— Nejvyšší správní soud

Vol 26/2018- 23 - text  Vol 26/2018 - 26 pokračování U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudců Michaely Bejčkové, Radana Malíka, Petra Mikeše (soudce zpravodaj), Pavla Molka, Miloslava Výborného a Daniely Zemanové v právní věci navrhovatelky: Mgr. N. Š., proti odpůrcům: 1) Ing. Miloš Zeman, bytem Pražský hrad, Praha 1, 2) Ivana Zemanová, bytem Pražský hrad, Praha 1, oba zast. JUDr. Markem Nespalou, advokátem se sídlem Vyšehradská 421/21, Praha 2, a 3) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky, t a k t o : I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. O d ů v o d n ě n í : I. Volební stížnost [1] Navrhovatelka má za to, že volba prezidenta republiky konaná ve dnech 12. – 13. 1. 2018 (první kolo voleb) a ve dnech 26. 1. 2018 – 27. 1. 2018 (druhé kolo voleb) je stižena sérií vad, které jednotlivě i ve vzájemné souvislosti hrubým způsobem ovlivnily její výsledek. Vady rozdělila do tří kategorií. [2] První kategorie námitek směřuje proti tomu, že do prvního kola prezidentských voleb byli zaregistrováni i kandidáti, kteří nesplnili podmínku pro registraci kandidátní listiny podle § 21 odst. 1 zákona č. 275/2012 Sb., o volbě prezidenta republiky a o změně některých zákonů (zákon o volbě prezidenta republiky). Toto pochybení spatřuje jako nejzávažnější porušení zákona. Kandidáti Petr Hannig, Jiří Hynek, Pavel Fišer, Vratislav Kulhánek, Marek Hilšer a Miroslav Topolánek se neměli účastnit prvního kola voleb, neboť jejich kandidátní listiny nebyly podepsány nejméně dvaceti navrhujícími poslanci, nebo nejméně deseti navrhujícími senátory, kteří současně nepodpořili jiného kandidáta. K tomu odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2017, čj. Vol 84/2017-175. Kandidáti Miloš Zeman, Jiří Drahoš a Michal Horáček, kteří splnili podmínku kandidatury a odevzdali padesát tisíc podpisů, tak byli zásadním způsobem poškozeni tím, že se okruh možných kandidátů nepřípustně rozšířil. Počty hlasů odevzdané kandidátům, kteří nesplnili podmínky kandidatury, mohly zásadně ovlivnit například to, kdo postoupil do druhého kola. Z tohoto důvodu mohl být ve vztahu k odpůrci 1) hrubě ovlivněn výsledek voleb. K vyslovení neplatnosti voleb postačuje pouze to, že vinou porušení zákona o volbě prezidenta republiky mohl reálně nastat určitý stav, nikoliv přímo, že by s určitostí nastal. [3] Dalším důvodem je, že řada voličů, kteří požádali o vydání voličského průkazu jinak než osobně na obecním úřadu, byla připravena o svém volební právo tím, že jim vinou České pošty, s.p. nebyl voličský průkaz včas doručen. Informaci navrhovatelka čerpá z médií, neboť její důkazní možnosti jsou v tomto ohledu omezené. Navrhla proto, aby Nejvyšší správní soud zvážil, zda neobešle všechny obce s výzvou, aby soudu sdělili, kolik voličských průkazů zaslaly žadatelům a kolik se jim jich vrátilo nedoručených. Prostřednictvím čísel zásilek lze totiž zjistit, zda se zásilka mohla dostat k voliči včas, tedy před konáním prvního kola. Pokud bude u náhodně vybraného vzorku zásilek zjištěno, že tyto nebyly včas doručeny či připraveny k vyzvednutí, jedná se jednoznačně o porušení zákona o volbě prezidenta republiky, které hrubě ovlivnilo výsledek voleb. [4] Poslední kategorií námitek stěžovatelka směřuje proti tomu, že nebyly správně sečteny platné hlasy. V některých volebních okrscích totiž bylo započteno více platných hlasů, než kolik bylo voličům vydáno úředních obálek (např. 100,91% ve volebním okrsku č. 8089, Praha  Bohnice, 100,4% ve volebním okrsku č. 8, Litomyšl, 100,2% ve volebním okrsku č. 2, České Budějovice). Toto ukazuje na zjevná pochybení volebních komisí a porušení § 45 zákona o volbě prezidenta republiky. Vyslovila domněnku, že v dalších volebních okrscích mohlo také dojít k vážným vadám při sčítání hlasů. Odkázala na odstavec [93] usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 19. 11. 2017, čj. Vol 58/2017-187. Dovozuje, že toto pochybení není pouze nahodilé, neboť bylo zjištěno minimálně ve 4 volebních okrscích. Navrhuje proto, aby soud přepočítal všechny volební hlasy odevzdané v prvním i druhém kole prezidentských voleb ve všech volebních okrscích. [5] Navrhovatelka se dále odkázala na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 18. 2. 2013, čj. Vol 44/2013 – 72, ve kterém soud konstatoval, že volby mohou být prohlášeny za neplatné nejen v případě jedné intenzivní nezákonnosti porušující povinnost dle § 35 odst. 2 zákona o volbě prezidenta, ale také v případě většího množství méně intenzivních nezákonností, pokud byly schopné způsobit vady volebního procesu do té míry, že by voliči zřejmě rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. Navrhovatelka se domnívá, že v nynějším případě šlo o sérii nezákonností slabší intenzity, spolu však dosahující intenzity naprosto zásadní. Z citovaného usnesení je zřejmé, že Nejvyšší správní soud posuzuje intenzitu protizákonností i s ohledem rozdíl hlasů. V předchozích prezidentských volbách byl rozdíl téměř o 500 tisíc hlasů, nyní je rozdíl je pouhých 2,72%, což představuje 152 184 hlasů. Jde tedy o těsnější souboj a je třeba poměřovat princip právní jistoty a vůli voličů vyhlášeného vítěze voleb na straně jedné a popsanou zvůli orgánů veřejné moci odpovědných za řádný průběh voleb na straně druhé. [6] Závěrem navrhla, aby Nejvyšší správní soud rozhodl o neplatnosti volby prezidenta republiky, a to od registračního řízení kandidátů do prvního kola prezidentských voleb. II. Průběh řízení [7] Odpůrci 1) a 2) ve svém vyjádření uvedli, že odpůrkyně 2) není v návrhu navrhovatele vůbec zmiňována a není žádného důvodu k její pasivní legitimaci. Následně se vyjádřili, že důvody, pro které navrhovatelka navrhuje vyslovení neplatnosti volby prezidenta, důrazně odmítají. Považují je za zcela nepřiléhavé a neprokázané. [8] K námitce, že do prvního kola byli registrováni i kandidáti, kteří nesplnili podmínku pro registraci kandidátní listiny, uvedli, že dle § 66 zákona o volbě prezidenta republiky není pro dané tvrzení v nynějším řízení místo, neboť se jedná o dva rozdílné instituty ochrany, kdy ochrana registrace kandidátní listiny předchází ochraně volby a je institutem samotným. Navrhovatelce chybí aktivní legitimace, jelikož ta svědčí pouze osobám uvedeným v § 89 s. ř. s. Uplynula také lhůta pro zahájení toto řízení. K tomu odpůrci 1) a 2) odkázali na usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 12. 2017, čj. Vol 84/2017 – 175 a na komentář k soudnímu řádu správnímu a judikaturu v něm uvedenou vztahující se k § 90 zákona s. ř. s. Nad rámec toho odpůrci 1) a 2) uvedli, že se jedná o vágní konstrukci navrhovatelky, která je spíše souborem domněnek ve vztahu, co by se mohlo nebo nemohlo stát, kdyby nastala ta či ona skutečnost. [9] K tvrzenému nedoručení voličských průkazů odpůrci 1) a 2) uvedli, že toto tvrzení není prokázané. Navrhovatelka neuvádí konkrétně jak, v čem, v jakém počtu a proč mělo dojít k porušení zákona o volbě prezidenta republiky. Odkaz na internetový článek může být v tomto ohledu pouze stěží považován za důkazní prostředek. Navíc tvrzení navrhovatelky ani neprokazuje, neboť článek hovoří pouze o případech třech voličů. Naopak v jiném blíže nespecifikovaném článku, byli voliči výslovně varováni, že existuje riziko spojené s doručováním voličských průkazů prostřednictvím České pošty. I pokud by volič obdržel voličský průkaz opožděně z důvodu pochybení pošty, nemohlo by to být považováno za porušení zákona. Každý musí vědět, že při přepravě prostřednictvím pošty riskuje nedoručení zásilky. [10] K námitce, že počty platných hlasů ve vztahu k počtu vydaných úředních obálek svědčí o vadách při sčítání hlasů, uvedli, že navrhovatelka tyto skutečnosti nemá za prokázané, pouze se jedná o její domněnky. [11] Na základě námitek nelze konstatovat, že došlo k ovlivnění výsledku voleb, natož pak k hrubému ovlivnění volby prezidenta. Odpůrci 1) a 2) odkázali na nález Ústavního soudu ze dne 26. 1. 2005, sp. zn. Pl. ÚS 73/04 a v souvislosti s ním konstatovali, že nedošlo k výjimečnému případu, kdy by vady volebního procesu způsobily nebo mohly prokazatelně způsobit, že by voliči rozhodli jinak a byl by zvolen jiný kandidát. [12] Závěrem navrhli, aby Nejvyšší správní soud návrh na vyslovení neplatnosti volby prezidenta republiky zamítl pro jeho nedůvodnost, popř. z důvodu nedostatku aktivní legitimace navrhovatelky jej odmítl. Dále navrhli, aby soud uložit navrhovatelce náhradu nákladů řízení ve prospěch odpůrců 1) a 2). [13] Státní volební komise, jako odpůrce 3), ve svém vyjádření ve vztahu k duplicitním a triplicitním podpisům některých poslanců či senátorů na kandidátních listinách kandidátů navržených zákonodárci uvedla, že jí nepřísluší se vyjadřovat k porušení zákona o volbě prezidenta republiky při registraci kandidátní