4 Azs 302/2021

Žalovaný rozhodnutím ze dne 31. 7. 2020, č. j. OAM284/ZAZA11ZA222020, podle § 16 odst. 2 zákona č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších předpisů, zamítl žádost žalobce o udělení mezinárodní ochrany jako zjevně nedůvodnou, neboť země původu žalobce (Ukrajina) je na seznamu bezpečných zemí původu.

Krajský soud v Brně rozsudkem ze dne 30. 7. 2021, č. j. 34 Az 25/2020  29, žalobu proti tomuto rozhodnutí žalovaného zamítl. Proti tomuto rozsudku krajského soudu podal žalobce (dále jen „stěžovatel“) dne 18. 8. 2021 blanketní kasační stížnost.

V podání ze dne 6. 10. 2020, které Nejvyšší správní soud obdržel téhož dne, stěžovatel uvedl, že bere v celém rozsahu zpět svoji kasační stížnost.

Podle § 47 písm. a) věty před středníkem zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), soud řízení usnesením zastaví, vzalli navrhovatel svůj návrh zpět.

Vzhledem k tomu, že projev vůle stěžovatele, jímž došlo ke zpětvzetí kasační stížnosti, je zcela jednoznačný a nevzbuzuje pochybnosti o tom, že jím zamýšlel ukončení řízení o kasační stížnosti jeho zastavením, Nejvyšší správní soud v souladu s § 47 písm. a) s. ř. s. za použití ustanovení § 120 téhož zákona, řízení o kasační stížnosti zastavil.

O náhradě nákladů řízení před Nejvyšším správním soudem bylo za použití ustanovení § 60 odst. 3 věty prvé s. ř. s. ve spojení s § 120 téhož zákona rozhodnuto tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti, neboť řízení o ní bylo zastaveno.