6 As 59/2022 — Nejvyšší správní soud

6 As 59/2022- 41 - text  6 As 59/2022 - 44 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Filipa Dienstbiera, soudce Tomáše Langáška a soudkyně Veroniky Juřičkové v právní věci navrhovatelky: obec Kostice, sídlem nám. Osvobození 445/14, Kostice, zastoupené Mgr. Pavlem Jurečkou, advokátem, sídlem Sadová 1688/1, Hodonín, proti odpůrci: Jihomoravský kraj, sídlem Žerotínovo náměstí 449/3, Brno, zastoupeného JUDr. Petrem Fialou, advokátem, sídlem Helfertova 2040/13, Brno, za účasti: NET4GAS, s.r.o., sídlem Na Hřebenech II 1718/8, Praha 4, zastoupené Mgr. Vítem Stehlíkem, advokátem, sídlem Na Příkopě 854/14, Praha 1, o návrhu na zrušení opatření obecné povahy Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje vydaného usnesením Zastupitelstva Jihomoravského kraje č. 2836/20/Z33 ze dne 17. 9. 2020, o kasační stížnosti navrhovatelky proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 27. 1. 2022, č. j. 65 A 9/2021  117, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Navrhovatelka nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Odpůrci se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. IV. Osobě zúčastněné na řízení se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a řízení před krajským soudem [1] Navrhovatelka se u Krajského soudu v Brně domáhala zrušení opatření obecné povahy – Aktualizace č. 2 Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje, vydaného Zastupitelstvem Jihomoravského kraje dne 17. 9. 2020 usnesením č. 2836/20/Z33, účinného ode dne 31. 10. 2020. [2] Aktualizace č. 2 byla provedena v návaznosti na návrh osoby zúčastněné na řízení jako oprávněného investora a týkala se úpravy vymezení koridoru TEP03 pro umístění vysokotlakého plynovodu „VTL plynovod KS Břeclav – Poštorná“. [3] Krajský soud návrh zamítl. [4] Krajský soud nepovažoval usnesení, kterým zastupitelstvo odpůrce rozhodlo o námitkách uplatněných proti aktualizaci ZÚR, ani usnesení, kterým vydalo aktualizaci ZÚR za neurčité. Soud zrekapituloval, že z výpisu usnesení z 33. zasedání Zastupitelstva Jihomoravského kraje konaného dne 17. 9. 2020 vyplývá, že podle bodu 2 zastupitelstvo odpůrce rozhodlo o námitkách uplatněných proti aktualizaci zásad územního rozvoje „tak, jak je uvedeno v návrhu rozhodnutí o námitkách, který v souladu s § 42 odst. 4 ve spojení s § 39 odst. 4 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, připravil Krajský úřad Jihomoravského kraje a který je uveden v kapitole J) textové části odůvodnění přílohy zápisu.“ Dle bodu 3 téhož výpisu usnesení zastupitelstvo odpůrce vydalo aktualizaci zásad územního rozvoje „formou opatření obecné povahy podle zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle návrhu uvedeného v příloze zápisu.“ [5] Ze spisové dokumentace je zřejmé, že jak návrh aktualizace zásad územního rozvoje, tak návrh rozhodnutí o námitkách, byly podkladem pro rozhodování zastupitelstva odpůrce (příloha č. 1 materiálu pro rozhodování zastupitelstva), přičemž po tomto rozhodnutí byly uvedeny jako přílohy předmětného zápisu ze zasedání zastupitelstva odpůrce. Z obou bodů usnesení zastupitelstva bylo dle soudu zcela zřejmé, co znamenají pojmy „podle návrhu uvedeného v příloze zápisu“ či „podle návrhu rozhodnutí o námitkách (…), který je uveden v kapitole J) textové části odůvodnění přílohy zápisu“. [6] Soud neshledal důvodnou ani námitku porušení práv veřejnosti podávat připomínky v důsledku projednávání formou vzdáleného přístupu. Upozornil, že navrhovatelka své námitky zjevně uplatnila, hájí tedy práva jiných osob, nikoliv svoje. Nadto konstatoval, že právě tento způsob veřejného projednání s ohledem na epidemiologickou situaci umožnil participaci co největšímu počtu osob z řad veřejnosti. Veřejného projednání se tak mohli účastnit například i lidé v karanténě, případně ti lidé, kteří by se s ohledem na obavy o své zdraví projednání osobně neúčastnili. Lhůty pro seznámení se s návrhem a pro podávání námitek a připomínek (§ 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona) byly dodrženy. [7] K námitce rozporu aktualizace s § 40 stavebního zákona, neboť se bude jednat o nový liniový prvek v krajině, který bude indikovat nové případné střety s identifikovanými hodnotami území, soud uvedl, že navrhovatelka netvrdí, jak by v důsledku navrhovaného koridoru mělo dojít ke zhoršení dostupnosti území, zhoršení prostupnosti krajiny či její větší fragmentaci, což jsou identifikované hodnoty území dle Politiky územního rozvoje, s nimiž má navrhovaný koridor plynovodu vyvolat nové střety. Nadto poukázal na skutečnost, že navrhovaný koridor TEP03 je veden souběžně se stávajícím plynovodem. Napadená aktualizace se zabývala hledisky dle § 40 stavebního zákona a taktéž z vypořádání námitky navrhovatelky je zřejmé, v jakém rozsahu se o nový liniový prvek jedná a jaké případné střety tento prvek vyvolá s identifikovanými hodnotami území. [8] Krajský soud nepřisvědčil žalobní námitce ohledně nepřezkoumatelnosti vypořádání námitky města Břeclav. Upozornil, že navrhovatelky se jí uváděné skutečnosti nijak netýkají, nadto je z textové části aktualizace (s. 69) seznatelné, jakým způsobem bylo námitce města Břeclav částečně vyhověno. [9] Soud rovněž nesdílel přesvědčení navrhovatelky o nedostatečném vypořádání jí uplatněné námitky týkající se proporcionality zásahu do její samostatné působnosti a práva na samosprávu. Poukázal na strany 71 až 82, resp. konkrétně strany 76 a 77 textové části aktualizace, na nichž se odpůrce s uplatněnou námitkou navrhovatelky podrobně vypořádal. [10] Samotné posouzení proporcionality přijatého návrhu shledal soud správným. Poukázal na skutečnost, že přijatá úprava vymezeného koridoru plynovodu se ve finále nachází dále od zastavěného území navrhovatelky než původní varianta. Snaha o minimalizaci dopadů změny vedení koridoru do území se promítá zejména v jeho souběžném vedení s již existujícím plynovodem. Prodloužení trasy koridoru až ke státním hranicím se již nijak neprojevuje v katastrálním území navrhovatelky. K územním rezervám na území navrhovatelky, jež mají být změnou dotčeny, soud odkázal na odůvodnění rozhodnutí o námitkách, v němž odpůrce vyložil, že úprava koridoru TEP03 neovlivní územní rezervy R5 a R6 nad rámec stávajících limitů a nedojde tak k zvětšení již existujících omezení. [11] Krajský soud uzavřel, že pokud navrhovatelka argumentuje zájmem obyvatel žijících na jejím území, pomíjí skutečnost, že rovněž odpůrce sledoval zájem obyvatel žijících na území navrhovatelky, ale rovněž na území celého kraje. Nadto určitý pohled navrhovatelky na ideální využití svého území může kolidovat se zájmy nadmístního významu, které navrhovatelka není schopna zcela posoudit, neboť je to v rámci územního plánování úkolem odpůrce. II. Kasační stížnost a vyjádření odpůrce [12] Proti rozsudku krajského soudu podala navrhovatelka (stěžovatelka) kasační stížnost. [13] Stěžovatelka namítá, že ze znění usnesení zastupitelstva nelze učinit závěr o tom, o jakém zápisu, ani o jakých přílohách zápisu se v usnesení hovoří a rozhodně nelze učinit závěr o tom, že je myšlen zápis z tohoto 33. zasedání zastupitelstva. V době hlasování zastupitelů takový zápis neexistoval a nebylo tedy možné o takovém dokumentu hlasovat. Pokud soud učinil závěr, že pojmem zápis a příloha zápisu je myšlen zápis a příloha zápisu z jednání zastupitelstva Jihomoravského kraje ze dne 17. 9. 2020, pak je takový závěr nesprávný, neboť jej nelze učinit pouze na základě možné shody textace listiny sloužící jako podklad pro jednání zastupitelstva a listiny přiložené k zápisu z jednání zastupitelstva vyhotovenému až po skončení tohoto jednání. Soud svůj závěr ani dostatečně neodůvodnil. [14] Krajský soud dle stěžovatelky dále pochybil při hodnocení námitky týkající se projednání aktualizace ZÚR, neboť vůbec neřešil, zda byla dodržena zásada veřejnosti a ústnosti veřejného projednání aktualizace ZÚR dle § 172 odst. 3 a 4 správního řádu tím, že přímý přenos z veřejného projednání měl být přístupný na internetu a své příspěvky do diskuze bylo možné podávat prostřednictvím telefonického spojení. Veřejná vyhláška týkající se konání veřejného projednání návrhu neobsahovala poučení o možnosti uplatnit u správního orgánu písemné připomínky nebo na veřejném projednání ústní připomínky. V oznámení i poučení se hovoří pouze o dotazech, či příspěvcích do diskuze a způsobu jejich podávání prostřednictvím telefonického hovoru. Stěžovatelka má však za to, že takovou formou nelze učinit podání podle správního řádu, k čemuž odkazuje na rozsudek ze dne 30. 5. 2017, č. j. 7 As 331/2011632. Při veřejném projednání tak veřejnosti nebylo umožněno podávat připomínky. [15] Stěžovatelka dále setrvává na své žalobní námitce, že odpůrce se nedostatečně vypořádal s námitkami podanými městem Břeclav. Rozhodnutí o námitkách naplňuje dle stěžovatelky formální znaky správního rozhodnutí (§ 68 odst. 3 správ