— Nejvyšší správní soud

Vol 7/2010- 17 - text Vol 7/2010 -24 U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Vojtěcha Šimíčka a soudců JUDr. Radana Malíka, JUDr. Josefa Baxy, JUDr. Petra Průchy, JUDr. Zdeňka Kühna, JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jana Passera v právní věci navrhovatele: V. A., proti odpůrci: Státní volební komise, se sídlem Nám. Hrdinů 3, Praha 4, v řízení o návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů zvolených do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky ve volbách konaných ve dnech 28. a 29. května 2010, t a k t o : I. Návrh na neplatnost volby kandidátů s e v části týkající se všech kandidátů zvolených ve volebním kraji Hlavní město Praha z a m í t á. II. Návrh na neplatnost volby kandidátů s e v části týkající se všech kandidátů zvolených v ostatních volebních krajích o d m í t á. III. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : [1.] Návrhem, který byl formálně označen jako „Podnět k řádnému přezkoumání postupu voleb“, se navrhovatel domáhal toho, aby Nejvyšší správní soud „přezkoumal postup volební komise v rámci věznice VV-Pankrác jak co do formální stránky tak do upření mého práva a následně pokud shledá porušení ústavního pořádku zrušil volby do Parlamentu ČR a umožnil mně se řádně těchto voleb zúčastnit“. Návrh byl doručen dne 4. 6. 2010 Nejvyššímu správního soudu jako soudu věcně a místně příslušnému k projednání návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidáta podle ustanovení § 88 odst. 2 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“). [2.] Navrhovatel uvedl, že v době voleb vykonával trest odnětí svobody ve Vazební věznici Praha-Pankrác. V řádné lhůtě před volbami byl seznámen se svým právem a podepisoval dokumenty potvrzující jeho zájem účastnit se voleb a stvrzující jeho způsobilost se účastnit voleb. Neobdržel však v zákonem předepsané lhůtě přede dnem voleb hlasovací lístky a nemohl tak využít svého ústavně garantovaného práva zúčastnit se voleb. Podle navrhovatele je přes omezení některých ústavně garantovaných práv a svobod subjektivní volební právo nedotknutelné i u osoby vykonávající trest odnětí svobody. V důsledku pochybení Vězeňské služby, jí pověřených zaměstnanců a volební komise mu tak údajně byla upřena jeho ústavou garantovaná práva. [3.] Dále navrhovatel tvrdí, že došlo k porušení principu tajnosti voleb. Volby v rámci věznice probíhaly tak, že neexistovalo žádné oddělené místo k výběru a úpravě hlasovacího lístku. Hlasování probíhalo na chodbě, kde za stolem seděla volební komise a na stole před ní stála zapečetěná schránka. Uvedený postup není dle navrhovatele ve věznici běžný, neboť v případě minulých voleb do „Parlamentu ČR“ probíhalo hlasování ve vyčleněné místnosti a místo pro označení volebního lístku a vhození do zapečetěné obálky do schránky bylo umístěno za plentou. Za formální pochybení navrhovatel označil též neoznačení místa ani schránky státním znakem České republiky. [4.] Ze všech uvedených důvodů má navrhovatel za to, že průběh voleb byl v rozporu s volebním zákonem a s Ústavou ČR a že mu bylo jako odsouzenému odepřeno právo svobodně zvolit svého zástupce do Poslanecké sněmovny. Navrhl, aby Nejvyšší správní soud zrušil volby do Poslanecké sněmovny a tím mu umožnil řádně se těchto voleb zúčastnit. [5.] Státní volební komise (odpůrce) ve svém vyjádření ze dne 10. 6. 2010 uvedla, že pokud se chce volič účastnit voleb do Poslanecké sněmovny ve věznici, která se nachází ve volebním okrsku, ve kterém nemá trvalý pobyt, může se jich účastnit na základě zápisu do zvláštního seznamu voličů nebo hlasovat na voličský průkaz. Hlasování se uskutečňuje ve věznici ve spolupráci s okrskovou volební komisí, která vykonává svou činnost v územním obvodu volebního okrsku, kde je věznice umístěna. Do věznice ve dnech voleb dochází členové okrskové volební komise s výpisem ze zvláštního seznamu voličů, s přenosnou volební schránkou, hlasovacími lístky a úředními obálkami a umožní odvolit všem voličům, kteří jsou uvedeni v tomto výpisu ze zvláštního seznamu voličů. Ve věznicích nejsou zřizovány volební místnosti. Vězněné osoby hlasují přímo v cele nebo v místnosti k tomu určené před zástupci příslušné okrskové volební komise do přenosné volební schránky při respektování zásady tajnosti hlasování. Nejde tedy o hlasování ve volební místnosti ve smyslu § 17 volebního zákona. Voliči ve věznicích rovněž nehlasují v obou dnech voleb, ale je jim stanovena lhůta, popř. hodina, ve které mohou uplatnit své volební právo. S ohledem na povahu a vnitřní řád věznice musí být i hlasování tomu patřičně uzpůsobeno. Při hlasování ovšem musí členové okrskové volební komise a vězeňská služba postupovat tak, aby byla zachována tajnost hlasování a nerušený výkon volebního práva. [6.] Nejvyšší správní soud si k prověření tvrzení navrhovatele a k zajištění nezbytných podkladů pro rozhodnutí vyžádal též stanovisko Vězeňské služby ČR, Vazební věznice PrahaPankrác k tvrzením žalobce. Vězeňská služba ve svém písemném vyjádření ze dne 11. 6. 2010 sdělila, že ve Vazební věznici PrahaPankrác bylo ke dni 21. 5. 2010 zapsáno do zvláštního seznamu voličů 380 vězněných osob, z toho 325 osob se hlasování dne 28. 5. 2010 zúčastnilo. Hlasovací lístky byly vydány dne 21. 5. 2010 všem voličům umístěným na oddělení výkonu vazby a trestu, tedy i navrhovateli. Na všech odděleních a ubytovnách byly na veřejně přístupných místech vyvěšeny veškeré informace týkající se voleb, včetně jejich průběhu a jedné sady volebních lístků. Dne 28. 5. 2010 byli jednotliví voliči zapsaní do zvláštního seznamu vyvoláváni, aby se dostavili k volební komisi. Místo určené k hlasování bylo zřízeno v prostoru chodby mimo oddělení, kde jsou odsouzení ubytováni. Každý volič jednotlivě předstoupil před volební komisi, řekl své jméno a po zkontrolování totožnosti a dokladů mu byla členem volební komise vydána úřední obálka a v případě jeho žádosti též nový soubor hlasovacích lístků. Místo pro úpravu lístků bylo zřízeno stranou volební komise, odděleno od ostatního prostoru dveřmi a bylo vybaveno stolem, tužkou a košem k odhazování nepoužitých hlasovacích lístků. Na místo pro úpravu hlasovacích lístků byl každý odsouzený volič vpuštěn jednotlivě a sám, aby byla zaručena tajnost jeho volby. Po úpravě hlasovacího lístku byla úřední obálka vhozena do urny samotným voličem. Pokud jde o navrhovatele, uvedla Vězeňská služba, že byl zapsán do zvláštního seznamu voličů, ale k volební komisi se dostavil až po opakované výzvě a následně volební komisi sdělil, že se voleb již zúčastnit nechce. Vězeňská služba dále poukázala na sdělení vedoucího oddělení výkonu vazby, jenž uvedl, že se osobně zúčastnil voleb konaných ve vazební věznici, není si však vědom, že by volební urny nebyly opatřeny státním znakem. Volby proběhly bez závad a volební komisí ani vězněnými osobami nebyly vzneseny žádné námitky či stížnosti. [7.] Citovaná vyjádření Státní volební komise a Vazební věznice Praha – Pankrác zaslal soud navrhovateli s výzvou k možnosti repliky k nim. Na tuto výzvu, doručenou dne 17. 6. 2010, však navrhovatel nijak nezareagoval. [8.] Nejvyšší správní soud dospěl po projednání věci k následujícím závěrům. [9.] Z hlediska podmínek řízení soud konstatuje, že návrh byl podán včas a lze z něj dovodit namítané porušení volebního zákona. Nejvyšší správní soud však musel postavit na jisto, čeho se navrhovatel svým návrhem domáhá. [10.] Přitom vycházel ze znění § 87 volebního zákona, který stanoví: „(1) Podáním návrhu na neplatnost volby kandidáta se může domáhat ochrany u soudu podle zvláštního právního předpisu každý občan zapsaný do stálého seznamu ve volebním okrsku, kde byl poslanec volen, a každá politická strana, politické hnutí nebo koalice, jejíž kandidátní listina ve volebním kraji byla pro volby do Poslanecké sněmovny zaregistrována, (dále jen "navrhovatel"). Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí. (…) (5) Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat navrhovatel, má-li zato, že byla porušena ustanovení tohoto zákona způsobem, který mohl ovlivnit výsledek volby tohoto kandidáta.“ [11.] Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu je soudní přezkum voleb do Poslanecké sněmovny možný toliko podle ustanovení § 87 odst. 1 volebního zákona, tj. návrhem na neplatnost volby kandidáta či volby kandidátů. Z odst. 2 stejného ustanovení je totiž jasně patrno, že se vztahuje pouze na volby do Senátu Parlamentu České republiky. Úpravu obsaženou v odstavcích 3-5 pak nelze smysluplně vyložit jinak než tak, že blíže konkretizují odstavce předchozí. To znamená, že odst. 1 a 2 označují předmět řízení a vymezují otázky aktivní legitimace a lhůty k podání návrhu, zatímco odst. 3  5 blíže upravují možné důvody tohoto návrhu. (srov. např. usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 26. 6. 2006, č. j. Vol 5/2006  46, publ. pod č. 944/