3 As 398/2020 — Nejvyšší správní soud

3 As 398/2020- 73 - text  3 As 398/2020 - 76 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Mgr. Radovana Havelce a soudců Mgr. Jana Kratochvíla a JUDr. Tomáše Rychlého ve věci žalobkyně: Mgr. S. B., zastoupena advokátem JUDr. Mgr. Filipem Rigelem, se sídlem Teplého 2786, Pardubice, proti žalované: městská státní zástupkyně v Brně, se sídlem Polní 41, Brno, zastoupené advokátem JUDr. Radkem Ondrušem, sídlem Bubeníčkova 42, Brno, proti rozhodnutí žalované ze dne 20. 6. 2018, sp. zn. 1 SPR 365/2018, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 26. 11. 2020, č. j. 30 A 137/2018-98, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalované se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně je státní zástupkyní na Městském státním zastupitelství v Brně. [2] Dne 17. 5. 2018 městská státní zástupkyně v Brně (žalovaná, vedoucí státní zástupkyně žalobkyně) přidělila žalobkyni k dozoru tři trestní věci, včetně sp. zn. 4 ZN 2188/2014. V přiděleném spise sp. zn. 4 ZN 2188/2014 se nacházela nevyřízená stížnost poškozeného proti rozhodnutí, jímž policejní orgán odložil případ krádeže a poškození cizí věci, a dále postoupení této stížnosti policií, které došlo na Městské státní zastupitelství v Brně dne 17. 4. 2018 [3] Ještě ten samý den, 17. 5. 2018, zaslala žalobkyně přípis vedoucí státní zástupkyni, v němž vysvětlovala, proč považuje přidělení věci za nepřípustné. Zároveň ji požádala, aby věc sp. zn. 4 ZN 2188/2014 převedla zpět na svého náměstka a přidělila místo toho žalobkyni novou věc. [4] Na to žalovaná reagovala přípisem ze dne 24. 5. 2018, v němž žalobkyniny argumenty odmítla. Vysvětlila jí důvody svého postupu a upozornila ji, že je i nadále dozorovou státní zástupkyní v dané věci. Prodloužila jí interní lhůtu k vyřízení stížnosti do 17. 6. 2018. [5] Dne 12. 6. 2018 žalobkyně zaslala žalované nový přípis, který poslala na vědomí též krajskému státnímu zástupci, vrchnímu státnímu zástupci a nejvyššímu státnímu zástupci. V něm uvedla, že převedení všech tří spisů odmítá a dále rozvedla svou argumentaci k nezákonnosti přidělení těchto věcí. [6] Po seznámení s tímto přípisem si žalovaná vyžádala spis sp. zn. 4 ZN 2188/2014. Z něj zjistila, že žalobkyně v něm dosud neučinila žádný úkon. Dne 20. 6. 2018 jí proto postupem dle § 30 odst. 3 zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství bez dalšího udělila v záhlaví rozsudku označenou písemnou výtku za neodůvodněné průtahy v trestní věci sp. zn. 4 ZN 2188/2014, neboť ve stanovené lhůtě do 17. 7. 2018 nerozhodla o stížnosti proti usnesení policejního orgánu a ve věci neučinila ani žádný jiný úkon. [7] Krajský soud žalobu žalobkyně proti výtce zamítl. [8] Krajský soud shledal, že jednání žalobkyně je v rozhodnutí o výtce dostatečně specifikováno. Co se týká právní kvalifikace, žalovaná v textu výtky výslovně neuvedla, že vytknuté průtahy představují porušení povinnosti státního zástupce zakotvené v § 24 odst. 1 zákona o státním zastupitelství. To je však dle krajského soudu zcela zřejmé z textu výtky. Výslovný odkaz na zákonné ustanovení je sice pochybením, avšak ne takové závažnosti, aby vedlo k nepřezkoumatelnosti, resp. ke zrušení napadené výtky. [9] Krajský soud neshledal procesní vadu ani v tom, že by žalovaná udělení výtky se žalobkyní předem neprojednala. Uvedl, že výslovné písemné pozvání žalobkyně, aby se dostavila k žalované právě za účelem projednání možného udělení výtky, by jistě představovalo „procesně vzorný postup“. Podstatné však je, zda hrozící postih ze strany vedení musel být státnímu zástupci zřejmý, zda s ohledem na okolnosti takříkajíc „nevisel ve vzduchu“. [10] V dané věci muselo být dle krajského soudu žalobkyni zřejmé, že jí udělení výtky hrozí, jestliže zůstala nečinná i poté, co jí žalovaná písemně stanovila novou (prodlouženou) lhůtu k vyřízení stížnosti a upozornila ji, aby vzala v potaz, že i nadále (navzdory svým již projeveným výhradám) zůstává dozorovou státní zástupkyní v trestní věci sp. zn. 4 ZN 2188/2014. Na tento jednoznačně projevený postoj své vedoucí státní zástupkyně žalobkyně reagovala sdělením ze dne 12. 6. 2018, v němž se na téměř třech stranách věnuje důvodům, proč přidělení věci sp. zn. 4 ZN 2188/2014 nadále odmítá, a proč je považuje za šikanózní, zastrašující a narušující její nezávislost. Plně tedy využila svého práva vyjádřit se k věci. [11] Pokud jde o důvodnost udělení výtky, krajský soud odkázal na rozhodnutí kárného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 27. 5. 2019, č. j. 12 Ksz 7/2018-160. V něm kárný senát shledal stěžovatelku vinnou kárným proviněním, že po přidělení věci vedené pod sp. zn. 4 ZN 2188/2014 v době od 21. 6. 2018 do 2. 7. 2018 vyjadřovala svůj nesouhlas s přidělením trestní věci sp. zn. 4 ZN 2188/2014 k výkonu dozoru nad zachováváním zákonnosti v přípravném řízení a tento dozor zcela vědomě nevykonávala. Jednalo se tedy o typově stejný skutek jako v nyní posuzovaném případě, jen o jiné období. Kárný senát přitom odmítl argumentaci žalobkyně, že jí byl spis sp. zn. 4 ZN 2188/2014 přidělen k dozoru nezákonně a její nečinnost při jeho vyřizování byla obhajitelná. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření žalované [12] Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku krajského soudu bránila kasační stížností. Konkrétně vznesla následující kasační námitky: 1. Výtka neobsahuje vymezení údajně porušených právních předpisů. 2. Stěžovatelka nedostala prostor, aby před udělením výtky byla slyšena. To je v přímém rozporu se závěry rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu v usnesení ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016-41. 3. Žalovaná ve věci provedla fakticky dohled, který však nebyl proveden řádně podle § 12e zákona o státním zastupitelství. 4. Spis sp. zn. 4 ZN 2188/2014 byl na stěžovatelku převeden nezákonně. [13] Žalovaná navrhla zamítnutí kasační stížnosti. Ztotožnila se se závěry krajského soudu. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem [14] Nejvyšší správní soud posoudil kasační stížnost v mezích jejího rozsahu a uplatněných důvodů a zkoumal, zda napadené rozhodnutí netrpí vadami, k nimž by musel přihlédnout z úřední povinnosti (§ 109 odst. 3 a 4 soudního řádu správního). III.1 Obecně k výtkám [15] Podle § 30 odst. 3 zákona o státním zastupitelství, drobné nedostatky a poklesky může vedoucí státní zástupce státnímu zástupci písemně vytknout, aniž by podal návrh na zahájení kárného řízení. [16] Z judikatury Nejvyššího správního soudu k výtkám (viz zejména usnesení rozšířeného senátu Nejvyššího správního soudu ze dne 10. 7. 2018, č. j. 9 As 79/2016-41, body 55 a 79; a rozsudky Nejvyššího správního soudu ze dne 24. 3. 2021, č. j. 2 As 209/2020-36, bod 18; a ze dne 28. 1. 2022, č. j. 3 As 364/2019-51, bod 26) vyplývá následující. [17] Výtka ukládaná vedoucím či dohledovým orgánem představuje opatření na pomezí mezi neformálními manažerskými nástroji a návrhem na zahájení kárného řízení. Výtka je oproti zahájení kárného řízení a uložení kárného opatření pojímána jako méně přísné opatření oprávněné úřední osoby (dohledového orgánu). Účelem výtky je možnost flexibilně postihnout takové nedostatky a poklesky v činnosti státního zástupce, jež svojí menší závažností neodůvodňují zahájení kárného řízení. V praxi se zpravidla jedná o kratší a ojedinělé průtahy v řízení, drobná porušení procesních předpisů, či drobné poklesky v chování, které odporují profesním etickým zásadám. [18] Uložení výtky nepodléhá formálnímu správnímu řízení. Na postup předcházející vydání výtky a na její obsah (ať již po stránce formální či obsahové) nelze klást stejné požadavky jako na správní řízení a správní rozhodnutí (jakkoli se jedná o správní rozhodnutí ve smyslu soudního řádu správního). Výtka však musí být vydávána v rámci určitého formalizovaného postupu, v němž jsou respektovány základní zásady činnosti správních orgánů dle § 2 až 8 správního řádu. Státní zástupce zejména musí dostat prostor k vyjádření. Uložení výtky nesmí být pro dotčenou osobu překvapivé. V rozhodnutí o výtce musí být vymezen skutek (včetně jeho právního posouzení) a alespoň stručné odůvodnění. III.2 Určitost výtky [19] Krajský soud byl názoru, že jednání žalobkyně je v rozhodnutí o výtce dostatečně specifikováno. Nejvyšší správní soud se s jeho hodnocením ztotožňuje. [20] Podle Nejvyššího správního soudu je podstatné, že rozhodnutí o výtce není rozhodnutím o správním deliktu, a není dokonce ani rozhodnutím o kárném provinění. V žádném případě se tedy na rozhodnutí o výtce neaplikuje trestní větev čl. 6 evropské Úmluvy o ochraně lidských práv. Proto lze akceptovat i nižší požadavky na formální podobu výtky. Podstatné je, aby osoba, které byla výtka uložena, věděla, v čem je spatřováno její závadné jednání. To z toho důvodu, aby mohla do budoucna své jednání napravit, nebo aby se mohla proti uložení výtky účinně bránit. [21] V daném případě j