54 Co 257/2022 — Nejvyšší správní soud

11 Kss 1/2023- 106 - text pokračování 11 Kss 1/2023 - 110 USNESENÍ Kárný senát Nejvyššího správního soudu jakožto soudu kárného složený z předsedy senátu JUDr. Tomáše Langáška, LL.M., členů JUDr. Jiřího Zavázala a Mgr. Michaela Květa a přísedících JUDr. Jana Jakovce, Mgr. Lukáše Trojana a JUDr. Olgy Rosenkranzové, Ph.D., projednal na neveřejném zasedání konaném dne 17. 4. 2023 námitky kárně obviněné: JUDr. Adriana Pilařová, soudkyně Obvodního soudu pro Prahu 8, proti rozhodnutí ministra spravedlnosti, se sídlem Vyšehradská 16, Praha 2, o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně ze dne 22. 3. 2023 č. j. MSP68/2023OPAJSO/3, a rozhodl takto: Námitky kárně obviněné proti rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně ze dne 22. 3. 2023 č. j. MSP68/2023OPAJSO/3 se zamítají. Odůvodnění: I. Dosavadní postup ve věci Ia. Kárné řízení [1] Předsedkyně Obvodního soudu pro Prahu 8 (dále též „navrhovatelka“), doručila Nejvyššímu správnímu soudu jako soudu kárnému dne 2. 2. 2023 návrh, kterým bylo zahájeno kárné řízení se soudkyní Obvodního soudu pro Prahu 8 JUDr. Adrianou Pilařovou (dále jen „kárně obviněná“ nebo „soudkyně“). Navrhovatelka navrhla uložení kárného opatření odvolání z funkce soudkyně podle § 88 odst. 1 písm. d) zákona č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích). [2] Podle navrhovatelky se kárně obviněná dopustila kárných provinění tím, že 1. jako opatrovnice pana M. K., nar. x, trvale bytem P. 6, M. 2107/68 (dále jen „opatrovanec“), ustanovená rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 21. 3. 2018 č. j. 0 Nc 22048/201729: 1.1. blíže nezjištěným způsobem nakládala s finančními prostředky opatrovance ve výši 5 800 000 Kč, které zdědil po matce, a ani přes opakované urgence opatrovnického soudu a zahájené opatrovnické řízení vedené Obvodním soudem pro Prahu 6 pod sp. zn. 0 P 186/2018 způsob nakládání s nimi nedoložila. 1.2. zneužila důvěry a kognitivního hendikepu opatrovance za tím účelem, aby se zmocnila ½ jeho nemovitosti nacházející se v k. ú. Dejvice, obec Praha – pozemek p. č. XA, jehož součástí je stavba č. p. X, a pozemek p. č. XB, jehož součástí je stavba bez č. p./č. e., garáž, vše zapsáno na LV č. X (dále též „nemovitost v Dejvicích“), za výrazně podhodnocenou cenu, čímž získala na úkor poškozeného ½ nemovitosti za cenu 5 000 000 Kč (kterou sama stanovila a algoritmus stanovení nevysvětlila), tedy minimálně o 1 650 000 Kč nižší, než na jakou byla odhadnuta odhadcem Ing. P. M. v dědickém řízení více než rok před uzavřením této kupní smlouvy, přičemž obdobná nemovitost byla v daném místě nabízena za částku 27 990 000 Kč, celková škoda způsobená opatrovanci tak mohla činit až 8 995 000 Kč (½ z 27 990 000 Kč po odečtení sjednané kupní ceny 5 000 000 Kč), 1.3. celou shora uvedenou nemovitost nechala zastavit (tedy nejen její nabývaný podíl), aby sama dosáhla na hypoteční úvěr, 1.4. za částku nejméně 2,2 milionu korun, přičemž finanční prostředky pocházely od opatrovance, nechala opravit celou shora uvedenou nemovitost, tedy i v rozsahu svého podílu, přičemž je sporné, jaký význam toto zhodnocení pro opatrovance má, čímž mu způsobila další škodu, neboť minimálně z poloviny nejde o prostředky vynaložené v jeho prospěch, 1.5. do shora uvedené nemovitosti se nastěhovala a dle svého tvrzení platí opatrovanci nájemné měsíční částkou 10 000 Kč; jak k ní dospěla, nevysvětlila, uvedla, že ji zaplatila „jednorázově dopředu“ – když uvedené však opět ani přes výzvu nedoplnila, 1.6. nechala opatrovance žít v přesvědčení, že nedisponuje dostatečnými finančními prostředky na to, aby mohl žít ve vlastním domě, a umístila jej dne 16. 2. 2021 do X, kde do současnosti pobývá. 2. Dále se podle navrhovatelky kárně obviněná dopustila kárného provinění tím, že se dne 16. 1. 2023, přestože jí ve výkonu práce nebránily překážky v práci či čerpání dovolené, nedostavila v 8.00 hodin do areálu Psychiatrické léčebny v Bohnicích (dále jen „PL Bohnice“), kde měla nařízené jiné soudní roky – zhlédnutí osob umístěných v psychiatrické léčebně, a to ve věcech sp. zn. 28 L 91/2023, 28 L 92/2023, 28 L 93/2023, 28 L 98/2023, 28 L 99/2023 a 28 L 101/2023, místo toho se pohybovala na blíže neurčeném místě v Praze. Ke zhlédnutí se do PL Bohnice dostavila až po urgenci opatrovníka umístěných JUDr. J. Ž. a po výzvě místopředsedkyně soudu Mgr. Blanky Jarolímkové, přičemž jako důvod své nepřítomnosti nejprve uváděla, že zhlédnutí namísto ní měl provést zastupující soudce JUDr. Michal Vacek a že ona hodlala přijít do práce, kde bude psát usnesení, následně uváděla, že v dopoledních hodinách doprovázela příbuzného do nemocnice; a to vše přes to, že za obdobné jednání jí bylo uloženo kárné opatření rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne 22. 11. 2021 č. j. 16 Kss 3/2021173. Ib. Rozhodnutí ministra spravedlnosti o dočasném zproštění výkonu funkce soudkyně [3] Ministr spravedlnosti (dále jen „ministr“) rozhodnutím č. j. MSP68/2023OPAJSO/3 ze dne 22. 3. 2023 kárně obviněnou dočasně zprostil výkonu funkce soudkyně podle § 100 odst. 1 písm. b) zákona o soudech a soudcích, a to na dobu do pravomocného skončení kárného řízení. Rozhodnutí bylo soudkyni doručeno dne 24. 3. 2023. [4] V odůvodnění rozhodnutí ministr nejprve zrekapituloval kárný návrh a konstatoval, že zahájením řízení před kárným soudem, v němž je navrženo kárné opatření odvolání z funkce soudkyně, je splněna formální podmínka pro dočasné zproštění výkonu funkce. Následně se ministr zabýval splněním podmínky materiální, tj. zda je vzhledem k jednání, které je soudkyni kladeno za vinu v návrhu na zahájení kárného řízení, a vzhledem k povaze soudcovské funkce namístě, aby do doby pravomocného rozhodnutí v kárném řízení tato soudkyně nevykonávala svou funkci. Dospěl přitom k závěru, že míra závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, je tak vysoká, že její setrvání ve funkci soudkyně po dobu kárného řízení je naprosto neslučitelné se zájmy chráněnými § 87 odst. 1 zákona o soudech a soudcích. Zdůraznil, že nedostavení se do areálu PL Bohnice představuje opakování vážných nedostatků v krátké době (s ohledem na dřívější kárné odsouzení) a že jednání související se správou majetku opatrovance je velmi závažné a budou je muset posoudit též orgány činné v trestním řízení z hlediska trestní odpovědnosti soudkyně. Podle ministra tak v dané věci intenzita závažnosti jednání, které je kárně obviněné kladeno za vinu, a veřejný zájem na zajištění důvěry v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů převažují nad individuálním zájmem soudkyně, takže rozhodnutí o dočasném zproštění výkonu funkce neporušuje její právo na nerušený výkon funkce. Ic. Námitky dočasně zproštěné soudkyně proti rozhodnutí ministra [5] Proti rozhodnutí ministra podala kárně obviněná včasné námitky, kterými se domáhá jeho zrušení. [6] Kárně obviněná uvedla, že se ničeho z toho, co je jí kladeno za vinu, nedopustila a trestní oznámení i kárný návrh byly podány, aniž si jejich autoři cokoliv prověřili. Pro celou věc jsou přitom podle soudkyně zásadní dvě právní východiska. Zaprvé její opatrovanec je plně svéprávný, což prokázal znalecký posudek zadaný soudem a provedený znaleckým ústavem – Ústřední vojenskou nemocnicí. A zadruhé za tři roky, po které kárně obviněná opatrovanci se správou jmění pomáhá, hodnota jeho jmění uprostřed největší inflace a recese velmi vzrostla. V roce 2020 byl kvůli dědickému řízení vypracován znalecký posudek, dle něhož činila hodnota jmění opatrovance necelých 18 milionů korun, přičemž nyní dle kárně obviněné činí asi 24 milionů korun. Situace je tedy podle soudkyně absurdní a pro běžného člověka neuvěřitelná. [7] Dále soudkyně vysvětlovala svůj vztah k opatrovanci, který je jejím bratrancem, přičemž s jeho rodinou žila od roku 1982 a dlouhodobě o něj a jeho matku i otce (svou tetu a strýce) pečovala. Způsob nakládání s majetkem jejího bratrance byl určen již řadu let před smrtí jeho rodičů (včetně jejich závěti částečně ve prospěch kárně obviněné), což bylo podrobně popsáno ve zprávě o poměrech opatrovance pro Obvodní soud pro Prahu 6. S instrukcemi rodičů, co se má s opatrovancem a jeho majetkem dít po jejich smrti, přitom byla seznámena i další rodina a nejbližší sousedé. Jediné pochybení, které kárně obviněná uznala, je, že soudu podala zprávu pozdě. To však bylo způsobeno tím, že matka opatrovance zemřela 4. 4. 2020 v době první vlny onemocnění covid19 a kárně obviněná se o něho v dané době starala nejprve sama, později s jeho dvěma dalšími bratranci, přitom byl jako kvadruplegik se zavedeným močovým katetrem, který vyžadoval 24 hodin denně odbornou pomoc, reálně ohrožen na životě. V období pandemie totiž zařízení, do nichž by mohl být opatrovanec umístěn, nové klienty nepřijímala. Zprávu tedy podala opožděně proto, že se namísto jejího sepisování věnovala péči o bratrance a nutné správě jeho majetku. [8] Opatrovanec pak dle kárně obviněné netrpí kognitiv