7 Ads 163/2024 — Nejvyšší správní soud

7 Ads 163/2024- 20 - text  7 Ads 163/2024 - 22 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Davida Hipšra a soudců Faisala Husseiniho a Tomáše Foltase v právní věci žalobce: System4u s. r. o., se sídlem Lidická 1879/48, Brno, zastoupen JUDr. Alešem Ondrušem, advokátem se sídlem Bubeníčkova 502/42, Brno, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 5. 2023, č. j. 47000/011946/23/020/CHT, v řízení o kasační stížnosti žalobce proti rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2024, č. j. 31 Ad 5/202345, takto: Rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 3. 7. 2024, č. j. 31 Ad 5/202345, se ruší a věc se vrací krajskému soudu k dalšímu řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Zákon č. 300/2020 Sb. zákon o prominutí pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti placeného některými zaměstnavateli jako poplatníky v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020. umožnil, aby byla zaměstnavatelům v souvislosti s epidemií covid19 prominuta platba pojistného za zaměstnance vztahující se k červnu, červenci a srpnu 2020. Prominutí pojistného však bylo vázáno na splnění zákonem stanovených podmínek. Jednou z podmínek bylo včasné odvedení pojistného v měsíci, za který měla být poté platba pojistného prominuta – srov. § 2 odst. 1 písm. d) zákona. [2] Městská správa sociálního zabezpečení Brno nevyhověla žádosti žalobce o vrácení přeplatku na pojistném za červen 2020 ve výši 323 656 Kč, neboť žalobce nesplnil podmínku pro prominutí povinnosti hradit pojistné za červen 2020 ve smyslu § 2 odst. 1 písm. d) zákona. Městská správa sociálního zabezpečení dospěla k závěru, že žalobcem realizovaná platba pojistného za červen 2020 byla na účet příslušné správy sociálního zabezpečení připsána až dne 21. 7. 2020, přestože poslední den splatnosti pojistného připadl na den 20. 7. 2020. Žalobce proto nesplnil podmínku včasného odvedení pojistného za červen 2020 [§ 2 odst. 1 písm. d) zákona] a nárok na prominutí pojistného za tento měsíc mu proto nevznikl. [3] Proti rozhodnutí městské správy podal žalobce odvolání, které žalovaná zamítla. Následně žalobce neuspěl ani u krajského soudu, který zamítl jeho žalobu. [4] Krajský soud úvodem svého rozsudku upozornil, že rozhodnutí žalované není nepřezkoumatelné a žalobcovy žalobní námitky se do značné míry shodují s argumentací, kterou uvedl již ve svém odvolání. Mezi účastníky podle krajského soudu dále nebylo sporné, že platba pojistného za červen 2020 byla připsána na účet městské správy sociálního zabezpečení dne 21. 7. 2020. Podle krajského soudu není významné, kdy se částka odvedeného pojistného dostala do sféry vlivu České národní banky (to bylo již dne 20. 7. 2020). Podstatné je, kdy byla platba připsána na účet příslušné správy sociálního zabezpečení. Zaměstnavatel nese odpovědnost za to, že pojistné za zaměstnance bude odvedeno řádně a včas. [5] Dle § 9 odst. 1 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (dále jen „zákon č. 589/1992 Sb.“), zaměstnavatel odvádí pojistné za jednotlivé kalendářní měsíce. Pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Pojistné se odvádí na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Citované ustanovení neupravuje způsob placení pojistného, který je samostatně upraven v § 19 zákona č. 589/1992 Sb. tak, že se za den platby pojistného považuje v případě placení na účet příslušné okresní správy sociálního zabezpečení vedený u poskytovatele platebních služeb den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Ustanovení § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. je ve věci aplikovatelné nikoliv na základě § 2 odst. 1 zákona č. 300/2020 Sb., ale s ohledem na § 5 odst. 2 téhož zákona, dle kterého neníli v tomto zákoně stanoveno jinak, postupuje se podle zákona č. 589/1992 Sb. Relevantním okamžikem, z něhož lze dovodit den platby pojistného, je tedy připsání pojistného za konkrétní měsíc na účet u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení; s okamžikem odeslání platby pojistného z bankovního účtu zaměstnavatele zákon č. 589/1992 Sb. žádný následek nespojuje. Vzhledem k tomu, že žalobce podmínky pro prominutí pojistného nesplnil, neboť pojistné za červen 2020 uhradil o den později, přetrvala u něj povinnost uhradit pojistné a nárok na prominutí úhrady mu nevznikl. II. Shrnutí argumentů kasační stížnosti a vyjádření žalované Kasační stížnost [6] Proti rozsudku krajského soudu podal žalobce (nyní stěžovatel) kasační stížnost. Krajský soud podle něj věc nesprávně právně posoudil a jeho rozsudek je navíc nepřezkoumatelný pro nedostatek důvodů. [7] Orgány správy sociálního zabezpečení a následně i krajský soud odkazují především na § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb., podle kterého se za den platby považuje den, kdy dojde k připsání pojistného na účet poskytovatele platebních služeb příslušné okresní správy sociálního zabezpečení. Samotný zákon č. 300/2020 Sb. ovšem nikde neodkazuje na § 19 zákona č. 589/1992 Sb., nýbrž pouze na§ 9 tohoto zákona. Jakýkoli odkaz na § 19 odst. 2 písm. a) zákona č. 589/1992 Sb. považuje stěžovatel pro tento případ za nepřiléhavý. Pokud by měl zákonodárce v úmyslu postupovat při zmírňování následků epidemické situace v zemi podle § 19 zákona č. 589/1992 Sb., musel by být odkaz na tento paragraf uveden přímo do textu § 2 odst. 1 písm. d) zákona č. 300/2020 Sb. Ten ovšem odkazuje pouze na § 9 zákona č. 589/1992 Sb., nikoli i na jeho § 19. Stěžovatel trvá na svém, že dne 20. 7. 2020 odvedl pojistné na sociální zabezpečení, neboť příslušná částka byla tohoto dne v plné výši odepsána z jeho účtu. [8] Účet městské správy sociálního zabezpečení je vedený u České národní banky. Stěžovatel doložil, že platba pojistného za červen 2020 byla z jeho účtu odepsána ve prospěch účtu městské správy sociálního zabezpečení dne 20. 7. 2020. Úhrada pojistného tedy byla podle stěžovatele převedena do sféry vlivu ČNB dne 20. 7. 2020, čímž se stala součástí veřejných rozpočtů České republiky. Pokud ČNB spravuje peněžní prostředky jiných veřejných institucí, jsou tyto prostředky součástí veřejných rozpočtů v okamžiku, kdy se dostanou do sféry vlivu ČNB. [9] Zcela marginální prodlení s připsáním příslušné částky na účet městské správy sociálního zabezpečení v trvání několika hodin a rozdíl mezi úhradou dne 21. 7. namísto dne 20. 7. 2020, způsobené administrativními procesy mimo vliv stěžovatele, je v tomto případě zcela nepřiměřeně sankcionováno částkou převyšující 300 tisíc korun, účelově zdůvodňovanou údajným nesplněním zákonných podmínek pro prominutí pojistného. [10] Krajský soud se navíc téměř vůbec nevypořádal se stěžovatelovými námitkami ohledně rozporu postupu orgánů správy sociálního zabezpečení se základními zásadami správy daní, které vyjadřují postup nezbytný pro správné stanovení a včasné vybrání daně. [11] Stěžovatel poté znovu zdůrazňuje, že platebním titulem, na základě kterého uhradil městské správě sociálního zabezpečení doměřenou částku dlužného pojistného, byl výkaz nedoplatků ze dne 15. 9. 2020, který poté pozbyl platnosti. Na příjmové straně veřejných rozpočtů tak zůstala platba stěžovatele bez příslušného platebního podkladu, což zakládá nárok stěžovatele na vrácení této úhrady ve formě přeplatku. [12] Konečně stěžovatel odmítá i další tvrzení žalované, že na úhradu pojistného měl stěžovatel celých 20 dnů v červenci 2020. Takovéto tvrzení je totiž zcela odtrženo od zaměstnavatelské reality. Výše pojistného se vypočítává stanoveným procentem z vyměřovacího základu za konkrétní rozhodné období, tento vyměřovací základ se však každý měsíc liší od toho, jaký objem práce zaměstnanec v daném měsíci odvedl se zohledněním dalších případných proměnných. Právě první dny každého následujícího měsíce musí zaměstnavatel věnovat vyhodnocení předchozího měsíce u všech svých zaměstnanců v návaznosti objemu odvedené práce na výši mzdy a výpočtu souvisejících odvodů. V této souvislosti musí stěžovatel také poukázat na značný nesoulad mezi zákonem č. 262/2006 Sb., zákoník práce a zákonem č. 589/1992 Sb. Zákoník práce ve svém § 141 odst. 1 uvádí, že mzda je splatná po vykonání práce, a to nejpozději v kalendářním měsíci následujícím po měsíci, ve kterém vzniklo zaměstnanci právo na mzdu nebo některou její složku. Zákonná lhůta pro výplatu mzdy zaměstnanci tedy končí posledního dne měsíce následujícího po vypořádávaném měsíci. V § 9 zákona č. 589/1992 Sb. je však uvedeno, že pojistné za kalendářní měsíc je splatné od prvního do dvacátého dne následujícího kalendářního měsíce. Přestože je výše pojistného přímo odvozena od výše mzdy, celý nesprávně nastavený systém nutí zaměstnavatele, aby odváděli pojistné bez přímé návaznosti na skutečný termín výplaty mzdy. Ani s touto