2 Ads 76/2025 — Nejvyšší správní soud

2 Ads 76/2025- 31 - text  2 Ads 76/2025 - 34 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Kocourka a soudkyň Evy Šonkové a Sylvy Šiškeové v právní věci žalobce: T. B., zast. Mgr. Pavlem Jakimem, advokátem, se sídlem Velké náměstí 116/7, Písek, proti žalované: Česká správa sociálního zabezpečení, se sídlem Křížová 25, Praha 5, proti rozhodnutí žalované ze dne 11. 12. 2024, o kasační stížnosti žalované proti rozsudku Krajského soudu v Českých Budějovicích ze dne 20. 3. 2025, č. j. 64 Ad 2/202528, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalovaná nemá právo na náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení o kasační stížnosti ve výši 5 070 Kč k rukám jeho zástupce Mgr. Pavla Jakima, advokáta, do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Odůvodnění: I. Přehled dosavadního řízení [1] V záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) žalovaná zamítla námitky žalobce a potvrdila své rozhodnutí ze dne 5. 11. 2024, kterým byl žalobci v souladu s § 67ca odst. 1 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, mimo pravidelný termín od červnové splátky 2023 zvýšen vyplácený starobní důchod. Z hlediska soudního přezkumu je podstatné, že tímto rozhodnutím byla procentní výměra starobního důchodu z dosavadní výše 11 435 Kč měsíčně zvýšena podle písm. a) uvedeného ustanovení o 2,3 %, tj. o 263 Kč, na částku 11 698 Kč měsíčně. Žalovaná v napadeném rozhodnutí uvedla, že podle § 67 odst. 11 zákona o důchodovém pojištění se zvýšení procentní výměry důchodu zaokrouhluje na celé koruny nahoru. Podrobnější úpravu výpočtu valorizačního zvýšení, zejména z kolika platných desetinných míst by se při výpočtu zvýšení mělo vycházet, zákon nestanoví. S ohledem na to, že se česká koruna dělí na 100 haléřů, vypočítává žalovaná výši valorizačního zvýšení s přesností na dvě desetinná místa (tedy na haléře), případné další (v pořadí třetí) desetinné číslo není bráno v úvahu. V případě žalobce tak zvýšení procentní výměry důchodu činí přesně 263,00 Kč a není již třeba jej zaokrouhlovat. Dodala, že shodným způsobem přistupuje k výpočtu zvýšení důchodů dlouhodobě vůči všem příjemcům. [2] Proti napadenému rozhodnutí podal žalobce žalobu u Krajského soudu v Českých Budějovicích (dále jen „krajský soud“). Poukázal v ní na to, že výpočet zvýšení procentní výměry důchodu měl být proveden na všechna platná desetinná místa. V jeho případě by zvýšení činilo 263,005, tedy po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 264 Kč a nikoliv 263 Kč, jak rozhodla žalovaná. I kdyby žalovaná provedla výpočet s přesností na dvě desetinná místa, jak uvedla, činilo by zvýšení 263,01 a po zaokrouhlení na celé koruny nahoru 264 Kč. [3] Krajský soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalované k dalšímu řízení. Shledal, že jelikož zákon neupravuje bližší způsob výpočtu valorizačního zvýšení procentní výměry důchodu, mohla si jej žalovaná stanovit sama, pokud její interní metodika respektuje zákonný rámec pro výpočet zvýšení. Pokud se provádí výpočet s přesností na dvě desetinná čísla, z judikatury Nejvyššího správního soudu týkající se jiných případů srovnatelných výpočtů v oblasti důchodů plyne, že je třeba provést zaokrouhlení podle obecných matematických zásad s využitím třetího desetinného čísla. Žalovaná tedy nepochybila, jestliže při výpočtu zvýšení postupovala podle své metodiky (tj. dosavadní praxe) a valorizační zvýšení stanovila na dvě platná desetinná místa. Při tomto výpočtu ovšem měla provést zaokrouhlení podle třetího desetinného čísla (263,005). Zvýšení stanovené na dvě desetinná čísla činí po zaokrouhlení 263,01. Tuto částku je třeba dále zaokrouhlit podle § 67 odst. 8 zákona o důchodovém pojištění na celé koruny nahoru (264 Kč). II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření k ní [4] Proti rozsudku krajského soudu podala žalovaná (dále též „stěžovatelka“) kasační stížnost, jejíž důvody podřadila pod § 103 odst. 1 písm. a) a d) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“). [5] Stěžovatelka zopakovala, že zákon neobsahuje podrobnější úpravu valorizačního zvýšení, zejména z kolika platných desetinných míst by se při výpočtu mělo vycházet. Jelikož se koruna dělí na 100 haléřů, vypočítává zvýšení s přesností na dvě desetinná místa (tedy na haléře), a to bez zohlednění čísla na třetím desetinném místě. Jestliže tento výsledek výpočtu zvýšení neobsahuje ani 1 celý haléř, je zvýšení již bez potřeby zaokrouhlení vyjádřeno v celých korunách. Stěžovatelka takto postupuje celá desetiletí. Z ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu přitom vyplývá, že pokud není postup správního orgánu upraven obecně závaznou normou, ohledně dané otázky se vytvořila správní praxe, která je všeobecně dodržována, je tato praxe pro správní orgán závazná a nemůže se od ní v jednotlivém případě odchýlit. [6] V rozsudku ze dne 30. 3. 2017, č. j. 1 Ads 100/201724, na který poukázal krajský soud, se Nejvyšší správní soud zabýval zaokrouhlováním v průběhu „mezivýpočtu“ při stanovení tzv. denin pro účely výpočtu příplatku za dobu nucené služby. Není však zřejmé, jak Nejvyšší správní soud k tam uvedenému závěru, jehož se nyní krajský soud dovolává, dospěl. Stěžovatelka se v minulosti obrátila na Matematickofyzikální fakultu Univerzity Karlovy, která zpracovala stanovisko, podle nějž se při provádění výpočtu na určitý počet platných cifer výpočet po dosažení poslední cifry zastaví bez ohledu na následující cifru výsledku. Jeli úloha formulována slovy „zaokrouhlit výsledek na určitý počet platných cifer“, rozumí se tím provést výpočet na více platných cifer, než je požadováno, a to tak, aby výsledek bylo možno zaokrouhlit podle pravidel zaokrouhlování. V zadání musí být ovšem výslovně formulován požadavek na zaokrouhlení. Materiál, na který odkázal Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Ads 100/201724, se týká specifické situace fyzikálních měření, kdy do výpočtu vstupují potenciálně nepřesná čísla. Pak je skutečně standardem zaokrouhlit výsledek tak, aby obsahoval stejný počet platných číslic jako číslo (z těch, která vstupují do výpočtu jako data) s nejmenším počtem platných číslic, neboť nedává smysl určovat výsledek přesněji, než jakou přesnost mají vstupní data. Užití této metodiky pro výpočty typu „dělení přesně zadaných čísel“ ovšem postrádá smysl. Nadto podle metodiky, na kterou odkázal Nejvyšší správní soud v rozsudku č. j. 1 Ads 100/201724, se při násobení a dělení výsledek zaokrouhlí tak, aby obsahoval stejný počet platných číslic jako číslo ve výpočtu s nejmenším počtem platných číslic. Pokud by toto pravidlo bylo aplikováno na posuzovanou věc, pak by zvýšení o 2,3 % (to je číslo s nejmenším počtem platných číslic) činilo pouze 260 Kč. Stěžovatelka dále poukázala na to, že při zaokrouhlování čísla 263,005 na celé koruny by podle „matematických zásad“ bylo rozhodující nejbližší číslo následující za desetinnou čárkou vpravo (tedy nula), a číslo by tedy bylo zaokrouhleno na 263. Třetí číslo za desetinnou čárkou by bylo významné pouze při postupném zaokrouhlování, a to nejprve na celé haléře nahoru (z 263,005 na 263,01), pak ještě jednou na celé haléře nahoru (z 263,01 na 263,1) a teprve poté na celé koruny nahoru (z 263,1 na 264). Z rozsudků Nejvyššího správního soudu, na něž poukázal krajský soud, ovšem povinnost postupného zaokrouhlování nevyplývá, neboť ani jeden z posuzovaných případů se netýkal zaokrouhlování na celé jednotky nahoru. [7] Závěrem stěžovatelka poukázala na to, že při zaokrouhlení na částku 264 Kč by byl žalobce zvýhodněn oproti těm, kdo mají vyšší procentní výměru až o 43 Kč, neboť zvýšení o 264 Kč náleží příjemcům, jejichž procentní výměra starobního důchodu činí 11 478 Kč. [8] Žalobce se ve svém vyjádření vymezil proti argumentaci stěžovatelky a navrhl, aby Nejvyšší správní soud kasační stížnost zamítl. Nejde mu o to vysoudit si 1 Kč, nýbrž dosáhnout toho, aby stěžovatelka postupovala podle zákona. [9] Dílčí výpočet zvýšení na dvě desetinná místa, který prosazuje stěžovatelka, nemá oporu v matematických zásadách a je zavádějící. V případě násobení se na základě matematických zásad provádí výpočet na tolik desetinných míst, kolik je součet desetinných míst jednotlivých činitelů. To pro názornost znamená 11435/100 = 114,35 x 2,3 = 263,005 (2 desetinná místa v prvním činiteli + 1 desetinné místo v druhém činiteli = 3 desetinná místa v součinu). Pokud stěžovatelka provádí výpočet pouze na 2 desetinná místa, svévolně porušuje matematické zásady. Potřebu provést výpočet na všechna desetinná místa potvrdil ve své zprávě o šetření i veřejný ochránce práv. [10] Ačkoliv stěžovatelka uvádí, že výpočet provádí s přesností na dvě desetinná čísla, ve skutečnosti takto nepostupuje, neboť jen „ořízne“ dílčí výpočet na dvě desetinná čísla s tím, že následující desetinná místa zcela pomine (neprovede zaokrouhlení). III. Posouzení kasační stížnosti [11] Kasační stížnost je přípustná a projednatelná. Jelikož v předcházejí