4 As 233/2021 — Nejvyšší správní soud

4 As 233/2021- 34 - text 4 As 233/2021 - 39 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Mgr. Petry Weissové a soudců JUDr. Jiřího Pally a Mgr. Aleše Roztočila v právní věci žalobce: T.C.A.  v.o.s. Technik Control Assistance, se sídlem Dobšická 2295/2, Znojmo, zast. Mgr. Stanislavem Bodlákem, advokátem, se sídlem Sobotín 270, Petrov nad Desnou, proti žalovanému: Ministerstvo dopravy, se sídlem nábřeží Ludvíka Svobody 1222/12, Praha 1, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 8. 3. 2019, č. j. 29/2018150STK3/8, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 24. 6. 2021, č. j. 62 A 76/2019  81, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. [1] Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor dopravy (dále jen „správní orgán prvního stupně“ nebo „krajský úřad“), rozhodnutím ze dne 5. 10. 2017, č. j. JMK 143833/2017, nevyhověl žalobcově žádosti o vydání osvědčení k provozování stanice technické kontroly evidenční číslo 37.17, ul. Dobšická 2, Znojmo, pro osobní a užitková silniční motorová vozidla v blíže specifikovaných kategoriích (dále také jen „STK“) a toto osvědčení nevydal, neboť žalobce nebyl držitelem platného oprávnění k provozování této STK. [2] Žalovaný v záhlaví označeným rozhodnutím („dále jen napadené rozhodnutí“) zamítl žalobcovo odvolání a rozhodnutí správního orgánu prvního stupně potvrdil. II. [3] Žalobce se bránil proti napadenému rozhodnutí žalobou u Krajského soudu v Brně (dále jen „krajský soud“), který ji shora označeným rozsudkem (dále jen „napadený rozsudek“) zamítl jako nedůvodnou. [4] Krajský soud předně nepřisvědčil námitce nepřezkoumatelnosti napadeného rozhodnutí pro nedostatečné vypořádání odvolacích námitek a z důvodu nedostatečně zjištěného skutkového stavu. Žalovaný se s těmito odvolacími námitkami vypořádal vyčerpávajícím způsobem a pokud jde o skutkové důvody, jediným, o nějž se správní orgány opíraly, byla neexistence oprávnění žalobce k provozování STK ke dni podání jeho žádosti o vydání osvědčení. Tato skutečnost podle krajského soudu vyplývala z rozhodnutí krajského úřadu ze dne 17. 6. 2011, č. j. JMK 86642/2011, sp. zn. SJMK 86488/2011/OD/MI (dále jen „rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011“), podle nějž bylo oprávnění k provozování uvedené STK na základě žádosti žalobce podané dne 10. 6. 2011 (dále jen „žádost podaná dne 10. 6. 2011“) uděleno ode dne 1. 7. 2011 společnosti Smetana a Smetana s.r.o. Krajský soud přitom upozornil, že byť žalobce napadl rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 odvoláním, to bylo zamítnuto jako opožděné. Uvedené rozhodnutí je tudíž pravomocné a jeho zákonnost nebyla řádnými opravnými prostředky zpochybněna. [5] Krajský soud navázal, že ze žalobních tvrzení je zjevné, že žalobce zpochybňuje účinky rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011, neboť právě uvedené rozhodnutí je důvodem, pro který správní orgány nevyhověly žalobcově nynější žádosti o vydání osvědčení k provozování STK. Ve shodě se závěry vyplývajícími z usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 12. 3. 2013, č. j. 7 As 100/2010  65, pak krajský soud za jedinou pro věc rozhodnou označil otázku případné nicotnosti rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011, kterou také žalobce vznášel. [6] Krajský soud tudíž skutkový stav věci vyplývající ze správních spisů (jednak ve věci, jež je nyní předmětem řízení a také v související věci, jež byla předmětem přezkumu v řízení u krajského soudu pod sp. zn. 62 A 126/2020 a následně u Nejvyššího správního soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 4 As 232/2021 – poznámka soudu) podřadil pod relevantní právní normy a takto dospěl k závěru, rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 vydal věcně (i místně) příslušný správní orgán. Z tohoto rozhodnutí vyplývá, že krajský úřad udělil společnosti Smetana a Smetana s.r.o. oprávnění k provozování STK s datem zahájení provozu od 1. 7. 2011 a stanovil k tomu podmínky, a současně z něj plyne i to, že k uvedenému dni pozbylo platnost původní oprávnění k provozování STK, ev. č. 37.17 udělené žalobci rozhodnutím Okresního úřadu Znojmo, referátu dopravy ze dne 15. 7. 1996, č. j. dopr. 623/96Pa. Krajský soud dovodil, že krajský úřad nejen, že rozhodoval v rámci své věcné působnosti, ale též na základě platné právní úpravy [§ 54 odst. 2 a § 56 zákona č. 56/2001 Sb., o podmínkách provozu vozidel na pozemních komunikacích a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění zákona č. 307/1999 Sb., (dále jen „zákon č. 56/2001 Sb.“)]. [7] K tvrzené neexistenci žádosti společnosti Smetana a Smetana s.r.o., na základě níž mohl krajský úřad zahájit řízení o udělení oprávnění k provozování STK, krajský soud poukázal na obsah rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 a v něm uvedený odkaz na žádost žalobce podanou dne 10. 6. 2011, kterou požádal o změnu provozovatele STK (na místo žalobce na společnost Smetana a Smetana s.r.o.). V této žádosti totiž žalobce prohlásil, že si je plně vědom důsledků podané žádosti o změnu provozovatele a že nebude uplatňovat žádné nároky související s oprávněním a osvědčením k provozování STK. Uvedené posoudil krajský soud jako zřejmý projev vůle jak žalobce, tak i společnosti Smetana a Smetana s.r.o. změnit provozovatele STK a iniciovat v tomto směru příslušné řízení u krajského úřadu. [8] Krajský soud upozornil i na nemožnost dovolávat se existence dvojího paralelního oprávnění k provozování uvedené STK, jak namítal žalobce v žalobě, a to proto, že podle obsahu rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 s udělením oprávnění k provozování STK společnosti Smetana a Smetana s.r.o. současně oprávnění žalobce zanikalo. [9] Za neopodstatněnou považoval krajský soud i námitku, podle níž v rozhodné době platná právní úprava neobsahovala výslovně možnost změny provozovatele STK postupem, jaký žalobce v žádosti podané dne 10. 6. 2011 požadoval, a to opět s odkazem na její obsah. Z něj totiž dovodil zřejmý projev vůle ke změně provozovatele STK a poukázal v té souvislosti též na smysl a účel platné právní úpravy. Krajský soud dodal, že se v dané věci nemohlo jednat o zjevně právně nepřípustnou žádost žalobce (jak také žalobce tvrdil), která, za předpokladu, že o ní krajský úřad rozhodl, zakládá nicotnost rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011. Krajský soud shrnul, že rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011, ani řízení jemu předcházející není vadou nicotnosti stiženo. [10] V návaznosti na tyto závěry tudíž uzavřel, že úvahy žalovaného obsažené v napadeném rozhodnutí jsou věcně správné. Jediným oprávněným provozovatelem STK je od 1. 7. 2011 společnost Smetana a Smetana s.r.o. a správní orgány nepochybily, pokud žalobcovu žádost o vydání osvědčení k provozování STK zamítly. Nebylli žalobce v době podání žádosti o vydání osvědčení k provozování STK jejím provozovatelem, pak mu podle § 57 odst. 1 zákona č. 56/2001 Sb. nemohlo být osvědčení k provozování STK vydáno. III. [11] Žalobce (dále jen „stěžovatel“) nyní brojí proti napadenému rozsudku kasační stížností z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s. Navrhuje jej zrušit a věc vrátit krajskému soudu k dalšímu řízení. [12] Stěžovatel v kasační stížnosti především obsáhle vysvětluje a opakuje podstatu žalobních námitek jak v nynější věci (vedené u krajského soudu pod sp. zn. 62 A 76/2019), tak i v související věci (vedené u téhož soudu pod sp. zn. 62 A 126/2020, jež byla předmětem přezkumu u Nejvyššího správního soudu ve věci pod sp. zn. 4 As 232/2021 – poznámka soudu) a setrvává na stanovisku vyjádřeném v žalobě, podle nějž jsou obě správní rozhodnutí vydaná v nynější věci nezákonná a vycházejí z nedostatečně zjištěného skutkového stavu věci. Napadené rozhodnutí nadto považuje stěžovatel za nepřezkoumatelné pro nedostatečné vypořádání odvolacích námitek. [13] Stěžovatel setrvává na stanovisku, že je držitelem oprávnění k provozu STK, ev. č. 37.17, které mu bylo uděleno rozhodnutím Okresního úřadu Znojmo ze dne 15. 7. 1996, č. j. dopr. 623/96Pa, a které mu nikdy nebylo postupem podle § 59 zákona č. 56/2001 Sb. odňato. Žádost o změnu provozovatele STK podal dne 10. 6. 2011 v omylu. Rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 bylo chybně doručováno k rukám statutárního orgánu stěžovatele, nikoliv do jeho datové schránky a není tak vůbec zřejmé, kdy a komu bylo doručeno. Je proto také nejasné, zda uvedené rozhodnutí je právně účinné. Názor krajského soudu, podle nějž se provozovatelem dané STK stala na základě rozhodnutí ze dne 17. 6. 2011 společnost Smetana a Smetana s.r.o., považuje stěžovatel za nesprávný. Tato společnost o udělení daného oprávnění nikdy nepožádala, oprávnění jí tedy nemohlo být uděleno. Žádost stěžovatele o změnu provozovatele STK podaná dne 10. 6. 2011 byla nepřípustná. Krajský úřad nebyl vůbec věcně příslušný k rozhodnutí o dané žádosti. Vzhledem k tomu, že krajský úřad bez opory v zákoně udělil na základě nepřípustné žádosti stěžovatele o změnu provozovatele STK oprávnění k prov