4 As 8/2018 — Nejvyšší správní soud

4 As 8/2018- 40 - text 4 As 8/2018 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Barbary Pořízkové a soudců JUDr. Radana Malíka a JUDr. Pavla Molka v právní věci žalobkyně: Albert Česká republika, s.r.o. (dříve: AHOLD Czech Republic, a.s.), se sídlem Radlická 520/117, Praha 5, zast. Mgr. Renatou Hrdličkovou Fíkovou, advokátkou se sídlem Medunova 2947/1, Praha 5, proti žalované: Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Inspektorát v Olomouci, se sídlem Pavelkova 13, Olomouc, proti rozhodnutí ředitele žalované ze dne 17. 10. 2016, č. j. SZPI/BF804-2/2016, v řízení o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci ze dne 28. 11. 2017, č. j. 65 A 103/2016 – 98, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 3 400 Kč k rukám její zástupkyně Mgr. Renaty Hrdličkové Fíkové, advokátce se sídlem Medunova 2947/1, Praha 5, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Podanou kasační stížností se žalovaná (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví označeného rozsudku Krajského soudu v Ostravě - pobočky v Olomouci (dále jen „krajský soud“), kterým bylo výrokem I. podle § 78 odst. 1 a odst. 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zrušeno shora uvedené rozhodnutí stěžovatelky a věc jí byla vrácena k dalšímu řízení. Zrušeným rozhodnutím bylo zamítnuto odvolání AHOLD Czech Republic, a.s. (právní předchůdkyně žalobkyně) a potvrzeno opatření ze dne 29. 9. 2016, č. D056-80731/16/D (dále jen „opatření“), kterým Státní zemědělská a potravinářská inspekce, inspektorát v Olomouci dle § 5 odst. 1 písm. c) zákona č. 146/2002 Sb., o Státní zemědělské a potravinářské inspekci a o změně některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc, uložila žalobkyni, aby zpřístupnila spotřebitelům informace o konkrétních alergenních látkách u jednotlivých nebalených potravin (masných a lahůdkářských výrobků) na prodejně bez vyžádání spotřebitelem u obsluhy. [2] Prvostupňový správní orgán při kontrole provedené na provozovně žalobkyně (na adrese X) dne 29. 9. 2016 zjistil, že v obslužném pultu u nebalených masných a nebalených lahůdkářských výrobků, které byly nabízeny k prodeji, bylo na etiketách v těsné blízkosti potravin uvedeno číselné vyjádření alergenů ve formě „alergeny: 1, 5, 6“ namísto označení „obsahuje: slovní označení alergenu“ a v blízkosti obslužného pultu byl vyvěšen seznam alergenních látek (cedule na sloupu) jako doplňující informace k údajům o alergenních látkách uvedených na etiketách, na kterém bylo uvedeno, co znamenají jednotlivá číselná označení alergenů. Katalogové listy obsahující tabulku s výpisem alergenů u každého nabízeného nebaleného výrobku byly v době kontroly umístěny v přípravně za obslužným pultem v zázemí provozovny dostupné spotřebitelům k nahlédnutí na vyžádání u obsluhující osoby. U těchto nebalených potravin nebyly viditelně zpřístupněny čitelné údaje dle čl. 44 odst. 1 písm. a) Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011, o poskytování informací o potravinách spotřebitelům (dále jen „nařízení“) způsobem stanoveným v čl. 21 téhož nařízení, čímž došlo k porušení § 8 odst. 2 písm. b) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění účinném pro projednávanou věc (dále jen „zákon o potravinách“). [3] Krajský soud se neztotožnil se správními orgány, které dovodily, že seznam složek nebyl volně přístupný, a proto měl provozovatel podniku povinnost v blízkosti místa nabízení uvést označení alergenů pouze jediným možným způsobem, a to uvozením „obsahuje“ a slovním označením alergenů. [4] Označení alergenů ve formě „obsahuje: název alergenu“ se použije pouze v případě, že seznam složek není uveden, tj. neexistuje. Tak tomu v nyní projednávané věci nebylo. Žalobkyně využila (druhou) zákonem předvídanou možnost zveřejnění seznamu složek, a to sdělení složení potraviny na vyžádání, proto se vypracované katalogové listy se seznamem složek nacházely v přípravně. Spotřebitel měl možnost získat přesné a určité informace o alergenech zpřístupněných způsobem podle čl. 21 odst. 1 písm. a) a b) nařízení, tj. existoval zdroj informací, ve kterém byl alergen označen slovně (svým názvem). [5] Konstatoval, že z nařízení i zákona o potravinách vyplývá, že údaje o alergenech musí být spotřebiteli povinně zpřístupněny, a to nikoli na vyžádání, ale viditelně při prodeji potraviny tak, aby mohl uskutečnit kvalifikovaný výběr potraviny na základě dostatečných informací o látkách, které by mohly ovlivnit jeho zdravotní stav. Nestanoví však striktní formu a nechává na provozovateli podniku, jakým způsobem informaci o alergenech viditelně zpřístupní. Žalobkyně byla oprávněna mít katalogové listy obsahující slovní označení alergenních látek v souladu s čl. 21 nařízení v přípravně a poskytovat spotřebitelům informace o seznamu složek na vyžádání, současně ale měla povinnost spotřebitelům viditelně zpřístupnit informaci o alergenech, kterou splnila. [6] Stěžovatelka netvrdila, že žalobkyně informace o alergenech v blízkosti místa nabízení nebalené potraviny vůbec nezpřístupnila, ale brojila proti tomu, jakým způsobem to učinila. [7] Je pravdou, že provozovatelé podniku nemohou alergeny u nebalených potravin zpřístupnit spotřebiteli libovolným způsobem. Vždy musí splnit povinnost stanovenou v § 8 odst. 2 zákona o potravinách, tj. alergeny musí být zpřístupněny 1) v blízkosti místa nabízení, 2) viditelně, 3) snadno čitelně, 4) podle podmínek pro balené potraviny dle nařízení. [8] Žalobkyně všechny tyto povinnosti splnila. Zpracovala seznam složek, ve kterém byly uvedeny alergeny v souladu s čl. 21 nařízení. Současně přímo u prodávané potraviny uvedla slovo „alergeny:“ a číslo, které je v souladu s číselným označením alergenních látek uvedených v příloze II nařízení. V blízkosti místa nabízení vyvěsila dostatečně srozumitelnou, viditelnou a spotřebitele nijak matoucí legendu, která vysvětlovala, co znamenají jednotlivá čísla. Spotřebitel měl přehledně bez vyžádání či vyhledávání jakýchkoli informací ucelenou informaci o alergenech kombinací číselného označení a slovního názvu. [9] Podle krajského soudu je pro spotřebitele číselné označení alergenu dostatečné, jsou-li v blízkosti místa prodeje potraviny viditelně zpřístupněny vysvětlivky číselného označení alergenu. Pokud by však spotřebitel chtěl provést výběr potraviny na základě slovního vyjádření alergenů podle čl. 21 nařízení, měl možnost si od obsluhy vyžádat katalogové listy obsahující seznam složek se zvýrazněným slovním označením (názvem) alergenů. [10] Číselné označení alergenů s vysvětlivkou v blízkosti potraviny (za existence katalogových listů) je zcela dostatečné, neodporuje nařízení ani zákonu o potravinách a spotřebitele nijak neznevýhodňuje či nesnižuje jeho informovanost. Spotřebitelé jsou na číselné označení alergenů dle přílohy II nařízení zvyklí i z restaurací. Výklad čl. 21 nařízení a § 8 zákona o potravinách provedený stěžovatelkou byl zcela formalistický a neodpovídal důvodům pro přijetí nařízení, jímž bylo dostatečným způsobem, jasně, neklamavě a přehledně informovat spotřebitele o složení potravin (i alergenech), které mohou mít negativní vliv na jejich zdraví. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření ke kasační stížnosti [11] Stěžovatelka napadla rozsudek krajského soudu v celém rozsahu kasační stížností, jejíž důvody podřazuje pod § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s., a navrhla jeho zrušení. [12] Jazykovým výkladem § 8 odst. 2 zákona o potravinách dospěla k závěru, že podmínky [uvedeny v blízkosti místa nabízení, viditelně zpřístupnit, v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení (EU) č. 1169/2011)] musí být naplněny kumulativně, tedy nepostačí naplnění pouze jedné z nich. Svůj výklad opírá o čl. 42 odst. 1 Legislativních pravidel vlády a výklad logický. [13] Žalobkyně v místě nabízení nebalené potraviny uváděla alergenní látky v číselném vyjádření a nenaplňovala podmínku „v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení“, neboť dle čl. 21 musí být údaje o alergenních látkách vyjádřeny tak, že se uvede název konkrétní látky či produktu způsobující alergie. Za název nelze považovat číslici. [14] Je-li údaj o konkrétní alergenní látce vyjádřen slovně pouze v katalogu složení nebalených potravin, který je uložen v zázemí provozovny (v přípravně), a není spotřebiteli volně k dispozici k nahlédnutí, pak údaje o alergenech nejsou uvedeny v blízkosti místa nabízení k prodeji. Údaje nejsou pro spotřebitele snadno viditelné, resp. nejsou mu viditelně zpřístupněny, a nejsou naplněny první dvě podmínky uvedené v nařízení. [15] Stěžovatelka vycházela z důvodové zprávy k novele č. 139/2014 Sb. zákona č. 110/1997 Sb., účinné od 1. 1. 2015