1 As 43/2010 — Nejvyšší správní soud

1 As 43/2010- 159 - text 1 As 43/2010 - 159 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Josefa Baxy a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: R. Š., zastoupen JUDr. Marií Minářovou, advokátkou se sídlem Ludmily Konečné 14, Brno-střed, proti žalovanému: Zeměměřický a katastrální inspektorát v Brně, se sídlem Moravské nám. 1, Brno-střed, za účasti osob zúčastněných na řízení: 1. Mgr. J. B., 2. Mgr. E. B., 3. M. Z., 4. D. M., 5. K. K., 6. M. S. K., 7. A. M., 8. O. T., 9. Ing. S. K., 10. Ing. J. K., o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 20. 1. 2008 (správně 20. 1. 2009), sp. zn. ZKI-O-202/855/2008, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2009, čj. 31 Ca 59/2009  52, t a k t o : Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 9. 12. 2009, čj. 31 Ca 59/2009  52, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce požádal dne 5. 3. 2008 Katastrální úřad Jihomoravského kraje, katastrální pracoviště Brno-město (dále jen „správní orgán I. stupně“), o opravu chyby v katastrálním operátu. Tato chyba má dle žalobce spočívat v tom, že budovy na ulici J. č. p. 27  55, v obci Brno, v katastrálním území Medlánky, jsou v katastrálním operátu evidovány jako samostatné budovy (rodinné domy). Vlastnické právo dotčených osob je evidováno vždy k příslušnému rodinnému domu. Dle žalobce se však jedná o jednu velkou budovu, v níž jsou vymezeny bytové jednotky. Vlastníci tedy nemají ve svém vlastnictví jednotlivý rodinný dům, nýbrž bytovou jednotku v budově a podíl na budově a společných částech budovy, která je nadto rozestavěná. [2] Správní orgán I. stupně sdělil žalobci přípisem ze dne 16. 4. 2008, sp. zn. KÚ168/0806000, OR 194/2008-702, že neprovedl opravu zápisu v katastru nemovitostí, neboť stávající zápis je v souladu s předloženými listinami. Žalobce ve stanovené lhůtě vyjádřil nesouhlas se závěrem správního orgánu I. stupně, že se nejedná o chybu, a tím bylo zahájeno správní řízení. Správní orgán I. stupně rozhodnutím ze dne 16. 10. 2008, čj. OR194/2008-702-25, zamítl nesouhlas žalobce s neprovedením opravy v katastru nemovitostí a potvrdil, že i nadále budou předmětné budovy zapsány na příslušných listech vlastnictví dle současného stavu. Žalobce podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím zamítl. Žalovaný dospěl ve shodě se správním orgánem I. stupně k závěru, že evidence předmětných budov v katastru nemovitostí odpovídá obsahu smluv o předání a převzetí rodinného domku do osobního vlastnictví uzavřených mezi SBD Máj a nabyvateli a obsahu kolaudačních rozhodnutí. Z obsahu těchto dokumentů nelze dovodit, že jde pouze o bytové jednotky v jedné stavbě. Zápisy provedené v katastrálním operátu na podkladě těchto dokumentů nelze proto považovat za zřejmý omyl při vedení katastru nemovitostí. [3] Žalobce napadl rozhodnutí žalovaného žalobou u krajského soudu. Krajský soud zrušil shora uvedeným rozsudkem rozhodnutí žalovaného dle § 76 odst. 1 písm. b) s. ř. s. a věc mu vrátil k dalšímu řízení. Námitku, dle níž je zápis budov v katastru nemovitostí v rozporu se zákonem, shledal krajský soud nedůvodnou, neboť do katastru nemovitostí se zapíší právní vztahy k nemovitostem na podkladě předložených listin, které splňují základní náležitosti. Oprava chyby v katastrálním operátu slouží toliko k odstranění zřejmého omylu. Řádně uzavřené a registrované smlouvy však nejsou zřejmým omylem a správní orgán I. stupně nebyl oprávněn v řízení o opravě chyby v katastrálním operátu posuzovat věcný obsah těchto smluv. Důvodnou však shledal krajský soud námitku, jíž žalobce napadl zápis jednotlivých domů jako dokončených staveb na základě vydaných kolaudačních rozhodnutí. Ve správním spise totiž nejsou založena pravomocná kolaudační rozhodnutí. Správní orgán I. stupně není oprávněn přezkoumávat postup stavebního úřadu při vydávání kolaudačních rozhodnutí, jeho úkolem je toliko provést zápis do katastrálního operátu v souladu s jemu předloženým kolaudačním rozhodnutím. Aby však mohlo kolaudační rozhodnutí vyvolat s ním spojené účinky, musí nabýt právní moci. V dané věci neobsahuje správní spis žádné kolaudační rozhodnutí opatřené doložkou právní moci. Předmět řízení o odstranění chyby v katastrálním operátu se nedotýkal kolaudace staveb jednotlivých domů. Správní orgány nicméně opřely své závěry o kolaudační rozhodnutí, což ve svém důsledku vedlo k zamítnutí návrhu žalobce. Otázka kolaudace jednotlivých domů je dle soudu vzhledem k předmětu správního řízení irelevantní, byly to však správní orgány, které tuto otázku v odůvodnění svých rozhodnutí otevřely. Nelze akceptovat závěry žalovaného, které nemají oporu ve správním spise (doložení pravomocných kolaudačních rozhodnutí), což plyne např. z rozsudku NSS ze dne 22. 1. 2004, čj. 4 Azs 55/2003  51, či rozsudku ze dne 29. 8. 2003, čj. 2 A 1114/2002 OL-23. II. Stručné shrnutí základních argumentů uvedených v kasační stížnosti [4] Žalovaný (dále jen „stěžovatel“) podal proti rozsudku krajského soudu včasnou kasační stížnost z důvodu nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V doplnění kasační stížnosti stěžovatel uvedl, že žalobce se svým podáním domáhal opravy zápisu, dle něhož jsou rodinné domy samostatnými stavbami, nikoliv zápisu těchto budov jako dokončených namísto rozestavěných. Předmětem správního řízení tedy byla otázka, zda stávající zápis vlastnických práv k 15 samostatným budovám je chybný v důsledku zřejmého omylu při vedení katastru, a tedy je nutno jej změnit na zápis vlastnických práv k 15 bytovým jednotkám umístěným v jedné budově. Z textu na straně 5 rozhodnutí stěžovatele nepochybně vyplývá, že podkladem pro zápis údajů o předmětných nemovitostech byly především notářsky registrované smlouvy o převodu vlastnictví rozestavěných rodinných domků. Kolaudační rozhodnutí pouze dokladují skutečnost, že v průběhu času byla dokončena výstavba těchto budov již zapsaných v evidenci nemovitostí podle registrovaných smluv. Je tedy zřejmé, že pro opravu zápisu vlastnických práv k těmto budovám, jak byla v daném správním řízení vymezena žalobcem, je kolaudace budov zcela irelevantní. Pokud tedy stěžovatel opřel své rozhodnutí o registrované smlouvy o převodu rodinných domků a navíc též o kolaudační rozhodnutí, která jsou z hlediska předmětu správního řízení irelevantní skutečností, nemění to nic na zákonnosti a správnosti rozhodnutí žalovaného. Jestliže tato irelevantní skutečnost nebyla jediným podkladem pro závěr správního orgánu, že opravu požadovanou žalobcem nelze provést, nemůže soudem vytýkaný formální nedostatek kolaudačních rozhodnutí založených ve spisu způsobit takovou vadu správního řízení, pro kterou by musel soud rozhodnutí správního orgánu zrušit. Stěžovatel odkazuje na právní názory vyjádřené v rozsudcích NSS ze dne 17. 1. 2008, čj. 1 As 40/2007  103, a ze dne 26. 10. 2005, čj. 2 Afs 23/2005  93. [5] Stěžovatel dále nad rámec kasační stížnosti uvedl, že ve sbírce listin katastrálního operátu jsou u předmětných kolaudačních rozhodnutí založena potvrzení stavebního úřadu, že na kolaudačním rozhodnutí nebylo možno vyznačit právní moc, neboť se nedochovaly doklady o doručení tohoto rozhodnutí účastníkům řízení, avšak lze je považovat za pravomocné. Tato potvrzení byla vyžádána správním orgánem I. stupně v roce 1999 v souvislosti s kontrolou údajů katastru nemovitostí. Vzhledem k tomu, že katastr nemovitostí je veřejný a každý má právo do něj nahlížet, mohl žalobce kdykoliv v průběhu správního řízení tyto údaje sám zjistit přímo ze zápisů na příslušných listech vlastnictví. Skutečnost, že se správní orgány o těchto listinách ve svých rozhodnutích nezmínily, je jasným dokladem toho, že je pro odůvodnění svých závěrů považovaly za právně nevýznamné. Citace krajského soudu z rozsudků NSS čj. 4 Azs 55/2003  51 a čj. 2 A 1114/2002 OL-23 dokládají, že rozhodnutí stěžovatele těmito vadami netrpí. Z těchto rozsudků totiž vyplývá, že v daných případech nebyly v odůvodnění správního rozhodnutí uvedeny důkazy, na jejichž podkladě správní orgán dovodil své závěry, a nebyly obsaženy ani ve správním spise. Stěžovatel na závěr navrhuje, aby Nejvyšší správní soud rozsudek krajského soudu zrušil a přiznal mu náhradu nákladů řízení ve výši 7712 Kč, což je částka, kterou stěžovatel uhradil žalobci na základě výroku II. rozsudku krajského soudu a která představuje stěžovatelovy náklady řízení o kasační stížnosti. III. Stručné shrnutí vyjádření žalobce [6] Žalobce ve svém vyjádření ze dne 7. 4. 2010 shrnuje, že se u správního orgánu I. stupně domáhal toho, aby do katastru nemovitostí byl zapsán jako jedna budova rozestavěný bytový dům o 15 bytových jednotkách. Opětovně poukázal na obsah podané žaloby včetně připojených listin a na to, že stavba byla budov