— Nejvyšší správní soud

Nao 99/2015- 65 - text Nao 99/2015 - 67 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Zdeňka Kühna, soudkyně Daniely Zemanové a soudce Miloslava Výborného v právní věci navrhovatelů: a) R. K., b) Ing. P. K., c) doc. RNDr. F. V., Ph.D., d) L. Š., .e) JUDr. Š. C., . f) MVDr. V. Ž., . g) J. N., .h) J. I., .ch) N. K., . i) Ing. O. P., . j) P. B., . k) P. Š., . l) JUDr. J. O., m) R. O., n) P. S., všichni zast. doc. JUDr. Zdeňkem Koudelkou, Ph.D., advokátem se sídlem Optátova 46, Brno, proti odpůrci: Zastupitelstvo města Brna, se sídlem Dominikánské nám. 1, Brno, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Přípravný výbor pro konání místního referenda o poloze osobního železničního nádraží v Brně, zast. Pavlem Uhlem, advokátem se sídlem Kořenského 15, Praha 5, proti usnesení přijatému zastupitelstvem města Brna č. Z7/0012, na zasedání konaném dne 25. 11. 2014 pod bodem č. 15 o vyhlášení místního referenda – ZM7/15 v části bodu 3, který stanoví dobu jeho konání současně s volbami do zastupitelstva krajů v září nebo říjnu 2016, o námitce podjatosti soudců Radana Malíka a Josefa Baxy vznesené navrhovateli v řízení o kasační stížnosti navrhovatelů proti usnesení Krajského soudu v Brně ze dne 6. 2. 2015, čj. 63 A 2/2015-34, takto: I. Soudce Nejvyššího správního soudu Radan Malík je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Ars 1/2015. II. Soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa není vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Ars 1/2015. Odůvodnění: [1] Návrhem podaným Krajskému soudu v Brně se navrhovatelé domáhali zrušení části výše označeného usnesení Zastupitelstva města Brna o vyhlášení místního referenda, ve které byl stanoven termín jeho konání tak, že bude současně s volbami do zastupitelstev krajů v září nebo říjnu roku 2016. Místní referendum se obsahově týká polohy železniční stanice Brno-hlavní nádraží. [2] Krajský soud návrh odmítl svým usnesením ze dne 6. 2. 2015 jako nepřípustný podle § 46 odst. 1 písm. d) s. ř. s. Věc, v níž se navrhovatelé domáhají ochrany, tedy vyhlášení místního referenda, svou povahou patří mezi věci volební a věci místního a krajského referenda. Komplexní soudní ochrana ve věcech místního referenda je zakotvena v § 91a s. ř. s. S možností (oprávněné osoby) brojit u soudu proti referendu vyhlášenému v souladu s návrhem přípravného výboru ještě před jeho konáním, a to ani proti termínu, kdy se má konat, zákon nepočítá. Pokud se navrhovatelé (jako oprávněné osoby ve smyslu § 2 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu) domnívají, že došlo k porušení ustanovení zákona o místním referendu, které mohlo ovlivnit jeho výsledek, budou mít možnost podat návrh na vyslovení neplatnosti hlasování nebo neplatnosti rozhodnutí v místním referendu podle § 58 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu a § 91a odst. 1 písm. d) s. ř. s. Krajský soud tedy uzavřel, že návrh na zrušení vyhlášeného referenda podaný oprávněnou osobou před jeho konáním je nepřípustný. [3] Proti usnesení krajského soudu podali navrhovatelé kasační stížnost. V průběhu řízení o této kasační stížnosti ve věci vedené pod sp. zn. Ars 1/2015 navrhovatelé uplatnili mj. včasnou námitku podjatosti soudců Radana Malíka a Josefa Baxy. Námitka podjatosti soudce Radana Malíka [4] Ve vztahu k soudci Radanu Malíkovi navrhovatelé upozorňují, že je spoluvlastníkem nemovitostí dotčených výstavbou nového nádraží v Brně; v předchozích správních řízeních s přesunem nádraží souvisejících vystupoval Radan Malík jako účastník řízení. Navrhovatelé v tomto odkazují na usnesení NSS ze dne 23. 10. 2014, čj. Nao 385/2014-105, kterým byl soudce Radan Malík vyloučen z rozhodování v jiné věci týkající se referenda o umístění brněnského nádraží. [5] Soudce Radan Malík se k námitce vyjádřil tak, že nemá žádný vztah k věci, účastníkům ani jejich zástupcům. Je však pravda, že v minulosti byl jako spoluvlastník nemovitostí v katastrálním území Židenice v obci Brno účastníkem územního řízení, jehož předmětem je umístění souboru staveb označených jako „Přestavba železničního uzlu Brno“; v navazujícím soudním řízení měl postavení osoby zúčastněné na řízení. Posouzení námitky podjatosti proto ponechává soudce Malík na rozhodujícím senátu. [6] Nejvyšší správní soud při posouzení námitky podjatosti soudce Malíka vycházel z rozhodnutí v související věci, totiž ze shora cit. usnesení čj. Nao 385/2014-105. Nesporné skutkové okolnosti, tj. účastenství v územním řízení, přičemž toto územní řízení má velmi úzkou souvislost s předmětem navrhovaného místního referenda, vyvolávají z objektivního hlediska pochybnosti o nepodjatosti soudce Malíka. V územním řízení se jedná o komplexní řešení umístění stavby, která zahrnuje modernizaci a optimalizaci stávajících železničních tratí I. tranzitního železničního koridoru na území města Brna, nové osobní nádraží a nové přestupní terminály, novou síť komunikací potřebných pro zajištění obsluhy nového nádraží a související inženýrské stavby a provozní soubory umožňující fungování budovaných zařízení. Z otázek, jak jsou v návrhu referenda formulovány, pak je zřejmé, že návrh na konání referenda se přímo týká určení polohy osobního železničního nádraží. [7] Jakkoliv tedy Nejvyšší správní soud akceptuje tvrzení soudce Radana Malíka, že se subjektivně necítí podjatý, akcentuje objektivní pohled a konstatuje, že nelze vyloučit pochybnost o jeho nepodjatosti. Důvodem pro vyloučení soudce pro podjatost je totiž garance spravedlivého procesu, jehož základním předpokladem je nezávislost a nestrannost, a nelze proto připustit, aby soudce rozhodoval v případech, kdy by jeho osobní vztah k předmětu řízení (zde vlastnické právo k pozemkům dotčeným přesunem železničního nádraží) mohl vyvolávat pochyby, byť se třeba tyto pochyby ve skutečnosti míjejí s realitou. [8] Vzhledem k tomu, že navrhovateli namítané skutečnosti jsou podle § 8 odst. 1 s. ř. s. důvodem pro vyloučení soudce Radana Malíka, rozhodl Nejvyšší správní soud výrokem I. tohoto usnesení o vyloučení soudce Malíka z projednávání a rozhodování věci vedené u Nejvyššího správního soudu pod sp. zn. Ars 1/2015. Námitka podjatosti soudce Josefa Baxy [9] Ve vztahu k soudci Josefu Baxovi uplatňují navrhovatelé námitku podjatosti z důvodu jeho vztahu k zástupci navrhovatelů, advokátovi Zdeňkovi Koudelkovi. Ten „veřejně a opakovaně kritizoval protiústavní činnost soudce Josefa Baxy, který ač soudce vykonával funkci prvního náměstka ministra spravedlnosti, tedy funkci ve veřejné správě, byť mu to čl. 82 odst. 3 Ústavy zakazoval – toto ustanovení bylo účinné již od 1. 1. 1993. Rovněž právní zástupce žalobců veřejně a opakovaně kritizoval jako projev neslučitelnosti funkcí a střetu zájmů, když ministr spravedlnosti Motejl ve prospěch soudce a zároveň svého náměstka Baxy řešil snahu předsedy Krajského soudu v Plzni řešit neústavní výkon funkce náměstka jako funkce ve veřejné správě soudcem tak, že na J. Baxu podal kárnou žalobu. Ministr Motejl jej odvolal z funkce předsedy krajského soudu a nový předseda soudu vzal žalobu zpět. Rovněž kritizoval právní zástupce to, že soudce Baxa se v pozici náměstka nechal přeložit formálně na Vrchní soud v Praze do úseku správního soudnictví, které před tím nevykonával, aby tak mohl automaticky přejít na Nejvyšší správní soud.“ Tuto veřejnou kritiku jistě nese soudce Baxa nelibě a může ovlivnit jeho rozhodování ve věci. Navrhovatelé odkazují též na článek advokáta Koudelky, publikovaný v časopise Trestní právo pod č. 12/2012. [10] Soudce Josef Baxa k námitce podjatosti uvedl, že advokáta Zdeňka Koudelku zná stejně jako mnoho jiných osob z jeho veřejného politického, akademického, publicistického i odborného působení a vystupování. V minulosti se oba vícekrát pracovně setkali a jednali. O Zdeňku Koudelkovi je „obecně známo, že vystupuje často jak kriticky, tak i nekriticky při hodnocení různých společenských jevů, odborných problémů, konkrétních kroků různých osob veřejného života, nezřídka si všímá i personálních otázek.“ Kritiku své osoby ze strany Zdeňka Koudelky soudce Baxa nepřehlédl. Takových kritických názorů ovšem je z logiky věci mnoho. Je to odrazem funkce, kterou soudce a předseda Nejvyššího správního soudu Baxa zastává. Soudce jako ústavní činitel působí při výkonu svých pravomocí ve veřejném prostoru, je předmětem pozornosti a občas i kritiky. Předseda Nejvyššího správního soudu tím spíše. Vysoké nároky spojené s výkonem funkce soudce v sobě zahrnují mimo jiné i odolnost vůči kritice, třeba ostré či neobjektivní. „Soudci jsou zvyklí, že nejsou účastníky řízení, jejich zástupci i veřejností, milováni. Neusilují o to. Soudci své funkce vykonávají i s vědomím, že někteří účastníci řízení, jejich zástupci i část veřejnosti je bude kritizovat a v konkrétních případech třeba i trvale nenávidět. Mezi soudcovské povinnosti patří i nezaujaté vystupování, přistupování ke stranám či účastníkům řízení bez předsudků, zachovávání náležité úcty (mimo jiné)