Z rozhodnutí: Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: DEICHMANN – OBUV, s. r. o., se sídlem Londýnské nám. 853/1, Brno – Štýřice, zastoupený Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, …
7 As 17/2014- 31 - text
7 As 17/2014 - 34
pokračování
[OBRÁZEK]
ČESKÁ REPUBLIKA
R O Z S U D E K
J M É N E M R E P U B L I K Y
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Elišky Cihlářové a soudců JUDr. Jaroslava Hubáčka a JUDr. Tomáše Foltase v právní věci žalobce: DEICHMANN – OBUV, s. r. o., se sídlem Londýnské nám. 853/1, Brno – Štýřice, zastoupený Mgr. Tomášem Pelikánem, advokátem se sídlem Tyršův dům, Újezd 450/40, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2013, č. j. 30 Af 43/2011 – 69,
t a k t o :
I. Kasační stížnost s e z a m í t á .
II. Žádný z účastníků n e m á právo na náhradu nákladů řízení.
O d ů v o d n ě n í :
Rozsudkem Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 20. 12. 2013, č. j. 30 Af 43/2011 - 69, byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem (dále jen „stěžovatel“) proti rozhodnutí Celního ředitelství Hradec Králové (dále jen „celní ředitelství“) ze dne 13. 9. 2011, č. j. 8852-2/2011-060100-21, jímž bylo zamítnuto jeho odvolání a potvrzeno rozhodnutí Celního úřadu Pardubice (dále jen „celní úřad“) ze dne 7. 7. 2011, č. j. 9442/2011-06300-021, kterým bylo rozhodnuto, že se stěžovatel dopustil správního deliktu podle ust. § 24 odst. 1 písm. a) zákona č. 634/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochraně spotřebitele“), když nabízel k prodeji celkem 2 páry obuvi obsahující prvky zaměnitelné s prostorovou ochrannou známkou registrovanou Úřadem pro harmonizaci na vnitřním trhu (dále jen „OHIM“) pod č. 007497373. Současně bylo rozhodnuto o propadnutí výše uvedených výrobků a stěžovateli byla uložena pokuta ve výši 1.000 Kč. V odůvodnění rozsudku se krajský soud ztotožnil se závěry celních orgánů, že podrážka zajištěné obuvi je svým provedením téměř shodná s předmětnou ochrannou známkou a obuv je svým celkovým provedením zaměnitelná s výrobky společnosti Converse. Poukázal rovněž na vrchní část obuvi, jejíž použití není samo o sobě nijak omezeno, avšak ve spojení s podrážkou zaměnitelnou s předmětnou ochrannou známkou může být zajištěná obuv spojována s výrobky společnosti Converse. Při tvoření úsudku o zaměnitelnosti bylo pro krajský soud zásadní i to, že porovnávané výrobky patří do příbuzné oblasti spotřeby, jsou určeny k podobnému způsobu užití, a proto mohou být považovány spotřebitelem za zboží pocházející z téhož zdroje. Krajský soud se neztotožnil s žalobní námitkou, že tvar podrážky není poznávacím znakem pro drtivou většinu spotřebitelů, ale že jím je pěticípá hvězda, nápis „All Star“ či „Converse“. Má za to, že z reklamy a nabídky společnosti Converse je obecně známo, že vzor podrážky je zcela rovnocenně vyobrazován a prezentován, a proto se neztotožnil s tvrzením, že by vzhled podrážky nebyl pro spotřebitele žádným poznávacím znakem. Při posuzování zaměnitelnosti je nutno přihlížet k možnosti omylu průměrně informovaného spotřebitele při obyčejné pozornosti. Průměrný spotřebitel hodnotí výrobek v krátkém časovém úseku, a to jako celek. Krajský soud také poukázal na skutečnost, že stěžovatel prodává i obuv společnosti Converse. Posuzování zaměnitelnosti krajský soud shledal, na rozdíl od stěžovatele, za otázku právní a nikoli skutkovou. Zaměnitelnost se proto nedokazuje. Jako nedůvodná byla shledána žalobní námitka, že pojednání celního ředitelství o historii a současnosti společnosti Converse vzbuzuje obavu z nestranného poměru správního orgánu k této společnosti. K námitce stěžovatele o vedení dvou řízení o výmazu předmětné známky krajský soud uvedl, že ke dni rozhodování celního ředitelství byla ochranná známka řádně zapsaná.
Proti tomuto rozsudku podal stěžovatel v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodu uvedeného v ust. § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. Stěžovatel je přesvědčen, že se nedopustil předmětného správního deliktu, resp. nepoužil při nabízení nebo prodeji svých výrobků nekalé obchodní praktiky. Má za to, že argument celkového provedení obuvi a její následné zaměnitelnosti je pro posouzení věci nepřijatelný. Celkové provedení není chráněno ochrannou známkou a jedná se o zcela standardní provedení tzv. „tenisek“, které vyrábí řada výrobců. Originalitu zajištěné obuvi dodávají další prvky, jako např. vyobrazení populárního motivu „Spider-Man“. Je zcela nepravděpodobné, že by běžný spotřebitel posoudil předmětnou obuv jako výrobek společnosti Converse výhradně podle vzorku podešve. S touto námitkou se podle stěžovatele krajský soud dostatečně nevypořádal, a proto trvá na své žalobní argumentaci, že tvar podešve poznávacím znakem pro drtivou většinu spotřebitelů není. Na zajištěné obuvi ani na jejím obalu není nikde vyobrazen žádný symbol společnosti Converse (typická pěticípá hvězda, nápis „All Star“ či název „CONVERSE“), a to jak přímo na podrážce, tak zejména na svršku obuvi, což je podle názoru stěžovatele hlavním poznávacím znakem výrobků společnosti Converse. Těžko se provedení podrážky mohlo stát typickým a určujícím marketem obuvi pouze společnosti Converse, vyrábí-li takovou podešev i další výrobci, jak celní ředitelství samo připouští. S touto námitkou se krajský soud rovněž nevypořádal, i když je v otázce zaměnitelnosti okolností významnou. Stěžovatel dále uvedl, že samotná údajná jedinečnost vyobrazení předmětné ochranné známky a její odlišnost od ostatních řešení podrážek obuvi je pochybná a je zpochybňována dalšími subjekty nadnárodního charakteru, když podle aktuálního výpisu z rejstříku ochranných známek vedených u OHIM jsou ohledně ochranné známky č. 007497373 vedena dvě řízení týkající se návrhu na výmaz z důvodu neplatnosti této ochranné známky. Podle stěžovatele se krajský soud nezabýval pravdivostí tvrzení celního ředitelství, že by mezi mladými lidmi byla dobře známa podrážka s grafickým vyobrazením společnosti Converse. Toto tvrzení považuje za pouhou nepodloženou domněnku, která vzbuzuje dojem účelové snahy obhájit těžko udržitelné stanovisko o zaměnitelnosti obuvi. Krajský soud nesprávně dovodil, že posouzení zaměnitelnosti označení ochrannou známkou je otázkou právní. Při posouzení zaměnitelnosti označení ochrannou známkou je nutné zohlednit značnou část faktorů, podkladů a důkazů. Vlastní posouzení zaměnitelnosti je věcí volného hodnocení důkazů správním orgánem, nicméně se jedná o otázku skutkovou, nikoli právní, a jako taková musí být založena na existenci objektivních skutečností. Krajský soud se vůbec nezabýval důkazními podklady, které celní ředitelství vedly k vydání rozhodnutí, nezhodnotil jejich průkaznost ani dostatečnost. Podle stěžovatele nebyl v daném případě naplněn předpoklad nekalosti obchodní podle ust. § 4 odst. 1 zákona o ochraně spotřebitele. Z uvedených důvodů stěžovatel navrhl, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek krajského soudu zrušil a také zrušil rozhodnutí celního ředitelství a věc mu vrátil k dalšímu řízení.
Generální ředitelství cel ve vyjádření ke kasační stížnosti uvedlo, že podle jeho názoru se krajský soud dostatečně a v plném rozsahu vypořádal se všemi žalobními námitkami. Za zásadní považuje skutečnost, že se jedná o obdobný případ s případem stejného stěžovatele, kterým se Nejvyšší správní soud již zabýval a rozsudkem ze dne 13. 2. 2014, č. j. 9 As 49/2013 - 44 rozhodl, že se kasační stížnost zamítá. Neoprávněným použitím vzoru podrážky chráněného prostorovou ochrannou známkou společnosti Converse č. 007497373 na zajištěné obuvi došlo k tomu, že je tato obuv svým celkovým provedením zaměnitelná s výrobky společnosti Converse. Právě tato vzájemná kombinace chráněného vzoru podrážky společnosti Converse a druhu obuvi, na které ji používá i společnost Converse, je schopna vyvolat asociaci s výrobky Converse a tak běžného spotřebitele ovlivnit v jeho obchodním rozhodování, které by jinak neučinil. Podrážka samozřejmě není jediným kritériem, které běžný spotřebitel u obuvi posuzuje, není však kritériem nepodstatným, jak se snaží navodit stěžovatel. Přestože je při chůzi obrácená směrem k zemi, je podrážka jednou ze základních částí každé obuvi. Že je podrážka místem, podle kterého spotřebitelé obuv vnímají, je možné odvodit i z toho, že je obecným jevem, že výrobci obuvi na podrážky umísťují svá loga nebo jiné pro ně typické symboly a vyobrazení. Je také běžné, že si výrobci obuvi své symboly a vyobrazení chrání ochrannými známkami. Společnost Converse si takto chrání celý vzor své podrážky, který je pro její obuv charakteristický. Poukazoval-li stěžovatel na to, že je vedeno řízení o výmazu ochranné známky č. 007497373, je třeba poukázat na ust. § 33 odst. 1 písm. a) zákona č. 441/2003 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o ochranných známkách“), podle kterého se účinky zrušení nebo neplatnosti ochranné známky netýkají rozhodnutí ve věci porušení práv z ochranné známky, která nabyla právní moci a byla vykonána před nabytím právní moci rozhodnutí o zrušení nebo neplatnosti ochrann
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.