10 Afs 276/2024 — Nejvyšší správní soud

10 Afs 276/2024- 48 - text  10 Afs 276/2024 - 53 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojtěcha Šimíčka (soudce zpravodaj), soudkyně Michaely Bejčkové a soudce Ondřeje Mrákoty ve věci žalobkyně: DUNAV OSIGURANJE, a. d. o., Makenzijeva 65, Bělehrad, Srbská republika, zastoupené advokátem JUDr. Jakubem Hlínou, LL.M., Havlíčkova 1680/13, Praha 1, proti žalovanému: Generální ředitelství cel, Budějovická 7, Praha 4, o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 18. 5. 2023, čj. 44276/2023900000314 a 44306/2023900000314, v řízení o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 4. 12. 2024, čj. 61 Af 7/202386, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Odůvodnění: 1. Popis věci a dosavadní průběh řízení [1] Žalobkyně (stěžovatelka) byla jako ručitelka podle § 28 a násl. zákona č. 242/2016 Sb., celní zákon, ve spojení s § 171 odst. 1 zákona č. 280/2009 Sb., daňového řádu, vyzvána celní správou k úhradě celních dluhů v souvislosti s propuštěním zboží s obsahem tabáku do tranzitního režimu. Stěžovatelka však zpochybňuje otázku vzniku celního dluhu a ručitelského závazku za zmiňované zboží s odůvodněním, že z části celní dokumentace vyplývá záměr primárních dlužníků propustit do tranzitního režimu zboží bez obsahu tabáku a je zřejmá vůle stěžovatelky zaručit se za celní dluh pouze ve vztahu k tomuto druhu zboží. Při komplexním výkladu celních dokumentů je údajně zřejmé, že celní dluh ani ručitelský závazek nemohly vzniknout k jinému zboží než k tomu, ke kterému se primární dlužníci a stěžovatelka zamýšleli zavázat, tedy zboží bez obsahu tabáku. [2] Celní úřad pro Jihočeský kraj (celní správa) vyzval dne 7. 9. 2022 dvěma výzvami stěžovatelku k zaplacení celního dluhu, který podle celní správy vznikl v souvislosti s propuštěním tabáku do vodní dýmky do celního režimu společný tranzit. K propuštění došlo v roce 2019 v Srbské republice, odkud mělo zboží následně putovat přes Maďarsko do Slovinska. Celní dluh zahrnoval dovozní clo, neuhrazenou spotřební daň z tabáku a daň z přidané hodnoty a podle celní správy vznikl tak, že originální zboží bylo v České republice nahrazeno padělky bez obsahu tabáku. Popsaným jednáním došlo k odnětí zboží celnímu dohledu a k porušení podmínek tranzitu, jelikož zboží nebylo ve stanovené lhůtě a nezměněném stavu předloženo celním úřadům. Celní správa označila za hlavní dlužníky společnosti HECK DOO (HECK) a VN PROMET DOO (PROMET), které byly v postavení držitelů tranzitního celního režimu a byly proto odpovědné za celní dluh ve smyslu čl. 79 odst. 3 písm. b) nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (celní kodex) a čl. 113 písm. d) Úmluvy o společném tranzitním režimu (Úmluvy). [3] Stěžovatelka podala proti oběma výzvám k zaplacení celního dluhu odvolání, která však Generální ředitelství cel (žalovaný) zamítlo v záhlaví označenými rozhodnutími ze dne 18. 5. 2023. [4] Stěžovatelka se proto následně obrátila na Krajský soud v Českých Budějovicích (krajský soud) se žalobami proti zmíněným rozhodnutím. Krajský soud nejprve usnesením spojil obě žaloby týkající se napadených výzev do jednoho řízení, ve kterém je následně nyní napadeným rozsudkem zamítl a rozhodnutí žalovaného potvrdil. Krajský soud mimo jiné konstatuje, že provedl důkaz trestním rozsudkem Krajského soudu v Českých Budějovicích – pobočky Tábor ze dne 1. 3. 2022, čj. 9 T 1/20227060, kterým byla společnost ORLEGRAN uznána vinnou ze zvlášť závažného zločinu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby a zločinu porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou. Uvedená trestní věc souvisela s posuzovaným případem v tom směru, že společnost ORLEGRAN v postavení příjemce zboží realizovala podvody spočívající ve výměně tabákového zboží za padělky bez obsahu tabáku, přičemž držiteli tranzitního režimu byly společnosti HECK a PROMET (bod 6264 napadeného rozsudku). 2. Kasační stížnost a vyjádření žalovaného [5] Stěžovatelka podala kasační stížnost proti rozsudku krajského soudu z důvodů podle § 103 odst. 1 písm. a), b) a d) s. ř. s., tedy pro nezákonnost spočívající v nesprávném právním posouzení, pro vady řízení a pro nepřezkoumatelnost, a navrhuje jeho zrušení. [6] Stěžovatelka uvádí, že se krajský soud dopustil nesprávného právního posouzení, když dospěl k závěru o existenci celního dluhu společností HECK a PROMET a ručitelského závazku stěžovatelky. Zmíněné pochybení vycházelo zejména z převzetí závěrů srbské celní správy za současného pominutí řady ostatních dokumentů (zejména žádosti o povolení souborné jistoty a následného rozhodnutí srbské celní správy), které dostatečně prokazují, že společnosti HECK a PROMET zamýšlely propustit do tranzitního režimu zboží bez obsahu tabáku a vůle stěžovatelky převzít záruku se vztahovala pouze k celním závazkům týkajícím se zboží bez tabáku. Žalovaný a krajský soud však nesprávně dospěli k závěru o odpovědnosti uvedených společností za celní dluh vzniklý ve vztahu ke zboží s obsahem tabáku. Konkrétní námitky stěžovatelky směřují zejména proti hodnocení listinných důkazů, které prý bylo selektivní a přiřklo příliš velkou důkazní váhu tranzitním deklaracím T1, vývozním deklaracím C3 a záručním listinám na úkor ostatních předkládaných celních dokumentů. Stěžovatelka dále namítá nepřezkoumatelnost výzev celní správy a rozhodnutí žalovaného, přičemž shrnuje argumentaci z předchozích řízení. Nepřezkoumatelnost napadeného rozsudku podle stěžovatelky spočívá v tom, že krajský soud přezkoumal nepřezkoumatelné rozhodnutí žalovaného. Stěžovatelka taktéž brojí proti závěru o nedostatečné obezřetnosti společností HECK a PROMET ve vztahu k propuštění zboží do tranzitního režimu. Uvádí, že krajský soud nesprávně aplikoval judikaturu SDEU, a trvá na tom, že pochybení srbské celní správy je důvodem ke zproštění odpovědnosti za celní dluh. Další námitky směřují proti nespravedlnosti vymáhání celního dluhu pouze vůči společnostem HECK, PROMET a stěžovatelce, a nikoliv vůči společnostem WEST SPED a ORLEGRAN, které jsou viníky nastalé situace s trestněprávním přesahem. Závěr, který krajský soud ve vztahu k těmto námitkám zaujal, označuje stěžovatelka za přepjatý formalismus rozporný s judikaturou Ústavního soudu. Proto stěžovatelka navrhuje zrušit rozsudek krajského soudu i rozhodnutí žalovaného. [7] Žalovaný se ve vyjádření ztotožňuje s krajským soudem, který podle něj správně posoudil vznik celního dluhu a určil odpovědné osoby. Dále zdůrazňuje odpovědnost společností HECK a PROMET za správnost údajů v tranzitních prohlášeních. K hodnocení důkazů krajským soudem žalovaný uvádí, že tranzitní prohlášení T1 a dovozní deklarace C3 dostatečně prokazují skutečný obsah zásilek a povahu zboží propuštěného do tranzitního režimu. Žalovaný vyzdvihuje důležitost záruční listiny oproti celním dokumentům, na něž poukazuje stěžovatelka. K námitce neexistence celního dluhu ve vztahu ke zboží s obsahem tabáku obdobně uvádí, že celní prohlášení má větší důležitost než ostatní dokumenty. K tvrzenému vyvinění v důsledku pochybení srbské celní správy žalovaný zdůrazňuje nedbalost společností HECK a PROMET. Následně odkazuje na judikaturu, podle které má správce daně pravomoc vybrat dlužníka, na kterém bude vymáhat celní dluh. Proto se nemůže jednat o neústavní zásah do práv v podobě přepjatého formalismu. Žalovaný navrhuje, aby NSS zamítl kasační stížnost jako nedůvodnou. 3. Posouzení Nejvyšším správním soudem 3.1. K námitce nepřezkoumatelnosti [8] NSS se nejprve zabýval tvrzenou nepřezkoumatelností rozsudku krajského soudu. Pouze u přezkoumatelného rozsudku totiž lze posuzovat naplnění ostatních kasačních důvodů. Podle judikatury NSS se za nepřezkoumatelný rozsudek považuje až takový rozsudek, z něhož není zřejmé, jaké skutečnosti považuje soud za rozhodné, popř. na jakých úvahách soud své rozhodnutí založil. Nepřezkoumatelností pro nesrozumitelnost pak trpí takový rozsudek, který postrádá základní náležitosti nebo z něhož není seznatelné, zda soud žalobu zamítl, nebo o ní odmítl rozhodnout. [9] Ve světle popsaných judikaturních východisek přezkoumal NSS rozsudek krajského soudu, přičemž dospěl k závěru, že netrpí vadou nepřezkoumatelnosti. Krajský soud srozumitelně a podrobně vyložil, proč považuje za prokázanou existenci celního dluhu a ručitelského závazku stěžovatelky ve vztahu ke zboží s obsahem tabáku. Z napadeného rozsudku je taktéž patrné, o které důkazy tyto závěry opřel. Obdobným způsobem se krajský soud vypořádal rovněž s ostatními námitkami stěžovatelky. Pro NSS jsou z napadeného rozsudku zřejmé veškeré podstatné úvahy, na nichž krajský soud rozsudek založil. [10] Namítáli stěžovatelka, že nepřezkoumatelnost spočívá v závěru krajského soudu o přezkoumatelnosti rozhodnutí celní správy a žalovaného, mýlí se. Pouhý nesouhlas stěžovatelky se způsobem, jakým krajský soud a žalovaný posoudili námitku nepřezko