4 As 395/2020 — Nejvyšší správní soud

4 As 395/2020- 28 - text 4 As 395/2020 - 30 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Jiřího Pally a soudců Mgr. Aleše Roztočila a Mgr. Petry Weissové v právní věci žalobce: Mgr. L. H., Ph.D., zast. JUDr. Janem Tryznou, Ph.D., advokátem, se sídlem Botičská 1936/4, Praha 2, proti žalovanému: ministr vnitra, se sídlem Nad Štolou 936/3, Praha 7, o žalobě proti rozhodnutí ministra vnitra ve věcech služebního poměru ze dne 20. 10. 2016, č. j. MV8125540/KM2016, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 A 225/2016  149, takto: Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 A 225/2016  149, se zrušuje a věc se vrací tomuto soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Shrnutí předcházejícího řízení [1] Rozhodnutím ředitelky Vyšší policejní školy a Střední policejní školy Ministerstva vnitra v Praze (dále jen „škola“) ve věcech služebního poměru ze dne 16. 5. 2016, č. j. 98/2016, byl žalobce podle § 28 odst. 1 písm. d) zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů (dále jen „zákon o služebním poměru“), odvolán ze služebního místa vrchní rada, zástupce ředitele školy. Současně byl dnem 17. 5. 2016 podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru zařazen do zálohy pro přechodně nezařazené s tím, že podle § 124 odst. 3 téhož zákona má nárok na služební příjem odpovídající 80 % průměrného služebního příjmu. Důvodem odvolání žalobce z tohoto služebního místa bylo jeho zrušení v důsledku změny systemizace přijaté dne 12. 5. 2016 s účinností ke dni 17. 5. 2016. [2] Ministr vnitra rozhodnutím ve věcech služebního poměru ze dne 20. 10. 2016, č. j. MV8125540/KM2016, podle § 190 odst. 8 zákona o služebním poměru odvolání žalobce zamítl a uvedené prvoinstanční rozhodnutí potvrdil. [3] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) rozsudkem ze dne 30. 9. 2020, č. j. 9 A 225/2016 - 149, zamítl žalobu proti tomuto rozhodnutí ministra vnitra. V odůvodnění rozsudku městský soud mimo jiné uvedl, že k podáním žalobce ze dne 10. 4. 2017, 25. 10. 2017, 23. 7. 2018 a 24. 11. 2018 nemohl přihlédnout, neboť jimi žalobce nepřípustně rozšiřuje žalobní tvrzení po uplynutí lhůty k podání žaloby. Tvrzení žalobce obsažené v podání ze dne 10. 4. 2017, že v době jeho odvolání z funkce existovala v bezpečnostních sborech volná služební místa, na něž mohl být ustanoven, navíc městský soud označil za nepřípustné novoty. [4] V tomto rozsudku se městský soud vyjádřil i k mnoha dalším otázkám a obsáhle vypořádal rozsáhlé žalobní námitky. Tyto skutečnosti však nejsou předmětem řízení o kasační stížnosti, a proto není zapotřebí se prozatím jimi zabývat. II. Obsah kasační stížnosti [5] Ve včas podané kasační stížnosti totiž žalobce (dále jen „stěžovatel“) brojí jen proti způsobu, jakým se městský soud vypořádal s námitkou, že pro jeho zařazení do zálohy nebyly splněny hmotněprávní podmínky. V řízení před městským soudem totiž poukazoval na skutečnost, že v době jeho odvolávání z dosavadní funkce existovala v bezpečnostních sborech služební místa ve stejné hodnosti, na něž mohl být zařazen. Městský soud se však touto námitkou v podstatě nezabýval, neboť dospěl k závěru, že byla uplatněna pozdě. Stěžovatel však poukazuje na to, že uvedenou námitku vznesl již v žalobě a v následných podáních ji pouze upřesňoval, doplňoval a navrhoval k ní důkazy, které v době zahájení žalobního řízení neměl k dispozici. [6] Stěžovatel rovněž namítl, že rozhodnutí o jeho odvolání ze služebního místa je nezákonné rovněž proto, že vůbec nemělo být vydáno. K odvolání by totiž podle zákona mělo dojít ex lege ke dni zrušení příslušného služebního místa, tedy k 17. 5. 2016. Tím, že jej služební funkcionářka prvního stupně odvolala dne 16. 5. 2016 pouze z důvodu zrušení služebního místa, tedy rovněž porušila zákon. [7] S ohledem na tyto skutečnosti stěžovatel navrhl zrušení napadeného rozsudku a vrácení věci městskému soudu k dalšímu řízení. [8] Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil. III. Posouzení kasační stížnosti [9] Nejvyšší správní soud přezkoumal napadený rozsudek v souladu s § 109 odst. 3 a 4 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), podle nichž byl vázán rozsahem a důvody, jež stěžovatel uplatnil v kasační stížnosti. Přitom shledal vadu uvedenou v § 109 odst. 4 s. ř. s., k níž by musel přihlédnout z úřední povinnosti, i kdyby nebyla v kasační stížnosti výslovně namítnuta. V ní stěžovatel označil důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a b) s. ř. s., byť je zřejmé, že byla ve skutečnosti podána z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. [10] Podle § 103 odst. 1 písm. a) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nezákonnosti spočívající v nesprávném posouzení právní otázky soudem v předcházejícím řízení. [11] Podle § 103 odst. 1 písm. d) s. ř. s. kasační stížnost lze podat pouze z důvodu tvrzené nepřezkoumatelnosti spočívající v nesrozumitelnosti nebo nedostatku důvodů rozhodnutí, popřípadě v jiné vadě řízení před soudem, mohla-li mít taková vada za následek nezákonné rozhodnutí o věci samé. [12] Z obsahu spisu městského soudu vyplývá, že žaloba obsahovala ve svém důvodu č. 6 námitku, podle níž se ve správním spise nenachází žádný podklad, z něhož by bylo možné zjistit, zda služební funkcionářka prvního stupně prověřovala existenci nějakého volného služebního místa, na něhož by bylo možné žalobce ustanovit. Ministr vnitra se pak podle žalobce vůbec nezabýval zákonností jeho zařazení do zálohy, přestože k tomuto opatření je možné přistoupit pouze v případě neexistence jiného služebního místa. [13] Následně žalobce v podání ze dne 10. 4. 2017 uvedl seznam jiných služebních míst, která byla v době jeho odvolání z funkce volná, a proto do některé z nich měl být ustanoven. Tento seznam žalobce získal na základě žádosti podané podle zákona o svobodném přístupu k informacím. V podání ze dne 16. 10. 2017 žalobce upozornil na skutečnost, že ze zprávy odboru vnitřní kontroly Policejního prezidia ze dne 15. 8. 2017 rovněž vyplývá existence služebních míst, na něž mohl být jmenován. [14] Ze správního spisu vyplývá, že dne 12. 5. 2016 byla přijata změna systemizace školy, která mimo jiné zrušila dvě dosavadní služební místa zástupců ředitele, konkrétně zástupce ředitele pro výuku, na němž působil stěžovatel, a zástupce ředitele pro další profesní vzdělávání, přičemž bylo vytvořeno nové místo zástupce ředitele pro výchovu, vzdělávání a vnější vztahy. U nově zřízeného služebního místa zástupce ředitele byl stanoven obor vzdělávání pedagogika, sociální péče nebo učitelství pro střední školy. Tomuto požadavku však stěžovatel nevyhovoval, neboť příslušný studijní obor neabsolvoval. Změna systemizace vstoupila v účinnost dne 17. 5. 2016. [15] Podle § 25 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru příslušník je odvolán z dosavadního služebního místa, jestliže jeho dosavadní služební místo bylo v důsledku organizačních změn zrušeno. Podle § 32 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru do zálohy pro přechodně nezařazené se zařadí příslušník ve služebním poměru na dobu neurčitou, jehož dosavadní služební místo je v důsledku organizačních změn zrušeno, a nelze jej ustanovit na jiné služební místo. [16] Z výše uvedených ustanovení zákona o služebním poměru je zřejmé, že stěžovatele bylo možné zařadit do zálohy pouze v případě, že neexistovalo jiné služební místo, na nějž by mohl být ustanoven. Pokud by tedy stěžovatel řádně vznesl žalobní námitku o existenci jiných služebních míst, byl by městský soud povinen se jí zabývat, neboť byla klíčová přinejmenším pro posouzení té části žalobou napadeného rozhodnutí, jíž bylo potvrzeno zařazení stěžovatele do zálohy. [17] Podle § 72 odst. 1 s. ř. s. žalobu lze podat do dvou měsíců poté, kdy rozhodnutí bylo žalobci oznámeno doručením písemného vyhotovení nebo jiným zákonem stanoveným způsobem, nestanoví-li zvláštní zákon lhůtu jinou. Podle § 71 odst. 2 s. ř. s. rozšířit žalobu na dosud nenapadené výroky rozhodnutí nebo ji rozšířit o další žalobní body může [žalobce] jen ve lhůtě pro podání žaloby. Jak přitom správně uvedl městský soud, ustálená judikatura Nejvyššího správního soudu připouští možnost upřesňování žalobní argumentace i po zákonné lhůtě, vyžaduje však, aby již původní žalobní tvrzení byla dostatečně určitá. [18] V rozsudku ze dne 14. 3. 2018, č. j. 1 As 106/2017  34, Nejvyšší správní soud uvedl, že „žalobní bod je vždy spojením skutkových a právních důvodů, které mohou navzájem vytvářet různé kombinace. V řízení před správním soudem nelze postupovat tak, že žalobce v žalobě vznese pár obecných právních námitek (rozhodnutí je nesprávné - nezákonné, nebylo prokázáno deliktní jednání) - a teprve v dalších podáních formuluje konkrétní skutkové a právní argumenty. … Vysoká míra obecnosti a univerzálnosti tvrzení o „neprovedení důkazů a jejich nesprávného vyhodnocen