3 Ads 119/2011 — Nejvyšší správní soud

3 Ads 119/2011- 76 - text 3 Ads 119/2011 - 76 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Jaroslava Vlašína a JUDr. Milana Kamlacha v právní věci žalobce: J. H., zastoupený JUDr. Františkem Mozgou, advokátem se sídlem Špitálka 41, Brno, proti žalovanému: Policie ČR, policejní prezidium ČR, se sídlem Strojnická 27, Praha 7, o přezkoumání rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2008, č.j. PPR-1256/K-PK-2007, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 10. 3. 2011, č. j. 6 Ca 109/2008 - 47, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalovaný j e p o v i n e n zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 2880 Kč, a to do 60 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám jeho zástupce advokáta JUDr. Františka Mozgy. O d ů v o d n ě n í : Včas podanou kasační stížností žalovaný (dále jen „stěžovatel“) brojil proti rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“) ze dne 10. 3. 2011, č. j. 6 Ca 109/2008 - 47 (dále jen „napadený rozsudek“), jímž bylo zrušeno rozhodnutí žalovaného ze dne 29. 1. 2008, č.j. PPR-1256/K-PK-2007 (dále jen „napadené rozhodnutí“). Tímto rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce proti rozhodnutí ředitele Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje ve věcech služebního poměru ze dne 18. 12. 2003, č. SJMK–2530/2003 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“) a toto rozhodnutí bylo potvrzeno. Prvostupňovým rozhodnutím byl žalobce zařazen do 7. platové třídy podle přílohy k nařízení vlády č. 469/2002 Sb., kterým se stanoví katalog prací a kvalifikační předpoklady a kterým se mění nařízení vlády a platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „nařízení č. 469/2002 Sb.“). V napadeném rozhodnutí stěžovatel uvedl, že se zabýval námitkami žalobce i právním názorem uvedeným v rozhodnutí ministra vnitra v přezkumném řízení a rozsudkem městského soudu ze dne 27. 9. 2007, č. j. 9 Ca 30/2006 – 62. Stěžovatel vycházel z části 3.2.1 katalogu prací obsaženého v příloze nařízení č. 469/2002 Sb., podle něhož se do 7. platové třídy zařadí zaměstnanec (policista), který plní základní úkoly policie v oblasti dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, režimem ochrany státní hranice, vstupem a pobytem cizinců na území ČR s případným odhalováním a vyřizováním přestupků svěřených do působnosti policie v blokovém řízení a případným využitím služebního psa (hlídková služba). Do 8. platové třídy se podle katalogu prací se zařadí zaměstnanec (policista), který vykonává službu policie při zabezpečování dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou, režimem ochrany státní hranice, zbraněmi, střelivem, výbušninami, vstupem a pobytem cizinců na území ČR s možným využíváním technických pomůcek, prostředků nebo služebních zvířat, jehož součástí je odhalování, objasňování a vyřizováním přestupků svěřených do působnosti policie. Stěžovatel dovodil, že používání přidělených technických prostředků nebo pomůcek není a nemůže být samoúčelné, nýbrž je spojeno s činnostmi uvedenými v charakteristice 8. platové třídy v příloze k nařízení vlády č. 469/2002 Sb. Podle dikce odst. 1 charakteristiky 8. platové třídy právní úprava počítá jejich možným využíváním. Jedná se o zvláštní a specifické technické prostředky a pomůcky vztahující se k výkonu služby policie při zabezpečování dohledu nad veřejným pořádkem a bezpečností, dopravou a režimem ochrany státní hranice, zbraněmi, střelivem a výbušninami, vstupem a pobytem cizinců na území ČR, jehož součástí je odhalování, objasňování a vyřizování přestupků svěřených do působnosti policie. Oproti tomu při plnění základních úkolů policie podle charakteristiky 7. platové třídy není možnost využívání technických prostředků a pomůcek zmíněna. Podle stěžovatele to však neznamená, že by policista zařazený do 7. platové třídy při plnění základních úkolů policie nevyužíval přidělené technické prostředky a pomůcky. Podle stěžovatele se jedná o obecné a běžné technické prostředky a pomůcky, které slouží jak k plnění základních úkolů policie, tak i případnému odhalování a vyřizování přestupků svěřených do působnosti policie v blokovém řízení. Policista zařazený do 7. platové třídy nepochybně též využívá základní technické prostředky a pomůcky, přičemž může navíc využívat v 8. platové třídě speciální technické prostředky a pomůcky, a to v rámci odhalování, objasňování a vyřizování přestupků svěřených do působnosti policie. Stěžovatel z toho dovodil, že výkon služby policie podle 8. platové třídy spočívající v odhalování, objasňování a vyřizování přestupků, je činnost kvalitativně odlišná a náročnější, než je odhalování a vyřizování přestupků svěřených do působnosti policie v blokovém řízení, které provádějí policisté zařazení v 7. platové třídě. Přidělené technické prostředky a pomůcky žalobce používal při odhalování a vyřizování přestupků pouze v rámci blokového řízení, a to konkrétně Gesig Travimo, R7CCD, váhy nápravových tlaků HAENNI, videotechnikou, přenosným PC s pátráním po osobách a motorových vozidlech, alkotester Dräger). Bez těchto prostředků by tomuto úkolu nebyl s to dostát. Přisvědčit argumentaci žalobce by znamenalo absurdní závěr, podle něhož by policista zařazený v 7. platové třídě nemohl tyto běžné pomůcky používat a skutkový stav by nemohl být spolehlivě zjištěn. K tomu stěžovatel odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 Ads 113/2007 – 78. Z uvedených důvodů stěžovatel dospěl k závěru, že zařazení žalobce do 7. platové třídy bylo nejen v souladu s organizačním řádem Policie ČR, Správy Jihomoravského kraje a platnou systemizací služebních míst, popisem funkce, ale i s charakteristikou platové třídy a katalogem prací, který je přílohou nařízení vlády č. 469/2002 Sb. Stěžovatel dále poukázal na příklady prací uvedené v § 3 odst. 1 nařízení vlády č. 330/2003 Sb., které jsou porovnatelné z hlediska složitosti, odpovědnosti, psychické či fyzické náročnosti. V žalobě proti napadenému rozhodnutí žalobce uvedl, že v souvislosti s přechodem na šestnáctitřídní platový systém stanovený nařízením vlády č. 330/2003 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě, byl prvostupňovým rozhodnutím žalobce zařazen do 7. platové třídy. Dne 9. 1. 2004 převzal žalobce i náplň služební činnosti ze dne 8. 1. 2004, které stanovuje platové zařazení třídu 8.01 a kde bylo mj. uvedeno, že jde o výkon služby policie při zabezpečování dohledu nad veřejným pořádkem, bezpečností a dopravou a s možným využíváním technických prostředků. Dne 9. 5. 2005 převzal žalobce novou náplň služební činnosti, kde v prvním odstavci bylo uvedeno „plnění základních úkolů policie při zabezpečování dohledu nad veřejným pořádkem, bezpečností a dopravou s možným využíváním technických prostředků“, avšak fakticky nedošlo k žádné změně při plnění služebních úkolů žalobcem. Žalobce především poukazoval na to, že zařazení do vyšší platové třídy nelze podmiňovat pouze skutečností používání technických prostředků při výkonu služby, neboť tyto jsou využívány i v nižších platových třídách, a znovu opakuje, že podstatnou skutečností pro zařazení do platové třídy je posouzení celkové náročnosti požadovaného výkonu služby. Žalobce nesouhlasí s názorem žalovaného, že není rozhodující, zda žalobce používá technické pomůcky nebo prostředky, a proto využívání technických prostředků není možné považovat za kritérium pro zařazení do 8. platové třídy. To je ovšem v rozporu s názorem poradní komise ministra vnitra, že z katalogu prací nevyplývá, že by technické prostředky byly využívány při výkonu služby i v nižších platových třídách. Žalobce tvrdil, že při výkonu služby prováděl veškerou výkonnou činnost spojenou s činností dopravní policie, a to s využíváním technických pomůcek a prostředků dle Závazného pokynu policejního prezidenta č. 22 ze dne 1. 3. 2001 k jednotnému používání a postupu při dokumentování dopravních přestupků a dalších metodických pokynů, tzn. používal přístroje Alcotest 7410 a tiskárny Alcotest 7410, elektromagnetické váhy HAENNI AND Cie AG CH-3303 JEGENSTORF a radiolokační měřič RAMER 7 CCD, jakož i systém LOOK pro rozpoznávání státních poznávacích značek. Stěžovatel v napadeném rozhodnutí také nevysvětlil, v čem spočívá rozdíl mezi plněním základních úkolů dopravní policie a výkonem služby dopravní policie. Z dikce nařízení vlády č. 469/2002 Sb. je zřejmé, že policejní inspektor zařazený v 7. platové třídě může při plnění základních úkolů policie odhalovat a vyřizovat přestupky v blokovém řízení, kdežto pro policejního inspektora zařazeného v 8. platové třídě je odhalování, objasňování a vyřizování přestupků součástí jeho výkonu služby, při kterém může využívat technické pomůcky a prostředky. Žalobce vykonává od 1. 1. 2004 dosud stále stejnou činnost bez ohledu na to, jak je uvedena v náplni služební činnosti ze dne 8. 1. 2004, kterou žal