6 As 114/2019 — Nejvyšší správní soud

6 As 114/2019- 27 - text 6 As 114/2019 - 30 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Petra Průchy a soudců JUDr. Tomáše Langáška a JUDr. Filipa Dienstbiera v právní věci žalobce: ROKOSPOL, a. s., se sídlem Krakovská 1346/15, Praha 1, zastoupeného Mgr. Erikem Janíkem, advokátem, se sídlem náměstí T. G. Masaryka 2957/9a, Břeclav, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2015, č. j. 1600/550/14, 76069/ENV/14, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 6 A 54/2015 – 29, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti nepřiznává. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Včas podanou kasační stížností se žalobce domáhá zrušení rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 22. 5. 2019, č. j. 6 A 54/2015 – 29 (dále „napadený rozsudek“), jímž městský soud zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 5. 1. 2015, č. j. 1600/550/14, 76069/ENV/14 (dále „napadené rozhodnutí“). [2] Napadeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání žalobce a potvrzeno rozhodnutí České inspekce životního prostředí, oblastního inspektorátu v Hradci Králové ze dne 24. 9. 2014, č. j. ČIŽP/45/CHL/SR01/1214020.013/14/KNP/530, kterým byla žalobci podle ustanovení § 34 odst. 20 písm. b) zákona č. 350/2011 Sb., o chemických látkách a chemických směsích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o chemických látkách“), uložena pokuta ve výši 50.000,- Kč za správní delikty dle ustanovení § 34 odst. 6 písm. d) a ustanovení § 34 odst. 6 písm. a) tohoto zákona. [3] Žalovaný popsal, že Česká inspekce životního prostředí, oblastní inspektorát v Hradci Králové provedla ohlášenou kontrolu na základě zákona o chemických látkách ve společnosti COLORLAK-SERVIS s.r.o., v jejímž rámci byly zjištěny nedostatky u výrobků (chemických směsí – nátěrových a stavebních hmot), jejichž výrobcem a distributorem na trh v České republice je žalobce. Vzhledem k těmto skutečnostem oznámila inspekce žalobci dopisem ze dne 14. 11. 2012 zahájení kontroly na úseku uvádění chemických látek a chemických směsí na trh, na což žalobce reagoval podáním ze dne 26. 11. 2012. Inspekce kontrolovala balení, označování a bezpečnostní listy jednotlivých směsí, a to jejich soulad s požadavky chemického zákona a právních předpisů vydaných k jejich provedení, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006, o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (dále jen „nařízení REACH“), s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1272/2008 ze dne 16. prosince 2008, o klasifikaci, označování a balení látek a směsí, o změně a zrušení směrnic 67/548/EHS a 1999/45/ES a o změně nařízení (ES) č. 1907/2006 (dále jen „nařízení CLP“). Závěry kontroly byly sepsány v protokolu o kontrolním zjištění ze dne 22. 2. 2013 s tím, že se žalobce dopustil porušení zákona o chemických látkách a nařízení REACH. Inspekce následně se žalobcem zahájila správní řízení ve věci uložení pokuty, v řízení inspekce rozhodla rozhodnutím ze dne 29. 5. 2013, kterým žalobci uložila pokutu ve výši 50 000 Kč, odvolání proti tomuto rozhodnutí bylo zamítnuto rozhodnutím žalovaného ze dne 29. 7. 2013. Toto rozhodnutí spolu s prvostupňovým rozhodnutím však bylo v přezkumném řízení zrušeno z důvodu zkrácení procesních práv žalobce, kterému nebyl umožněn přístup k protokolu o kontrolním řízení z kontroly společnosti COLORLAK-SERVIS s. r. o. Tento protokol byl proto následně žalobci zaslán. Inspekce proto vydala rozhodnutí ze dne 24. 9. 2014, kterým žalobci byla opakovaně uložena pokuta ve výši 50 000 Kč za výše popsané správní delikty. [4] Žalovaný se ztotožnil s tím, že žalobce porušil příslušná ustanovení zákona o chemických látkách a nařízení REACH, neboť žalobce nezajistil u směsí určených k prodeji spotřebiteli hmatatelnou výstrahu pro nevidomé a nedodržel rozměr grafického symbolu Xn – Zdraví škodlivý – na těchto směsích. Rovněž bylo zjištěno porušení povinnosti poskytovat pro kontrolované nebezpečné směsi bezpečnostní listy vypracované v souladu s požadavky přílohy II nařízení REACH. Žalovaný nepřisvědčil obraně žalobce spočívající v tvrzení, že do etiket zasáhla neznámá třetí osoba, neboť ta by musela vyrobit celé nové etikety. Ve vztahu k výstrahám pro nevidomé žalovaný poukázal na to, že žalobce postupně měnil svá tvrzení stran jeho vyražení na obalu, kdy naposledy dovozoval, že výstraha se na obaly lepí; inspekce však nezjistila na předmětných obalech žádné stopy po jakýchkoli lepidlech. Pokud žalobce poukazuje na problémy se společností COLORLAK-SERVIS s. r. o., není žalovanému zřejmé, proč žalobce této společnosti neustále dodával. Žalovaný dále poukázal na to, že chyby v bezpečnostních listech byly nalezeny i v těch listech, které předložil přímo žalobce. Žalovaný vysvětlil, že inspekce postupovala v předmětné věci standardním způsobem, kdy v jednotlivých velkoobchodech namátkově kontroluje výrobky různých výrobců; o konkrétních zjištěných skutečnostech pak informuje dotčené výrobce. Ohledně výše pokuty žalovaný zejm. poukázal na to, že žalobce předmětné povinnosti porušil již počtvrté a že množství jednotlivých nesprávně označených či zabalených výrobků bylo vyhodnoceno jako malé; délka období, po kterou byly tyto výrobky uváděny na trh, byla považována za středně dlouhou (od ledna 2010 do 9. 10. 2012). [5] Žalobce podal proti napadenému rozhodnutí žalobu ze dne 6. 3. 2015 k městskému soudu. Nesouhlasil s postupem České inspekce životního prostředí, neboť fakticky došlo ke kontrole jeho výrobků u třetí osoby bez účasti žalobce. Kontrola, která byla provedena bez fyzické účasti kontrolované osoby, je podle žalobce nezákonná. Vytýkal správním orgánům rovněž to, že mu nepředali komplexní zjišťovací protokol, ale pouze jeho část. [6] Městský soud v odůvodnění napadeného rozsudku podrobně popsal obsah předloženého správního spisu. Pokud žalobce poukazoval na nezákonnost postupu kontrolního orgánu spočívající v tom, že u společnosti COLORLAK – SERVIS s. r. o. byla provedena kontrola jeho výrobků bez jeho přítomnosti, pak soud vysvětlil, že je nutné rozlišovat mezi kontrolou provedenou u této společnosti a kontrolou samotného žalobce. Při kontrole dne 9. 10. 2012 u společnosti COLORLAK – SERVIS s. r. o. byly zjištěny skutečnosti vztahující se k chemickým směsím dodávaným žalobcem kontrolované společnosti, které nasvědčovaly tomu, že při distribuci svých výrobků by žalobce mohl postupovat v rozporu s příslušnými předpisy. Na základě toho bylo následně se žalobcem zahájeno příslušné řízení. K otázce přítomnosti kontrolovaného při kontrole soud obecně uvedl, že starší judikatura zastávala stanovisko, že z žádného ustanovení zákona o státní kontrole nevyplýval požadavek, aby kontrolovaná osoba byla fakticky přítomna provádění kontroly, pokud zvláštní zákon nestanovil jinak. Podle judikatury přitom má kontrola reálný smysl, pokud se minimalizuje riziko případné manipulace s prověřovanými objekty a materiály; na druhé straně nelze pominout právo kontrolovaného subjektu být při kontrole přítomen, pokud to není přímo v rozporu s cílem kontroly. Ve vztahu ke kontrole dne 9. 10. 2012 soud konstatoval, že ta nemohla porušit práva žalobce, neboť u něj neprobíhala; pouze v jejím rámci byly zjištěny poznatky týkající se výrobků dodávaných žalobcem. U žalobce pak probíhala kontrola až následně dne 22. 2. 2013 – sice ani u této kontroly nebyl žalobce přítomen, ale jeho práva byla podle soudu chráněna předchozím oznámením o tom, jaká konkrétní balení jakých směsí budou kontrolována, přičemž žalobce k nim na výzvu předložil bezpečností listy a další podklady. Žalobce tak byl seznámen s předmětem kontroly a s jednotlivými konkrétními baleními směsí, která budou v rámci kontroly prověřována. Rovněž měl možnost se před sepsáním protokolu vyjádřit k tomu, jakým způsobem je kontrolními pracovníky na výrobky, které se měly stát předmětem kontroly, nahlíženo. Žalobce tedy měl zajištěna příslušná práva. Nemůže se přitom dovolávat porušení svých práv v souvislosti s kontrolou prováděnou u jiného subjektu, i když určité poznatky zjištěné při této kontrole vedly k následné kontrolní činnosti přímo u žalobce; podkladem pro uložení pokuty za porušení právních předpisů bylo kontrolní zjištění, které bylo získáno kontrolou předmětných výrobků provedenou u žalobce. Procesní práva žalobce byla dostatečně chráněna tím, že mu byl zpřístupněn dílčí protokol o kontrole u společnosti COLORLAK-SERVI