4 Afs 447/2019
Nejvyšší správní soud · 25. 11. 2019
Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobkyně: From-To s.r.o., IČ 02337002, se sídlem Kateřinice 185, Příbor, zast. Mgr. Michalem Přibilem, advokátem, se sídlem Kadláčkova 894/17, Kopřivnice, proti žalovaným: 1) Odvolací finanční ředitelství, se sídlem Masarykova 427/31, Brno, 2) Finanční úřad pro Moravskoslezský kraj, se sídlem Na Jízdárně 3162/3, Ostrava, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 22. 8. 2019, č. j. 34964/19/5000-10470-702394, a proti rozhodnutím žalovaného 2) ze dne 16. 10. 2019, č. j. 3613256/19/3200-31472-806365, a č. j. 3613370/19/3200-31472-806365, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2019, č. j. 22 Af 43/2019 - 21,
takto:
Řízení o kasační stížnosti se zastavuje.
Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti.
Žalobkyni se vrací část zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost ve výši 4.000 Kč, který bude vyplacen z účtu Nejvyššího správního soudu k rukám advokáta Mgr. Michala Přibila do 30 dnů od právní moci tohoto usnesení.
Nejvyšší správní soud obdržel ve shora označené věci dne 25. 11. 2019 včasnou kasační stížnost žalobkyně proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 14. 11. 2019, č. j. 22 Af 43/2019 - 21, jímž v části, ve které se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného 1) ze dne 22. 8. 2019, č. j. 34964/19/5000-10470-702394, řízení o žalobě zastavil, a v části, v níž se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí žalovaného 2) ze dne 16. 10. 2019, č. j. 3613256/19/3200-31472-806365, a č. j. 3613370/19/3200-31472-806365, žalobu odmítl.
Podáním ze dne 20. 12. 2019, které Nejvyšší správní soud obdržel téhož dne, žalobkyně uvedla, že bere podanou kasační stížnost v celém rozsahu zpět.
Podle § 47 písm. a) věty před středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“) „[s]oud řízení usnesením zastaví, vzal-li navrhovatel svůj návrh zpět.“
Vzhledem k tomu, že projev vůle žalobkyně, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím žalobkyně zamýšlela ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.
O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno.
Výrok o vrácení zaplaceného soudního poplatku za kasační stížnost se opírá o § 10 odst. 3 větu první zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, jelikož řízení bylo zastaveno před prvním jednáním. Podle tohoto ustanovení totiž platí, že „soud vrátí z účtu soudu i zaplacený poplatek za řízení, který je splatný podáním návrhu na zahájení řízení, odvolání, dovolání nebo kasační stížnosti, snížený o 20 %, nejméně však o 1000 Kč, bylo-li řízení zastaveno před prvním jednáním.“ Vzhledem k tomu, že žalobkyně zaplatila soudní poplatek za kasační stížnost ve výši 5.000 Kč, soud jí vrací tento poplatek snížený o 20 %, tedy ve výši 4.000 Kč.
Poučení: Proti tomuto usnesení nejsou opravné prostředky přípustné.
V Brně dne 9. ledna 2020
JUDr. Jiří Palla
předseda senátu