Nejvyšší správní soud 10 As 505/2021 – Odměna pěstouna

Žalobkyně požádala Úřad práce České republiky – pobočku v Olomouci o zvýšení dávky pěstounské péče, konkrétně odměny pěstouna podle § 47i zákona č. 359/1999 Sb., o sociálněprávní ochraně dětí. Úřad práce její žádost zamítl a žalovaný následně zamítl odvolání žalobkyně proti tomuto rozhodnutí. Proti rozhodnutí žalovaného podala žalobkyně žalobu ke Krajskému soudu v Ostravě – pobočce v Olomouci. Tento soud však usnesením uvedeným v záhlaví s odkazem na § 7 odst. 3 s ř. s. postoupil věc Krajskému soudu v Brně.

Proti usnesení o postoupení věci podala stěžovatelka stručnou kasační stížnost, ve které uvedla jediný argument, že o její věci rozhodoval „odvolací správní orgán v Olomouci“, proto by měl o žalobě rozhodovat Krajský soud v Ostravě pobočka v Olomouci (odvolání vyřizoval odbor žalovaného pro Olomoucký kraj, pozn. NSS). Žalovaný se ke kasační stížnosti nevyjádřil.

Kasační stížnost je přípustná, má požadované náležitosti, byla podána včas a osobou oprávněnou. NSS dodává, že stěžovatelka v řízení o této kasační stížnosti nemá povinnost být zastoupena advokátem (srov. k tomu usnesení rozšířeného senátu ze dne 9. 6. 2015, čj. 1 As 196/2014 19, č. 3271/2015 Sb. NSS, body 2329).

Kasační stížnost není důvodná.

V případech uvedených v § 7 odst. 3 s. ř. s., tedy i ve věcech dávek pěstounské péče (o které jde nyní), platí zvláštní pravidlo pro příslušnost soudu, který rozhoduje o žalobě proti rozhodnutí správního orgánu. Příslušnost není dána jako obvykle sídlem správního orgánu (§ 7 odst. 2 s. ř. s., ten navíc primárně určuje příslušnost soudu podle sídla správního orgánu prvního stupně, nikoli odvolacího, jak tvrdí stěžovatelka), ale k řízení o žalobě je příslušný krajský soud, v jehož obvodu má navrhovatel bydliště nebo sídlo, popřípadě v jehož obvodu se zdržuje.

Jak správně uvedl krajský soud, stěžovatelka má bydliště v Prostějově, který spadá do obvodu Krajského soudu v Brně (srov. bod 7 přílohy č. 2 a bod 52 přílohy č. 3 k zákonu č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích), nikoli do obvodu Krajského soudu v Ostravě – pobočky v Olomouci. O bydlišti stěžovatelky v nynější věci není žádných pochyb (k tomu srov. např. rozsudek NSS ze dne 6. 6. 2019, čj. 1 As 166/201929, bod 9, nebo usnesení NSS ze dne 11. 6. 2020, čj. Nad 76/202025, bod 3).

S ohledem na výše uvedené NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou (§ 110 odst. 1 věta poslední s. ř. s.). O náhradě nákladů řízení o této kasační stížnosti rozhodne krajský soud v rozhodnutí, kterým řízení o žalobě skončí.