou a Legií. Není možné zasáhnout do vlastnického práva navrhovatelky takovýmto nepřiměřeným způsobem jenom kvůli pohodlí sousedních vlastníků. Podle změny územního plánu je veřejně prospěšnou stavbou pouze dopravní infrastruktura nezbytná pro rozvoj zástavby, o tuto se však zde nejedná. Daná lokalita je již z velké části zastavěná a ke všem pozemkům, ať už zastavěným nebo dosud nezastavěným, je zajištěn dostatečný přístup po stávajících komunikacích. Podle navrhovatelky není nutné vést komunikační systém skrz její pozemek a tím jej nevhodně rozpůlit. V nezbytném případě měl být komunikační systém veden podél hranice pozemku navrhovatelky tak, aby zkrácení v jejím vlastnickém právu bylo co nejmenší, případně aby bylo rozloženo na rovnoměrně na všechny vlastníky. Předmětný komunikační systém je situován do zóny čistě obytné, kde se běžně budují pouze účelové komunikace o šířce maximálně 4-6 m, slepé či jednosměrné ulice a snižuje se průjezdní rychlost na 30 km/hod. Naplánovaný komunikační systém však tyto parametry dalece překračuje. Zásah učiněný změnou územního plánu vůbec nezohledňuje oprávněný zájem navrhovatelky, ačkoliv odpůrci byl znám její nesouhlas s připravovanou změnou územního plánu, jakož i její zájem na předmětném pozemku stavět. Ze změny územního plánu je zřejmé, že se odpůrce nikterak nepokusil navrhnout takové řešení, které by zasáhlo do vlastnických práv navrhovatelky pouze v nezbytném rozsahu. Došlo tak k porušení ust. § 2 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Podle ust. § 3 odst. 1 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, byl správní orgán povinen chránit práva a zájmy občanů. Odpůrce však v územním plánu z roku 1998 v části týkající se komunikace vedoucí přes pozemek navrhovatelky této povinnosti nedostál. Navrhovatelka má za to, že komunikační systém naplánovaný přes pozemek navrhovatelky jak původním územním plánem z roku 1998 tak i změnou územního plánu není v souladu s potřebami rozvoje území. Na jeho realizaci není zájem, který by překračoval míru pouhé pohodlnosti osob projíždějících danou lokalitou. Došlo tak k porušení ust. § 17 odst. 1 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Z obsahu územního plánu z roku 1998 je zjevné, že rozvojové tendence území byly předimenzovány a stávající stav nebyl vyhodnocen správně, jestliže k realizaci komunikace přes pozemek navrhovatelky v podobě původního územního plánu za celých 8 let jeho platnosti nedošlo. Z obsahu změny územního plánu vyplývá, že průzkumy a rozbory podle ust. § 8 a 10 vyhlášky č. 135/2001 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci, byly v lokalitě pozemku navrhovatelky provedeny zcela nedostatečně. Nebyl vůbec zohledněn zájem navrhovatelky stavět na pozemku rodinný dům. Změna územního plánu střet zájmů založený územním plánem z roku 1998 ještě více prohloubila. Nedochází zde však ke střetu vlastnického práva navrhovatelky s veřejným zájmem na průjezdnosti lokality nýbrž s pohodlím osob projíždějících lokalitou. Změnou územního plánu nebylo naplněno ust. § 10 vyhlášky č. 135/2001 Sb. Navrhovatelka tedy nesouhlasí s realizací naplánovaného komunikačního systému přes svůj pozemek. Pokud by odpůrce chtěl přistoupit k realizaci komunikace, muselo by dojít k vyvlastnění jejího pozemku, jehož podmínkou je mimo jiné prokázání veřejného zájmu. Ten však zde není dán. I kdyby se teoreticky uskutečnilo vyvlastnění pozemku, musel by být vyvlastněn jako celek, neboť zbylé části pozemku budou takové výměry a tvaru, že je nebude možno vůbec užívat, resp. jen s nepřiměřenými obtížemi a ve zcela omezeném rozsahu. Vyvlastněním celého pozemku však neúměrně vzrostou náklady odpůrce na předmětný zbytečný komunikační systém, což bude v rozporu s ust. § 38 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení). Navrhovatelka dále poukázala na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. 2. 2009, č. j. 2 Ao 4/2008 – 88, podle něhož „správní soud (jehož úkol spočívá v ochraně základních práv a svobod, které jsou pod ochranou soudní moci) je oprávněn posoudit, zda mezi navrhovaným využitím území a z toho plynoucím omezením dotčeného vlastníka nemovitostí neexistuje i při formálním dodržení veškerých požadavků hmotného práva zjevný nepoměr, který nelze odůvodnit ani veřejným zájmem na optimálním využití území obce. Výsledné funkční a prostorové uspořádání území pak musí vždy představovat rozumný kompromis a vyváženost mezi jednotlivými veřejnými a soukromými právy navzájem“. Dále dle názoru soudu pak "prá