1 As 22/2011 — Nejvyšší správní soud

1 As 22/2011- 64 - text 1 As 22/2011 - 64 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Marie Žiškové a soudců JUDr. Lenky Kaniové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobkyně Novosedelská vinice, s.r.o., se sídlem Novosedly 5, 691 82 Novosedly, zastoupené JUDr. Pavlem Čuprem, Ph.D., advokátem se sídlem třída Kpt. Jaroše 9, 602 00 Brno, proti žalovanému Podpůrnému a garančnímu rolnickému a lesnickému fondu, a. s., se sídlem Za Poříčskou branou 6/256, 180 00 Praha 8, zastoupenému JUDr. Janem Šťovíčkem, Ph.D., advokátem se sídlem Hvězdova 1716/2b, 140 00 Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2009, čj. 14709/2008, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 20. 8. 2010, čj. 10 A 107/2010 - 32, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobkyně n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobkyně uzavřela s Českou pojišťovnou, a. s., pojistnou smlouvu č. 43761442-19, jejímž předmětem bylo pojištění zemědělských plodin (révy vinné) na období od 1. 1. 2008 do 31. 12. 2008. Výše pojistného byla dohodnuta částkou 98 884 Kč a žalobkyní pojišťovně uhrazena. Pojistnou smlouvu se stejným předmětem uzavřela s Českou pojišťovnou, a. s. pod č. 43761636-12 rovněž obchodní společnost MORAVSKÁ VINICE s. r. o. Výše pojistného byla v jejím případě dohodnuta částkou 219 362 Kč a byla touto společností uhrazena. [2] Žalobkyně jako jediný společník společnosti MORAVSKÁ VINICE s. r. o. rozhodla o jejím zrušení bez likvidace a o převodu jejího jmění na žalobkyni podle § 69 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 69b a § 153c zákona č. 513/1992 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2008. Právní účinky přeměny společnosti MORAVSKÁ VINICE s. r. o. nastaly dnem zápisu převodu jmění do obchodního rejstříku, tj. dne 24. 7. 2008. [3] Dne 31. 10. 2008 požádala žalobkyně žalovaného o poskytnutí podpory pojištění speciálních plodin (révy vinné), a to jednak z vinic původně náležejících do jejího vlastnictví, jednak z vinic, které do vlastnictví nabyla od společnosti MORAVSKÁ VINICE s. r. o. Žalovaný (Výbor podpor) rozhodnutím ze dne 7. 8. 2009, čj. 14709/2008, schválil podporu pojištění pouze těch plodin, které byly v původním vlastnictví žalobkyně a podporu pojištění za nově nabyté plodiny od společnosti MORAVSKÁ VINICE s. r. o. nepřiznal. [4] Proti tomuto rozhodnutí podala žalobkyně dne 21. 10. 2009 námitku, kterou žalovaný (Výbor podpor) projednal dne 27. 10. 2009 a setrval na svém původním rozhodnutí. Podle názoru žalovaného je totiž třeba k přechodu práv a závazků z pojistné smlouvy č. 43761636-12 na žalobkyni uzavření dohody mezi Českou pojišťovnou, a. s., a MORAVSKOU VINICÍ s. r. o. Tato dohoda uzavřena nebyla, a proto pojistná smlouva uzavřená MORAVSKOU VINICÍ s. r. o. zanikla podle § 25 zákona č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě a o změně souvisejících zákonů (zákon o pojistné smlouvě), dnem změny vlastnictví k majetku. [5] K rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně dne 19. 11. 2009 stanovisko, v němž namítala, že je třeba vycházet z ustanovení obchodního zákoníku, neboť zrušením společnosti bez likvidace a převodem jmění na společníka ze zákona přejdou na tohoto společníka veškerý majetek a závazky zaniklé společnosti. Obchodní zákoník je v tomto případě lex specialis vůči zákonu o pojistné smlouvě. Žalovaný projednal stanovisko žalobkyně dne 14. 12. 2009 a dopisem jí oznámil, že s jejím právním názorem nesouhlasí a trvá na svém původním rozhodnutí ze dne 4. 8. 2009. Žalobkyně následně zaslala žalovanému další dva dopisy (ze dne 20. 1. 2010 a ze dne 8. 2. 2010), v nichž žádala žalovaného o předestření jeho právní argumentace a o přehodnocení jeho závěru. Dopisem ze dne 17. 2. 2010 žalovaný žalobkyni sdělil, že trvá na svém původním rozhodnutí o neposkytnutí podpory, jelikož pro její poskytnutí nebyly splněny podmínky. [6] Dne 21. 4. 2010 podala žalobkyně k Městskému soudu v Praze žalobu, v níž se domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 4. 8. 2008, čj. 14709/2008 v části, jíž se žalobkyni nepřiznává finanční podpora pojištění představující jednorázovou úhradu části nákladů prokazatelně vynaložených dřívější obchodní společností MORAVSKÁ VINICE s. r. o. na platbu pojistného speciálních plodin, a také zrušení rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 2. 2010, jímž se podle žalobkyně předchozí rozhodnutí žalovaného potvrzuje. Městský soud v Praze usnesením ze dne 20. 8. 2010, čj. 10 A 107/2010 - 32, žalobu jako nepřípustnou odmítl. V odůvodnění se opřel o ustanovení § 14 odst. 4 zákona č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla), podle nějž je rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci vyloučeno ze soudního přezkumu, a o rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, čj. 2 Afs 58/2005 - 90. II. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [7] Usnesení městského soudu napadla žalobkyně včasnou kasační stížností. Podle žalobkyně nelze závěry Nejvyššího správního soudu v rozsudku ze dne 21. 7. 2005, čj. 2 Afs 58/2005 - 90, paušálně aplikovat na projednávanou věc. V citovaném rozsudku se totiž žalobce bránil povinnosti vrátit poskytnutou dotaci a namítal, že neporušil pravidla rozpočtové kázně a závazné podmínky stanovení pro dotaci jejím poskytovatelem. Podstatou právě projednávané věci je však pochybení žalovaného již ve fázi kvalifikační, kdy žalovaný přezkoumával právní status žalobkyně jako právnické osoby – podnikatele. K tomu žalobkyně opětovně shrnula historii případu, polemizovala s právním názorem žalovaného, který vedl k neposkytnutí podpory pojištění, a poukázala na to, že žalovaný ve svých zásadách pro poskytování finanční podpory pojištění nepodmiňuje poskytnutí podpory předložením zvláštní dohody týkající se pojištění v případě přeměn obchodních společností. [8] S odkazem na zmiňovaný rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 21. 7. 2005, čj. 2 Afs 58/2005 - 90, považuje žalobkyně neposkytnutí podpory pojištění zemědělských plodin vztahující se k majetku, který nabyla od zaniklé společnosti MORAVSKÁ VINICE s. r. o., za akt libovůle žalovaného spočívající v nerespektování obecně závazných právních norem upravujících právní nástupnictví při přeměnách obchodních společností, jimiž jsou především § 69 odst. 1, § 69b a § 153c obchodního zákoníku. Jelikož se žalovaný těmito normami neřídil a v rozporu s nimi po žalobkyni požadoval předložení speciální dohody o převzetí práv a povinností z pojistné smlouvy a pro nesplnění tohoto požadavku finanční podporu neposkytl, uplatnil vůči žalobkyni státní moc mimo meze stanovené zákonem. Tím porušil i obecný princip výkonu veřejné moci stanovený v čl. 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. [9] Je-li rozhodnutí správního orgánu aktem jeho libovůle, přičemž adresáta takové rozhodnutí současně protiústavně diskriminuje, pak se podle žalobkyně jedná o nezákonný individuální správní akt. V demokratické společnosti založené na právu pak také z povahy věci musí být proti takovým aktům přípustná právní obrana. Proto je žalobkyně přesvědčena, že žalobou napadená rozhodnutí žalovaného jsou ve správním soudnictví přezkoumatelná. Žalobkyně se také domnívá, že zruší-li správní soud napadená rozhodnutí žalovaného, musí jí být požadovaná finanční podpora pojištění poskytnuta bez ohledu na to, že podle § 14 odst. 1 rozpočtových pravidel obecně není na poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci právní nárok. Žalovaný totiž nikdy jiný než soudně napadený důvod neposkytnutí podpory neuvedl, a tudíž a contrario žalobkyně podmínky pro poskytnutí podpory splnila. Závěrem kasační stížnosti žalobkyně navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadené usnesení Městského soudu v Praze zrušil a uložil žalovanému nahradit žalobkyni náklady řízení o kasační stížnosti. [10] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že poskytnutí dotace je charakterizováno autoritativností a značnou měrou volnosti určování pravidel hry na straně žalovaného a dobrovolností na straně žalobkyně. Poskytovatel dotace v pozici orgánu veřejné moci je sice omezen zákonem a obecnými omezeními výkonu veřejné moci, nicméně tato omezení ponechávají relativně široký prostor jeho vůli. Žalovaný dále připomněl, že žádost o dotaci nemá povahu návrhu při sjednávání občanskoprávní smlouvy a že podle § 14 rozpočtových pravidel rozhodnutí o poskytnutí dotace nepodléhá správnímu řádu ani soudnímu přezkumu. Námitky žalobkyně proti postupu žalovaného jsou proto nedůvodné. [11] Žalovaný nerozhodl v rozporu se zákonnými ustanoveními ani nepožadoval dokumenty, které by ze Zásad pro poskytování finanční podpory nevyplývaly (bod A.2.7 Zásad). Žalobkyni byly opakovaně sděleny důvody, pro které nelze podporu přiznat, avšak žalobkyně dokumenty prokazující přechod pojištění