10 As 277/2023

Navrhovatelka se u krajského soudu domáhala zrušení některých částí opatření obecné povahy – změny č. 4 Územního plánu města Kostelec nad Labem. Krajský soud její návrh odmítl, protože navrhovatelka k jeho podání nebyla legitimována.

Proti usnesení krajského soudu podala navrhovatelka (stěžovatelka) kasační stížnost. Později požádala o přiznání odkladného účinku kasační stížnosti. Svou žádost odůvodnila tvrzením, že právní následek rozhodnutí by pro ni mohl znamenat nenahraditelnou újmu spočívající ve vyloučení práva na procesní věcné posouzení její legitimace.

Odpůrce (město Kostelec nad Labem) s přiznáním odkladného účinku nesouhlasí. Stěžovatelka neupřesnila, v čem má újma spojená s výkonem usnesení krajského soudu spočívat. To je však podmínkou přiznání odkladného účinku. Usnesení krajského soudu ani nemůže stěžovatelce způsobit újmu, protože samo řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy ani nemá vliv na účinnost daného opatření. Konečně kasační stížnosti proti usnesení krajského soudu o odmítnutí návrhu ani nelze přiznat odkladný účinek, protože takové usnesení nemá účinky, které by mohly být pozastaveny.

Podle § 107 s. ř. s. kasační stížnost nemá odkladný účinek, NSS jej však může na návrh stěžovatele přiznat. To platí, i pokud kasační stížnost napadá rozhodnutí krajského soudu vydané v řízení o návrhu na zrušení opatření obecné povahy (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 29. 3. 2016, čj. 4 As 217/2015182, č. 3415/2016 Sb. NSS, bod 53).

Směřujeli však kasační stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, kterým nebylo návrhu na zrušení opatření obecné povahy nebo jeho části vyhověno (tedy byl zamítnut, odmítnut nebo bylo řízení o něm zastaveno), nepřipadá přiznání odkladného účinku kasační stížnosti v úvahu. Odkladný účinek vůči takovému (nevyhovujícímu) rozhodnutí krajského soudu by totiž nemohl nic změnit na dopadech opatření obecné povahy, které jsou pro stěžovatele nepříznivé. A proti samotnému opatření pak návrh na přiznání odkladného účinku směřovat nemůže (usnesení NSS ze dne 29. 6. 2022, čj. 5 As 175/202227, bod 7).

Nadto stěžovatelka ve svém návrhu na přiznání odkladného účinku kasační stížnosti vůbec netvrdila (a tedy ani neprokazovala) konkrétní, závažnou a reálnou újmu, která jí údajně hrozí.

Proto soud nepřiznal kasační stížnosti odkladný účinek. Tím však nijak nepředjímá své rozhodnutí o věci samé.

Podání návrhu na přiznání odkladného účinku podléhá soudnímu poplatku ve výši 1 000 Kč, který je splatný vznikem poplatkové povinnosti (§ 7 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, a položka 20 sazebníku soudních poplatků, který je přílohou tohoto zákona). Zde vzniká poplatková povinnost dnem právní moci tohoto usnesení [§ 4 odst. 1 písm. h) zákona o soudních poplatcích per analogiam a usnesení NSS ze dne 29. 2. 2012, čj. 1 As 27/201232]. Soud proto vyzval stěžovatelku, aby poplatek zaplatila.