— Nejvyšší správní soud

Vol 23/2021- 21 - text  Vol 23/2021 - 24 pokračování USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Josefa Baxy, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Mgr. L. B., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, se sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, 2) MUDr. Romana Bělohlávková, 3) Eva Decroix, MBA, 4) MUDr. Vít Kaňkovský, 5) Radek Koten, 6) Ing. Josef Kott, 7) Ing. Martin Kukla, 8) Mgr. Martina Lisová, 9) Ing. Monika Oborná, 10) Ing. Drahoslav Ryba, a 11) Ing. Lukáš Vlček, o návrhu na neplatnost volby kandidátů ve volbách do Poslanecké sněmovny Parlamentu konaných ve dnech 8. a 9. října 2021, takto: I. Návrh na neplatnost volby poslanců Poslanecké sněmovny Parlamentu zvolených za kraj Vysočina ve volbách konaných ve dnech 8. a 9. října 2021 se zamítá. II. Ve zbývající části se návrh odmítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Volební stížnost [1] Návrhem doručeným Nejvyššímu správnímu soudu dne 15. října 2021 a opraveným v části odůvodnění podáním ze dne 18. října 2021 (dále též „volební stížnost“) se navrhovatel domáhal alternativně čtyř petitů: prvním z nich se domáhal, aby soud vyslovil neplatnost volby kandidátky Karly Maříkové zvolené v Karlovarském kraji a kandidáta MUDr. Jaroslava Dvořáka zvoleného ve Zlínském kraji, v obou případech na kandidátní listině Svoboda a přímá demokracie (SPD), a aby byla za zvolenou za tentýž subjekt prohlášena kandidátka Mgr. Petra Svedíková Vávrová, MBA, kandidující v Jihomoravském kraji, a kandidát Ing. Pavel Jelínek, Ph.D., kandidující v Olomouckém kraji. Zároveň požadoval, aby soud vyslovil neplatnost volby kandidáta Ing. Ondřeje Babky, zvoleného v Jihočeském kraji na kandidátní listině ANO 2011, a aby byl za zvoleného prohlášen kandidát Ing. Miloň Slabý, kandidující za koalici PIRÁTI a STAROSTOVÉ v kraji Vysočina; druhým petitem se domáhal, aby byl jeho první petit vztažen alespoň na kraj Vysočina, tedy aby byl za zvoleného prohlášen kandidát Ing. Miloň Slabý, kandidující za koalici PIRÁTI a STAROSTOVÉ v kraji Vysočina; třetím petitem se domáhal „vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů vyhlášených za zvolené a vyslovení neplatnosti všech vyhlášených určení náhradníků“; čtvrtým petitem zúžil svůj návrh na kraj Vysočina, tedy na vyslovení neplatnosti volby všech kandidátů vyhlášených za zvolené a vyslovení neplatnosti všech vyhlášených náhradníků v kraji Vysočina. [2] Svůj návrh odůvodnil tak, že z výsledků voleb zveřejněných na stránkách www.volby.cz plyne, že Český statistický úřad (dále též „ČSÚ“) nesprávně interpretuje § 50 odst. 4 zákona č. 247/1995 Sb., o volbách do Parlamentu České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „volební zákon“), který odkazuje na počet mandátů podle § 48 odst. 2 téhož zákona, ale ČSÚ využil počet mandátů přidělených kraji po korekci podle § 48 odst. 3. Použil tedy stejný počet, který je použit v § 50 odst. 2 zákona o volbách při výpočtu krajského volebního čísla, kde je však použit termín počet „mandátů, které byly tomuto volebnímu kraji přiděleny“. Podle navrhovatele má být v prvním skrutiniu použit výchozí počet mandátů zjištěný podle § 48 odst. 2 a dále neupravovaný. Přestože § 50 odst. 4 používá spojení „[b]yloli takto rozděleno více mandátů, než se mělo přidělit podle § 48 odst. 2,“ nejedná se o konečný počet mandátů kraje. V § 48 se ve skutečnosti žádný závazný počet mandátů neurčuje a kraj může mít tento počet nenaplněn, nebo naopak překročen ve druhém skrutiniu. Správně vyložený úmysl zákonodárce použít v § 50 odst. 4 jen „zaručený“ počet mandátů připadající kraji podle § 48 odst. 2 by vedl k tomu, že by zbylo více mandátů pro celostátní vyrovnávání ve druhém skrutiniu, což je obzvláště vhodné kvůli nestejným krajským volebním číslům a naplňuje to požadavky vyjádřené v nálezu Ústavního soudu ze dne 2. února 2021, sp. zn. Pl. ÚS 44/17, č. 49/2021 Sb. [3] Při výpočtu podle výkladu ČSÚ došlo ve druhém skrutiniu k přidělení pouze jediného mandátu téměř bez požadovaného vyrovnávacího efektu, takže výsledky nejsou poměrné ani vzhledem k obyčejné přímé úměře, ani ve srovnání s celostátně aplikovanou D’Hondtovou metodou. Navíc hnutí ANO 2011 získalo méně hlasů než koalice SPOLU, a přesto získalo o jeden mandát víc, což porušuje ústavní zásadu poměrného zastoupení. Naopak při použití počtu mandátů podle § 48 odst. 2 volebního zákona by se při přepočtu podle jeho § 50 odst. 4 do druhého skrutinia převedlo sedm mandátů, z nichž by jeden získalo hnutí ANO 2011 a zbylé tři kandidující subjekty by získaly po dvou mandátech. Celostátně by získalo hnutí ANO 2011 o jeden mandát méně a koalice PIRÁTI a STAROSTOVÉ o jeden mandát více, zmizela by tedy zmíněná zásadní disproporce mezi ANO 2011 a SPOLU. Došlo by i ke dvěma přesunům mandátů mezi volebními kraji u kandidátů SPD, jen u koalice SPOLU by se nic nezměnilo. [4] Alternativní petit č. 2 podal navrhovatel pro případ, že by Nejvyšší správní soud připustil jeho návrh s ohledem na § 87 volebního zákona jen ohledně kandidátů volených ve volebním kraji Vysočina. Shledává nicméně toto omezení na volební kraj neudržitelným vzhledem k nové existenci celostátního skrutinia a k postoji vyjádřenému v nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/17, kde Ústavní soud zdůraznil celostátní charakter voleb a odmítl pojetí voleb do Poslanecké sněmovny jako čtrnácti separovaných „krajských“ voleb. Navíc toto omezení na volební kraj s možností navrhnout jen neplatnost volby kandidáta znemožňuje, aby volič napadl nesprávné přiřazení mandátu volebnímu kraji a aby požadoval prohlásit za zvoleného kandidáta, jehož zvolení nebylo vyhlášeno Státní volební komisí. Takovému právu voliče by nebyla poskytnuta žádná ochrana, což je ústavně nepřípustné. Nelze spoléhat na to, že tato práva ochrání samy kandidující subjekty, což navrhovatel dokumentuje svou korespondencí s poslancem Janem Pošvářem za Piráty. Doufá proto, že Nejvyšší správní soud připustí alespoň rozšíření o možnost voliče napadnout i nezvolení kandidáta ve svém kraji kvůli špatnému přidělení mandátů kraji. Volební zákon tuto možnost sice zapomněl výslovně uvést, nicméně dveře k ní otvírá usnesení NSS ze dne 19. listopadu 2017, č. j. Vol 58/2017  187, č. 3682/2018 Sb. NSS, jehož právní věta hovoří o oprávnění rozhodnout i o neplatnosti volby jiného kandidáta než toho, jehož zvolení napadl volič. Stále by zůstal zachován úmysl zákonodárce omezit návrh voliče jen na kraj, v němž volil. [5] Alternativní petit č. 3 podává navrhovatel pro případ, že zůstane v platnosti vyhlášená disproporce, kdy subjekt s menším počtem získaných hlasů (ANO s 1 458 140 hlasy) získal 72 mandátů, tedy více než koalice SPOLU s 1 493 905 hlasy a 71 mandáty. Taková disproporce porušuje základní zásadu poměrného zastoupení, vyžadovanou Ústavou pro volby do Poslanecké sněmovny. Podobná disproporce nastává poměrně často ve většinovém volebním systému, v poměrném systému však svědčí o chybném algoritmu přidělování mandátů a nyní i o nerespektování nálezu sp. zn. Pl. ÚS 44/17. Při požadovaném primárním použití celostátních zisků stran k přidělování mandátů by k ničemu takovému nemohlo dojít. Již samotné nijak nezdůvodněné připočítávání čísla 2 podle § 50 odst. 2 volebního zákona způsobuje výrazné rozdíly v počtu hlasů potřebných pro zisk jednoho mandátu v prvním skrutiniu v různých volebních krajích. Například přičtení čísla 2 k pěti „přiděleným“ mandátům Karlovarského kraje je výraznější změnou než přičtení čísla 2 k 26 mandátům Středočeského kraje. Tyto nerovnosti již není schopno druhé skrutinium vyrovnat, zvláště při postupu výpočtu použitém ČSÚ. Mělo by proto být raději použito přidělování mandátů podle návrhu KDUČSL či podle totožného algoritmu ve vládním návrhu v poslaneckém tisku č. 1170/0. Pomocí výpočtů navrhovatel dokládá, že druhé skrutinium podle nyní platného algoritmu není schopno napravit disproporce z prvního skrutinia. [6] Alternativní petit č. 4 podává navrhovatel kvůli možnému omezení soudního přezkumu jen na jeden volební kraj, přestože je zmíněná disproporce v podstatě neřešitelná jen v rámci volebního kraje a podle doslovně chápaných možností voliče vyvolat soudní přezkum jen v jednom kraji. [7] V doplnění ze dne 3. listopadu 2021 navrhovatel zdůraznil, že Poslanecká sněmovna nerozhoduje po jednotlivých krajích, takže i zvolení či nezvolení poslance v jiném než voličově kraji ovlivňuje jeho zájmy. Hlas voliče má navíc i celostátní vliv na rozdělení mandátů mezi kraje, na překonání uzavírací klauzule či na mandáty přidělované ve druhém skrutiniu. V důsledku nezapočtení voličova hlasu v jeho kraji může dojít i k nepřidělení mandátu v jeho kraji a naopak k přidělení mandátu v jiném kraji, které by ale nemohl napadnout. Obdobně může být naopak dopad voličova hlasu ovlivněn chybami, k nimž došlo