1 Afs 59/2023 — Nejvyšší správní soud

1 Afs 59/2023- 39 - text  1 Afs 59/2023 - 43 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Ivo Pospíšila, soudkyně Lenky Kaniové a soudce Michala Bobka v právní věci žalobce: JUDr. L. A., proti žalovanému: Ministerstvo zemědělství, se sídlem Těšnov 65/17, Praha 1, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 12. 8. 2019, č. j. 41060/2019MZE14132, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. 3. 2023, č. j. 5 A 147/2019  50, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobce nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobce podal dne 15. 5. 2018 žádost o poskytnutí dotace v rámci opatření ekologické zemědělství pro rok 2018 na díly půdních bloků v rámci titulu krajinotvorné sady (EZKS) s celkovou výměrou 83,89 ha, na díly půdních bloků v rámci titulu krajinotvorné sady (POKS) s celkovou výměrou 2,47 ha a na díly půdních bloků v rámci titulu pěstování ostatních plodin (EZROP) s celkovou výměrou 13,71 ha. [2] V záhlaví označeným rozhodnutím žalovaný zamítl odvolání žalobce a potvrdil rozhodnutí Státního zemědělského intervenčního fondu (dále jen „SZIF“) ze dne 15. 3. 2019 č. j. SZIF/2019/0217535 (dále „prvoinstanční rozhodnutí“), kterým SZIF poskytl žalobci k jeho žádosti dotaci v rámci opatření ekologického zemědělství pro rok 2018 v celkové výši 270 808,55 Kč. [3] SZIF provedl ve dnech 21. – 22. 8. 2018 u žalobce kontrolu na místě, při níž učinil několik zjištění, v jejichž důsledku poskytl žalobci dotaci v nižší částce, než o kterou žalobce žádal, a rozhodl o související sankci. Důvodem pro poskytnutí dotace snížené o 25 % pro díly půdních bloků (4801120) 6102/32, (4801120) 6102/34 a 4801120 7101/48 bylo zjištění, že výměra celkové neposekané plochy u těchto dílů půdních bloků převyšuje stanovený rozsah 5 – 15 % celkové výměry. Žalobce tak podle správních orgánů porušil podmínku stanovenou v § 17 písm. f) nařízení vlády č. 76/2015 Sb., o podmínkách provádění opatření ekologické zemědělství (dále jen „dotační nařízení“). Toto ustanovení stanoví hodnoty minimální a maximální výměry (5 – 15%), kterou je nutné z celé způsobilé (zjištěné) výměry dílu půdního bloku ponechat neposečenou či nespasenou. Plocha ochranné zeleně po obvodu ekologického bloku podle § 10 zákona č. 242/2000 Sb., o ekologickém zemědělství (dále „zákon o EZ“), se podle správních orgánů zahrnuje do výpočtu celkové neposekané plochy podle § 17 písm. f) dotačního nařízení. [4] Dále SZIF učinil zjištění (které bylo důvodem pro neposkytnutí dotace a uložení sankce), že v období od 9. 10. 2018 do 31. 12. 2018 nebyl v Evidenci využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů (dále „LPIS“) veden na žalobce díl půdního bloku 4801110 2002/7 a tato změna nebyla řádně ohlášena v seznamu opatření ekologického zemědělství. Žalobce nepodal žádost o vyřazení tohoto dílu půdního bloku podle § 5 dotačního nařízení, a SZIF tudíž nemohl výměru tohoto dílu zohlednit do zjištěné plochy. Tím vznikl rozdíl mezi deklarovanou plochou v rámci EZROP a plochou zjištěnou. Tento rozdíl činil 13,71 ha, a tedy byl větší než 50 % zjištěné plochy. Podle čl. 19 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 640/2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o integrovaný administrativní a kontrolní systém a o podmínky pro zamítnutí nebo odnětí plateb a správní sankce uplatňované na přímé platby, podporu na rozvoj venkova a podmíněnost (dále jen „nařízení č. 640/2014“) nelze v takovém případě na danou skupinu plodin podporu na plochu poskytnout. Příjemce musí navíc uhradit další sankci rovnající se výši podpory, která odpovídá rozdílu mezi ohlášenou plochou a plochou zjištěnou. [5] Žalobce brojil proti napadenému rozhodnutí u Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), a to pouze proti výrokům týkajícím se a) neponechání meziřadí a manipulačního prostoru v rozsahu 5 až 15 % výměry bez seče nebo pastvy a b) dílu půdního bloku 4801110 2002/7, jenž nebyl od 9. 10. 2018 do 31. 1. 2018 veden v LPIS na žalobce. V žalobě zpochybňoval výklad ustanovení § 17 písm. f) dotačního nařízení, a to obecně i zvlášť ve vztahu k § 10 zákona o EZ, a dále postup žalovaného před vydáním napadeného rozhodnutí, neboť podle žalobce žalovaný nesplnil důsledně svou poučovací povinnost, postupoval přepjatě formalisticky a v rozporu s dobrými mravy. [6] Městský soud žalobu v záhlaví označeným rozsudkem zamítl. Z ustanovení § 2, § 5 odst. 1 a 4 a § 7 odst. 1 dotačního nařízení dovodil, že zápis zemědělce a výčet konkrétních dílů půdních bloků v seznamu opatření ekologického zemědělství je možný pouze na základě aktivního jednání žadatele, tedy podání žádosti, ve které zemědělec označí veškeré díly půdních bloků, společně s uvedením jejich výměr, které žádá do seznamu zapsat, a to na období pěti let. Jakákoli změna v seznamu opatření ekologického zemědělství, ke které dojde v průběhu tohoto pětiletého období, pak opět podléhá aktivnímu jednání žadatele, který příslušnou změnu a její důvody v evidenci ohlásí. Prosté ohlášení změny ve výměře dílů půdních bloků provedené v evidenci LPIS vedené dle nařízení vlády č. 307/2014 Sb., o stanovení podrobností evidence využití půdy podle uživatelských vztahů, nestačí. Ačkoli uvedení pozemku v evidenci LPIS je nezbytným předpokladem pro podání žádosti o zápis pozemku do seznamu opatření ekologického zemědělství, jde o dvě různé evidence s různými účely a cíli, přičemž seznam opatření ekologického zemědělství představuje podmnožinu evidence LPIS. Aby mohl být půdní blok či díl půdního bloku zapsán v seznamu opatření ekologického zemědělství, musí být zapsán též v evidenci LPIS. Zároveň však platí, že nikoli všechny půdní bloky (díly půdních bloků) zapsané v evidenci LPIS jsou zároveň zapsány v seznamu opatření ekologického zemědělství. Je tomu tak již proto, že evidence LPIS se neomezuje jen na pozemky obhospodařované způsobem splňujícím požadavky zákona o EZ. Kromě toho z § 6 dotačního nařízení vyplývá, že pro účely poskytnutí dotace je rozhodující i druh zemědělské kultury obhospodařované na konkrétním dílu půdního bloku. [7] Nelze považovat za přepjatý formalismus, pokud na základě oznámení o změně výměry dílčího půdního bloku v evidenci LPIS automaticky nedojde k „přepisu“ tohoto údaje do seznamu opatření ekologického zemědělství. Všechna tato řízení jsou ovládána dispoziční zásadou, tudíž i změny v jednotlivých údajích podléhají oznámení žadatelem (viz § 5 dotačního nařízení). Každá z uvedených evidencí je vedena za jiným účelem a je toliko odpovědností žadatele o dotace, aby si pohlídal, zda údaje uvedené v evidenci seznamu opatření ekologického zemědělství odpovídají skutečnému stavu. [8] Z čl. 19 nařízení č. 640/2014 pak vyplývá, že odpovědnost za uvedení správného údaje je objektivní, otázka zavinění, a tím méně jeho stupeň (úmysl či nedbalost), nejsou v této souvislosti rozhodující. V dané věci nebylo možné aplikovat postup předvídaný čl. 23 preambule nařízení č. 640/2014 (podle kterého lze ohlášení větší plochy jednoho pozemku vyrovnat ohlášením menší plochy jiných pozemků se stejnou skupinou plodin), neboť ve vztahu k dílům půdních bloků o celkové rozloze 7,94 ha, k nimž nabyl žalobce užívací právo, opět nahlásil změnu pouze do LPIS a neuvedl je v žádosti o dotaci. Pro účely poskytnutí dotace je pak rozhodná evidence v seznamu opatření ekologického zemědělství a podmínka užívání dílů půdních bloků pro vybraný druh zemědělské kultury dle § 6 odst. 3 dotačního nařízení. Jelikož žalobce sám uvádí, že nově nabytý díl půdního bloku do seznamu opatření ekologického zemědělství nenahlásil, nelze jej použít pro účely vyrovnání s dílem půdního bloku 4801110 2002/7. [9] Pokud žalobce správním orgánům vytýkal, že nesplnily svou poučovací povinnost dle § 4 odst. 2 správního řádu, městský soud vyložil, co je obsahem této povinnosti, a to i odkazem na rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 13. 10. 2010, č. j. 1 As 51/2010  214, č. 2235/2011 Sb. NSS. Zopakoval, že evidence LPIS a seznam opatření ekologického zemědělství jsou dvě různé evidence, zápisy do nich podléhají samostatným řízením. Nebylo tedy povinností správního orgánu provádějícího zápis do evidence LPIS vedené podle nařízení vlády č. 307/2014 Sb. poučit žalobce o tom, že by změnu výměry měl nahlásit i do evidence seznamu opatření ekologického zemědělství vedené podle dotačního nařízení. To obzvláště pokud žalobci bylo (či mělo být) známo, že nepostačí změnu výměry ohlásit do evidence LPIS, neboť u něj již v minulosti obdobná situace nastala (jak tvrdil žalovaný a žalobce to nijak nepopíral). S ohledem na vše shora uvedené pak soud nepřisvědčil žalobci ani v tom, že nevyplacení dotace a uložení sankce je v rozporu s dobrými mravy, neboť žalobce úmyslně nezamlčoval pozbytí užívacího práva. [10] Co se týče nesplnění