9 As 21/2023 — Nejvyšší správní soud

9 As 21/2023- 26 - text  9 As 21/2023 - 28 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Bobka, soudce JUDr. Radana Malíka a soudkyně JUDr. Barbary Pořízkové v právní věci žalobkyně: Barrandov Televizní Studio a. s., se sídlem Kříženeckého nám. 322/5, Praha 5, zast. JUDr. Martinem Richterem, Ph.D., advokátem se sídlem Seifertova 2919/12, Praha 3, proti žalované: Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, se sídlem Škrétova 44/6, Praha 2, proti rozhodnutí žalované ze dne 9. 11. 2021, č. j. RRTV/14564/2021, sp. zn. RRTV/2021/541/rud, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 21. 11. 2022, č. j. 17 A 12/202268, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. Odůvodnění: I. Vymezení věci a předcházející řízení [1] Žalobkyně provozuje vysílání Televize Barrandov. Dne 5. května 2021 v čase od 14:15 zařadila do svého vysílání přibližně 50minutový blok zahájený znělkou „teleshopping“. Po odvysílání znělky se na obrazovce objevil pan Jaromír Soukup říka: „Vážení diváci, děkuji, že jste si naladili náš televizní program. Já jsem zakladatelem internetového obchodu Soukupshop.cz a dobře mě znáte z televize. A já jsem Vaším garantem, že všechno bude fungovat tak, jak má. A neváhejte se na mě obrátit, pokud byste měli jakékoliv dotazy, jsem tu pro Vás a Vaši důvěru nezklamu.“ Při tomto vystoupení pana Soukupa bylo na pozadí v levém horním rohu obrazovky vyobrazeno logo „Jaromír Soukup Shop“. Po skončení vystoupení zazněla znělka Jaromír Soukup shop a jiná osoba začala nabízet jednotlivé produkty tohoto prodejce. [2] Žalovaná byla názoru, že žalobkyně tímto jednáním porušila zákaz stanovený v § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 231/2001 Sb.“), který stanoví, že „provozovatelé vysílání nesmějí zařazovat do vysílání […] obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politickopublicistických pořadů“. Dle žalované byl pan Soukup moderátorem několika politickopublicistických, případně zpravodajských pořadů vysílaných na programu Televize Barrandov. Jenom v rámci monitorovaného úseku vysílání dne 5. května 2021 od 12:00 do 24:00 hod vystoupil pan Soukup jako moderátor dalších čtyř takových pořadů, konkrétně „Jasně a stručně“, „Moje zprávy“, „Týden podle Jaromíra Soukupa“ a „Předvolební Aréna Jaromíra Soukupa“. [3] Žalovaná proto v záhlavím označeným rozhodnutím shledala žalobkyni vinnou dle § 60 odst. 1 písm. l) zákona č. 231/2001 Sb. ze spáchání přestupku dle § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., kterého se dopustila tím, že dne 5. 5. 2021 od 14:15 hodin na programu Televize Barrandov odvysílala obchodní sdělení, resp. teleshopping „Jaromír Soukup shop“, v němž účinkoval moderátor zpravodajských a politickopublicistických pořadů vysílaných na programu Televize Barrandov Jaromír Soukup, čímž se dopustila porušení povinnosti nezařazovat do vysílání obchodní sdělení, v nichž účinkují hlasatelé, moderátoři a redaktoři zpravodajských a politickopublicistických pořadů. Za uvedený přestupek žalovaná uložila žalobkyni pokutu ve výši 75 000 Kč dle § 60 odst. 7 písm. a) zákona č. 231/2001 a § 35 písm. b) v kombinaci s § 46 odst. 1 zákona č. 250/2016 Sb., o odpovědnosti za přestupky a řízení o nich. [4] Městský soud v Praze (dále jen „městský soud“) žalobu proti tomuto rozhodnutí zamítl. V odůvodnění rozhodnutí především odmítl klíčový argument žalobkyně ohledně nenaplnění znaků vytýkaného přestupku, který žalobkyně podávala střídavě jako absenci naplnění objektivní stránky, případně materiálního znaku společenské škodlivosti. Podstatou její argumentace bylo, že v rámci daného sdělení nevystupoval pan Jaromír Soukup jako moderátor, ale jako majitel Televize Barrandov a Jaromír Soukup shopu. Jaromír Soukup není dle žalobkyně primárně moderátorem zpravodajských pořadů, ale majitelem mediálního domu, úspěšným podnikatelem, který vlastní a řídí řadu společností. Městský soud si však osvojil názor žalované, že pan Soukup je (přinejmenším veřejností sledující Televize Barrandov) vnímán jako moderátor. Skutečnost, že určitá osobnost může být vnímána v různých rolích pak neznamená, že by přestala být moderátorem zpravodajských a politickopublicistických pořadů, když danou činnost zjevně v předmětné době rovněž vykonává. [5] V dalším odůvodnění pak městský soud vyvrátil existenci řady dalších údajných vad řízení či dílčích pochybení, kterých se měla žalovaná dopustit: uznání žalobkyně vinnou z neexistujícího přestupku z důvodu nesprávné formulace výroku; žalovaná měla vycházet z podkladů, které nejsou součástí spisu; nesprávný protokol o provedení důkazu založený ve spise žalované; nesprávná specifikace počátku času spáchání přestupku; porušení zásady legitimního očekávání žalobkyně v důsledku toho, že žalovaná podobné jednání u jiných subjektů v minulosti údajně nepostihovala; porušení zásady ne bis in idem zohledněním aspektu, který je součástí vymezení skutkové podstaty, i jako přitěžující okolnosti. II. Kasační stížnost žalobkyně a vyjádření žalované [6] Žalobkyně (dále „stěžovatelka“) podává kasační stížnost z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). Navrhuje, aby Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil a věc vrátil městskému soudu k dalšímu řízení. [7] Předně nebyla dle žalobkyně naplněna materiální stránka přestupku. Stěžovatelka zdůrazňuje, že pan Soukup v předmětném sdělení nevystupoval v pozici moderátora, ale z pozice majitele Televize Barrandov a Jaromír Soukup Shop s. r. o. Dle stěžovatelky tak nedošlo k naplnění nebezpečí „zneužití postavení“, kterému má ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb. bránit, tedy směšování zpravodajské či publicistické informace se sděleními obchodního charakteru. Postavení a společenská role Jaromíra Soukupa není dle stěžovatelky „spojena s rolí moderátora zpravodajských či politickopublicistických pořadů, ale s jeho pozicí majitele mediálního domu a úspěšného podnikatele, který vlastní a řídí řadu společností. Jeho známost a vnímání společností – na rozdíl právě např. od autority Václava Moravce či jiných moderátorů – tedy nevyplývá z podstaty pracovního zařazení jako moderátora“. Proto jednání stěžovatele nemohlo pojmově naplnit míru společenské škodlivosti potřebnou pro spáchání přestupku. [8] Za druhé, vystoupení pana Soukupa nebylo součástí obchodního sdělení, kterým je až samotný teleshopping, tedy nabízení jednotlivých produktů. Ten však následoval až po zaznění znělky Jaromír Soukup shopu po proslovu pana Soukupa. Vystoupení pana Soukupa proto nebylo vůbec součástí obchodního sdělení, pročež nebyla naplněna ani formální stránka přestupku. [9] Za třetí, rozhodnutí o vině je nepřezkoumatelné, neboť byl stěžovatel shledán vinným z neexistujícího přestupku. Žalovaná totiž uznala stěžovatele vinným ze spáchání přestupku dle ustanovení § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb., které však přestupkem není. [10] Za čtvrté, stěžovatelka namítá jiné vady řízení. Městský soud totiž nesprávně vyhodnotil, že stěžovatelce nesvědčí žalobní legitimace s ohledem na údajné zkrácení na právech žalovanou z toho důvodu, že ve spise nebyl založen listinný doklad o datech sledovanosti, ze kterého žalovaná rovněž vycházela při stanovení pokuty. Stěžovatelka vnímá, že danou informaci použila žalovaná jako polehčující okolnost, tedy okolnost pro stěžovatelku příznivou. To však dle stěžovatelky neznamená, že nedošlo k zásahu do její právní sféry. [11] Za páté, stěžovatelka namítá nesprávnost vedení protokolu žalovanou. Za šesté, stěžovatelka tvrdí nesprávné zjištění času přestupku žalovaným. Za sedmé, stěžovatelka namítá porušení zásady legitimního očekávání, neboť žalovaná v roce 2010 nepostihla stejné jednání (porušení § 48 odst. 1 písm. c) zákona č. 231/2001 Sb.) ze strany provozovatele TV NOVA. Za osmé, stěžovatelka namítá porušení zákazu ne bis in idem, neboť žalovaná přičetla stejné okolnosti dvakrát, a to jak v rámci hodnocení naplnění skutkové podstaty, tak následně v rámci stanovení sankce. [12] Žalovaná navrhla kasační stížnost zamítnout. K otázce absence materiální stránky přestupku podtrhla, že Jaromír Soukup byl v ten samý den ve stejném vysílání moderátorem dalších čtyř zpravodajských, respektive politickopublicistických pořadů. V okamžiku, kdy jedna a ta samá osoba je „bez nadsázky moderátorem či redaktorem snad všech zpravodajských a politickopublicistických pořadů, které jsou na programu TV Barrandov vysílány“, pak žalované není zřejmé, jakým způsobem by měl být divák schopen rozlišovat, kdy Jaromír Soukup ve vysílání vystupuje zrovna jako moderátor, a kdy jako majitel eshop, či kdy případně, dle slov stěžovatelky, coby „vlastník mediálního impéria“. Žalovaná souhlasí s ná