8 Afs 297/2021 — Nejvyšší správní soud

8 Afs 297/2021- 43 - text  8 Afs 297/2021-48 pokračování U S N E S E N Í Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Jitky Zavřelové a soudců Faisala Husseiniho a Petra Mikeše v právní věci žalobkyně: Omya CZ s.r.o., se sídlem Lipová-lázně 765, Lipová-lázně, zastoupená JUDr. Vilémem Šilarem, advokátem se sídlem Bělehradská 679/94, Praha 2, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, se sídlem Budějovická 7, Praha 4, proti rozhodnutí žalovaného ze dne 19. 11. 2019, čj. 49243-2/2019-900000-314, v řízení o kasační stížnosti žalovaného proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci ze dne 24. 8. 2021, čj. 65 Af 4/2020-58, takto: I. Soudnímu dvoru Evropské unie se předkládá následující předběžná otázka Má být pátá odrážka čl. 2 odst. 4 směrnice Rady 2003/96 vykládána v tom smyslu, že je elektřina využívaná pro pohon strojů využívaných pro zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti, a to jak v rámci kamenolomu, kde dochází k těžbě, tak v blízkých zpracovatelských provozech, elektřinou používanou k mineralogickým postupům? II. Řízení se přerušuje. Odůvodnění: I. Předmět řízení [1] Žalobkyně je česká obchodní korporace, která se zabývá těžbou a zpracováním vápence (mramoru) v kamenolomu. V něm se provádí otvírka, příprava a dobývání výhradního ložiska vápence. V rámci kamenolomu se žalobkyně věnuje (primárnímu) drcení vytěženého vápence a jeho vytřídění. Poté je tento materiál nákladními vozidly převezen do nedalekých (v řádu několika málo kilometrů) zpracovatelských závodů žalobkyně. Tam probíhá další zpracování vápence. Toto zpracování spočívá v prvotním vyprání, rozdělení na jemnou a hrubou frakci a následném sušení. Poté je vápenec drcen či zpracováván technikou suchého mletí. Výsledkem jsou vápencové drtě, respektive jemná a hrubá vápencová plniva nebo jemná vápencová plniva s upraveným povrchem. V případě jemných vápencových plniv s upraveným povrchem se využívá technologie elektrického topného zařízení, které ohřívá horký vzduch. V něm je jemné vápencové plnivo promícháváno se stearinem. Tyto procesy lze shrnout tak, že žalobkyně provádí v lomu a následně ve zmíněných zpracovatelských provozech zpracování vytěženého vápence v podobě několikastupňového mletí a drcení až na zrna o konkrétní velikosti. [2] Žalobkyně doručila dne 11. 7. 2019 Celnímu úřadu pro Olomoucký kraj (dále jen „celní úřad“) návrh na vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně za účelem použití dle § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb., o stabilizaci veřejných rozpočtů (dále jen „zákon č. 261/2007 Sb.“) k mineralogickým postupům. Mineralogickými postupy se dle § 2 odst. 1 písm. g) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. (pro účely tohoto zákona) rozuměly procesy uvedené v klasifikaci NACE pod kódem C 23 „výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“. Podle § 2 odst. 1 písm. e) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. se klasifikací NACE rozumí klasifikace ekonomických činností uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech, v platném znění. Za mineralogické postupy, pro které žádala vydání povolení k nabytí elektřiny osvobozené od daně, označila žalobkyně primární drcení a třídění prováděné v kamenolomu a také shora popsané postupy prováděné ve zpracovatelských závodech. [3] Celní úřad žádost žalobkyně zamítl. Ve svém rozhodnutí dospěl k závěru, že činnosti, ke kterým si žalobkyně nárokovala osvobození elektřiny od daně, nepatří z hlediska klasifikace NACE do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, nýbrž do sekce „B – Těžba a dobývání“, konkrétně do skupiny „8.1. Ostatní těžba a dobývání“, třídy „08.11 Dobývání kamene pro výtvarné nebo stavební účely, vápence, sádrovce, křídy a břidlice“. Ta podle něj zahrnuje kromě jiného drcení a mletí přírodních bloků stavebního kamene a těžbu a úpravu vápence. Drcení, mletí, řezání, čištění, sušení, třídění a mísení kamene jsou druhy zpracování kamene, které spadají do sekce „B – Těžba a dobývání“. [4] Proti rozhodnutí celního úřadu podala žalobkyně odvolání, které Generální ředitelství cel (dále „odvolací správní orgán“) zamítlo a rozhodnutí celního úřadu potvrdilo. Odvolací správní orgán zdůraznil, že v případě žalobkyně se jedná o hraniční případ, přesto její činnost spadá do sekce „B – Těžba a dobývání“. Odvolací správní orgán uvedl, že tato sekce zahrnuje mimo samotné těžby i pomocné činnosti např. drcení, mletí, čistění, sušení, třídění, koncentraci rud apod. Tyto činnosti jsou vykonávány v těžebních závodech nacházejících se v místě těžby. Sekce „B – Těžba a dobývání“ nezahrnuje zpracovávání vytěžených surovin a drcení, mletí nebo jiné úpravy vytěžených kamenů neprováděné v souvislosti s těžbou. Oddíl 08 nazvaný „Ostatní těžba a dobývání“ se týká těžby v kamenolomu a zahrnuje mj. drcení kamene. Produkty jsou využívány ve stavebnictví, při výrobě stavebních hmot nebo při výrobě chemikálií. Tento oddíl nezahrnuje zpracování získaných nerostů (kromě drcení, mletí, řezání, čištění, sušení, třídění a mísení), kdežto sekce „C – Zpracovatelský průmysl“ zahrnuje přeměnu materiálů nebo komponentů na nové produkty. Výsledkem je nový výrobek. Existují činnosti, které sice příležitostně zahrnují transformační postupy, přesto nejsou řazeny do této sekce, např. úprava rud a jiných nerostů zařazená do sekce „B – Těžba a dobývání“. Odvolací správní orgán na základě toho dospěl k závěru, že pokud je mletí či drcení kamene pomocnou činností při těžbě (např. k roztřídění, zlepšení kvality, usnadnění dopravy), spadá do sekce B – Těžba a dobývání. Pokud však tyto činnosti nejsou pomocnou činností a jsou součástí výrobního procesu jiného konečného výrobku (např. cementu, sádry), jedná se o činnost spadající do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“. U žalobkyně však dle odvolacího správního orgánu k výrobě nového produktu nedochází. Jí prováděné sušení, mletí a drcení bezprostředně souvisí s těžbou a nedochází k zásadní přeměně vytěžené suroviny. [5] Rozhodnutí odvolacího správního orgánu žalobkyně napadla žalobou u Krajského soudu v Ostravě – pobočka v Olomouci (dále jen „krajský soud“), který v záhlaví uvedeným rozsudkem napadené rozhodnutí odvolacího správního orgánu zrušil a věc mu vrátil k dalšímu řízení. [6] Krajský soud činnost žalobce považoval za mineralogický postup. Podle krajského soudu činnost spočívající ve „výrobě mramorových plniv a odštěpků“, spadá do sekce „C – Zpracovatelský průmysl“, oddílu „23 Výroba ostatních nekovových minerálních výrobků“, třídy „23.70 Řezání, tvarování a konečná úprava kamene“, tudíž k této činnosti je vázáno osvobození od daně z elektřiny podle § 8 odst. 2 písm. f) části čtyřicáté sedmé zákona č. 261/2007 Sb. K tomuto závěru krajský soud dospěl na základě výkladu vysvětlivek ke klasifikaci CZ-NACE, vydaných Českým statistickým úřadem (dále jen „ČSÚ“). K tomu Nejvyšší správní soud poznamenává, že klasifikace CZ-NACE je národní verzí (národní klasifikací) systému NACE, o níž bylo publikováno sdělení č. 244/2007 Sb. Zároveň vysvětlivky ke klasifikaci CZ-NACE představují národní verzi vysvětlivek NACE, jejichž vypracování, aktualizaci a zveřejnění zajišťuje dle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 Komise ve spolupráci s členskými státy. Národní klasifikace NACE je vypracována ve smyslu čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006. Lze také poznamenat, že zde pojednané části národní a unijní klasifikace NACE, vysvětlivek a příslušné metodiky (bod [7]) se shodují a národní verze představují „toliko“ překlad unijních materiálů. Proto bude Nejvyšší správní soud v částech II. A III. tohoto usnesení hovořit toliko o klasifikaci NACE. [7] Krajský soud konstatoval, že při zatřiďování bylo třeba postupovat metodou top-down [dle Metodické příručky ČSÚ k NACE, která je národní verzí příručky EUROSTAT, jež obsahuje pokyny pro klasifikaci statistických jednotek dle čl. 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006]. Ta je založena na hierarchickém principu; zatřídění jednotky na nejnižší úrovni klasifikace musí odpovídat zatřídění jednotky na vyšších úrovních. Pro splnění této podmínky se začíná s určením pozice jednotky na nejvyšší úrovni klasifikace a pokračuje se strukturou dolů. [8] V tomto směru bylo dle krajského soudu důležité, že celá sekce „B – Těžba a dobývání“ je vymezena tak, že do ní dle vysvětlivek CZ-NACE spadá získávání nerostných surovin. Mimo to zahrnuje také pomocné činnosti, např. drcení, mletí (broušení), čištění, sušení, třídění, koncentrace rud, zkapalňování zemního plynu a aglomeraci pevných paliv. Tyto činnosti jsou často vykonávány v těžebních závodech samotných nebo v závodech nacházejících se v blízkosti