9 Afs 219/2016

Podanou kasační stížností se žalobce (dále jen „stěžovatel“) domáhal zrušení shora uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze, kterým byla zamítnuta jeho žaloba směřující proti rozhodnutí žalovaného specifikovanému tamtéž.

Nejvyšší správní soud v dané věci prověřoval, zda stěžovatel splnil poplatkovou povinnost, která se váže k podání kasační stížnosti. Společně s podáním kasační stížnosti bylo totiž povinností stěžovatele uhradit soudní poplatek za kasační stížnost, a to ve výši 5 000 Kč podle položky č. 19 sazebníku poplatků, který tvoří přílohu k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o soudních poplatcích“).

Dle § 2 odst. 2 písm. b) zákona o soudních poplatcích je ve věcech správního soudnictví poplatníkem poplatku za řízení ten, kdo podal kasační stížnost. U poplatku za řízení vzniká poplatková povinnost podáním kasační stížnosti a tímto okamžikem je též poplatek splatný [§ 4 odst. 1 písm. d) a § 7 odst. 1 zákona o soudních poplatcích].

Dle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích nebyl-li poplatek za řízení splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti zaplacen, soud vyzve poplatníka k jeho zaplacení ve lhůtě, kterou mu určí; po marném uplynutí této lhůty soud řízení zastaví. Dle § 9 odst. 3 citovaného zákona soud poplatníka ve výzvě poučí o tom, že řízení zastaví, jestliže poplatek nebude ve stanovené lhůtě zaplacen.

Vzhledem k tomu, že společně s podáním kasační stížnosti nebyl uhrazen soudní poplatek, Nejvyšší správní soud vyzval stěžovatele usnesením ze dne 24. 8. 2016, č. j. 9 Afs 219/2016 – 4, aby soudní poplatek za kasační stížnost uhradil ve lhůtě 5 dnů od doručení tohoto usnesení. Stěžovatel byl rovněž poučen, že nebude-li soudní poplatek zaplacen ve stanovené lhůtě, soud řízení o kasační stížnosti zastaví.

Zmíněné usnesení bylo stěžovateli doručeno dne 29. 8. 2016. Podle pravidel pro počítání lhůt uvedených v § 40 odst. 1 a 3 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), lhůta k úhradě soudního poplatku uplynula 5. 9. 2016. Stěžovatel však na výzvu k zaplacení soudního poplatku žádným způsobem nereagoval.

Lze tedy shrnout, že požadovaný soudní poplatek v dané věci – i přes výše uvedenou výzvu – zaplacen nebyl, a proto Nejvyšší správní soud řízení o kasační stížnosti zastavil podle § 47 písm. c) ve spojení s § 120 s. ř. s. a ve spojení s § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích.

O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 60 odst. 3, věty první, s. ř. s. ve spojení s § 120 s. ř. s. tak, že žádný z účastníků nemá právo náhradu nákladů řízení, jelikož řízení bylo zastaveno.