7 As 16/2010 — Nejvyšší správní soud

7 As 16/2010- 64 - text č. j. 7 As 16/2010 - 67 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Karla Šimky a JUDr. Jaroslava Hubáčka v právní věci žalobce: Stanice O, a. s., se sídlem Vrchlického 439/29, Praha 5 – Košíře, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2009, č. j. 9 Ca 251/2009 – 32, t a k t o : Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2009, č. j. 9 Ca 251/2009 – 32, s e z r u š u j e a věc s e v r a c í tomuto soudu k dalšímu řízení. O d ů v o d n ě n í : Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 25. 11. 2009, č. j. 9 Ca 251/2009 – 32, byly zamítnuty žaloby podané žalobcem proti rozhodnutím Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen „Rada“) ze dne 12. 5. 2009, vydané dne 22. 6. 2009, č. j. fol/4127/09, sp. zn. 2009/196/FOL/STO a č. j. fol/4129/09, sp. zn. 2009/195/FOL/STO, kterými byla žalobci podle ust. § 60 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o vysílání“), v obou případech uložena pokuta ve výši 50 000 Kč, a to za porušení povinnosti stanovené pro vysílání sponzorovaných pořadů v ust. § 53 odst. 1 citovaného zákona, jehož se žalobce dopustil tím, že v označení sponzora Eject shoes, premiérově odvysíláno dne 14. 10. 2008 na programu Óčko ve 14:30:21 h (mutace 1) a ve 14:58:41 h (mutace 2), nebyl identifikován sponzor. Podle Rady se v obou případech jednalo o šest střihových záběrů na různé typy bot, poté ochranná známka Eject shoes, v závěru statický obraz pololežícího páru mladých lidí, v pravé horní části obrazu logo Eject shoes a dole text „sponzor pořadu“. Ve zvuku byla rytmická hudba a slova „Jízdu ti přináší boty Eject.“ V odůvodnění rozsudku městský soud uvedl, že ust. § 53 odst. 1 zákona o vysílání ukládá provozovateli vysílání jednoznačnou a nezpochybnitelnou povinnost, aby ve sponzorském vzkazu byl identifikován sponzor. Sponzorem není výrobek, služba, slogan či ochranná známka, které mohou být rovněž prezentovány ve sponzorském vzkazu, ale pouze fyzická či právnická osoba, která poskytla příspěvek k financování určitého pořadu. Sponzor pořadu musí být identifikován tak, aby jej divák mohl určit již na základě odvysílaného sponzorského vzkazu. Na divácích nelze spravedlivě požadovat, aby po shlédnutí sponzorského vzkazu byli vzhledem k neúplným, nekonkrétním či zcela chybějícím údajům o osobě sponzora nuceni následně činit jakékoliv další kroky za účelem jeho „odhalení“. Jednoznačná identifikace sponzora je pak významná i z hlediska možnosti Rady kontrolovat dodržování povinností, které provozovatelům vysílání ukládá ust. § 53 odst. 3 až 5 zákona o vysílání. Z tohoto důvodu obchodní firma, obrazový symbol či ochranná známka musí splňovat i další kvalitativní požadavek, a sice musí být způsobilá jednoznačně a bez dalšího identifikovat sponzora. Co se týče obchodní firmy jakožto názvu, pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku, zde problémy nenastanou, neboť se jedná o údaj, jímž je sponzor jednoznačně identifikován. U ochranné známky tomu tak ale není. K zákonem vyžadované identifikaci sponzora jistě dojde v případě označení sponzorovaného pořadu ochrannou známkou, která je tvořena nebo jejíž součástí je obchodní firma sponzora. Po shlédnutí fantazijní ochranné známky odvysílané v rámci sponzorského vzkazu však divák nebude, snad s výjimkou známek všeobecně známých, schopen bez dalšího identifikovat osobu jejího vlastníka, který je sponzorem pořadu, nehledě k tomu, že ochrannou známku může na základě licenční smlouvy užívat též jiný subjekt než její vlastník. Součástí sponzorských vzkazů posuzovaných v této věci byla ochranná známka Eject. Z veřejně přístupné databáze OHIM vyplývá, že vlastníkem ochranné známky EJECT č. 003561149 je portugalská společnost J.Sampaio & Irmăo Lda trading as CALAFE, což je výrobce bot zn. Eject. Z odvysílání této ochranné známky ani z dalších údajů, které v předmětných sponzorských vzkazech zazněly, není v žádném případě možné dovodit, že sponzorem pořadu je firma BIBO Shoe, s. r. o. Ochranná známka výrobce bot zn. Eject ani další prvky obsažené v předmětných spotech žádným způsobem osobu skutečného sponzora pořadu neidentifikují, neboť z nich ani při nejlepší vůli nelze vyrozumět, že pořad sponzoruje právě firma BIBO Shoe, s. r. o. jako výhradní dovozce bot zn. Eject. Podle městského soudu lze shrnout, že sponzorské vzkazy sice obsahovaly prezentaci určitého produktu (bot zn. Eject) a ochranné známky výrobce tohoto produktu, ale v rozporu s ust. § 53 odst. 1 zákona o vysílání neobsahovaly žádné označení z taxativního výčtu stanoveného zákonem, kterým měl být v souladu se zákonem identifikován sponzor pořadu (obchodní firmu BIBO Shoe, s. r. o., její logo či její ochrannou známku). Poukaz žalobce na úpravu obsaženou ve směrnici č. 2007/65/ES, zejména pak na čl. 3f odst. 1 písm. c), který se podle čl. 1 odst. 7 vkládá do směrnice č. 89/552/EHS, nelze akceptovat, neboť dosud neuplynula transpoziční lhůta, v níž mají členské státy Evropského společenství uvést v platnost právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu se směrnicí č. 2007/65/ES. Podmínkou přímého i nepřímého účinku směrnice je uplynutí lhůty stanovené k její implementaci do právních řádů jednotlivých členských států. Z pohledu komunitárního práva tedy v dané věci nebyla rozhodná úprava týkající se označování sponzorovaných pořadů, která je obsažena ve směrnici č. 2007/65/ES, neboť tu Česká republika k datu vydání napadeného rozhodnutí ještě nebyla povinna transponovat do vnitrostátního právního řádu, ale úprava téže problematiky obsažená v čl. 17 odst. 1 písm. b) směrnice č. 89/552/EHS, podle níž sponzorované televizní pořady musí být zřetelně označené jako sponzorované pořady jménem nebo logem sponzora na jejich začátku nebo na konci. Závěr o nemožnosti označení sponzora pořadu tím, že ve sponzorském vzkazu je uveden pouze jeho výrobek, k němuž Rada v napadených rozhodnutích dospěla a kterému soud přisvědčil, je vzhledem k výše uvedenému plně v souladu s komunitárním právem. Městský soud posoudil jako nedůvodnou i námitku vytýkající Rady, že v rozporu s ust. § 3 zákona č. 500/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „správní řád“) nezjistila řádně skutkový stav věci, protože posuzovala jednotlivé sponzorské odkazy odděleně, a nebyla proto schopna posoudit, jak byl sponzorovaný pořad označen jako celek. Argumentace žalobce o možnosti označit sponzorovaný pořad také v průběhu pořadu prostřednictvím tzv. injektáží neobstojí, neboť podle ust. § 53 odst. 1 zákona o vysílání má provozovatel vysílání povinnost označit sponzorovaný pořad stanoveným způsobem zejména na jeho začátku nebo na jeho konci. Na svém začátku nebo na konci tedy sponzorovaný pořad označen být musí vždy, což je plně v souladu s dikcí čl. 17 odst. 1 písm. b) směrnice č. 89/552/EHS, podle níž sponzorované televizní pořady musí být zřetelně označené jménem nebo logem sponzora na jejich začátku nebo na konci. Rada proto nepochybila, když v řízení nezkoumala, zda a jak byl sponzorovaný pořad označen v jeho průběhu, neboť tato skutečnost nebyla z hlediska možného postihu žalobce významná. Pokud jde o titulky, ty jsou jednak součástí pořadu, zatímco povinné označení sponzorovaného pořadu má být odvysíláno na začátku nebo až po jeho skončení. Žalobce navíc netvrdil, že by ve sponzorovaných pořadech byla obchodní firma sponzora, firmy BIBO Shoe, s. r. o., skutečně v titulcích pořadu uvedena. Proti tomuto rozsudku podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. V kasační stížnosti namítal, že městský soud nesprávně zhodnotil právní otázku, pokud dospěl k závěru, že sponzorské vzkazy v rozporu s ust. § 53 odst. 1 zákona o vysílání neobsahovaly žádné označení z taxativního výčtu stanoveného zákonem, kterým měl být identifikován sponzor pořadu. Stěžovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 2. 9. 2009, sp. zn. 6 As 13/2009, podle kterého změna textu citovaného ustanovení nemůže vést k závěru, že by každý sponzorský vzkaz nadále vedle označení výrobku či služby, který primárně propaguje, musel obsahovat i specifikaci označující jednoznačně právnickou či fyzickou osobu, která pořad sponzoruje. Pro spotřebitele či diváka má mnohem vyšší vypovídací hodnotu označení výrobku a služby, které jsou propagovány, než označení zadavatele sponzorského vzkazu. Nejvyšší správní soud zde dospěl k závěru, že evropská i česká právní úprava umožňuje sponzorované pořady označovat odkazem na výrobky či služby, a to jejich obrazovým symbolem, ochrannou známkou či známkou služeb, není tedy nezbytně nutné, aby takto použitá označení měla charakter ochranné známky. Stěžovatel vyjádřil i nesouhlas s právním závěrem m