4 As 228/2021

Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 17. 6. 2021, č. j. 15 A 91/2019  47, zamítl žalobu proti rozhodnutí žalovaného ze dne 30. 4. 2019, č. j. 85/2018-190-TAXI/3, vydaného ve věci přestupků při poskytování přepravy vozidlem taxislužby. Žalobce (dále jen „stěžovatel“) proti tomuto rozsudku městského soudu podal včasnou blanketní kasační stížnost.

Nejvyšší správní soud usnesením ze dne 20. 7. 2021, č. j. 4 As 228/2020 - 9, stěžovatele vyzval k doplnění kasační stížnosti a k tomu, aby ve lhůtě 15 dnů od doručení tohoto usnesení zaplatil soudní poplatek za kasační stížnost. Zároveň stěžovatele poučil, že nebude-li poplatek ve stanovené lhůtě zaplacen, soud řízení zastaví podle § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích ve spojení s § 47 písm. c) s. ř. s. Soud stěžovatele také poučil, že řízení nezastaví, je-li tu nebezpečí z prodlení, v jehož důsledku by mu mohla vzniknout újma, a ve stanovené lhůtě sdělí soudu okolnosti, které toto nebezpečí osvědčují, a doloží, že bez své viny nemohl poplatek dosud zaplatit.

Z údajů na doručence je zřejmé, že toto usnesení Nejvyššího správního soudu bylo zástupci stěžovatele doručeno dne 22. 7. 2020. Lhůta 15 dnů určená Nejvyšším správním soudem k zaplacení soudního poplatku tak uplynula v pátek dne 6. 8. 2020. Stěžovatel však ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil.

Podle § 4 odst. 1 písm. d) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve znění zákona č. 296/2017 Sb. (dále jen „zákon o soudních poplatcích“), je s podáním kasační stížnosti spojen vznik poplatkové povinnosti (poplatek činí za každého stěžovatele 5.000 Kč).

Ustanovení § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích stanoví, že po marném uplynutí lhůty určené poplatníku ve výzvě k zaplacení soudního poplatku (v délce alespoň 15 dnů) soud řízení zastaví.

Podle § 47 písm. c) s. ř. s. soud řízení usnesením zastaví, stanoví-li tak tento nebo zvláštní zákon.

Nejvyšší správní soud proto shrnuje, že stěžovatel byl řádně vyzván k zaplacení soudního poplatku a poučen o následcích, které nastoupí v případě, že tak neučiní. Navzdory této výzvě a náležitému poučení však stěžovatel ve stanovené lhůtě soudní poplatek nezaplatil. Proto Nejvyšší správní soud podle § 47 písm. c) s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona a § 9 odst. 1 zákona o soudních poplatcích řízení o kasační stížnosti zastavil.

O nákladech řízení rozhodl Nejvyšší správní soud podle § 60 odst. 3 s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona, podle něhož žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, bylo-li řízení zastaveno.