5 As 301/2022 — Nejvyšší správní soud

5 As 301/2022- 58 - text  5 As 301/2022 - 63 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA R O Z S U D E K J M É N E M R E P U B L I K Y Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Viktora Kučery a soudců JUDr. Lenky Matyášové a JUDr. Jakuba Camrdy v právní věci žalobkyně: Tipsport.net a.s., se sídlem Politických vězňů 156, Beroun, zast. Mgr. Robertem Nešpůrkem, advokátem se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha, proti žalovanému: Ministerstvo financí, se sídlem Letenská 15, Praha, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. 15 Af 5/202173, takto: I. Rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 13. 10. 2022, č. j. 15 Af 5/2021-73, se ruší. II. Rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2021, č. j. MF-3265/2019/3901-23, se ruší a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení o kasační stížnosti částku 28 570 Kč k rukám jejího zástupce Mgr. Roberta Nešpůrka, advokáta se sídlem Na Florenci 2116/15, Praha, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: 1. Vymezení věci [1] Kasační stížností se žalobkyně (dále jen „stěžovatelka“) domáhá zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Městského soudu v Praze (dále jen „městský soud“), kterým městský soud zamítl stěžovatelčinu žalobu proti rozhodnutí ministryně financí ze dne 18. 1. 2021, č. j. MF-3265/2019/3901-23. [2] Tímto rozhodnutím ministryně financí zamítla rozklad stěžovatelky a potvrdila rozhodnutí žalovaného ze dne 11. 10. 2019, č. j. MF-3265/2019/3901-12, kterým žalovaný stěžovatelku uznal vinnou ze spáchání přestupku podle § 123 odst. 1 písm. h) zákona č. 182/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění účinném do 30. 6. 2018 (dále jen „zákon o hazardních hrách“), a z přestupku podle § 123 odst. 1 písm. j) zákona o hazardních hrách. Prvního z uvedených přestupků se stěžovatelka dopustila tím, že ve dnech 21. 5. 2018 a 25. 5. 2018 přijala v rámci provozování hazardních her nepeněžité vklady v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách. Druhého z uvedených přestupků se stěžovatelka dopustila tím, že dne 25. 5. 2018 v rozporu s § 10 odst. 1 zákona o hazardních hrách vyplácela nepeněžité výhry. Za tyto přestupky žalovaný stěžovatelce uložil pokutu ve výši 750 000 Kč a povinnost uhradit náhradu nákladů řízení v paušální výši 1 000 Kč. [3] Stěžovatelka v rámci internetové technické hry poskytovala po uskutečnění prvního vložení peněžních prostředků na uživatelské konto účastníkovi hazardní hry bonusové prostředky, tzv. Vegas vstupní bonus. Tyto bonusové prostředky mohly být použity pouze k úhradě sázky, části sázek nebo sázek v rámci účasti na technické hře. Převést bonusové body na platební registrovaný prostředek či jejich výběr v hotovosti bylo možno teprve po realizaci sázek ve výši třicetinásobku poskytnutého vstupního bonusu u technických her typu automat a třistanásobku u technických her typu ruleta (do tohoto tzv. protočení byly bonusové prostředky a na základě jejich sázky vyhrané body vedeny odděleně od peněžitých prostředků vložených a vyhraných jako Vegas vstupní bonus), a to do výše 150 % přidělených bonusových prostředků. Bonusové prostředky získané jako Vegas vstupní bonus považovali žalovaný i ministryně financí za zakázaný nepeněžitý vklad a výhry v těchto bodech za zakázané vyplácení nepeněžité výhry. 2. Rozhodnutí městského soudu [4] Stěžovatelka brojila proti rozhodnutí ministryně financí žalobou u městského soudu, který ji však podle § 78 odst. 7 zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „s. ř. s.“), zamítl. V prvé řadě konstatoval, že napadené rozhodnutí není nepřezkoumatelné – ačkoliv ministryně financí nereagovala na každou dílčí námitku stěžovatelky, předestřela právní názor, který popírá podstatu stěžovatelčiny rozkladové argumentace. [5] Městský soud se dále zabýval otázkou, zda lze Vegas vstupní bonus považovat za nepeněžitý vklad do hazardní hry, či zda se jedná pouze o spotřebitelskou soutěž provozovanou v souvislosti s hazardní hrou. Městský soud přisvědčil názoru správních orgánů, že se jednalo o bonusové prostředky nepeněžité povahy až do okamžiku, kdy byly splněny podmínky pro jejich přeměnu na peníze a prostředky mohly být hráči vyplaceny. Stěžovatelka bonus účastníkovi přidělila „navíc“, a to v hodnotě odpovídající vkladu. Byť měl v uživatelském prostředí podobu virtuálních peněz, jednalo se stále jen o nepeněžní prostředek přidělený stěžovatelkou a určený k sázkám v hazardní hře. Ze strany účastníka hazardní hry nebyl krytý žádnou vlastní finanční částkou. Vegas vstupní bonus byl tedy dle názoru městského soudu až do okamžiku jeho vyplacení nepeněžitým prostředkem určeným k sázkám ve stěžovatelkou provozované hazardní hře. [6] Městský soud zdůraznil, že zákaz účasti ve hře za nepeněžité prostředky směřuje k zabránění sázkám směřujícím proti zájmům účastníka. Nepeněžitá sázka (tím spíše poskytnutá ze strany provozovatele) a výhry nepeněžité povahy, které účastníka opravňovaly k další účasti v hazardní hře, nesměřovaly k jeho ochraně, neboť ho motivovaly k další účasti ve hře bez vsazení vlastních finančních prostředků. Ze strany stěžovatelky šlo o podbízení zdánlivé nezávadnosti dalšího hraní s cílem prodloužení zájmu o hazardní hru, což je v rozporu se smyslem zákona. [7] Podle městského soudu nebylo možno přisvědčit stěžovatelčině námitce, že žalovaný nepřípustně rozšířil definici hazardní hry tím, že pod ni zahrnul hru stěžovatelky, která měla být spotřebitelskou soutěží. Bonusové prostředky byly nepeněžitými prostředky určenými k účasti v hazardní hře, naopak nebyly hazardní hrou samy o sobě a ani se nejednalo o spotřebitelskou soutěž. [8] Městský soud nepřisvědčil ani námitce nedostatečného posouzení materiální stránky přestupků. Odůvodnění napadeného rozhodnutí poukázalo na obecně známé negativní následky účasti v hazardní hře a v projednávané věci obstálo, neboť ta se nijak zásadně nevymykala těmto obecně známým skutečnostem. Efektu účasti v hazardní hře za užití Vegas vstupního bonusu si podle městského soudu stěžovatelka jistě byla vědoma. Ostatně sama v žalobě uvedla, že jí Vegas vstupní bonus nepřináší přímý zisk, ale jde o náklad vynaložený na získání a udržení zákazníků. Tím sama stanovila účel bonusu za účelem dosahování zisku. Jako profesionálka v oblasti hazardních her si proto musela být vědoma, v čem spočívá udržení zákazníků a jaké následky to pro ně může mít. Z odůvodnění napadeného rozhodnutí pro ni proto muselo být zcela srozumitelné, v čem má spočívat škodlivost jejího jednání. 3. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [9] Stěžovatelka proti rozhodnutí městského soudu brojila kasační stížností, v níž navrhla, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. V prvé řadě namítala, že je rozsudek městského soudu nepřezkoumatelný, neboť aproboval nepřezkoumatelné rozhodnutí ministryně financí, které se nevypořádalo se všemi stěžovatelčinými námitkami. Pokud by bylo žalobou napadené rozhodnutí srozumitelné a pokud by z něj vyplývaly veškeré nutné závěry, nemusel by městský soud vyvozovat výslovně nevyřčené závěry z textu rozhodnutí ministryně financí, jak učinil v napadeném rozsudku. Ostatně i městský soud explicitně připustil, že ministryně financí nevypořádala námitku nerovného přístupu při posuzování různých marketingových aktivit, a je tak zjevné, že její rozhodnutí nebylo přezkoumatelné. [10] Dále namítala, že napadený rozsudek je nezákonný z důvodu nesprávného právního posouzení věci. Podle stěžovatelky je Vegas vstupní bonus spotřebitelskou soutěží, nikoliv hazardní hrou. Jednalo se o marketingový nástroj, který nemohl generovat zisk. Bonusové prostředky totiž poskytovala sama stěžovatelka a v případě nesplnění podmínky protočení zde nebyla pro účastníka hazardní hry žádná sankce. Ten proto nemohl utrpět ekonomickou ztrátu na rozdíl od případné účasti na základě nepeněžitého vkladu. Poskytnuté bonusové prostředky proto nebyly součástí hazardní hry, nýbrž spotřebitelské soutěže stojící vedle hazardní hry. Účelem Vegas vstupního bonusu nebylo dosažení zisku, a zákon o hazardních hrách se na něj tedy nevztahoval. [11] Posouzení Vegas vstupního bonusu jako nepeněžitého vkladu do hazardní hry bylo tedy podle stěžovatelky nesprávné. I kdyby se ale o nepeněžitý vklad jednalo, nebyl by tento vklad v rozporu s § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách vzhledem ke smyslu a účelu tohoto ustanovení. Jeho smyslem je chránit nepeněžitý majetek hráče a jeho rodiny, tj. zamezit případům, že účastník do hry po prohře peněžitých prostředků vloží například své auto, dům, nářadí či jiné prostředky obživy. Vegas vstupní bonus však nikdy nezasáhne do majetkové sféry účastníka, a tedy jej přímo ekonomicky neohrozí. Městský soud ani nespecifikoval, proti čemu konkrétně má být účastník hazardní hry chráněn. Komplexní výklad § 7 odst. 4 zákona o hazardních hrách nevede k absolutnímu zákazu nepeněžitých vkladů, ale pouze těch, co maje