7 As 1/2010 — Nejvyšší správní soud

7 As 1/2010- 56 - text č. j. 7 As 1/2010 - 61 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Jaroslava Hubáčka a soudců JUDr. Elišky Cihlářové a JUDr. Karla Šimky v právní věci žalobkyně: Česká televize, se sídlem Kavčí hory 1, Praha 4, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2009, č. j. 9 Ca 123/2009 - 30, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 1. 7. 2009, č. j. 9 Ca 123/2009 - 30, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Městský soud v Praze (dále také „městský soud“) napadeným rozsudkem ze dne 1. 7. 2009, č. j. 9 Ca 123/2009 - 30, zamítl žalobu podanou Českou televizí proti rozhodnutí žalované Rady pro rozhlasové a televizní vysílání ze dne 4. 2. 2009, sp. zn. 2009/205/HOL/ČTV, č. j. hol/1511/09. Tímto správním rozhodnutím žalovaná spojila ke společnému projednání věci vedené pod spisovými značkami 2008/916/HOL/ČTV a 2008/917/HOL/ČTV a zároveň žalobkyni uložila podle § 60 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání (dále jen „zákon o televizním vysílání“), pokutu ve výši 100 000 Kč za porušení ustanovení § 53 odst. 1 téhož zákona, neboť v označení sponzora Filter, produkt časopis, sponzor pořadu, mutace 1, odvysílaného dne 9. 4. 2008 ve 23:05:48 na programu ČT1 a v označení sponzora Dentalarm.cz, produkt osvětový program pro vaši školu a školku, sponzor pořadu, mutace 1, odvysílaného dne 21. 4. 2008 v 18:45:00 na programu ČT1 nebyl identifikován sponzor. Proti tomuto rozsudku městského soudu podala žalobkyně jako stěžovatelka (dále jen „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“). Stěžovatelka předně poukázala na rozsudky jiných senátů městského soudu (sp. zn. 6 Ca 103/2008 a 10 Ca 262/2008), které rozhodly v obdobné věci ve prospěch právního názoru stěžovatelky. V nyní projednávaném případě však senát 9 Ca Městského soudu v Praze rozhodl zcela odlišně, přičemž v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že je třeba rozlišovat mezi fakultativními a obligatorními prvky, které musí označení sponzorovaného pořadu podle § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání obsahovat. Stěžovatelka zrekapitulovala zásadní obsah odůvodnění kasační stížností napadeného rozsudku městského soudu a namítla, že dle jejího názoru není označení sponzora v ustanovení § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání striktně vymezeno a je zde prostor pro sponzorem zvolenou formu prezentace v rámci jeho marketingové strategie, která jej bude dostatečně identifikovat. Sponzor si v tomto sporném případě zvolil způsob svojí identifikace prostřednictvím výrobku (produkt časopis „Filter“  ochranná známka) a prostřednictvím webových stránek (Osvětový portál světové zdravotnické organizace WHO, www.dentalarm.cz), které dostatečně sponzora identifikují. Stěžovatelka proto vychází z již dříve vysloveného právního názoru městského soudu, že ustanovení § 53 odst. 1 citovaného zákona nelze vykládat tak, že sponzorský vzkaz musí nutně obsahovat údaj uvádějící název osoby, která sponzorský příspěvek poskytla a že označení ochrannou známkou je možné pouze tehdy, pokud se shoduje s názvem sponzora. Stěžovatelka se proto odvolává na rozsudky jiných senátů městského soudu (viz výše), z nichž plyne, že uvedení ochranné známky výrobku či služby, případně webových stránek je dostatečným identifikačním znakem sponzora. Stěžovatelka vzhledem k uvedenému nesouhlasí se závěrem městského soudu v nyní projednávané věci a navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek městského soudu zrušil, a věc vrátil tomuto soudu k dalšímu řízení. Žalovaný správní orgán ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že k pojmu „identifikující sponzora“ nelze přistupovat jinak, než jak učinil městský soud v napadeném rozsudku. Žalovaná je přesvědčena, že i ve smyslu evropské legislativy, je cílem označení pořadu sponzorem poskytnout divákovi informaci, která konkrétní právnická či fyzická osoba příspěvek na výrobu pořadu poskytla. Ve vztahu k označení sponzora webovými stránkami www.dentalarm.cz žalovaná konstatuje, že v tomto případě produkt není chráněn ochrannou známkou a nahlédnutím na tyto webové stránky rovněž sponzora zjistit nelze. Dokonce není možné ani zjistit, jakým subjektem je společnost Dentalarm. Žalovaná se ztotožňuje s názorem městského soudu a nesouhlasí s navrhovaným zrušením tohoto rozhodnutí. Nejvyšší správní soud nejprve přezkoumal procesní předpoklady projednání kasační stížnosti, přičemž shledal, že stěžovatelka byla účastníkem řízení, z něhož napadený rozsudek vzešel (§ 102 s. ř. s.), a kasační stížnost je tak podána osobou oprávněnou. Za stěžovatelku v řízení jedná pověřený zaměstnanec s vysokoškolským právnickým vzděláním (§ 105 odst. 2 s. ř. s.) a kasační stížnost byla podána včas (§ 106 odst. 2 s. ř. s.). Stěžovatelka obsahem své kasační stížnosti míří na kasační důvody podle ustanovení § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Nejvyšší správní soud proto shledává kasační stížnost přípustnou, neboť dospěl k závěru, že byly splněny zákonné procesní předpoklady pro její projednání. Rozhodnutím správního orgánu ze dne 4. 2. 2009 byla stěžovatelce uložena pokuta v úhrnné výši 100 000 Kč za porušení ustanovení § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání, neboť nesplnila povinnost označit každý pořad sponzorovaný zčásti nebo zcela obchodní firmou, obrazovým symbolem (logem), ochrannou známkou nebo známkou služeb identifikující sponzora. V odůvodnění žalovaná uvedla, že z označení sponzora musí být zřejmé, kdo poskytl příspěvek na financování pořadu, neboť divák má právo vědět, kdo se podílel na výrobě daného pořadu. Po divákovi tudíž nelze požadovat, aby konkrétního sponzora dohledával v databázích nebo aby znal výrobce prezentovaných výrobků. Popis spotu Filter: Z drobných žlutých střípků se za zvuku cinknutí na černou plochu složí výrazný nápis FILTER, pod ním je text „mediální partner pořadu“. V dalším střihu se objeví uprostřed titulní strana dubnového vydání časopisu FILTER, vpravo obal CD „Aprílová jízda, vol.1“, vlevo text „v každém čísle CD zdarma“. Vpravo nahoře drobně „sponzor pořadu“. Ve zvuku : „Mediálním partnerem a sponzorem pořadu Musicblok je hudební časopis Filter!“ Popis spotu Dentalarm: Bílá plocha, na ní kreslený zub, pod zubem text „škola zdravých zubů“, v horní části obrazu se doplní text „osvětový program pro zdravé zuby“, místo kresleného zubu se objeví barevný obrázek dvou dětí s velkým zubním kartáčkem, text „škola zdravých zubů“ se mění na „dentalarm.cz“, horní text se mění na „osvětový program pro Vaši školu a školku“, v obraze je doplněn text „sponzor pořadu“. Ve zvuku slova: „Škola zdravých zubů – osvětový program péče o zuby pro vaši školu a školku. Dentalarm.cz – dětský úsměv bez kazů. Podle žalované tak označení sponzora musí obsahovat jeho identifikaci, kterou je firma nebo logo firmy nebo ochranná známky firmy (právnické osoby). Není v rozporu s ustanovením § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání, pokud označení sponzora obsahuje také poukaz na výrobek nebo službu. Nelze však souhlasit s tvrzením, že divák musí především identifikovat sponzoring jako takový a dále už je na osobě sponzora, které údaje ve spotu uvede. Žalovaná zastává názor, že sponzor má být jednoznačně určen, bez toho, aby příjemce reklamního sdělení musel na základě nekompletních údajů dohledávat, kdo je skutečným sponzorem. V nyní projednávaném případě proto žalovaná udělila stěžovatelce za nesplnění povinného označení sponzora (§ 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání) pokutu, neboť označení sponzora prostřednictvím webových stránek nebo prostřednictvím výrobku není dostatečně identifikující konkrétní subjekt sponzora. Městský soud v Praze se s právním názorem vysloveným v napadeném rozhodnutí ztotožnil a stěžovatelčinu žalobu zamítl. Stěžovatelka v kasační stížnosti namítala stížní důvod ve smyslu § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., neboť dle jejího názoru obsah ustanovení § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání poskytuje prostor pro samotným sponzorem zvolenou formu prezentace v rámci jeho marketingové strategie. Podle ustanovení § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání je provozovatel vysílání povinen označit každý pořad sponzorovaný zcela nebo zčásti zejména na jeho začátku nebo na jeho konci obchodní firmou, obrazovým symbolem (logem), ochrannou známkou nebo známkou služeb identifikující sponzora. Prima facie může být ustanovení § 53 odst. 1 zákona o televizním vysílání vnímáno jako ustanovení obsahující taxativní výčet způsobů, jak lze označit sponzora pořadu. Kromě zcela jednoznačných pojmů (obchodní firma, ochranná známka), o jejichž obsahu nejsou pochybnosti a kt