1 As 103/2011 — Nejvyšší správní soud

1 As 103/2011- 87 - text 1 As 103/2011 - 90 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Lenky Kaniové a soudců JUDr. Marie Žiškové a JUDr. Zdeňka Kühna v právní věci žalobce: P. H., zastoupeného JUDr. Petrem Folprechtem, advokátem se sídlem Michelská 81, Praha 4, proti žalované: Policie České republiky, Krajské ředitelství policie hlavního města Prahy, se sídlem Kongresová 1666/2, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 18. 8. 2010, č. j. KRPA-56834-6/ČJ-2009-0000PZ, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 6. 2011, č. j. 4 A 28/2010 - 51, t a k t o : I. Kasační stížnost s e z a m í t á . II. Žalobce n e m á právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalované s e n e p ř i z n á v á náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. O d ů v o d n ě n í : I. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 29. 10. 2009 podnět na přezkoumání a žádost o obnovu řízení ve věci blokové pokuty ve výši 2.500 Kč uložené za přestupek podle § 22 odst. 1 písm. f) bod 5. zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích (dále jen „přestupkový zákon“), ve znění účinném do 31. 7. 2011. Tohoto přestupku se měl dopustit tím, že dne 26. 8. 2009 ve 12:50 hodin jako řidič vozidla tovární značky Opel Tour, RZ 9A7 4204, v křižovatce ulic Černokostelecká a Limuzská v Praze 10 nerespektoval signál s červeným světlem „STŮJ“, čímž měl porušit § 72 odst. 2 písm. a) zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích (dále jen „zákon o provozu na pozemních komunikacích“). Uvedenou žádost o obnovu řízení zamítla Policie ČR, Obvodní ředitelství policie Praha IV rozhodnutím ze dne 12. 7. 2010, odvolání žalobce proti tomuto rozhodnutí zamítla žalovaná v záhlaví označeným rozhodnutím. Žalobu proti rozhodnutí žalovaného zamítl městský soud v záhlaví specifikovaným rozsudkem, proti němuž nyní žalobce (dále též „stěžovatel“) brojí kasační stížností. [2] Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti přerušil usnesením ze dne 7. 9. 2011, č. j. 1 As 103/2011 – 79 (všechna zde citovaná rozhodnutí NSS jsou dostupná na www.nssoud.cz), neboť v jiné věci (vedené pod sp. zn. 1 As 21/2010) byly předloženy rozšířenému senátu NSS k zodpovězení následující otázky: „Je obnova řízení dle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu možná i v případě přestupku, který byl projednán v blokovém řízení? Podléhá rozhodnutí, jímž byl zamítnut návrh na obnovu správního řízení, soudnímu přezkumu?“. Poté, co rozšířený senát usnesením ze dne 12. 3. 2013, č. j. 1 As 21/2010 – 65, rozhodl o předložených právních otázkách, rozhodl zdejší soud usnesením ze dne 4. 4. 2013, č. j. 1 As 103/2011 – 84, že se v řízení pokračuje. II. Shrnutí odůvodnění rozsudku městského soudu [3] Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku uvedl, že důkazy, které žalobce předložil na podporu svého tvrzení, podle nějž nebyl účasten přestupku spáchaného dne 26. 8. 2009, nelze považovat za věrohodné. Pochybnost o jejich věrohodnosti zakládá již skutečnost, že předložil jinak vyplněnou stránku knihy jízd za srpen 2009, než jakou předložil svému zaměstnavateli. Navíc z dokladu o uložení blokové pokuty jasně vyplývá identifikace vozidla (které bylo svěřeno žalobci jeho zaměstnavatelem) i jeho řidiče podle občanského průkazu (který byl v té době v držení žalobce). Soud proto konstatoval, že žalobce nepředložil nové neznámé skutečnosti nebo důkazy, které by bylo možno hodnotit v jeho prospěch. Výslech žalobce i paní L. V. označil za nadbytečný. Kromě toho městský soud odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 2. 2008, č. j. 3 As 58/2007 – 117, podle nějž je obnova blokového řízení z povahy věci vyloučená. III. Shrnutí argumentace obsažené v kasační stížnosti [4] Stěžovatel namítl, že ve správním řízení předložené dva nové listinné důkazy (servisní výkaz společnosti BioTech, a. s. ze dne 26. 8. 2010 a knihu jízd vozidla 9A7 4204 za srpen 2009) spolu s navrženými výpověďmi stěžovatele a paní V. svědčí o skutečnosti, že dne 26. 8. 2009 se v inkriminovanou dobu fyzicky nacházel v Dolní Dobrouči. O tomtéž svědčí také sdělení pana C. ze společnosti BioTech, a. s., zachycené v úředním záznamu Policie ČR ze dne 18. 11. 2009. Na místě spáchání přestupku tedy stěžovatel nemohl být a nemohl vyjádřit svůj nesouhlas s uložením pokuty v tomto řízení. Zamítnutím žádosti o obnovu řízení mu proto bylo upřeno právo na opravný prostředek a právo na spravedlivý proces. Jediné podstatné skutečnosti vzešlé z „opětovného vlastního šetření“ správního orgánu I. stupně vypovídající proti novým důkazům předloženým stěžovatelem jsou zjištění zachycená v úředním záznamu správního orgánu ze dne 8. 7. 2010. Tento úřední záznam však byl pořízen při šetření konaném bez jakékoli spoluúčasti stěžovatele, jemuž navíc bylo upřeno právo vyjádřit se k takto získaným zjištěním. Správní orgán zamítl žádost o obnovu řízení dne 12. 7. 2010, aniž by stěžovateli před tím umožnil nahlédnout do správního spisu. Zároveň nebyly v rozporu s § 3 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu, provedeny žádné z důkazů nově navrhovaných stěžovatelem. [5] Stěžovatel v kasační stížnosti dále navrhl provedení důkazů výslechem jeho dřívějšího zmocněnce Ing. J. P., svědeckou výpovědí paní V. a stěžovatele samotného a servisním výkazem společnosti BioTech, a. s. ze dne 26. 8. 2009. [6] Žalovaný ve vyjádření ke kasační stížnosti navrhl její zamítnutí. IV. Posouzení věci Nejvyšším správním soudem [7] Kasační stížnost není důvodná. [8] Městský soud v odůvodnění napadeného rozhodnutí mimo jiné odkázal na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 58/2007 – 117, podle nějž je obnova správního řízení ve smyslu § 100 a násl. správního řádu z povahy věci vyloučena v případě, že bylo v dané věci rozhodnuto v tzv. blokovém řízení vedeném podle § 84 a násl. zákona o přestupcích. Uvedený právní názor však byl v mezidobí překonán rozšířeným senátem zdejšího soudu, který dovodil, že za jistých okolností se lze domáhat obnovy řízení také ve věcech, v nichž došlo k uložení pokuty v blokovém řízení. Konkrétně jde o případy, kdy „žadatel v žádosti o obnovu řízení zpochybňuje svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení. Při neudělení tohoto souhlasu totiž není splněna základní podmínka blokového řízení, v důsledku čehož nelze vycházet z toho, že obviněný z přestupku akceptoval skutková zjištění a z nich vyplývající právní kvalifikaci přestupku učiněné v blokovém řízení, vzdal se běžného správního řízení, a tudíž nemůže tyto závěry blokového řízení později zpochybňovat. Jestliže tedy žadatel v žádosti o obnovu řízení podané podle § 100 odst. 1 písm. a) správního řádu zpochybní souhlas s uložením pokuty v blokovém řízení, musí při splnění ostatních podmínek pro obnovu řízení být provedeno šetření za účelem zjištění, zda tento souhlas skutečně udělil, či nikoliv“ (usnesení rozšířeného senátu NSS č. j. 1 As 21/2010 – 65, bod [35]). [9] V nynějším případě stěžovatel v žádosti o obnovu řízení zpochybnil svůj souhlas s projednáním přestupku v blokovém řízení (tvrzením, že se v inkriminovaný čas nacházel na místě odlišném od místa, kde mělo dojít ke spáchání přestupku), závěry vyslovené v citovaném rozhodnutí rozšířeného senátu NSS tak na něj dopadají. [10] Odkaz městského soudu na rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 3 As 58/2007  117 však byl učiněn v podstatě obiter dictum. Městský soud na něj totiž odkázal až ke konci odůvodnění svého rozsudku, poté, co věcně vypořádal žalobní námitky směřující proti závěru správních orgánů, podle nějž nebyly v posuzovaném případě dány podmínky k obnově řízení. Zdejší soud tedy mohl přistoupit k posouzení toho, zda závěry správních orgánů a městského soudu týkající se důvodnosti žádosti stěžovatele o obnovu řízení obstojí. [11] Jak Nejvyšší správní soud ověřil ze správního spisu, stěžovatel podal dne 29. 10. 2009 podnět na přezkoumání a žádost o obnovu řízení v dané věci. Žádost zdůvodnil tvrzením, že předmětné vozidlo v inkriminovanou dobu (tj. 26. 8. 2009 v 12:50 hod.) neřídil. Správní orgán I. stupně následně vyzval příslušníka Policie ČR, který dne 26. 8. 2009 prováděl dopravní kontrolu daného vozidla, aby se k věci vyjádřil. Dle jeho vyjádření spatřili spolu s kolegy v uvedený čas vozidlo tovární značky Opel Tour, RZ 9A7 4204 jak projíždí křižovatku ulic Černokostelecká a Limuzská v Praze 10 a nerespektuje signál s červeným světlem „STŮJ“. Zastavili jej proto a řidiče vyzvali k předložení dokladů potřebných k provozu a řízení vozidla na pozemní komunikace. Řidič jim vyhověl, předložil ORV k uvedenému vozidlu a dále občanský průkaz a řidičský průkaz na jméno P. H., nar. X, bytem E. H. 524/11, P. 4. Fotografie na předložených dokladech byly totožné se vzhledem řidiče vozidla. Řidiči bylo sděleno, jakého přestupku se dopustil a výše uložené pokuty. Řidič s tím, že se dopustil přestupku i s výší udělené blokové pokuty souhlasil, což stvrdil svým podpisem na dílu A pok