22 Afs 194/2025 — Nejvyšší správní soud

22 Afs 194/2025- 56 - text  22 Afs 194/2025 - 59 pokračování [OBRÁZEK] ČESKÁ REPUBLIKA ROZSUDEK JMÉNEM REPUBLIKY Nejvyšší správní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Tomáše Foltase, soudce Jana Kratochvíla a soudkyně Jitky Zavřelové, v právní věci žalobkyně: Obec Lesůňky, se sídlem Lesůňky 2, Lesůňky, zastoupená JUDr. Petrem Navrátilem, advokátem se sídlem Joštova 138/4, Brno, proti žalovanému: Ministerstvo životního prostředí, se sídlem Vršovická 1442/65, Praha 10, o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 14. 8. 2024, čj. MZP/2024/330/308, o kasační stížnosti žalobkyně proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 9. 9. 2025, čj. 5 A 98/202449, takto: I. Kasační stížnost se zamítá. II. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalovanému se nepřiznává náhrada nákladů řízení. Odůvodnění: I. Vymezení věci [1] Žalobkyně je malou obcí v kraji Vysočina. Byla příjemkyní dotace na realizaci projektu „Mokřady Pod tvrzí, k.ú. Lesůňky“ financovaného z Operačního programu Životního prostředí 20142020. V rámci projektu byla vytvořena soustava mokřadů, tůní, biotechnických objektů a vegetačních úprav. Na projekt měla být alokována částka v celkové výši 20 221 261,82 Kč. [2] Žalobkyně předložila dne 26. 9. 2022 žádost o platbu. Tu podložila fakturami za odvoz ornice a zeminy vztahujícími se k období od 10. 1. 2022 do 31. 7. 2022. Poskytovatel dotace opatřením rozhodl, že žalobkyni nevyplatí částku ve výši 5 785 388, 21 Kč, jelikož výdaje uplatněné žalobkyní na odvoz ornice (položka č. 10) a zeminy (položky č. 8 a 9) shledal nezpůsobilými. Položky č. 8 a 9, tedy odvoz zeminy, neuznal, neboť data uvedená na fakturách neodpovídala datu skutečného provedení prací. Položku č. 10, tedy odvoz ornice, neuznal, protože ornice byla odvezena na jiné pozemky než ty, které žalobkyně vymezila v projektové dokumentaci. Žalobkyně navíc v rozporu s projektovou dokumentací zvolila odvozovou trasu o 5 km delší. Tuto změnu ani nereflektovala v předloženém změnovém listě. V něm žádala pouze o změnu způsobu nakládání se zeminou, nikoliv s ornicí. [3] O námitkách rozhodl ministr životního prostředí rozhodnutím označeným v záhlaví tohoto rozsudku tak, že jim nevyhověl. Opatření spočívající v nevyplacení části dotace potvrdil. [4] Žalobkyně se proti rozhodnutí žalovaného bránila žalobou. [5] Městský soud žalobu žalobkyně zamítl jako nedůvodnou. K neuznaným položkám č. 8 a 9 uvedl, že faktury se vztahovaly k pracím, které v době jejich vystavení ještě nebyly provedeny. Datum skutečné realizace prací a datum uvedené na fakturách si tedy neodpovídaly. To bylo v rozporu s podmínkami dotace, podle kterých byla žalobkyně povinna zajistit, aby faktury byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné a byly vedeny chronologicky. Jelikož žalobkyně předložila faktury, které nesplňovaly podmínky dotace, postupoval žalovaný správně, pokud takto uplatněné výdaje shledal jako nezpůsobilé. [6] Městský soud nepřisvědčil ani námitce stěžovatelky spočívající v tom, že faktury k položkám č. 8 a 9 předložila podruhé k žádosti o platbu ze dne 14. 11. 2022, tj. až poté, co byly práce skutečně provedeny. Na fakturách totiž stále zůstalo datum realizace prací, které neodpovídalo skutečnosti. Jako irelevantní shledal městský soud i tvrzení žalobkyně, že poskytovatel změnu místa, na které měla být zemina odvezená, povolil. Důvodem, pro který poskytovatel dotace uplatněné výdaje neuznal, byl rozpor mezi deklarovaným datem provedení prací s datem jejich skutečného provedení. [7] K neuznané položce č. 10 městský soud shrnul, že při prověřování podkladů doložených k žádosti o platbu vznikly poskytovateli dotace pochybnosti o způsobilosti těchto výdajů, neboť žalobkyně odvážela ornici na jiné pozemky než ty, které vymezila v projektové dokumentaci. Tím prodloužila odvozovou vzdálenost o 5 km. Pro tento postup ale nebyl důvod. Změnu místa uložení ornice a odvozových vzdáleností žalobkyně ani nenahlásila. Ve změnovém listu žádala pouze o změnu týkající se odvozu zeminy. Ani v tomto případě tak předložené faktury neodpovídaly skutečnému stavu a projektové dokumentaci. II. Obsah kasační stížnosti a vyjádření účastníků [8] Žalobkyně (stěžovatelka) se proti rozsudku městského soudu bránila kasační stížností. Namítala, že rozhodnutí žalovaného a rozsudek městského soudu jsou nezákonné a nepřezkoumatelné. [9] Stěžovatelka namítá, že městský soud se pouze ztotožnil se závěry žalovaného, a to, aniž by blíže vypořádal její žalobní argumentaci nebo posoudil skutkové okolnosti. Městský soud se nevypořádal ani s tím, že rozhodnutí žalovaného je nepřezkoumatelné a nezákonné, a to proto, že: - žalovaný (a potažmo ani městský soud) neuvedl, která pravidla stěžovatelka porušila. Jediný konkrétní odkaz se vztahuje k původně mylně vykázanému množství zeminy a nemá tedy souvislost s neuznáním nákladů na odvoz zeminy s ohledem na údajně jiné odvozové vzdálenosti; - žalovaný pouze převzal závěry poskytovatele dotace a nevypořádal se se všemi námitkami stěžovatelky; - nevzal v potaz obsah schůzky se zástupci poskytovatele dotace a domluvu na předložení změnového listu. [10] Žalovaný ve vyjádření setrval na svých závěrech a navrhl kasační stížnost zamítnout. III. Posouzení Nejvyšším správním soudem III.a K námitkám nepřezkoumatelnosti [11] Podle ustálené judikatury musí být nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů vykládána ve svém skutečném smyslu, tj. jako nemožnost přezkoumat určité rozhodnutí pro nemožnost zjistit v něm jeho obsah nebo důvody, pro které bylo vydáno (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 19. 2. 2008, čj. 7 Afs 212/200674). Zrušení rozsudků krajských soudů (městského soudu) pro nepřezkoumatelnost připadá v úvahu pouze tehdy, neníli z odůvodnění rozhodnutí vůbec patrno, jak soud hodnotil podstatné důvody či skutečnosti uplatněné v rámci žalobních (návrhových) bodů. Naopak nelze považovat za nepřezkoumatelné takové rozhodnutí krajského (městského) soudu, z jehož odůvodnění lze (byť i zohledněním celkového kontextu důvodů uvedených v odůvodnění) seznat, jaký názor krajský (městský) soud zaujal vůči důležitým skutkovým a právním otázkám podstatným pro rozhodnutí projednávané věci (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016123, body 2930). [12] Nepřezkoumatelnost pro nedostatek důvodů ale nemůže být založena tím, že odůvodnění krajského soudu je pouze stručné či argumentačně chudé, popř. že krajský soud nevyvracel každý dílčí argument uplatněný účastníky (usnesení rozšířeného senátu NSS ze dne 5. 12. 2017, čj. 2 As 196/2016123, body 2930). Krajský (městský) soud totiž nemá povinnost reagovat na každou dílčí žalobní argumentaci (a v žalobě obecně zmíněné tvrzení) a tu obsáhle vyvrátit. Úkolem soudu je vypořádat se s obsahem a smyslem žalobní argumentace (rozsudek NSS ze dne 3. 4. 2014, čj. 7 As 126/201319). Podstatné tedy je, aby se soud ve svém rozhodnutí zabýval všemi stěžejními námitkami účastníka řízení, což může v některých případech konzumovat i vypořádání některých dílčích a souvisejících námitek (rozsudek NSS ze dne 24. 4. 2014, čj. 7 Afs 85/201333, či nález ÚS ze dne 17. 12. 2008, sp. zn. I. ÚS 1534/08). [13] Městský soud v rozsudku výslovně uvedl, že stěžovatelka v rozporu s pravidly nepředložila řádně vedené účetnictví. V bodě 39 napadeného rozsudku vyložil, že výše dotace, která má být příjemci poskytnuta, je určená na základě skutečně vynaložených, odůvodněných a řádně prokázaných způsobilých výdajů projektu, a to podle bodu 4.3 rozhodnutí o poskytnutí dotace. Ty měly být dle bodu 3. 2. části II rozhodnutí o poskytnutí dotace doloženy fakturami (nebo účetními dokumenty stejné důkazní hodnoty). Stěžovatelka proto podle bodu 5.2. části II rozhodnutí o poskytnutí dotace, byla povinna vést účetnictví tak, aby příslušné doklady vztahující se k projektu, splňovaly náležitosti účetního dokladu ve smyslu § 11 zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, tj. byly správné, úplné, průkazné, srozumitelné a vedeny chronologicky. Dále se městský soud při posouzení věci opřel o bod 5.3. části II rozhodnutí o poskytnutí dotace. Podle něj měla stěžovatelka vést účetnictví způsobem, který zajistí jednoznačné přiřazení veškerých účetních operací (položek) souvisejících se skutečně vynaloženými náklady (výdaji) ke konkrétnímu projektu. [14] Na základě takto vymezených příslušných odkazů na rozhodnutí o poskytnutí dotace městský soud případ posoudil. K položkám č. 8 a 9 vyložil, že faktury obsahovaly chybný údaj o datu uskutečnění prací. Nejednalo se proto o správné a průkazné doklady. Nejprve se vztahovaly k pracím, které v době jejich vystavení nebyly provedeny (veškeré práce byly dokončeny až v listopadu 2022, ačkoli dle údajů na fakturách měly být realizovány od 10. 1. 2022 do 31. 7. 2022). Při druhém předložení stěžovatelka chybné údaje o datu provedení prací neopravila. Žalovaný podle městského soudu postupoval správně, pokud takto vykázané náklady na odvoz zeminy neproplatil. Faktické dokončení odvozu zeminy ke dni opravené žádosti o platbu nic nemění na tom