6 Ads 65/2010 — Nejvyšší správní soud

6 Ads 65/2010- 88 - text 6 Ads 65/2010 - 96 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Milady Tomkové a soudců Mgr. Ondřeje Mrákoty a JUDr. Bohuslava Hnízdila v právní věci žalobce: J. Š., zastoupený JUDr. Jiřím Kuncem, advokátem, se sídlem Chodská 1428/12, Praha 2 - Vinohrady, proti žalovanému: Policejní prezident Policie České republiky, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 5. 2007, č. 615, o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 28. 4. 2009, č. j. 10 Ca 251/2007 - 49, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: Rozhodnutím ze dne 29. 5. 2007, č. 615, žalovaný zamítl odvolání žalobce (dále též „stěžovatel“) a potvrdil rozhodnutí ředitele Policie České republiky útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby (dále též „PČR ÚOÚČ OS“) ze dne 28. 12. 2006, č. 85/2007. Tímto rozhodnutím byl žalobce ustanoven ke dni 1. 1. 2007 podle § 215 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále „zákon o služebním poměru“), na služební místo vrchní inspektor operační skupiny organizačního a operačního oddělení Policie České republiky útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby. Současně byl jmenován do služební hodnosti vrchní inspektor a zařazen podle § 116 zákona o služebním poměru a § 3 nařízení vlády č. 104/2005 Sb., kterým se stanoví katalog činností v bezpečnostních sborech (dále jen „nařízení“ a „katalog“), do 6. tarifní třídy a 9. tarifního stupně. Žalobci byla tímto rozhodnutím podle § 219 zákona o služebním poměru započtena doba praxe v rozsahu 26 let a 94 dnů a určen podle § 114 a 115 zákona o služebním poměru základní tarif služebního příjmu zvýšený o 10 % v částce 30 380 Kč, zvláštní příplatek podle § 120 odst. 3 zákona o služebním poměru ve výši 2000 Kč a přiznán osobní příplatek podle § 122 zákona o služebním poměru ve výši 2850 Kč. Žalovaný své rozhodnutí odůvodnil zejména tím, že podle § 116 odst. 1 zákona o služebním poměru se pro služební místo příslušníka stanoví tarifní třída podle nejnáročnější činnosti, jejíž výkon se na služebním místě vyžaduje. V souladu s odst. 2 téhož ustanovení byl vydán nařízením vlády katalog činností v bezpečnostních sborech, kde v části 1.3 jsou stanoveny specifické činnosti pro Policii České republiky. Pro 6. tarifní třídu (vrchní inspektor) je pod bodem 3 požadována „koordinace operačních činností vykonávaných v rámci útvarů policie s působností na celém území České republiky nebo útvarů policie s územně vymezenou působností nižšího stupně nebo útvarů policie s oblastní působností při dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, ochranou státní hranice a zvláštními opatřeními v souladu s mezinárodními závazky; koordinace a metodické usměrňování opatření pro mimořádné události a krizové stavy v rámci policie“ a pro 8. tarifní třídu (vrchní komisař) je pod bodem 10 požadována „koordinace činností při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo objektů zvláštního významu v útvarech s působností na celém území ČR“. Žalovaný dospěl k závěru, že po stěžovateli je podle popisu služebního místa mj. požadována nejnáročnější činnost: zprostředkovává součinnost PČR ÚOÚČ OS s příslušnými pracovišti Ministerstva vnitra, Policie ČR a s dalšími ozbrojenými sbory a prostřednictvím spojovací, šifrovací a výpočetní techniky s nimi udržuje nepřetržité spojení; zabezpečuje mimořádné požadavky ze strany chráněných osob ve vztahu k organizaci ochrany, nasazení sil a prostředků k informačnímu toku a další požadavky; analyzuje přijaté informace ve vztahu k chráněným osobám, objektům a předává je k dalšímu využití pro rozhodování vedoucích pracovníků a služebních funkcionářů útvaru; vypracovává, hodnotí a provádí rozbor dostupných informací, tyto dle obsahu předává k dalšímu využití; rozhoduje o prvotních úkonech v mimořádných bezpečnostních situacích, koordinuje součinnost s ostatními policejními službami a s orgány státní správy; koordinuje činnost výjezdových skupin vysílaných k zajištění bezpečnostní akce chráněných osob na území ČR. Směrnice pro činnost operačního střediska Policie ČR, ochranné služby č. 10 ze dne 28. 1. 1999 (dále jen „směrnice č. 10“), na kterou poukazuje stěžovatel, neřeší zařazení policistů do platových tříd, ale podrobně specifikuje činnost celého operačního střediska s tím, že obecně smysl činnosti operačního střediska je v tom, aby jeho prostřednictvím docházelo k předávání příslušných informací, pokynů nebo rozkazů řídících pracovníků, které zajišťují jednotný a požadovaný výkon služby. Podstatné je, zda stanovená platová třída a popis služebního místa (pracovní náplň) koresponduje s přílohou k nařízení. Žalovaný konstatoval, že po vzájemném porovnání činnosti v 6. tarifní třídě bod 3 a podrobného popisu služebního místa je zřejmé, že zařazení stěžovatele je v souladu s jeho pracovní činností. Dále žalovaný uvedl, že stěžovatel neprovádí samostatnou řídící práci, kterou by koordinoval činnost organizačních článků útvaru svými pokyny a rozkazy, které vytváří na základě svého uvážení, neboť v případě mimořádné události postupuje pracovník operačního střediska podle zpracovaných pokynů nebo zadaných příkazů, tj. předávané informace se opírají o systém připravených a schválených postupů řídícími pracovníky. Samostatná činnost stěžovatele pak spočívá v tom, že v době nepřítomnosti řídícího pracovníka po pracovní době provádí nezbytná opatření v souladu s pokyny nadřízeného. Po jejich zabezpečení je povinen neodkladně informovat řídícího pracovníka, který je odsouhlasí nebo koriguje a vydá nové. Pracovníci operačního střediska sami neřídí, nekoordinují, ani neusměrňují jiná operační střediska na organizačních celcích útvaru vzhledem k tomu, že tam nejsou zřízena. Stěžovatel tedy nekoordinuje činnosti při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo objektů zvláštního významu v útvarech s působností na celém území ČR, ale pouze přenáší pokyny a rozkazy nadřízených. Uvedené rozhodnutí žalovaného napadl stěžovatel žalobou k Městskému soudu v Praze. Stěžovatel především namítal, že v popisu jeho služebního místa je stanoveno, že zprostředkovává součinnost útvaru pro ochranu ústavních činitelů ochranné služby příslušnými pracovišti ministerstva vnitra a policie a dalšími ozbrojenými sbory a prostřednictvím spojovací, šifrovací a výpočetní techniky s nimi udržuje nepřetržité spojení. Zařazení stěžovatele do tarifní třídy bylo provedeno podle bodu 10 části 1.3.6. přílohy nařízení, který zní: Koordinace operačních činností vykonávaných v útvaru s vymezenou územní působností vyššího stupně nebo v útvaru s celostátní působností. Z této citace je zřejmé, že 6. tarifní třída je určena pro příslušníky, kteří provádějí koordinaci pouze v rámci jednoho útvaru policie s působností na celém území republiky. Skutečná služební činnost žalobce však odpovídá bodu 10 části 1.3.8. nařízení: Koordinace činností při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo objektů zvláštního významu v útvarech s působností na celém území republiky, protože jeho činnost spočívá v koordinaci postupu různých bezpečnostních složek při ochraně osob a objektů. Koordinace činností se při ochraně osob nebo objektů netýká pouze složek jednoho útvaru, ale vyžaduje koordinaci i s ostatními útvary policie a dalšími subjekty. O nesprávném zařazení do tarifní třídy podle stěžovatele svědčí rovněž vymezení činnosti operačního střediska, jež je uvedeno v čl. 2 směrnice č. 10 a čl. 3 téže směrnice, v němž je uvedena činnost, která zároveň obsahuje i uvedený popis služební činnosti stěžovatele. Městský soud žalobu stěžovatele zamítl s odůvodněním, že byť se žalobce podílí na činnostech, které znamenají koordinaci a kooperaci operačních činností s dalšími jinými složkami či jinými bezpečnostními sbory, nelze z toho dovodit, že by žalobce ve smyslu nařízení koordinoval a určoval jakožto řídící (velící) důstojník činnosti (jemu) podřízených útvarů, jak plyne z charakteristiky činnosti v třídě 8 katalogu. Přestože se pojem „koordinace“ objevuje i např. ve směrnici č. 10 pro činnost operačního střediska, kde v rámci obecné charakteristiky operačního střediska (čl. 2) a vymezení jeho úkolů (čl. 3) jsou uvedeny konkrétní úkoly tohoto pracoviště, nelze z toho dovozovat, že konkrétně žalobce má být zařazen do konkrétní třídy jen s ohledem na shodně užitý pojem. Zařazení žalobce do konkrétní platové třídy se odvíjí především od jeho ustanovení na konkrétní místo. Rozdílnost třídy 6. a 8. spočívá (a to se týká samotného zařazení, které žalobce nezpochybnil) v tom, že v rámci 6. tarifní třídy jde o koordinaci operačních činností vykonávaných v rámci útvarů policie, v případě 8. třídy jde o koordinaci činností při zajišťování bezpečnosti chráněných osob nebo objektů zvláštního významu v širším kontextu. Pojem koordinace ve smyslu