6 As 285/2014 — Nejvyšší správní soud

Ars 5/2023- 62 - text pokračování Ars 5/2023 - 66 [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Tomáše Langáška (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka, Milana Podhrázkého a Ivo Pospíšila v právní věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda ve statutárním městě Kladně, a účastníka řízení: statutární město Kladno, sídlem náměstí Starosty Pavla 44, Kladno, zastoupené JUDr. Františkem Hrudkou, advokátem, sídlem Vodičkova 699/30, Praha 1, týkající se návrhu na vyhlášení místního referenda, o kasační stížnosti statutárního města Kladna proti výroku II usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 27. dubna 2023 č. j. 54 A 25/2023-42 takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení případu [1] Krajský soud v Praze usnesením ze dne 16. února 2023 č. j. 51 A 5/2023-70 vyslovil neplatnost hlasování v místním referendu, které se konalo 13. a 14. ledna 2023 o otázce: „Souhlasíte s tím, aby statutární město Kladno na celém svém území, z důvodu ochrany veřejného pořádku a zvýšení bezpečnosti ve městě, učinilo veškeré možné kroky ve své samostatné působnosti k bezodkladnému zamezení provozu hazardních her uvedených v § 3 odst. 2 písm. d) a e) zákona č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách?“ Hlasování bylo podle krajského soudu neplatné z důvodu nezákonného omezení a pokřivení předreferendové kampaně orgány a představiteli města. [2] Zastupitelstvo statutárního města Kladna (dále jen „město“) poté vyhlásilo termín opakovaného hlasování už na sobotu 15. dubna 2023 od 8.00 do 20.00 hod., ač přípravný výbor žádal, aby se hlasování konalo současně s volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu v roce 2025. Přípravný výbor jako navrhovatel se proto u krajského soudu domáhal vyhlášení místního referenda a jeho opakovaného uskutečnění ve dnech konání nejbližších sněmovních voleb. Krajský soud nejprve dne 13. dubna 2023 předběžným opatřením uložil městu zdržet se organizace opakovaného hlasování stanoveného na 15. dubna 2023. Následně usnesením označeným v návětí odmítl návrh na vyhlášení místního referenda (výrok I), neboť je již vyhlásil usnesením ze dne 29. listopadu 2022 č. j. 59 A 38/2022-206, a stanovil termín hlasování na nejbližší volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu (výrok II). II. Kasační stížnost a průběh řízení o ní [3] Město podalo proti výroku II usnesení krajského soudu kasační stížnost. Namítalo, že jeho zastupitelstvo muselo při stanovení nového termínu hlasování zohlednit jak zájem na co nejvyšší účasti oprávněných osob kvůli platnosti referenda, tak zájem na tom, aby otázka položená v referendu byla stále aktuální a přijaté rozhodnutí proveditelné. Město k tomu odkázalo na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 5. března 2015 č. j. Ars 11/2014-42, č. 3211/2015 Sb. NSS. Zastupitelstvo přitom termín 15. dubna 2023 zvolilo i proto, že jde o opakované hlasování, nikoliv o nové místní referendum, jež by vyžadovalo poskytnutí většího časového prostoru pro rozsáhlou kampaň. Město se ohradilo též vůči tomu, že zastupitelstvo neosvědčilo dostatečně přesvědčivé důvody pro odchýlení se od návrhu termínu opakovaného hlasování, a vůči argumentaci krajského soudu, že stanovení pozdějšího termínu je odškodněním sui generis. [4] Přesvědčivé důvody pro odchýlení se od navrhovaného termínu opakovaného hlasování podle města spočívaly v následujícím. Zaprvé, pozdější hlasování by mohlo způsobit neaktuálnost otázky. Zadruhé, otázka má významný dopad na jeho rozpočet, jelikož příjem z daně z hazardu činí cca 110 mil. Kč ročně. Proto město považovalo za vhodné, aby ještě v prvním pololetí zjistilo, zda může s takovým příjmem počítat. Zatřetí, na přelomu let 2023 a 2024 skončí platnost většiny povolení k umístění herního prostoru, která vydává Magistrát města Kladna, takže bude rozhodovat o vydání nových povolení na dobu tří let. Posunutím termínu hlasování tak může dojít k odsunutí účinků předjímaných otázkou až za rok 2027. A konečně začtvrté, odklad hlasování zasahuje do právní jistoty provozovatelů hazardních her. Provozování hazardních her je legální podnikání a odložení hlasování vnáší nejistotu do podnikatelské činnosti provozovatelů. [5] Město dále odmítlo názor krajského soudu, že by v návaznosti na případnou kladnou odpověď na otázku v místním referendu měla být zrušena povolení k provozování, jež budou počátkem roku 2024 prodloužena. Takový postup město označilo za rozporný se zákazem retroaktivity účinků normativního aktu. [6] Podle města nelze při stanovení termínu hlasování bez dalšího vycházet ze spekulativních návrhů přípravného výboru, který bez ohledu na časovou souvislost navrhuje hlasování společně s několik let vzdálenými volbami. Zároveň město poukázalo na to, že přípravný výbor původně požadoval, aby se referendum uskutečnilo spolu s volbami do Evropského parlamentu v květnu 2024, což následně (zřejmě s ohledem na vyšší volební účast) změnil na volby sněmovní. Volba termínu hlasování jen s ohledem na volební účast přitom zcela degraduje vlastní politické uvědomění oprávněných osob o tom, zda je otázka v daném čase a území relevantní. Otázka aktuálnosti problému dle města ustoupila kritériu účasti při hlasování. Takový přístup však není správný a město nesouhlasí ani s tím, že hlasování musí probíhat zásadně s jinými volbami. Dodalo, že při stanovení termínu hlasování je zapotřebí vycházet z § 15 zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu, který stanoví, že referendum se má primárně konat do devadesáti dnů od jeho vyhlášení. Případný pozdější termín má tedy mít nějaký vztah k této lhůtě, takže rozestup nemůže být v řádech let. [7] Město argumentovalo také tím, že mandát přípravného výboru není časově neomezený, jelikož se názory oprávněných osob mohou měnit. S ohledem na délku obecné soukromoprávní promlčecí doby nebo standardní délku volebního období proto město dovodilo, že přiměřená doba, po kterou trvá mandát přípravného výboru, činí tři až čtyři roky. [8] Nakonec město namítlo, že krajský soud opakovaně zasáhl do jeho práva na samosprávu. Učinil tak nejprve v předchozím řízení sp. zn. 59 A 38/2022, v němž rozhodl o nahrazení rozhodnutí jeho zastupitelstva vyhlásit místní referendum. Následně tak učinil i v usnesení označeném v návětí tím, že stanovil termín opakovaného hlasování v místním referendu, ačkoliv pro jeho zásah nebyl dostatečný důvod. [9] Nejvyšší správní soud zaslal kasační stížnost navrhovateli, který se nevyjádřil. III. Posouzení kasační stížnosti Nejvyšším správním soudem [10] Nejvyšší správní soud zdůrazňuje, že město napadlo pouze výrok II usnesení krajského soudu, jímž byl toliko stanoven termín konání referenda, nikoli výrok I, kterým byl odmítnut návrh přípravného výboru na vyhlášení referenda, neboť podle krajského soudu bylo již referendum vyhlášeno (zůstalo vyhlášeno) jeho dřívějším usnesením, přičemž hlasování v tomto referendu, jež se konalo v termínu I. kola prezidentských voleb v lednu 2023, bylo dalším usnesením krajského soudu prohlášeno za neplatné. Všechna tato usnesení krajského soudu týkající se kladenské ságy jsou pravomocná a z nejrůznějších důvodů nebyla přezkoumána Nejvyšším správním soudem (kasační stížnosti proti nim nebyly podány, byly vzaty zpět nebo byly odmítnuty). Nejvyšší správní soud proto z těchto rozhodnutí nutně vychází a k jejich zákonnosti a správnosti se nevyjadřuje. Proto je také zcela mimoběžná argumentace města, že jimi krajský soud opakovaně porušuje jeho právo na samosprávu. [11] Ani výrokem I nyní přezkoumávaného usnesení krajského soudu se Nejvyšší správní soud zabývat nemůže a nebude, neboť proti němu kasační stížnost vznesena nebyla. [12] Nejvyšší správní soud tedy vychází z premisy, že referendum bylo krajským soudem platně vyhlášeno (jedním z jeho předchozích usnesení) a že v nynějším kasačním řízení jde pouze o otázku stanovení jeho termínu. [13] Kasační stížnost proti výroku II usnesení krajského soudu není důvodná. [14] Podle § 15 zákona o místním referendu se místní referendum koná nejpozději do 90 dnů po dni jeho vyhlášení, není-li v návrhu přípravného výboru uvedena doba pozdější. Dnem vyhlášení místního referenda je první den vyvěšení usnesení zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města na úřední desce příslušného obecního úřadu nebo na úřední desce magistrátu statutárního města. Koná-li se místní referendum z rozhodnutí zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města, nesmí být den konání místního referenda stanoven tak, aby připadl do následujícího funkčního období zastupitelstva obce nebo zastupitelstva statutárního města (zvýraznil Nejvyšší správní soud). [15] V rozsudku č. j. Ars 11/2014-42 ze dne 5. března 2015, ve věci Místní referendum o obchvatu v Novém Městě nad Metují, Nejvyšší správní soud s