— Nejvyšší správní soud

Vol 7/2024- 53 - text pokračování Vol 7/2024 - 56 USNESENÍ Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu ve věcech volebních, ve věcech místního a krajského referenda a ve věcech politických stran a politických hnutí složeném z předsedy senátu Ivo Pospíšila, soudkyně Michaely Bejčkové a soudců Faisala Husseiniho, Radana Malíka, Petra Mikeše, Pavla Molka (soudce zpravodaj) a Milana Podhrázkého v právní věci navrhovatele: R. K. H., a účastníků řízení: 1) Státní volební komise, sídlem nám. Hrdinů 1634/4, Praha 4, a 2) prof. Ing. Danuše Nerudová, Ph.D., 3) Mgr. Jan Farský, týkající se návrhu na vyslovení neplatnosti volby kandidátů ve volbách do Evropského parlamentu konaných ve dnech 7. a 8. června 2024 takto: I. Návrh se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: [1] Volební senát se zabýval otázkou, zda vstup Danuše Nerudové do hnutí STAROSTOVÉ A NEZÁVISLÍ (STAN) krátce před volbami do Evropského parlamentu měl vliv na její zvolení. Přestože dospěl k závěru, že informace o změně její politické (ne)příslušnosti měla být vyvěšena ve volebních místnostech – což se nestalo –, nemělo toto porušení zákona na její zvolení žádný vliv. 1. Volební stížnost a vyjádření účastníků řízení Volební stížnost [2] Navrhovatel podal návrh na vyslovení neplatnosti volby Danuše Nerudové. Upozornil, že ve vztahu k této kandidátce obsahoval hlasovací lístek č. 21 chybu ve smyslu § 26 odst. 5 zákona č. 62/2003 Sb., o volbách do Evropského parlamentu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o volbách do Evropského parlamentu“), která nebyla odstraněna. Na hlasovacím lístku č. 21 „Starostové a osobnosti pro Evropu“ je u této kandidátky uvedeno, že je bez politické příslušnosti, navržena hnutím STAN. Navrhovatel však připomíná, že se ve skutečnosti stala již 3. června 2024 (pozn. soudu: v návrhu je uvedeno „32. 6. 2024“) oficiálně členkou hnutí STAN. [3] V nadpisu svého návrhu navrhovatel dále uvedl, že navrhuje vyslovit neplatnost volby kandidáta Jana Farského a dalších 24 osob uvedených jako kandidáti na hlasovacím lístku č. 21. [4] Krom toho položil v návrhu „předběžnou otázku“, kdy Státní volební komise vyhlásila výsledky voleb dle § 49 odst. 3 zákona o volbách do Evropského parlamentu; od tohoto okamžiku se totiž počítá desetidenní lhůta k podání návrhů dle § 57 téhož zákona. Vyjádření Státní volební komise [5] K návrhu se z účastníků vyjádřila pouze Státní volební komise. Poukázala na to, že podoba hlasovacích lístků vychází z obsahu kandidátních listin ke dni rozhodnutí o registraci kandidátní listiny. Ministerstvo vnitra na základě splnění všech podmínek stanovených zákonem registrovalo kandidátní listinu koalice Starostů a osobností pro Evropu dne 19. dubna 2024, čímž byla splněna podmínka pro vytištění hlasovacího lístku. Pro platnost hlasovacího lístku a volitelnost kandidátů není rozhodné, zda se po vytištění změnila politická příslušnost některého z kandidátů. Dopad takové změny do práva být volen by musel výslovně vyplývat ze zákona. [6] Opačný výklad by vedl k tomu, že například i změna obce trvalého pobytu nebo příjmení v době mezi vydáním rozhodnutí o registraci, resp. vytištěním hlasovacích lístků, a dnem hlasování (což je zpravidla období několika týdnů) by vedla k zániku volitelnosti kandidáta. To by pro kandidáty znamenalo faktický zákaz se přestěhovat nebo uzavřít sňatek. Takové důsledky pro volitelnost kandidátů, respektive pro jejich občanský život, by byly nepřiměřené. Proto se počítá s tím, že některé údaje se v mezidobí změnit mohou, a to bez jakéhokoli dopadu na volitelnost kandidátů. To platí i pro změny údajů o politické příslušnosti kandidátů. [7] I pokud se volební orgány dozvědí o změně údaje o některém z kandidátů, neukládá jim zákon povinnost zajistit zveřejnění takové informace ve volební místnosti. Tam se zveřejňují jen informace o vzdání se kandidatury nebo odvolání kandidáta a o zřejmých tiskových chybách. [8] Ke zveřejnění výsledků voleb Státní volební komise uvedla, že podle § 49 odst. 3 zákona o volbách do Evropského parlamentu platí, že Státní volební komise vyhlásí a uveřejní celkové výsledky voleb po podepsání zápisu o výsledku voleb sdělením ve Sbírce zákonů. V souladu s tímto ustanovením Státní volební komise vyhlásila a uveřejnila celkové výsledky voleb sdělením č. 148/2024 Sb., zpřístupněným ve Sbírce zákonů dne 12. června 2024. 2. Právní hodnocení [9] Návrh na neplatnost volby kandidáta může podat každý občan zapsaný do stálého seznamu voličů. Návrh je třeba podat nejpozději 10 dnů po vyhlášení výsledků voleb Státní volební komisí (§ 57 odst. 1 zákona o volbách do Evropského parlamentu). Navrhovatel tyto podmínky splnil. [10] Navrhovatel rozdělil svůj nepřehledný a vnitřně se opakující návrh, doprovozený řadou více či méně souvisejících příloh, do tří bodů. [11] Pod bodem č. 1 šlo o výše shrnutou předběžnou otázku na datum, kdy Státní volební komise vyhlásila výsledek voleb. K tomu Nejvyšší správní soud podotýká, že smyslem volebního soudnictví není odpovídat na dotazy voličů, byť by byly označeny jako „předběžná otázka“. Na navrhovatelovu otázku nicméně fakticky odpověděla sama Státní volební komise ve svém vyjádření k návrhu, že k vyhlášení došlo dne 12. června 2024 zveřejněním ve Sbírce zákonů. Stěžovatelem zmiňované vyhlášení výsledků voleb v denním periodickém tisku bylo v § 49 odst. 3 zákona o volbách do Evropského parlamentu obsaženo pouze ve znění účinném do 25. června 2012. [12] Pod bodem č. 3 navrhovatel podal „návrh na neplatnost volby kandidáta Jan Farský, Petra Korlaar, Radim Sršeň, Lucie Potůčková, Martin Exner, Adam Trunečka, Andrej Poleščuk, Nikola Turková, Jaroslav Miko, Eva Volfová, Adam Holub, David Šeda, David Nejedlo, Pavel Linzer, Jakub Matuška, Erich Kříž, Adriana Chochelová, Adam Čejka, Josef Flek, Lada Rejšková, David Šafránek, Zdeněk Mlynář, Jan Marek, Andrea Lorková, Jakub Krajner“. Nejvyšší správní soud k tomu podotýká, že z uvedených osob byl zvoleným kandidátem pouze Jan Farský; pouze s ním proto formálně jednal jako s účastníkem řízení. Proti zvolení tohoto kandidáta však navrhovatel neuvedl žádné skutečnosti, z nichž by vyplývalo konkrétní porušení zákona, které mohlo ve smyslu § 57 odst. 2 zákona o volbách do Evropského parlamentu hrubě ovlivnit výsledek volby kandidáta. [13] Svá tvrzení navrhovatel zaměřil pouze proti zvolení Danuše Nerudové. Pouze touto částí jeho návrhu, uvedenou jako jeho bod č. 2, se proto mohl Nejvyšší správní soud zabývat věcně. V tomto věcném projednání Nejvyšší správní soud vychází ze svého usnesení ve věci Vol 11/2024, vydaného dnešního dne, na něž v podrobnostech odkazuje. [14] Aby volební stížnost mohla být úspěšná, musí být prokázáno porušení zákona, které hrubě ovlivnilo výsledek volby kandidáta (§ 57 odst. 2 zákona o volbách do Evropského parlamentu). NSS v minulosti rozdělil podmínky přezkumu do tří kroků (usnesení ze dne 2. července 2004, čj. Vol 6/200412, č. 354/2004 Sb. NSS; ze dne 4. července 2006, čj. Vol 36/200621, č. 960/2006 Sb. NSS; a ze dne 15. února 2018, čj. Vol 16/201833, č. 3717/2018 Sb. NSS). Soud tak postupně zkoumá, zda je dána: 1) nezákonnost, tj. porušení některých ustanovení zákona upravujícího volební proces; 2) vztah mezi touto nezákonností a výsledkem volby; 3) zásadní intenzita této nezákonnosti, která hrubě ovlivnila výsledek volby. [15] Volební senát dospěl k závěru, že v tomto případě byl splněn předpoklad první, neboť nezveřejněním informace o politické příslušnosti Danuše Nerudové ve volebních místnostech byl porušen zákon o volbách do Evropského parlamentu. Nebyl už však splněn předpoklad druhý, protože tato nezákonnost neměla na zvolení Danuše Nerudové žádný vliv. Změna údaje o politické (ne)příslušnosti Danuše Nerudové měla být zveřejněna ve všech volebních místnostech [16] Obsahové náležitosti hlasovacích lístků upravuje § 26 odst. 2 zákona o volbách do Evropského parlamentu. Ten také stanoví, jaké údaje o kandidátech na nich musejí být uvedeny. Jsou to: jméno a příjmení, státní občanství, věk a povolání, obec pobytu a příslušnost k určité politické straně (politickému hnutí) nebo skutečnost, že kandidát je bez politické příslušnosti. Jdeli o kandidáta koalice, je navíc třeba uvést, která koaliční strana či hnutí jej navrhlo. [17] Rozsah povinných údajů o kandidátech na hlasovacích lístcích odpovídá údajům, které musejí obsahovat kandidátní listiny [srov. § 22 odst. 1 písm. b) a e) zákona o volbách do Evropského parlamentu]. Ty se podávají nejpozději do 66 dnů přede dnem voleb (§ 21 odst. 3 věta první). Nemáli kandidátní listina náležitosti podle § 22 nebo obsahujeli nesprávné údaje, vyzve ministerstvo stranu, hnutí či koalici, aby vady odstranila do 50 dnů přede dnem voleb. Ve stejné lhůtě lze vady odstranit i bez výzvy (§ 23 odst. 1). Neodstraníli strana, hnutí či koalice vady, které se týkají jen kandidáta, ministerstvo nejpozději do 48 dnů přede dnem voleb rozhodne o škrtnutí kandidáta [§ 23 odst. 3 – konkrétně podle písmena e) z důvodu nesprávnosti či neúplno