7 Afs 31/2022 — Nejvyšší správní soud

7 Afs 31/2022- 48 - text  7 Afs 31/2022 - 52 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Tomáše Foltase a Lenky Krupičkové v právní věci žalobkyně: RADEAN s. r. o., se sídlem U Nikolajky 2078/26, Praha 5, zastoupen JUDr. Zdeňkem Hromádkou, advokátem se sídlem třída Tomáše Bati 385, Zlín, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha 1, za účasti osoby zúčastněné na řízení: Ministerstvo pro místní rozvoj, se sídlem Staroměstské nám. 932/6, Praha 1, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 18. 1. 2022, č. j. 3 A 199/2018218, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Osoba zúčastněná na řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. [1] Rozhodnutím ze dne 29. 6. 2018 č. j. MF13092/2016/120325 (dále též „napadené rozhodnutí“) žalovaný zamítl návrh žalobkyně na určení neplatnosti výpovědi smlouvy o poskytnutí dotace na individuální projekt z Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Střední Morava ze dne 19. 10. 2015 (dále též „výpověď dotační smlouvy“), doručené žalobkyni Úřadem Regionální rady regionu soudržnosti Střední Morava (dále též „poskytovatel dotace“). II. [2] Žalobkyně podala proti rozhodnutí žalovaného žalobu u Městského soudu v Praze (dále též „městský soud“), který ji v záhlaví uvedeným rozsudkem zamítl. Konstatoval, že žalovaný i poskytovatel dotace došli na základě zákonně provedené kontroly ke správným závěrům o tom, že žalobkyni neměla být dotace vůbec poskytnuta, neboť časově poslední vyhotovené účetní výkazy za roky 2010 a 2011 prokazovaly finanční zdraví žalobkyně pouze v eliminační hodnotě F. Podle validních účetních výkazů za roky 2010 a 2011 učinili společníci vklady do společnosti ve výši 5,5 mil. Kč, a to formou půjčky od společníka, nikoli formou příplatku mimo základní kapitál, čímž došlo k jejich zaúčtování jako cizích zdrojů, které proto nepatřily do vlastního majetku žalobkyně. Ani následný „převod“ půjček společníků do vlastního jmění společnosti coby příplatků nemůže mít vliv na již uzavřená účetní období 2010 a 2011, tudíž nemohl mít vliv ani na vyhodnocení jejího finančního zdraví. Městský soud se ztotožnil se závěry žalovaného a osoby zúčastněné na řízení, že sestavení účetních závěrek zohledňujících příplatky mimo základní kapitál nemělo předcházet souhlasu valné hromady a že o příplatcích bylo možno účtovat až za období roku 2012 a nikoli zpětně za období let 2010 a 2011, které již nemohlo být z tohoto hlediska souhlasem valné hromady zpětně ovlivněno (§ 121 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, dále též „obchodní zákoník“). Finanční prostředky vložené společníky se staly majetkem žalobkyně až v návaznosti na souhlas valné hromady ze dne 12. 4. 2012. Na správnost těchto závěrů nemá podle městského soudu vliv ani to, že účetní výkazy předložené se žádostí o dotaci byly potvrzeny na finančním úřadě dne 15. 8. 2012 a že společníkům žalobkyně nebylo prokázáno trestné jednání související s těmito výkazy. Fakt, že společníkům žalobkyně nebyl prokázán úmyslný trestný čin, neznamená, že se tito společníci nemohli dopustit pochybení podle jiného právního předpisu než trestního zákoníku. Stejně tak to, že nebyly splněny předpoklady k vydání zajišťovacích příkazů (které byly v souvislosti výpovědí veřejnoprávní smlouvy vydány), neznamená, že nebyly splněny podmínky pro vypovězení dotační smlouvy. Předložené účetní výkazy dokládající finanční zdraví žalobkyně v hodnotě D (tedy účetní výkazy „zoptimalizované“ a předložené k žádosti o dotaci) totiž byly vyhotoveny dříve (dne 26. 3. 2011 v 8:30 hod. a dne 26. 3. 2012 v 18:02 hod.) než účetní výkazy, které jimi měly být opravovány, tj. účetní výkazy, jimiž disponoval finanční úřad a které prokazovaly finanční zdraví žalobkyně v hodnotě F (ty byly vyhotoveny dne 26. 3. 2011 ve 13:45 hod. a dne 2. 4. 2012 v 9:48 hod.). Účetní závěrky předložené se žádostí o dotaci proto reálnou majetkovou situaci žalobkyně za období let 2010 a 2011 neodrážejí. [3] Městský soud nepřisvědčil ani námitkám týkajícím se opomenutých důkazů a tendenčního zneužití neprokázaného podezření na trestnou činnost společníků. Veškeré podle žalobkyně opomenuté skutečnosti byly vyhodnoceny a zohledněny v řízení o zrušení zajišťovacích příkazů. Navíc se tyto opomenuté důkazy nevztahují k řízení o výpovědi dotační smlouvy. Správní orgány stran výpovědi smlouvy primárně nevycházely ze skutečností souvisejících se zahájeným trestním stíháním, avšak ty byly důvodem pro započetí kontroly, která následně vyústila až ve vypovězení smlouvy. [4] Městský soud se neztotožnil ani s tvrzením, že by poskytovatel dotace postupoval vrchnostensky i ve fázi po uzavření veřejnoprávní smlouvy, přičemž nebyla respektována zásada pacta sunt servanda. Výpovědní důvody byly v projednávaném případě konsensuálně sjednány v čl. 16 dotační smlouvy. Nesrovnalosti ohledně povinností, které měla žalobkyně splnit před poskytnutím dotace, byly zjištěny až v průběhu kontroly během léta 2015 (finanční zdraví v eliminační hodnotě F). Za splnění podmínek pro poskytnutí dotace a všech dalších povinností spojených se žádostí o dotaci plně odpovídá žadatel o dotaci. Nedošlo tak k porušení zásady legitimního očekávání a rada nepostupovala vrchnostensky ve fázi po uzavření veřejnoprávní smlouvy. Rovněž není rozhodné, zda jde o vznik jednotlivé nesrovnalosti nebo více nesrovnalostí, neboť jednoznačně došlo k porušení kritérií pro poskytnutí dotace, a tedy ke vzniku nesrovnalostí ohledně jejího poskytnutí. [5] Za nepřípadnou označil městský soud i argumentaci, že předmětná veřejnoprávní smlouva obchází zákon. Pokud se to žalobkyně domnívá, měla se obrátit na příslušný správní orgán s návrhem na přezkum souladu veřejnoprávní smlouvy se zákonem podle § 165 a násl. správního řádu. Předmětné ujednání smlouvy o poskytnutí dotace dle městského soudu nemá účinky odstoupení, nýbrž se jedná o řádné vypovězení smlouvy. [6] Ke vztahu výpovědi dotační smlouvy a daňového řízení, k jehož zahájení došlo právě v návaznosti na vypovězení smlouvy, městský soud uvedl, že daňové řízení nesouvisí s tímto soudním řízením natolik úzce, jak tvrdí žalobkyně. V případě, že by městský soud dospěl k závěru, že výpověď dotační smlouvy byla neoprávněná, daňové řízení by „pozbylo základu, z něhož vyvstalo“. Úkolem městského soudu bylo posoudit napadené rozhodnutí a okolnosti výpovědi dotační smlouvy, nikoli tvrzené průtahy v daňovém řízení, nebo to, že žalovaný rozšířil v odvolacím řízení proti platebnímu výměru ze dne 13. 11. 2015, č. j. OKNPRK 12/2015, skutkovou podstatu tvrzeného porušení rozpočtové kázně o další jednání, k němuž mělo ze strany žalobkyně dojít až po vypovězení dotační smlouvy. Žalovaný se podle městského soudu dodatečně nesnaží legalizovat výpověď dotační smlouvy tendenčním přidáváním skutkových podstat porušení rozpočtové kázně, k nimž mělo ze strany žalobkyně dojít až po vypovězení dotační smlouvy. Otázka, zda se žalobkyně po vypovězení dotační smlouvy dopustila dalšího porušení rozpočtové kázně, neměla být řešena v tomto soudním řízení, neboť na posouzení napadeného rozhodnutí nemá vliv. III. [7] Proti rozsudku městského soudu podala žalobkyně (dále též „stěžovatelka“) v zákonné lhůtě kasační stížnost z důvodů uvedených v § 103 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále též „s. ř. s.“). Vady napadeného rozsudku váže k otázce, zda byly splněny skutkové předpoklady pro možnost dotační smlouvu vůbec vypovědět, přičemž vedle toho stojí nesprávně posouzená platnost ujednání o výpovědi s faktickými účinky odstoupení od smlouvy, vyloučenými právě u veřejnoprávních smluv zákonem. [8] Její postup nebyl účelový, ani podvodný, jak se pokouší tvrdit žalovaný. Neshledává nic účelového na jednání, při kterém provedla účetní operaci – změnu pohledávky z půjčky na příplatek mimo základní kapitál. Tato konverze neměla v posuzovaném případě jakýkoliv materiální vliv na její bonitu. Použité peněžní prostředky byly poskytnuty ze strany dvou (jediných) společníků a následný účetní režim hrál pouze formální roli. V tomto případě měla společnost k dispozici 5,5 mil. Kč a usilovala o získání dotační pomoci pro projekt, který splňoval kritéria veřejného zájmu pro jeho podporu. Naneštěstí byla částka 5,5 mil. Kč evidována v „nesprávné“ kolonce a její přesun vyžadoval formální souhlas valné hromady. Poskytovatel dotace měl zohlednit, že valnou hromadu tvoří právě ti dva společníci, kteří půjčku poskytli. Formální souhlas valné hromady je irelevantní, protože valnou hromadu představovali peníze poskytující společníci. Formální souhlas valné hromady by nic nezměnil na tom, že stěžovatelka těmito finančními prostředky disponovala. Souhlas s převedením peněz na příplatek mimo základní kapitál pak již byl udělen pouze „pro forma“ a potvrdil to, co platilo od počátku (že částka 5,5